Indikátory pro Agendu 2030

VYDÁNÍ: 03/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Agenda 2030 a přijetí globální sady indikátorů udržitelného rozvoje, big data a oficiální statistika, statistika uprchlíků nebo údaje spojené s klimatickými změnami. Tato zásadní témata se projednávala na 47. zasedání Statistické komise OSN. Sešli se na něm předsedové národních statistických úřadů celého světa.

Statistická komise OSN zasedala v New Yorku ve dnech 8. až 11. března. V navazujícím termínu se pak uskutečnilo tuzemské 30. jednání Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Zaměřeno bylo kromě jiného právě na implementaci Agendy 2030 v Česku a na přípravu strategického dokumentu Česká republika 2030.

Statistická komise OSN

Dokumenty, které byly předloženy na 47. zasedání Statistické komise OSN, poskytují základní přehled o činnosti skupiny IAEG-SDG Indicators (Inter-agency and Expert Group on Sustainable Development Goal Indicators) v roce 2015. Společně s nimi byl představen dlouho očekávaný globální soubor indikátorů udržitelného rozvoje. Předložený návrh byl považován za připravený ke schválení Statistickou komisí. Připomeňme, že na jejím 46. zasedání nebyl původní soubor indikátorů schválen.
Globální sada obsahuje 241 indikátorů. Některé z nich se však opakují. Celkem je jich tedy 230. Přestože oproti původnímu návrhu z loňského roku došlo v absolutním vyjádření k navýšení jen o dva indikátory, prakticky prošla tato sada výraznou obměnou. Modifikace se týkala asi 50 z nich, přičemž většina je relevantní pro Českou republiku.
Zároveň došlo k mírným úpravám původních indikátorů. Z 80 tzv. šedých indikátorů, u nichž dosud nebyla zcela přesně stanovena metodika, se do finální verze materiálu dostala zhruba třetina. Zbývající část byla nahrazena ukazately novými. Jak účastníci zasedání konstatovali, tato obměna je spojena se sníženým odkazem na disponibilitu ze strany národních statistických úřadů.
Je známo, že některé indikátory mají spíše anketní charakter. Jde například o počet zemí, které mají strategie ke snížení rizika živelních katastrof. Vedle toho jsou navrženy indikátory kvalitativního charakteru, jež jsou předmětem šetření o subjektivních postojích. Příkladem je ukazatel pocitu bezpečí v okolí vašeho domu.
Účastníci jednání obecně podpořili členění sady do tří základních skupin (tzv. TIER) podle existence, či neexistence metodiky a podle dostupnosti, resp. nedostupnosti dat k jejich naplnění. U indikátorů, které budou v TIER I, se předpokládá snadná definice metodiky a nalezení informačních zdrojů pro jejich naplnění. Naopak výzvou jsou zejména indikátory, které budou zařazeny do TIER III a u nichž neexistuje celosvětově uznávaná definice.
Samotné roztřídění indikátorů do jednotlivých TIER bude předmětem 3. jednání IAEG-SDGs na konci března. V průběhu příštího roku by se tato pracovní skupina měla věnovat zejména vyvinutí globálního mechanismu reportingu, práci na indikátorech v TIER III a posouzení dostupnosti dat pro indikátory v TIER I a II.

cile udrzitelneho rozvoje

Agenda 2030

Agenda 2030 je akčním plánem rozvoje do roku 2030. Spočívá v naplňování 17 hlavních cílů udržitelného rozvoje (tzv. SDGs). Navazuje na program rozvojových cílů tisíciletí, jehož smyslem bylo snížit do roku 2015 extrémní chudobu v rozvojových zemích. Nové cíle zformulované všemi členskými státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry či akademické obce jsou výsledkem předpokladu vzájemné propojenosti jednotlivých záměrů. Provázaná proto musejí být i hledaná řešení. Více ZDE.

Průběh jednání

Všechny státy EU a tzv. like-minded země (USA, Kanada, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Japonsko apod.) se za seznam indikátorů jednoznačně postavily. Některé jej označily za přijatelný pragmatický návrh, s nímž lze v monitoringu cílů udržitelného rozvoje pracovat. Většina rozvinutých zemí se s rozvojovými státy shodla na tom, že práci expertní skupiny IAEG-SDGs považuje za neukončenou. Zastává přitom názor, že v příštích letech je třeba sadu indikátorů zpřesňovat. Dále upozornila na skutečnost, že řada indikátorů není metodicky dořešena a že část ukazatelů je spíše určena pro průzkum veřejného mínění.
Rozvojové země, resp. jejich skupiny jako vnitrozemské (LLDCs), malé ostrovní státy (SIDS) atd., návrh indikátorů z velké části podpořily. Upozorňovaly však na limity některých států, zejména malých ostrovních v Pacifiku (viz SIDS), ohledně možností naplňování kvantifikace takového počtu indikátorů. Požádaly proto o rychlou a intenzivní podporu v budování statistických kapacit.
Výrazný nesouhlas vyjádřila Indie, která považuje indikátory za nedostatečně vyvážené v tom smyslu, že je položen velký důraz na domácí politikum, a naopak nedostatečný akcent je kladen na mezinárodní podporu. Je možné, že toto stanovisko mělo být nepřímou zmínkou o sledování toků rozvojové pomoci ODA. Představitel tamního národního statistického úřadu doporučil, aby se na sadě indikátorů dále pracovalo a aby se neuspěchalo její přijetí. Podle Indie je případná časová prodleva menším problémem než schválení nevhodného rámce.
Čína se snažila prosadit do textu Zprávy Statistické komise o indikátorech odkaz na princip společné, ale diferencované odpovědnosti (CBDR), který byl velmi politicky kontroverzní už při projednávání Agendy 2030 jako takové. Proti tomuto záměru ale USA a EU zakročily a řada zemí jej odmítla.
Celodenní diskuse Statistické komise k tématu indikátorů udržitelného rozvoje byla ukončena s tím, že sekretariát OSN připraví vedle závěrů z projednávání daného bodu i návrh krátké rezoluce, kterou Statistická komise doporučí Ekonomické a sociální radě OSN a Valnému shromáždění OSN.

