Příjmy domácností narostly nejrychleji od hospodářské krize

VYDÁNÍ: 03/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ve statistice národních účtů se můžeme setkat s hrubým disponibilním důchodem domácností. V prvních třech čtvrtletích 2015 dosáhl 1 694,7 mld. Kč nominálně a meziročně stoupl o 38,8 mld. O čem tento ukazatel vypovídá?

Situace na trhu práce v České republice je popisována mnoha indikátory. Český statistický úřad každý měsíc publikuje výsledky Výběrového šetření pracovních sil. Jsou mezinárodně srovnatelné, sestavují se totiž na základě metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Klíčovými ukazateli, sledovanými analytiky i médii, jsou obecná míra nezaměstnanosti a míra zaměstnanosti. Každé čtvrtletí ČSÚ kromě toho přichází s výsledky podnikové statistiky. Ta je velmi podrobná. Poskytuje údaje o vývoji průměrné mzdy, navíc v členění podle sfér, odvětví či regionů. Její součástí jsou i medián mezd a evidenční počty zaměstnanců.
Klíčové údaje publikuje s měsíční periodicitou také Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Přichází s počty evidovaných nezaměstnaných, tedy osob přihlášených na úřadech práce. S nimi souvisí i ukazatel podíl nezaměstnaných osob. Důležitým indikátorem MPSV je i počet volných pracovních míst.
Vývoj na trhu práce zachycuje Český statistický úřad nicméně i v rámci statistiky národních účtů. Její nespornou výhodou je komplexnost a dopočet šedé ekonomiky. Popisuje situaci na trhu práce z makroekonomického pohledu a zachytí i to, co ostatní statistiky „nevidí“.
Zaměřme se nyní na tuzemský trh práce v prvních třech čtvrtletích loňského roku a především na přínos tohoto období domácnostem. A využijme k tomu právě národní účty.

Objem mezd a platů vyplacených v ČR, 1996–2015*), nominálně

Objem mezd a platů vyplacených v ČR, 1996–2015*), nominálně

Objem vyplacených mezd a platů se přiblížil bilionu

Mzdy a platy, které v prvních třech čtvrtletích 2015 vyplatili tuzemští zaměstnavatelé svým zaměstnancům, dosáhly 988,8 mld. Kč nominálně. V meziročním srovnání se objem mezd a platů zvýšil o 37 mld. Kč, relativně o 3,9 %. Jednalo se o nejsilnější růst za posledních sedm let a došlo k němu díky nárůstu průměrné mzdy i počtu zaměstnanců. Přestože v porovnání s roky konjunktury české ekonomiky (2004–2008) byla dynamika mezd a platů slabší, je třeba vzít v potaz, že na rozdíl od tohoto období se prostředky téměř neznehodnocovaly nárůstem cen. Zatímco tehdy činil meziroční růst spotřebitelských cen v každém jednotlivém čtvrtletí alespoň +1,5 % meziročně a v některých přesahoval dokonce 5% hranici, v loňském roce cenová dynamika dosahovala nejvýše +0,7 %.
Mzdy a platy, které se v ekonomice ČR vyplácejí, se stejně jako v každém jiném hospodářství dělí mezi domácnosti a zahraniční pracovníky. V tuzemsku pracuje podle posledních dostupných údajů z roku 2014 více než 50 tis. nerezidentů. Jde především o pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii, přitom data naznačují, že jsou to hlavně nekvalifikované osoby.
V 1. až 3. čtvrtletí 2015 připadlo domácnostem z celkového objemu mezd a platů 978 mld. Kč, zbývajících 10,8 mld. Kč patřilo zahraničním pracovníkům. Domácnostem však náležely i příjmy za práci v cizině, především v zemích Evropské unie. Podle dat z roku 2014 pracuje v zahraničí zhruba 40 tis. rezidentů a jedná se hlavně o kvalifikované a vzdělané pracovníky. Celkově si v zahraničí domácnosti od ledna do září loňského roku přišly na 29,8 mld. Kč a v úhrnu tak disponovaly mzdami a platy ve výši 1 007,8 mld. Kč. Meziročně mzdy a platy domácnostem stouply o 41,3 mld. Kč, z toho 36,2 mld. přibylo domácnostem kvůli růstu mezd a platů z tuzemska a 5,2 mld. díky vyšším prostředkům ze zahraničí.

Struktura hrubého disponibilního důchodu domácností (v mld. Kč, nominálně)

Struktura hrubého disponibilního důchodu domácností (v mld. Kč, nominálně)

Zisky z malého podnikání se zmenšily…

Kromě mezd a platů za práci v ČR a zahraničí získávají domácnosti příjmy i v dalších formách. Posilují je zisky z malého podnikání, saldo důchodů z vlastnictví a saldo přerozdělení s ostatními sektory.
Zisky z malého podnikání činily v 1. až 3. čtvrtletí loňského roku 487,5 mld. Kč nominálně a meziročně nepatrně klesly (o 1,7 mld. Kč, resp. o 0,3 %). Může být překvapivé, že se snížily, když zisky firem rostly velmi rychle. Jedním z vysvětlení je, že počty sebezaměstaných se zmenšily a tím se snížily i počty osob, které se na vytváření těchto zisků podílejí. Mohlo to souviset jednak s tím, že v příznivých obdobích sebezaměstnaní upouštějí od svých dosavadních činností a přecházejí do jistějších zaměstnaneckých poměrů, jednak s ústupem tzv. švarcsystému. Ten totiž nabývá na síle v letech, kdy se ekonomice nedaří, firmy mají zájem snížit své náklady a některé ze svých zaměstnanců přesouvají mezi sebezaměstnané. Naopak v obdobích, kdy je ekonomika na vzestupu, se firmy snaží si své pracovníky „pojistit“ a přesouvají je zpět mezi zaměstnance.

