Rozdíl mezi HPH a HDP

VYDÁNÍ:
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?
Musíme začít zeširoka. HDP i HPH jsou ukazatele, které pocházejí z tzv. systému národních účtů. O tomto systému si můžeme více říci jindy, teď postačí, když budeme vědět, že se jedná o statistický systém, ve kterém jsou jednotlivé ukazatele vzájemně provázané (a je jich mnoho) a jsou vzájemně v souladu. Levá strana rovnice se musí vždy rovnat té pravé. Například vše, co se vyrobí, je buď spotřebováno, stane se investicí, je vyvezeno, nebo uskladněno. Nemůže se to někam ztratit.
Uveďme příklad na švestkách. Řekněme, že v sadu vypěstujeme švestky za 1 000 Kč. Co se s nimi stane? Část koupí lihovar (500), část se prodá lidem ke konzumaci (200), část je vyvezena do zahraničí (300). 1 000 = 500 + 200 + 300. Rovná se to! A takto to platí v celých národních účtech. Vraťme se však k HDP a HPH.
Začněme s hrubou přidanou hodnotou. Zjednodušeně si ji představme jako hodnotu, která byla podniky (nově) vytvořena nad rámec vstupních nákladů. Zdá se to složité, ale není. HPH spočítáme jednoduše jako rozdíl mezi produkcí (vypěstovanými švestkami za 1 000 Kč) a mezispotřebou, tj. vstupními náklady, které byly s vypěstováním švestek spojeny a přímo spotřebovány (řekněme pro jednoduchost, že při pěstování žádné přímé náklady nebyly). HPH je tedy 1 000 (1 000–0). Potud je to snadné.
V ekonomice je ale obvykle více podniků. A co jeden podnik vyrobí, druhý použije jako vstupní materiál do své výroby. Proto je tak důležitý výraz „nově vytvořená“ při vysvětlení HPH, byť to může znít divně. Představme si, že lihovar z našich švestek (za 500) vyrobí slivovici za 1 000 (jiné náklady než švestky neměl). Pro lihovar je přidaná hodnota 500 (produkce za 1 000 – mezispotřeba za 500), protože nad rámec vstupních nákladů (švestek) lihovar nově „vyrobil“ hodnotu 500.
Dohromady v sadu a lihovaru byla nově vytvořená hodnota 1 500. A to je hrubá přidaná hodnota za naši malou ekonomiku. Můžeme ji vypočítat dvěma způsoby. Jednak jako součet přidaných hodnot obou podniků (v sadu za 1 000 a v lihovaru za 500), nebo jako rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou za oba podniky: produkce za 2 000 (1000 za švestky plus 1 000 za slivovici) mínus mezispotřeba za 500 (švestky). Naše švestky byly „mezikrokem“ v produkci slivovice, proto musí být odečteny ze součtu produkce obou podniků.
A teď konečně hrubý domácí produkt. Možná to bude překvapením, ale i HDP si lze představit jako souhrn všeho, co bylo v ekonomice nově vytvořeno, stejně jako HPH. Má to ale háček. Jak už bylo řečeno, v národních účtech se levá strana rovnice musí rovnat pravé. Na jedné straně podniky něco nově vytvořily, na druhé straně to někdo koupil: lidé nakoupili švestky a slivovici a část švestek se vyvezla. Co je ale důležité: lidé švestky a slivovici nenakoupili přímo za cenu, kterou si účtují podniky, ale za cenu včetně daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní. A v tom je ten háček!
Podniky tedy nově vyrobily za 1 500 (jedna strana rovnice), ale lidé zaplatili 230 za švestky (200 + DPH 30), 1 452 za slivovici (1 000 + spotřební daň z lihu 200 + DPH 252) a vyvezeny byly švestky za 300 (bez DPH). Evidentně, 1 500 se nerovná 1 982 (230 + 1 452 + 300)! Aby se tedy levá a pravá strana rovnaly, musíme k přidané hodnotě (1 500) připočíst daně (482 = 30 + 200 + 252). A to je právě HDP: HPH plus čisté daně na výrobky (proč „čisté“, dnes nechme být). Každopádně HDP je v podstatě HPH, ale v cenách, za které se zboží nakupuje (čili v kupních cenách).
V praxi HPH tvoří okolo 90 % HDP, zbytek jsou čisté daně na výrobky. Proto se obvykle HDP a HPH vyvíjejí podobně. Jen výjimečně, pokud daně dramaticky rostou nebo klesají, je vývoj HDP odlišný od HPH. V takovém případě je důležité sledovat vývoj HPH, protože na ni nemají čisté daně vliv a přímo vypovídá o výrobní výkonnosti ekonomiky. Každopádně vývoj jednoho ukazatele nelze oddělovat od druhého, protože jsou jen dvěma pohledy na totéž. Když králíkovi obléknete smoking, pořád to bude králík, jen ve smokingu.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Daňové zatížení Česka je v EU podprůměrné

