Už teď jsem v ráji

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podívat se na život v České republice očima cizince je vždy zajímavé. Jak hodnotí rozdíly v české a indické kultuře Murali Parsa, odborný pracovník z oddělení koordinace šetření v domácnostech Českého statistického úřadu? Narodil se v jižní Indii a žije u nás desítky let.

Jak dlouho už v Českém statistickém úřadu pracujete?

Od roku 1996. Letos v únoru to bude dvacet let od chvíle, kdy jsem poprvé nastoupil do Úřadu jako odborný pracovník. Tenkrát jsem začal pracovat v oddělení statistik vědy a výzkumu.

Na kterém pracovišti působíte dnes?

Teď pracuji v oddělení koordinace šetření v domácnostech, kam jsem nastoupil v roce 2009.

Co přesně děláte?

Pracuji s databázemi, to znamená, že ze souborů informací, které zjišťují naše tazatelky v domácnostech a které procházejí dalším zpracováním, připravuji výstupy pro další statistická zpracování.

 

Murali Parsa, CSc.Murali Parsa, CSc.

Narodil se v roce 1960 v jižní Indii v rodině bráhmanů. V roce 1987 přijel studovat do Československa, kde získal titul CSc. v oboru jaderná fyzika. Do Českého statistického úřadu nastoupil v roce 1996. V současné době pracuje jako odborný pracovník v oddělení koordinace šetření v domácnostech. Hovoří plynně česky a anglicky, zajímá se o literaturu a meditaci, s dcerou čte české autory. Patnáct let vedl konverzační kurzy angličtiny v Praze.

Souvisí tato práce, kterou nyní vykonáváte, s oborem, jejž jste vystudoval?

Ne. Vystudoval jsem totiž na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity v Praze jadernou fyziku, kde jsem získal akademický titul CSc. za doktorandskou práci v mém oboru. Při výzkumnické práci jsem získal zkušenost s analýzou dat, tedy s databázemi. Což není přímo statistika, ale s prací statistiků to má hodně společného. Jedná se o programování databází, což je pro statistiku velmi důležitá věc.

Když jste se stal odborníkem na jadernou fyziku, proč jste u tohoto oboru nezůstal a začal jste pracovat v Českém statistickém úřadu?

Po ukončení studia jsem pracoval jako výzkumný pracovník v Nukleárním centru na matfyzu. Tehdy nebyl můj plat příliš vysoký, abych z něj mohl uhradit životní náklady. Začal jsem se rozhlížet po lépe placené práci a přes kamarády jsem si našel práci v ČSÚ.

Jak dlouho už žijete v České republice?

Když to počítám od začátku studia, tak od roku 1987. Po ukončení vysoké školy jsem odjel zpátky do Indie. Ale na pozvání profesora Ivana Wilhelma jsem se vrátil do Prahy a začal působit jako výzkumný pracovník. Pokračoval jsem ve své doktorandské práci.

Cítíte se dnes Indem, Čechem, Evropanem nebo Asiatem?

To je otázka. Čechem a Indem zároveň.)

Není to trochu schizofrenní, přece jenom se indická kultura od té české dost liší.

Ten rozdíl je obrovský, to máte pravdu. Když říkám, že se cítím jako Čech, tak narážím na změnu svého myšlení. Kultura podle mého názoru hodně souvisí s náboženstvím. Tam odkud pocházím, to znamená jih Indie, z Hajdarábádu, jsou lidé hodně nábožensky založení. Většina obyvatel vyznává hinduismus. Společnost se dělí na kasty. Ty základní jsou čtyři. Nejvyšší společenský stupeň tvoří bráhmani. Na druhé jsou kšatrijové, tedy bojovníci. Dále jsou to vaišjové, což jsou obchodníci a poslední jsou šúdrové, tedy dělníci. Já jsem patřil do kasty bráhmanů. Podle mého názoru tyto kasty nemají žádný význam. Kasty omezují lidé v tom, aby vykonávali jinou profesi. Podle mě si může každý svobodně zvolit svoje budoucí povolání. A v tomto názoru se právě podobám Čechům.

V čem se ještě lišíme?

Každý Ind bere život podle své karmy. Kdo dělal v minulém životě dobré věci, má se v současném životě dobře. Proto se každý snaží žít správně, aby nemusel v dalším životě trpět. Každé náboženství má pravidla, co je správné. V hinduismu je základem neubližovat bližním, respektovat starší lidi, nekrást, podobně jako v křesťanství. A ještě chránit přírodu. Příroda je pro hinduisty svatá jako Bůh. Všechny přírodní elementy, což jsou voda, vítr, země a oheň, jsou pro nás jako Bůh. To znamená, že každý Ind se snaží žít v harmonii s přírodou.

