S volnými místy není v Česku problém

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ve 3. čtvrtletí 2015 činila míra volných pracovních míst v Česku 2,3 %. Meziročně se zvýšila o 0,9 p. b., nejrychleji ze zemí Unie.

Růst české ekonomiky je spojen s tvorbou nových pracovních míst. Generují je soukromé firmy, vytváří se ale i ve veřejném sektoru. Na jednu stranu se obsazují, což se promítá velmi pozitivně v míře nezaměstnanosti. Na druhou stranu ale některým firmám chybí vhodní kandidáti a tato místa zůstávají volná. Spolu s poklesem míry nezaměstnanosti se tak zvyšuje míra volných pracovních míst.
Za 3. čtvrtletí loňského roku je patrné, že míra volných pracovních míst v ČR dosáhla 2,3 %, tzn., že z každého jednoho tisíce pracovních míst, obsazených i neobsazených, jich bylo volných dvacet tři. Míra volných pracovních míst byla nejvyšší od konce roku 2008, kdy se v ČR začaly projevovat dopady finanční krize. Patřila rovněž k nejvyšším v Unii. Vyšší byla podle dostupných dat jen v Belgii (2,7 %), v Německu a ve Velké Británii (shodně 2,6 %). Průměr Unie převyšovala o 0,6 p. b. a průměr zemí platících eurem dokonce o 0,7 p. b. V čem se však česká ekonomika zcela vymykala, byl meziroční posun míry volných pracovních míst. Proti 3. čtvrtletí 2014 stoupla o 0,9 p. b. a zvýšila se nejrychleji ze všech zemí EU. Následoval ji až Kypr s růstem o 0,4 p. b.

Míra volných pracovních míst ve 3. čtvrtletí 2015 (v %)

Míra volných pracovních míst ve 3. čtvrtletí 2015 (v %)

Autor: , oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nezaměstnanost v Unii klesá

ilustrativní obrázek

Míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie meziročně klesla o 0,9 procentního bodu. 

Práce není všude stejně

Ilustrační foka

Zaměstnanost a nezaměstnanost v krajích kopíruje ekonomickou situaci v regionech. V roce 2015 byla nejvyšší míra zaměstnanosti v hl. městě Praze a v krajích Středočeském a Plzeňském. Nezaměstnanost, a to i dlouhodobá, v průběhu celého loňského roku klesala.

Rezervy jsou v dlouhodobé nezaměstnanosti

ilustrativní obrázek

Srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti jako ČR mají v EU jen Německo a Malta. V míře dlouhodobé nezaměstnanosti jsme ale až osmí.

V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

Ilustrační foto

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Příjmová nerovnost Prahy a regionů

ilustrativní obrázek

Kvalita života má mnoho vrstev. Je vnímaná a odvislá od životních hodnot, jež lidé vyznávají, a možnosti jejich naplnění, které jsou diferencované. Vznikají tak různé typy nerovností, dané významnou měrou hmotnými podmínkami. Jak je to například s příjmy lidí v regionech České republiky?

V počtu podnikatelů patříme v Unii ke špičce

Ilustrační foto

Podnikatelé významně ovlivňují celkovou zaměstnanost v Česku. Procento sebezaměstnaných je páté nejvyšší mezi zeměmi Evropské unie. Vyšší podíl podnikatelů mají pouze v Řecku, Itálii, Rumunsku a Polsku.

Přes milion pracujících nevyužívá svou kvalifikaci

Ilustrační foto

Každý pátý pracující uvádí, že jeho zaměstnání neodpovídá úrovni stupně vzdělání a pracovním zkušenostem. Relativně často nevyužívají svoji kvalifikaci pracující se středním vzděláním s maturitou, a to většinou ženy.

Po roce 2008 se snížily zaměstnanecké benefity

Ilustrační foto

Náklady práce tvoří především mzdy a na ně vázané platby na sociální zabezpečení. Ostatní nemzdové náklady jsou neporovnatelně nižší a méně viditelné. V krizovém období, po roce 2008, se zaměstnavatelé snažili ušetřit právě na nich.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Ilustrační foto

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

ilustrativní obrázek

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.

Počet podnikatelek se za 20 let zdvojnásobil

ilustrační foto

Je to věčné dilema: Podnikat nebo být zaměstnanec? I když počet podnikatelů roste, rozhodnutí vyřídit si živnostenský list může být spíše důsledkem celospolečenských a ekonomických podmínek než svobodné volby.