Zisky z malého podnikání

Zisky z malého podnikání odpovídají agregátu s názvem hrubý provozní přebytek a smíšený důchod domácností. Ten ovšem obsahuje i další příjmy. Kromě zisků z malého podnikání do něho patří i příjmy pomáhajících rodinných příslušníků a příjmy z pronájmu nemovitostí. Zahrnuje také imputované nájemné, tj. nájemné, které by platili vlastníci domů či bytů, pokud by příslušná nemovitost nebyla jejich a oni by si ji pronajímali.

… a slabší bylo i saldo důchodů z vlastnictví

Kromě zisků z malého podnikání se v lednu až září 2015 zmenšilo i saldo důchodů z vlastnictví. Domácnosti v jeho podobě přijaly celkově 87,8 mld. Kč nominálně, tj. o 2,8 mld. Kč (–3,1 %) méně než ve stejném období 2014 . Příčinou byl především pokles rozdělovaných důchodů společností, tedy příjmů, které domácnosti získávají z podílů ve firmách.
Poslední složkou příjmů domácností je saldo přerozdělení s ostatními sektory. Tím hlavním jsou vládní instituce. Od nich domácnosti na jedné straně získávají penze a různé sociální dávky, na straně druhé jim odvádějí sociální a zdravotní pojištění či daně z příjmů a majetku. Za první tři čtvrtletí 2015 dosáhlo saldo přerozdělení s ostatními sektory v nominálním vyjádření 111,6 mld. Kč, v meziročním srovnání se mírně zlepšilo, stouplo o 2 mld. Kč (+1,8 %).

Hrubý disponibilní důchod domácností

Pokud veškeré příjmy sečteme, získáme hrubý disponibilní důchod domácností. Jsou to prostředky, které mohou domácnosti použít na spotřebu či investice, ať už jde o investice do nemovitostí, nebo do činností souvisejících s malým podnikáním. Hrubý disponibilní důchod domácností činil v prvních třech čtvrtletích loňského roku 1 694,7 mld. Kč nominálně. Proti stejnému období 2014 narostl o 38,8 mld. Kč, relativně se jednalo o přírůstek ve výši +2,3 %. Stoupl nejrychleji od srovnatelného období krizového roku 2009. Tehdy se však příjmová situace domácností zlepšila především díky opatřením státu a automatickým stabilizátorům ekonomiky. Ty se promítly do dramatického nárůstu salda přerozdělení s ostatními sektory, zároveň měly ale negativní vliv na deficit vládních institucí. Loňský růst příjmů byl tedy zdravější.

Autor: , oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Ekonomové se bez národního účetnictví neobejdou

Zprávy o vývoji hrubého domácího produktu nelze ve veřejném prostoru přehlédnout. Nejnovější údaj o růstu (či poklesu) ekonomické aktivity je jednou z nejsledovanějších ekonomických informací.

Spotřeba domácností zůstává stabilním tahounem růstu

Ilustrační foto

Zrychlení růstu české ekonomiky podpořila rostoucí spotřeba domácností i bilance zahraničního obchodu. Ve 2. čtvrtletí 2017 se ke kladně působícím faktorům přidala i investiční aktivita. Růst reálných výdělků, který byl podpořen příznivým ekonomickým vývojem i nedostatkem pracovní síly, byl v 1. pololetí tlumen růstem spotřebitelských cen.

Domácnosti vycházejí se svými příjmy lépe

ilustrativní fotka

Zásadním předpokladem dobrého hospodaření domácnosti je zapojení jejích členů na trhu práce. S tím souvisejí vyšší příjmová úroveň domácnosti a následně nižší riziko materiální deprivace. Tyto rizikové aspekty se v posledních pěti letech v ČR snižují.

Domácnosti by služby rády využívaly ve větším rozsahu

ilustrativní fotka

V šetření Životní podmínky EU-SILC zjišťoval ČSÚ i přístup k službám, jako jsou péče o děti, vzdělávání, zdravotnictví a domácí péče. Představujeme výsledky tohoto šetření.

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

ilustrativní fotka

Zadlužení se nevyhýbá ani českým seniorům. Ve fázi, kdy již nejsou schopni hradit své závazky, nastupuje exekuce na starobní důchod. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

ilustrativní fotka

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Chudoba postihuje i zaměstnané

ilustrativní fotka

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Ilustrační foto

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Ekonomika ČR v roce 2015

ilustrativní obrázek

Vloni pomohlo české ekonomice dočerpávání peněz z fondů EU a nízké ceny ropy na světovém trhu. Národní hospodářství rostlo nejrychleji od roku 2007. Mezi členskými zeměmi vstupujícími do EU po roce 2000 patřila České republice z hlediska úrovně ekonomické výkonnosti druhá nejlepší příčka hned za Maltou.

Spotřeba rostla napříč celou Unií

Ilustrační foto

Výdaje na konečnou spotřebu domácností stouply v roce 2015 v sedmadvaceti zemích EU. Data z ČSÚ a Eurostatu ukazují, že stagnovaly pouze v Lucembursku.

Nejlepší příjmy v Německu

ilustrativní fotka

Jaký je rozdíl v příjmech na obyvatele mezi zeměmi EU?

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

doc. Ing. Jiří Večerník, CSc.

Sociolog Jiří Večerník se zamýšlí nad indikátory, kterými statistici měří příjmovou chudobu. V odpovědi na otázku týkající se materiální deprivace zmiňuje dílo Adama Smithe Bohatství národů z roku 1776. „Objevit se na veřejnosti bez kožených bot by bylo ostudou i pro chudého člověka,” cituje zakladatele klasické ekonomie.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?