V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

Ve 3. čtvrtletí 2015 dosahovala průměrná míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–64 let 9,1 % a vrátila se tak k hodnotám vykazovaným před hospodářskou krizí. Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenali v Německu (4,5 %), nejvyšší byla v Řecku (24,2 %). Maximální vysoké míry nezaměstnanosti, zejména v Řecku a Španělsku, se dosud nepodařilo překonat. Stále vysoká je i průměrná nezaměstnanost u mladých osob ve věku 15–24 let.

Rozdíl v zaměstnanosti mladých lidí

Po evropské krizi nezaměstnanost rostla, ale méně než nezaměstnanost mladých lidí. Ta má tendenci být vyšší než celková nezaměstnanost z důvodu menšího počtu mladých jako pracovní síly . Po hospodářské krizi tyto rozdíly prudce vzrostly, protože zaměstnanost mladých se koncentrovala do odvětví, která jsou citlivá na hospodářský cyklus, tj. průmysl (zpracovatelský), stavebnictví, obchod, služby a cestovní ruch. V zemích, které byly ekonomickým úpadkem nejvíce postiženy, zaměstnávaly tyto sektory ještě před krizí 65–75 % mladých lidí.
Rozdíl v zaměstnanosti mladých lidí je mezi jednotlivými zeměmi EU značný. Vedle těch, které byly krizí nejvíce zasaženy a kde je vysoká nezaměstnanost (např. Španělsko, Chorvatsko), jsou takové, kde se nezaměstnanost mladých lidí projevila jen nepatrně (Rakousko, Nizozemsko), anebo dokonce klesla (Německo).
Pozitivní jsou data z posledních let. Z údajů dostupných za rok 2015 vyplývá, že se míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–24 let snižuje. V České republice se za poslední dva roky snížila o 7 %. Trvalé zvyšování nezaměstnanosti mladých lidí by způsobovalo oslabování dovedností či emigraci kvalifikované pracovní síly.

Vývoj míry nezaměstnanosti osob ve věku 15–64 let a 15-24 let v EU28, 1. čtvrtletí 2007 až 3. čtvrtletí 2015 (v %)

Vývoj míry nezaměstnanosti osob ve věku 15–64 let a 15-24 let v EU28, 1. čtvrtletí 2007 až 3. čtvrtletí 2015 (v %)

Cílem Unie je zvýšit počet vysokoškoláků

Nejen hospodářský cyklus, ale i vzdělání obyvatel ovlivňuje zaměstnanost v každé zemi.  Proto v červnu 2010 přijala Evropská rada novou strategii pro růst a zaměstnanost Evropa 2020, která navázala na Lisabonskou strategii. Mezi hlavní cíle týkající se vzdělání patří snížení podílu populace ve věku 18–24 let, která předčasně ukončí školní docházku, pod hranici 10,0 %. K tomuto výsledku se průměr za státy EU28 pomalu blíží. Poslední monitorovaný údaj z roku 2014 udává hodnotu 11,2 %. Česká republika si v tomto směru vede dobře, má jeden z nejnižších podílů (5,5 %).
Druhým cílem Evropské unie v oblasti vzdělávání je zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30–34 let na 40 %. Současná situace ukazuje, že požadovanou hranici splňuje již 17 zemí (Litva, Kypr, Irsko, Švédsko, Lucembursko, Estonsko, Velká Británie, Lotyšsko, Nizozemsko, Dánsko, Francie, Slovinsko, Finsko, Polsko, Belgie, Řecko, Španělsko). V této věkové skupině udává většina zemí EU28 vyšší podíl žen s terciárním vzděláním.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ se Česká republika řadí mezi země s nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30–34 let.

