Procentní bod a procento

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“.

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“. Mnoho z nás se s tímto termínem ve škole nikdy nesetkalo, a tak jej často mylně pokládáme za procento v domnění, že se jedná o jeho synonymum. Procentní bod (obvykle vyjadřován zkratkou p. b.) je však něco docela jiného než procenta (vyjadřovaná znakem %).
Procenta používáme obvykle buď k popsání vývoje nějakého ukazatele, například.: průmyslová produkce vzrostla v roce 2015 o 4 %, anebo k vyjádření podílu části na celku, například: podíl orné půdy na celkové rozloze ČR se pohybuje okolo 38 %. Lze najít samozřejmě i zcela jiné příklady použití procent, ale pro nás je toto vysvětlení momentálně dostačující.
Procentní body naopak používáme většinou k vyjádření vývoje ukazatele, který už je v procentech vyjádřen. A to jak v případě, že se jedná o ukazatel vývoje, například: v roce 2015 růst průmyslové produkce zpomalil o 1 p. b., z 5 % v roce 2014, tak i v případě podílu, například: od roku 1989 se podíl orné půdy snížil o 3 p. b., z původních 41 % v roce 1989.
Jak je vidět, procentní bod je možné používat v rozmanitých statistikách. Není výsadou omezeného okruhu statistik. Jedná se o zcela obecné číselné porovnání, které může být použito kdekoliv, pokud je tak učiněno správně.

Nezaměstnanost (ukázka použití procent a procentních bodů)

Nezaměstnanost (ukázka použití procent a procentních bodů)

Na příkladu nezaměstnanosti (vyjádřené podílem nezaměstnaných) si ukážeme, jak se s procentními body pracuje a k jakým chybným závěrům můžeme dojít, pokud nejsou procentní body použity nebo pochopeny správně.
Představme si městečko, ve kterém žije 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let. Z nich bylo v lednu 10 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných byl tedy 10 % (10/100). O procentních bodech ale zatím nepadlo ani slovo.
V únoru se v našem městečku při stejném počtu obyvatel zvýšil počet nezaměstnaných na 12 osob. Podíl nezaměstnaných tedy dosáhl 12 % (12/100). Porovnání nezaměstnanosti v lednu (10 %) a únoru (12 %) svádí ke konstatování, že nezaměstnanost vzrostla o 2 % (z 10 % na 12 %). Taková úvaha by ale byla chybná.
Ve skutečnosti totiž nezaměstnanost vzrostla o 20 %, protože z 10 nezaměstnaných bylo v únoru 12. S ohledem na fakt, že se počet obyvatel městečka nezměnil, můžeme k výsledku (20 %) dojít dvěma způsoby. Zaprvé: porovnáním počtu nezaměstnaných 12/10, zadruhé: porovnáním podílu nezaměstnaných 12 % / 10 %. Pokud by počet obyvatel městečka stejný nezůstal, pak by bylo možné vypočítat vývoj nezaměstnanosti v procentech pouze z porovnání nezaměstnanosti (12 % / 10 %), nikoliv z počtu nezaměstnaných.
Početně mnohem jednodušší cesta k vyjádření vývoje nezaměstnanosti je využití procentních bodů: nezaměstnanost vzrostla o 2 p. b. Byla 10 % a teď je 12 %, takže rozdílem jsou dva procentní body (12 %–10 %). Že je to snadné? Ano, to je. Prostě jen odečteme ukazatele v procentech (v procentním vyjádření) od sebe a dostaneme rozdíl v procentních bodech.
Musíme si však zapamatovat jedinou věc, že při statistických srovnáních stejně jako při pití alkoholu musíme znát míru. Změna o 2 procentní body může znamenat něco docela jiného, když se ukazatel pohybuje okolo 50 % (a změní se na 52 %), než když máme ukazatel okolo 2 % (a zvýší se na 4 %). V takovém případě nám samotné srovnání v procentních bodech (mezi ukazateli) mnoho neprozradí.
Procentní body můžeme potkat také v případě příspěvků k růstu, ale o tom zase někdy jindy.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

O čem nevypovídají…

ilustrativní fotka

O tom, že bychom neměli bezmyšlenkovitě a nekriticky přijímat všechny číselné údaje, které se na nás valí, jsme v této rubrice již několikrát psali. Stejně jako o tom, že se musíme vždy ptát, kde se údaj vzal, kdo je jeho autorem, kdo s ním pracuje a hlavně – zda dává smysl. A co je ještě důležitější, zda je používán pouze k tomu, k čemu je určen.

Jak (ne)číst mezi ukazateli

Hledání závislostí mezi ukazateli a jejich interpretace je to, co dělá statistiku dobrodružstvím. Pokud ovšem pracujeme se statistickými ukazateli, měli bychom se vyhnout zkratkám, jinak nám hrozí mylné závěry a špatná rozhodnutí.

Statistika je o kompromisech

Ilustrační foto

Když se člověk při svém bádání obrátí ke statistice a hledá ukazatele, které by odpověděly na jeho otázky, stává se, že skončí zklamán, a s povzdechem se ptá: „Proč nejsou ty údaje dříve? Častěji? Ve větším detailu?

Adekvační problém v ekonomické či sociální statistice

Ilustrační foto

Adekvační problém je pojmem, který málokdo z nás slyšel, a přesto jsme okolo něj už kroužili v mnoha našich článcích. Oč se tedy jedná?

Stejné ceny, stejné váhy

Ilustrační foto

Dosud jsme se věnovali tématům reálného růstu, řetězení, konceptu srovnatelných cen a jejich neaditivnosti.

Stálé ceny a reálná změna

ilustrační foto

Vývoj ve stálých cenách, objemový index, vývoj očištěný o cenové změny a reálný růst/pokles. Čtyři termíny, stejný význam. Jde o snahu odfiltrovat ze změny nominální hodnoty ukazatele vliv cenového vývoje a dobrat se odpovědi na otázku, zda skutečně (reálně) bylo něčeho více nebo méně.

Statistika není evidence

ilustrativní obrázek

Co je to statistika? Když potlačíme hluboce zakořeněné nutkání začít zpívat nesmrtelné písně z pohádky Princové jsou na draka, je asi pro většinu lidí „statistika“ pouze synonymem pro jakékoliv „číslo“. To by však bylo až příliš jednoduché.

Jak se měří zahraniční obchod

Ilustrační foto

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

ilustrativní foto

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Rozdíl mezi HPH a HDP

Ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?