Další postup v České republice

Přestože Česká republika má k přijatému souboru indikátorů řadu výhrad, k jejich analýze a postupnému naplňování se postavila velmi aktivně. Český statistický úřad již provedl první rozbor možnosti jeho implementace. Současně byl 15. března na jednání Rady vlády pro udržitelný rozvoj schválen vznik Výboru pro indikátory udržitelného rozvoje.
Hlavním úkolem Výboru je koordinace agendy v oblasti indikátorů udržitelného rozvoje s ohledem na naplňování indikátorového rámce připravovaného strategického dokumentu Česká republika 2030 a přípravy indikátorů k Agendě 2030, tj. k cílům udržitelného rozvoje. Předsedou Výboru se stal Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. Místopředsedy jsou Anna Kárníková z Úřadu vlády ČR a Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí. První zasedání tohoto Výboru je naplánováno na 28. dubna.

Vybrané závěry 47. zasedání Statistické komise OSN k projednané globální sadě indikátorů pro Agendu 2030

Komise požádala skupinu IAEG-SDG Indicators, kterou vloni v březnu sama zřídila a které předsedá Velká Británie, aby pokračovala v činnosti se stejnou pečlivostí a nasazením jako dosud. Skupina by měla zvážit podněty k úpravě indikátorů, které během projednávání vznesly členské státy, a představit vlastní návrhy a plán pravidelných revizí rámce indikátorů udržitelného rozvoje. Výsledky svého působení pak uvede na dalším zasedání Statistické komise.
48. jednání tohoto orgánu, jenž OSN založila v roce 1947, je naplánováno na příští rok. Expertní skupina na něm podá zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při zpracovávání globálního souboru indikátorů udržitelného rozvoje, a zejména o plánech na vývoj metodik pro stanovené ukazatele. Debatovat se ale bude i o definicích a normách, které je nezbytné odsouhlasit na mezinárodní úrovni.
Sestavení celosvětových indikátorů bude vycházet ze srovnatelných a standardizovaných národních oficiálních statistik. Budou-li využity jiné informační zdroje a metodiky, musejí je odsouhlasit národní statistické úřady.
Indikátory pro regionální a národní úrovně budou vypracovány zvlášť. Podle Statistické komise OSN je právě národní zodpovědnost klíčem k dosažení udržitelného rozvoje. Národní revize jsou přitom dobrovolné a budou vycházet z různorodých národních reálií, kapacit a úrovní rozvoje. Stejně tak budou respektovat rozsah, cíle a priority dané strategie. Budování zmíněných kapacit je důležité zejména v rozvojových zemích.
Mezi národními statistickými soustavami a mezinárodními organizacemi bude fungovat dostatečná koordinace, která bude zárukou transparentnosti a efektivity podávání zpráv. V neposlední řadě se Statistická komise zavázala, že vynaloží maximální úsilí, aby byly posíleny národní kapacity v této oblasti a vypracovány nezbytné statistické normy a nástroje.

Autor: , předsedkyně ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Expertní skupina OSN pro statistiku životního prostředí jednala v ČSÚ

ilustrativní obrázek

V ústředí ČSÚ se ve dnech 3. až 5. května uskutečnilo čtvrté jednání Expertní skupiny OSN pro statistiku životního prostředí (EGES). Všechna předchozí jednání skupiny se konala v sídle OSN v New Yorku. Letošní zasedání se po dohodě předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové, která skupinu již několik let vede, s předsedou Statistické divize OSN Stefanem Schweinfestem poprvé konalo v České republice, a to v Praze.

Předsedkyně ČSÚ ve Statistické komisi OSN

Zasedání-Statistické-komise-OSN-v New-Yorku-náhled

Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ, se zúčastnila 48. zasedání Statistické komise OSN. Na jednání moderovala doprovodný seminář organizovaný Statistickou divizí OSN a vystoupila s projevem na akci OECD a Stálé mise ČR při OSN v New Yorku.

Uprchlíkům se nevyhneme

ilustrativní fotka

V celoevropském kontextu patří zatím Česká republika mezi země s nízkými počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Ve srovnání s většinou členských zemí Evropské unie jsou podprůměrné. Situace se však může změnit.

Využije oficiální statistika Big Data?

Ing. Jan Ernest

Vrchním ředitelem sekce produkčních statistik ČSÚ se stal v listopadu 2014 Jan Ernest. Nový manažer, jehož předchůdcem byl Josef Vlášek, hovoří o nástrojích statistiků v souvislosti s globalizací, o fenoménu Big Data a o šetření v podnicích. Na české statistice si nejvíce cení její odbornosti a nezávislosti.

O klimatických změnách u britské velvyslankyně

Jan Thompson

Jan Thompson, velvyslankyně Spojeného království, uspořádala v polovině dubna pracovní oběd, na který pozvala řadu významných českých odborníků z oblasti životního prostředí. Na společenské akci se živě diskutovalo o problematice klimatických změn.

20 let Základních principů oficiální statistiky v OSN

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Základní principy oficiální statistiky (Fundamental Principles of Official Statistics) jsou souborem hlavních zásad, jimiž by se měli řídit všichni producenti oficiální statistiky. Jejich cílem je zajistit, aby národní statistické systémy poskytovaly spolehlivá data na základě obecně akceptovatelných profesionálních a vědeckých standardů.