Deflace. máme si na ni zvykat?

VYDÁNÍ: 03/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Téma deflace, tedy všeobecného poklesu cenové hladiny v ekonomice, bylo po dlouhá desetiletí pro ekonomy zcela okrajové.

Téma deflace, tedy všeobecného poklesu cenové hladiny v ekonomice, bylo po dlouhá desetiletí pro ekonomy zcela okrajové. Od dob velké hospodářské krize v 30. letech minulého století se v praxi vyskytovalo zcela sporadicky. Drtivá většina teoretické literatury se proto zabývala jevem opačným – inflací, která byla popsána ze všech možných aspektů. V 70. letech minulého století se začalo hovořit o stagflaci, tedy poklesu ekonomiky při současném růstu cenové hladiny tlačené zejména růstem cen ropy. Nyní je situace opačná – pokles cen ropy růstu ekonomiky pomáhá. Je však třeba vzít v úvahu, že současná globální ekonomika je, co se týče vzájemné propojenosti a konkurence mezi zeměmi, úplně jiná, než byla tehdy.
Mohlo by se zdát, že k deflaci můžeme přistupovat stejně jako k inflaci, pouze s opačným znaménkem, a že reálné veličiny jsou nezávislé na těch nominálních. Skutečnost je však složitější. Základním problémem je nepružnost nominálních veličin směrem dolů, například si obtížně umíme představit, že v případě výraznějšího poklesu cenové hladiny by směřovaly dolů i mzdy na výplatních páskách. Obdobná situace je s půjčkami, kde při nepružnosti nominální úrokové sazby pod nulu vede výraznější pokles cenové hladiny k růstu reálných úrokových sazeb a nižší ochotě si půjčovat. Držitele úspor navíc tato situace motivuje spíše držet peníze v hotovosti nebo na běžných účtech s nulovým úrokem. Pokud jsou očekávání směrem k poklesu cen, domácnosti spíše vyčkávají s nákupy, čímž posilují začarovaný kruh zpomalování reálné ekonomiky a poklesu cen. S určitou nadsázkou lze říci, že určitá, velmi mírná inflace je „mazivem“, které udržuje ekonomiku při efektivním fungování.
Pokud se podíváme na současné ceny komodit, je zřejmé, že ceny ropy i zemního plynu jsou stále velmi nízko, i když se zřejmě blíží svému dnu. Výhled nízkých cen ukazují i ceny elektřiny dosahované na burze. Již se také vyčerpal počáteční efekt znehodnocení české koruny a její kurz se drží na hodnotě uměle udržované centrální bankou. Veškerá očekávání přitom směřují k jejímu postupnému posilování. V tuto chvíli se tedy nezdá, že by se na obzoru rýsoval obrat ve vývoji cenové hladiny směrem vzhůru.

Autor: , předseda ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kurzový závazek skončil

ilustrativní fotka

ČNB 6. dubna 2017 přestala intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz poblíž hladiny 27 korun za euro. Co to znamená pro ceny zahraničního obchodu? Především to, že na ně opět začaly působit kurzové vlivy.

Indexy spotřebitelských cen v roce 2016

ilustrativní foto

Průměrná míra inflace v roce 2016 dosáhla 0,7 %, což je o 0,4 procentního bodu více než v roce 2015. Přesto se jedná o čtvrtou nejnižší hodnotu v historii samostatné České republiky.

Spotřebitelské ceny v ČR se významně zvýšily

Ilustrační foto

V listopadu byl růst cen v České republice druhý nejrychlejší v celé Evropské unii.