ilustrativní fotka

Poslední údaje o daňovém zatížení členských zemí Evropské unie publikoval Eurostat vloni koncem listopadu. Z údajů za rok 2017 vyplynulo, že nejvyšší daňové zatížení bylo ve Francii (48,4 %), nejnižší pak v Irsku (23,5 %). Česko se s 35,4 % řadí pod průměr.

Spotřeba domácností táhla růst HDP

ilustrativní obrázek

Hospodářský růst během prvních tří čtvrtletí roku 2016 zpomaloval. Za vysokou ekonomickou dynamikou roku 2015 stála výjimečná kombinace růstových faktorů. Tato situace se však již v loňském roce znovu neopakovala.

Rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient

ilustrační foto

O tom, že průměrná mzda neznamená, že polovina lidí bere podprůměrnou mzdu a polovina nadprůměrnou, jsme hovořili již dříve.

Stejné ceny, stejné váhy

Ilustrační foto

Dosud jsme se věnovali tématům reálného růstu, řetězení, konceptu srovnatelných cen a jejich neaditivnosti.

Otázka intervencí ČNB

Ing. Jaroslav Sixta, Ph.D.

Na základě kterých údajů se Česká národní banka (ČNB) v roce 2013 rozhodovala zahájit kurzové intervence? Co tehdy brala v potaz a jaký byl tehdejší stav ekonomiky z pohledu dat ČSÚ?

Statistika není evidence

ilustrativní obrázek

Co je to statistika? Když potlačíme hluboce zakořeněné nutkání začít zpívat nesmrtelné písně z pohádky Princové jsou na draka, je asi pro většinu lidí „statistika“ pouze synonymem pro jakékoliv „číslo“. To by však bylo až příliš jednoduché.

Výroba a zaměstnanost jako spojité nádoby

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hrubý domácí produkt a zaměstnanost jsou považovány za spojité nádoby – pohybují se stejným směrem.

Změna přístupu k sezónnímu očištění HDP

Ilustrační foto

V dubnovém čísle časopisu Statistika&My jsme v článku Sezónní očištění a vypovídací schopnost mezičtvrtletních indexů HDP upozornili na to, že při zveřejnění předběžného odhadu HDP za 1. čtvrtletí 2016 dojde ke změně přístupu k sezónnímu očištění HDP. A spolu s tím budou zrevidovány sezónně očištěné údaje čtvrtletních národních účtů za jednotlivá čtvrtletí roků 2014 a 2015. Tento článek je zaměřen na podrobnější vysvětlení příčin i dopadů změn, ke kterým došlo.

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

ilustrativní foto

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Procentní bod a procento

Ilustrační foto

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“.

Jak funguje princip akrualizace

ilustrativní obrázek

V prvních dnech nového roku jsou vždy zveřejňovány informace o tom, jak si vedl státní rozpočet v uplynulém roce. Je vydána zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výsledné saldo rozpočtu za předchozí rok. Tyto velmi včasné údaje vypovídají o tom, kolik stát (státní rozpočet) vybral a zaplatil v období od 1. ledna do 31. prosince, ovšem bez ohledu na to, k jakému období se tyto platby vztahovaly.