Vývoj počtu cizinců v ČR

VYDÁNÍ: 02/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Členství České republiky v Evropské unii nepřineslo výhody volného pohybu pouze našim občanům. Také pro státní příslušníky ostatních členských zemí jsme se stali zemí, kde se těší lepšímu postavení oproti cizincům ze třetích zemí, tedy mimo Unii.
Podle údajů Ředitelství služby cizinecké policie k 31. 12. 2014 narostl počet cizinců (bez azylantů) v porovnání s rokem 2004 o 200 tis. na 449 367. Cizinci s pobytem nad 12 měsíců tak tvoří 4,2 % obyvatel České republiky.
Počty cizinců nejvíce rostly do roku 2008, kdy po krátkodobém poklesu stagnovaly a následně mírně rostly. Až v roce 2013 byl překonán stav roku 2009. V roce 2014 a z předběžných údajů roku 2015 je patrný rychlejší růst.
Co však každoročně roste, je počet osob s trvalým pobytem. Na konci roku 2014 tvořily 55,6 % cizinců, což je nárůst o 16 p. b. v porovnání s rokem 2004. Výraznější růst jejich podílů na celkovém počtu cizinců nastal až od roku 2010, do té doby se pohyboval okolo 40 %. Trvalý pobyt indikuje určitou stabilizaci populace cizinců a tendenci k jejich usazování v České republice. Zejména pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii představuje určitou jistotu. Jejich pobyt není vázán na konkrétní účel, po jehož pominutí je jejich další legální setrvání na území ohroženo. Trvalý pobyt a s tím i veškerá sociální práva v míře jako občané České republiky je možné získat po pěti letech pobytu.)

Vývoj počtu cizinců ze zemí EU

Vývoj počtu cizinců ze zemí EU

Cizinci podle zemí původu

Pojďme se na cizince v ČR podívat právě z hlediska jejich zemí původu, nejprve podle rozdělení na EU a ostatní. Není to pouze administrativní či statistická kategorie, ale základní dělení na občany EU (+ EHP) a cizince ze třetích zemí rozděluje cizince na osoby s právem volného pohybu (a přeneseně i pobytu), které mají garantovaný rozsah práv srovnatelný s právem státních občanů České republiky a ty, kteří podléhají omezením vstupu (osoby ze zemí s vízovou povinností) a pobytu. I oni mají své výhody, směřuje k nim integrační politika, tedy vytvoření podmínek pro začleňování do majoritní společnosti, která je zároveň bude přijímat. Cílem je předcházet problémům v soužití a negativním sociálním jevům.
Od roku 2004 se počet cizinců v ČR ze zemí EU zvýšil 2,3krát na současných 184,5 tis., u cizinců ze třetích zemí 1,5krát na téměř 265 tis. Počty cizinců rostly do roku 2008, následně počty občanů ze zemí EU zaznamenaly dva roky trvající pokles, ale už v roce 2011 překonali stav roku 2008 a od té doby se jejich počty zvyšují. Cizinci ze třetích zemí dosáhli početního maxima v roce 2009 a od té doby se jejich počty každoročně snižují, ačkoliv v posledních letech jen nepatrně a v předběžných údajích za rok 2015 zaznamenáváme dokonce růst.

Vývoj počtu cizinců podle typu pobytu

Vývoj počtu cizinců podle typu pobytu

U žádného státního občanství ze členských zemí EU není v roce 2014 oproti roku 2004 nižší stav. Občanů Slovenska u nás s výjimkou let 2009 a 2010 každoročně přibývalo, od vstupu do EU se jejich počet zdvojnásobil a předběžné údaje za rok 2015 hlásí překročení hranice 100 tis. osob. Občané Polska, tradičně druzí nejčetnější ze zemí EU, na našem území dosáhli vrcholu právě v roce 2008, ale nevykazují žádné výraznější výkyvy. Zato počty Němců se mezi roky 2004 až 2008 ztrojnásobily. Od té doby jejich počty kolísavě rostly, až v roce 2014 poprvé Poláky předstihli. Několikanásobné zvýšení nastalo u osob z nových členských zemí z Bulharska (dvojnásobek oproti 2004) a u Rumunska dokonce trojnásobek. Úbytek při srovnání let 2014 a 2008 vedle Polska nastal pouze u Rakušanů.
U cizinců ze třetích zemí v posledních pěti letech dochází k poklesu, nicméně jen u některých státních příslušností. V absolutních číslech se nejvíce snížil počet osob z Ukrajiny, bezmála o 28 tis., což oproti roku 2009 představuje pokles o pětinu. Dalšími zeměmi, u kterých došlo k významnějšímu relativnímu úbytku, jsou Moldavsko (o polovinu) a Mongolsko (o více než třetinu, ale jednalo se o především jednorázové snížení stavů během roku 2009). Ubývá rovněž státních příslušníků Vietnamu, kteří jsou druhou největší skupinou cizinců ze třetích zemí, ale pouze v řádech jednotek procentních bodů. Z některých zemí mimo EU naopak cizinců přibývá, z početnějších se to týká zejména Rusů, kterých tu v roce 2008 bylo o pětinu méně než současných 35 tis.

Roste počet cizinců s trvalým pobytem

Česká republika i po vstupu do EU nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Patrný je usazovací trend, kdy roste podíl cizinců s trvalým pobytem. Nejprudší nárůst počtu cizinců je spojen s obdobími hospodářského růstu, naopak krize dopadla především na cizince ze třetích zemí, jejichž příchod stát dokáže regulovat a jejichž celkové počty se zvyšují poprvé od roku 2009. Cizinci nepředstavují zátěž pro sociální systém (čerpají sociální dávky v mnohem menší míře, než je jejich podíl na obyvatelstvu), ani nedochází k sociálním problémům a negativním jevům spojeným s imigrací.