V této souvislosti mě napadá, jak je to u vás s regulací populace?

Podle zákonů je možné uměle přerušit těhotenství, ale za určitých podmínek. Dělat testy předem, zda se narodí kluk nebo holka, je však rodičům zakázáno. Dříve se povolovalo, aby rodiny měly maximálně dvě děti. Dnes mladí lidé sami rozhodují, kolik dětí budou mít, ale státní podporu na třetí dítě už nedostanou. Jelikož už v Indii nežiji 30 let, podrobnosti už nevím.

A jaké jsou vaše rodinné poměry v České republice?

Jsem ženatý, mám jednu dceru, která studuje na osmiletém gymnáziu v Praze.

Je vaše žena Češka?

Ne, je to Indka a pracuje v bance. Poznali jsme se v době studií. Ona vystudovala České vysoké učení technické v Praze.

Jaký máte u nás oba status?

Celá rodina má české občanství.

Změnil se přístup Čechů k cizincům za tu dobu, co jste tady?

Od roku 1987 jsem zaznamenal obrovský rozdíl. V současné době jsou lidé více tolerantní než dřív. Alespoň tady v Praze.

Bylo pro vás těžké se zpočátku přizpůsobit místním poměrům?

Jako pro Asiata to pro mě byla rozdílná kultura, jak už jsem říkal. Začátky pro mě byly těžké.

Když jste přišel do Československa, znal jste tu někoho, kdo vám zpočátku pomáhal?

Ano, znal jsem pár Indů, kteří tu studovali. Ti už jsou většinou bohatí a už se nestýkáme.

V čem se liší indická rodina od té české?

Rodiče v Indii rozhodují o budoucnosti dětí, o tom, co budou studovat, koho si vezmou. Jejich partnery hledají ve stejné kastě. V mém případě by to byl problém, protože má žena je z jiné kasty. S tím mám v Indii problém dodnes, protože příbuzní ji kvůli tomu nepřijali mezi sebe. Má tchýně, přestože je z nižší kasty, s naším sňatkem nesouhlasila.

Jak se díváte na postavení seniorů v České republice?

Je lepší než v Indii. Alespoň se o ně postará stát. Proto v Indii chtějí v každé rodině syna, protože podle hinduismu jim spálením po smrti pomůže do ráje. Dcera jim sice pomáhá za jejich života, ale na jejich cestu do ráje to nemá vliv. To je také důvod, proč někteří rodiče, když se dozvědí, že je na cestě dcera, přistupují k přerušení těhotenství. A přitom tím porušují zákon.

Ale vy máte dceru. Znamená, že se do ráje nedostanete?

To nevadí, už teď jsem díky dceři v ráji.

Baví vás statistika?

Ano, ale ještě více mě baví programování. Ale je pravda, že od té doby, co pracuji v ČSÚ, více sleduji oblasti, které bych dříve nesledoval. Například, jak se vyvíjí zahraniční obchod České republiky s Indií. Nebo přímé investice České republiky v Indii.

V jakých oborech nebo oblastech Češi v Indii investují?

Řekl bych, že nejvíce v průmyslu. Postavili tam i nějaké pivovary.

Víte, kolik žije Indů v České republice?

Přibližně dva tisíce.

Jejich počet od 90. let roste nebo klesá?

Je to trochu více než dřív, ale stále jich není tolik jako v ostatních západních zemích. Například v Německu nebo ve Velké Británii jich žije několikanásobně více.

Jaké máte plány do budoucna?

Záleží na mé dceři. Je to výborná studentka. Přestože jsou oba její rodiče cizinci, ve třídě patří k nejlepším v češtině.

Co byste chtěl, aby studovala?

Co bude chtít. Nebudu ji k ničemu nutit. Ale je výborná v matematice a v cizích jazycích.

Jakým jazykem hovoříte doma?

S ní mluvím v hindštině, občas v angličtině. To, když ji vysvětluji matematiku nebo fyziku. Ona mně odpovídá v češtině.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V Praze žije 37 % v ČR legálně pobývajících cizinců

ilustrativní fotka

Na konci roku 2017 pobývalo legálně na našem území celkem 526 811 cizinců. Více než polovina z nich měla povolení k trvalému pobytu. Více než třetina cizinců žila v Praze, nejméně pak v Kraji Vysočina a Zlínském kraji.

Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ilustrační foto

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.