Zaměstnanci na dobu určitou jako % z celkového počtu zaměstnanců

Zaměstnanci na dobu určitou jako % z celkového počtu zaměstnanců

Následky „dualismu“ trhu práce

„Dualismus“ trhu práce (existence a propast mezi dvěma druhy pracovního poměru – smlouvy na dobu určitou a neurčitou) má pak za následek znatelný podíl pracovních smluv na dobu určitou především při nižší ochraně zaměstnance. Legislativou se jednotlivé státy snaží vhodně upravit podmínky příjímání a propouštění zaměstnanců s různým druhem pracovní smlouvy. Duální trh práce byl spojen s nižší mírou zaměstnanosti zejména mladých lidí. Mladí lidé jsou ve větší míře zaměstnáni na dobu určitou. Rozdíl mezi osobami v produktivním věku a osobami ve věku 15–24 let byl v tomto ohledu zvlášť výrazný ve Španělsku, Itálii a Portugalsku, kde měli jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti mladých lidí. Vyšší ochranou smluv na dobu určitou by se měla snížit tato nezaměstnanost. Účinky by byly silnější pro mladé, protože zaujímají vyšší podíl zaměstnaných se smlouvou na dobu určitou. V případě silnější duality trhu práce by mohla být ovlivněna zaměstnanost v celém produktivním věku. I přes opatření ve snaze snížit počet pracovních smluv na dobu určitou se ve většině zemí EU28 podíl zaměstnanců s „dočasnou“ smlouvou (počítáno jako procento z celkového počtu zaměstnanců) mírně zvyšuje.

Polovina evropské populace je ekonomicky aktivní

Počet a struktura obyvatel, resp. počet ekonomicky aktivních osob, jsou základním zdrojem pracovních sil. Ekonomicky aktivní populace znamená počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob, což je nabídka pracovních sil (ekonomická aktivita se většinou měří od 15 let a výš). Celková populace zemí EU28 mírně roste a podle Výběrového šetření pracovních sil o trhu práce v Unii (EU LFS) téměř polovina je aktivní na trhu práce. V roce 2014 míra ekonomické aktivity osob ve věku 15–64 let činila za průměr zemí EU28 72,6 %. Česká republika se nijak nevymyká evropskému složení. Vedle stárnoucí populace se v ČR počet osob ve věku 15–64 let mírně snižuje a míra ekonomické aktivity v této věkové skupině dosahovala v roce 2014 zhruba 74 %. Hlavními představiteli českého pracovního trhu jsou současné početně bohaté generace 40letých.

Míra zaměstnanosti mužů a žen ve věku 20–64 let v členských zemích EU ve 3. čtvrtletí 2015 (v %)

Míra zaměstnanosti mužů a žen ve věku 20–64 let v členských zemích EU ve 3. čtvrtletí 2015 (v %)

Nejvyšší míra zaměstnanosti je ve Švédsku

Míra zaměstnanosti EU v průběhu desetiletí před hospodářskou krizí více méně rostla. Vrcholila v roce 2008 se 70,3 %, bráno jako průměr za členské země EU28 ve věkové skupině 20–64 let. V roce 2009 zasáhla krize trh práce a srazila míru zaměstnanosti zpět na úroveň roku 2006. Z posledních údajů za 3. čtvrtletí 2015 dosáhla zaměstnanost v zemích EU uspokojujících 70,5 %. Vlivem oživení ekonomiky počet zaměstnaných roste téměř ve všech státech EU28.
Nejvyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě dosahuje Švédsko, ve kterém je i nejvyšší míra zaměstnanosti žen. Německo čelilo hospodářské krizi a těžilo ze silné průmyslové základny, standard zaměstnanosti si udrželo a nyní zaujímá přední příčky v zaměstnanosti mužů i žen.
Významná je i Velká Británie a její orientace na finanční a softwarové služby. Britská ekonomika a zaměstnanost také rostou a Británie se tak dostává v roce 2015 na třetí nejvyšší pozici v míře zaměstnanosti.
Česká republika si za rok 2015 z dosavadních dat udržuje sedmé místo v míře zaměstnanosti 20–64letých mezi členskými zeměmi Evropské unie. Zde je zajímavý vysoký rozdíl mezi muži a ženami. V ČR je vysoký podíl zaměstnaných mužů oproti míře zaměstnanosti žen, která je spíš na úrovni průměru EU. Povaha nezaměstnanosti žen v České republice má dlouhodobý charakter a pracovní uplatnění je stále více závislé na věku, rodinné situaci, vzdělání a jejich vzájemných vazbách. Vysoké rozdíly zaznamenávají také v Itálii, Řecku a Rumunsku.