Ekonomická aktivita cizinců

Pracovní příležitosti a podnikání byly a jsou hlavním faktorem přitahujícím cizince do České republiky. Celkem 344,6 tis. cizinců bylo na konci roku 2014 evidováno v souvislosti s ekonomickými aktivitami, z toho 261 tis. jako zaměstnanci v evidenci Úřadů práce (jedná se o kvalifikovaný odhad Ministerstva práce a sociálních věcí). Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu má 83,5 tis. cizinců živnostenské oprávnění.
Zaměstnanci ze zemí EU evidovaní na úřadech práce vykazovali mezi roky 2004 a 2007 nárůst ze 75 tis. na 144 tis., v 2011 jich bylo evidováno také 144 tis. a kvalifikovaný odhad za rok 2014 udává 196 tis.
Cizinců ze třetích zemí v postavení zaměstnanců evidovaly úřady práce 33 tis. v 2004, vrchol byl zaznamenán v roce 2008 (143,6 tis.), následoval výrazný pokles až na 63,5 tis. v 2011, odhad 64,5 tis. za rok 2014 potvrzuje stagnaci. Největší pokles mezi roky 2008 až 2011 je v absolutních číslech u pracovníků z Ukrajiny (o 45,8 tis.), dále státních příslušníků Vietnamu, Mongolska a Moldavska. Patrná je souvislost s údaji o pobytech cizinců, kde také u uvedených zemí klesají počty osob v České republice.
Z dostupného srovnání podle klasifikace zaměstnání je patrné, že rostoucí počty pracovníků z EU si zachovávají za sledované období obdobné rozdělení mezi kvalifikované, polo-kvalifikované a nekvalifikované práce. U cizinců ze třetích zemí je evidentní, že pokles vydaných pracovních povolení zasáhl především méně kvalifikované profese, kde je nahradili cizinci ze zemí EU, kteří pracovní povolení k zajištění pobytu nepotřebují.

Vývoj počtu cizinců ze třetích zemí

Vývoj počtu cizinců ze třetích zemí

Podnikající cizinci

Živnostenská oprávnění byla tradičně doménou cizinců ze třetích zemí. Podnikajících cizinců přibývalo do roku 2011: od 65,2 tis. v roce 2004, přes 77,2 tis. v roce 2008, po vrchol 93,1 tis., od té doby dochází k meziročním poklesům na současných 83,6 tis. živnostníků (2014).
U euroobčanů sledujeme v zásadě každoroční zvýšení evidovaných, kteří v současnosti tvoří 31 % cizinců s platným živnostenským oprávněním. U osob ze třetích zemí výraznější nárůst nastal v letech 2008 a 2009, který částečně kompenzoval snížení počtu cizinců v zaměstnaneckém poměru, ale od roku 2011 jich každoročně ubývá.

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

1 Pings/Trackbacks pro "Vývoj počtu cizinců v ČR"

Související články

 

Nejvíce cizinců studuje v ČR na vysokých školách

ilustrativní fotka

Počty cizinců vzdělávajících se v ČR na některém z typů škol, včetně předškolních zařízení, za poslední desetileté období výrazně vzrostly. Největší nárůst byl zaznamenán na vysokých školách. Nejméně se zvýšily počty cizinců mezi studenty středních škol.

Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ilustrační foto

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Už teď jsem v ráji

Murali Parsa, CSc.

Podívat se na život v České republice očima cizince je vždy zajímavé. Jak hodnotí rozdíly v české a indické kultuře Murali Parsa, odborný pracovník z oddělení koordinace šetření v domácnostech Českého statistického úřadu? Narodil se v jižní Indii a žije u nás desítky let.

Kam cizinci patří a kdo patří do cizinců?

Mgr. Daniel Chytil

Aktuální a přehledné výstupy za cizince naleznete na internetových stránkách ČSÚ v průřezových statistikách.

Aby v pojmech nebyl zmatek

RNDr. Jarmila Marešová

V současné době v souvislosti s uprchlickou krizí používají média řadu pojmů z oblasti migrace. Bohužel často nevhodně, obvykle jako synonyma, i když o synonyma vůbec nejde. Chtěla bych proto vše uvést na pravou míru a vysvětlit, co se pod danými pojmy podle definic skrývá.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Počty udělených státních občanství v ČR

ilustrativní fotka

Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Uvedení národnosti je svobodnou volbou

Ilustrační foto

Zjišťování národnosti je tradiční součástí sčítání na našem území. Je otázkou deklaratorní, to znamená, že se zjišťuje výlučně dotazem u respondenta. Sčítání je tak jediným zdrojem, ze kterého lze údaje tohoto typu získat.

V Lucembursku to bez cizinců nejde

Ing. Petr Kubernát

Velvyslanec České republiky v Lucembursku Petr Kubernát má za sebou bohatou diplomatickou minulost. Díky tomu dokáže z nadhledu zhodnotit, jak v této malé zemi funguje státní správa a jaké zde panují podmínky pro podnikání.

Uprchlíkům se nevyhneme

ilustrativní fotka

V celoevropském kontextu patří zatím Česká republika mezi země s nízkými počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Ve srovnání s většinou členských zemí Evropské unie jsou podprůměrné. Situace se však může změnit.

Za co u nás cizinci utrácejí?

ilustrační foto

Potraviny, nápoje, tabákové výrobky, oděvy a drogistické zboží. To vše nejčastěji nakupují nerezidenti při návštěvě České republiky. Za zboží v maloobchodním prodeji v roce 2012 utratili celkově téměř 40 mld. Kč.

Trvalých pobytů přibylo

Ilustrační foto

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.