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kde hledat volné pracovní síly? Mezi mladými a seniorkami

ilustrativní fotka

Od roku 2013 se snížil počet ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat, o 23,5 tis. a v období 1.–3. čtvrtletí roku 2017 dosáhl 124,8 tis. osob. Většina z nich (97 tis.)
již dříve pracovala.

Kterým agenturám práce v České republice rostou tržby

ilustrativní fotka

Služeb pracovních agentur nejvíce využívají průmyslové podniky zejména v automobilovém průmyslu. Při přepočtu na kmenové zaměstnance nejvíce agenturních pracovníků zaměstnává filmový průmysl.

Nezaměstnanost v Unii klesá

ilustrativní obrázek

Míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie meziročně klesla o 0,9 procentního bodu. 

Rezervy jsou v dlouhodobé nezaměstnanosti

ilustrativní obrázek

Srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti jako ČR mají v EU jen Německo a Malta. V míře dlouhodobé nezaměstnanosti jsme ale až osmí.

Statistika volných míst

Ilustrační foto

V České republice se začala evidovat volná pracovní místa (VPM) na úřadech práce v roce 1993. Od roku 2005 se jejich nabídka odesílá prostřednictvím ČSÚ i do Eurostatu. Zde se pak absolutní počty i míra VPM – podíl na celkovém počtu pracovních míst – zveřejňují.

Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

ilustrační foto

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

S volnými místy není v Česku problém

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2015 činila míra volných pracovních míst v Česku 2,3 %. Meziročně se zvýšila o 0,9 p. b., nejrychleji ze zemí Unie.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

V Praze je blaze

ilustrativní fotka

Příznivý ekonomický vývoj v Česku ovlivnil i míru dlouhodobé nezaměstnanosti, ta se u nás stále snižuje. V minulém roce byla osmá nejnižší v Unii. Tradičně nejlepší situace je v Praze. Hlavní město si drží primát i mezi všemi regiony EU28.

Volná pracovní místa nejsou pro každého

Mgr. Dalibor Holý

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.

Nové ukazatele nezaměstnanosti

ilustrativní fotka

Počátkem nového roku 2013 statistici mění pohled na českou nezaměstnanost. Obecná míra nezaměstnanosti, vypočítávaná Českým statistickým úřadem, bude nově zveřejňována v měsíční periodicitě. Sloužit bude především pro mezinárodní srovnání.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Hůř na jihu Evropy

ilustrativní fotka

V Řecku a Španělsku je bez práce více než čtvrtina práceschopného obyvatelstva.

Problém pracující chudoby se v Česku zhoršuje

ilustrativní obrázek

Podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než dvě třetiny mediánu byl v roce 2010 již v České republice vyšší než ve většině zemí západní Evropy. Houževnatě opakované mýty o tom, jak je česká společnost rovnostářská, jsou tak definitivně statisticky vyvráceny. Neplatí také, že pouze lidé bez práce mohou být chudí.

Mladí Češi pracují v průmyslu častěji, než je v EU27 obvyklé

ilustrativní fotka

Demografický vývoj a pozdější nástup do zaměstnání kvůli pokračujícímu studiu mají vliv na celkový počet pracujících ve věku do čtyřiceti let. Statistici spočítali, že dlouhodobě klesá; v letech 1995–2011 se snížil o téměř 300 tisíc.

Proč mladí nepracují a staří nevědí kudy kam

Ilustrační obrázek

Ještě v roce 1993 pracovala téměř třetina osob ve věku 15 až 19 let. O dvacet let později, v roce 2013, jich pracovala zhruba 3 %. Naprosto opačná tendence je u lidí v předdůchodovém věku. Míra jejich zaměstnanosti se totiž razantně zvýšila.

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

ilustrativní obrázek

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.

Kvalita pracovních míst se zhoršuje

ilustrační foto

Počtům lidí bez práce se obecně věnuje velká pozornost. Přitom horším trendem než samotná nezaměstnanost je zhoršování kvality pracovních míst. Přestože se tento trend, tj. špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, týká nás všech, příliš se o něm nemluví.