Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

VYDÁNÍ: 03/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

V minulosti dosahovaly ženy tradičně nižšího vzdělání než muži. To se ale v průběhu posledních dvaceti let výrazně mění. Ženy mají častěji než muži nejen středoškolské vzdělání, ale ve větší míře vstupují i do terciárního vzdělání. Tato situace je typická prakticky pro všechny vyspělé země. Svůj podíl na tom má nejen stále větší nabídka studijních míst v terciárním vzdělání, ale i změna kvalifikačních požadavků pro výkon některých profesí, kterým dříve stačilo středoškolské vzdělání. V Česku šlo v minulých letech zejména o požadavek na terciární vzdělání u zdravotních sester, některých kategorií pedagogických pracovníků, policistů a příslušníků vězeňské služby.

Ve starší generaci bez vzdělání převažují muži

V zemích OECD v průměru nemá ani vyšší sekundární vzdělání (odpovídá vzdělání v učebních oborech a vyššímu) 12 % žen i mužů ve věku 25–64 let, tyto údaje se ale liší podle věku. Zatímco ve starší věkové skupině 55–64 let nemá toto vzdělání 31 % mužů a 37 % žen, v nejmladší sledované věkové skupině obyvatel (25–34 let) je bez vzdělání pouze 18 % mužů a 15 % žen.
Česko dosahuje v tomto indikátoru jedněch z nejlepších hodnot ze zemí OECD. Rozdíly mezi muži a ženami jsou však u nás mnohem vyšší, a to zejména u starší generace. V průměru nemá ani vyšší sekundární vzdělání pouze 5 % mužů a 9 % žen. Vyšší hodnoty u žen jsou způsobeny vlivem hodnot starší generace, kdy v populaci 55–64letých mužů je jich bez vzdělání 6 % a u stejně starých žen dokonce 18 %. Směrem k mladší generaci je ale znatelný značný posun k vyšší vzdělanosti žen, zatímco situace u mužů se prakticky nemění. Pouze základní vzdělání má shodně 5 % mužů a žen ve věku 25–34 let.

Podíl osob ve věku 25–34 se vzděláním nižším, než je vyšší sekundární, 2014

Podíl osob ve věku 25–34 se vzděláním nižším, než je vyšší sekundární, 2014

Ve starší generaci muži získali terciární vzdělání častěji než ženy. Platí to ve většině zemí OECD a také u nás. Naopak v mladé generaci ve všech sledovaných zemích s výjimkou Turecka, Švýcarska a Japonska získávají častěji terciární vzdělání ženy.
V zemích OECD má terciární vzdělání 26 % mužů ve věku 55–64 let a 24 % stejně starých žen. Ve věku 25–34 let má terciární vzdělání třetina obyvatel, jde o 36 % žen a 31 % mužů.
V Česku došlo mezi generacemi k výraznému posunu vzdělanosti zejména u žen. Terciární vzdělání má 18 % mužů ve věku 55–64 let a pouze 13 % stejně starých žen, zatímco toto vzdělání má čtvrtina mladých mužů ve věku
25–34 let (25 %) a již více než třetina mladých žen (35 %).
Ženy tvoří v zemích OECD 54 % nově vstupujících do terciárního vzdělávání (bez ohledu na to, zda jde o bakalářské nebo „dlouhé“ magisterské programy). V České republice je tento podíl vyšší – ženy tvoří 58 % nově zapsaných. V bakalářských programech se jedná o 58 %, zatímco v „dlouhých“ magi­sterských programech (zejména studijní programy lékařské a některé pedagogické) představují ženy dokonce 68 % poprvé zapsaných.
V případě absolventů terciárních studijních programů tvoří v zemích OECD ženy 58 % absolventů bakalářských programů, 56 % absolventů „dlouhých“ magisterských programů a 47 % absolventů doktorských programů. Obdobná situace je i u nás, kde ženy představují 63 % absolventů bakalářských studijních programů, 61 % absolventů „dlouhých“ magisterských programů a pouze 43 % absolventů doktorandského studia.

Mladé ženy studují déle

Podle výsledků a analýz OECD stráví dnešní mladí lidé ve věku 15–29 let ve vzdělávání v průměru 7,2 let. Vzhledem k většímu zájmu žen o vyšší stupně vzdělávání se toto číslo z pohledu genderu pochopitelně liší. Mladé ženy se budou v průměru vzdělávat 7,4 let, zatímco muži 7 let. Oproti roku 2000 došlo k výraznému prodloužení očekávané doby vzdělávání (o 1 rok), přičemž k většímu nárůstu došlo u žen (o 1,1 roku, u mužů 0,9 roku).
V České republice se tito mladí lidé budou v průměru vzdělávat 6,9 let. Rozdíly mezi ženami a muži jsou u nás v porovnání s ostatními zeměmi větší – mladé ženy stráví ve vzdělávání v průměru o 0,8 roku více než muži (6,5 let u mužů a 7,3 let u žen). V průběhu patnácti let došlo k nárůstu průměrné doby ve vzdělávání o 2,1 roku, přičemž výraznější byl tento nárůst u žen (o 2,5 roku) než u mužů (1,8 roku).

Podíl 25–34letých s terciárním vzděláním, 2014 (v %)

Podíl 25–34letých s terciárním vzděláním, 2014 (v %)

Ženy dávají přednost pedagogice, muži technice a přírodovědě

Doménou žen v terciárním vzdělávání jsou zejména obory pedagogické, které produkují v průměru zemí OECD 78 % absolventů, v Česku dokonce 83 %. Obdobná situace je i v oborech lékařských a zdravotnických (77 a 83 %).
Naopak obory přírodních věd a technické jsou stále doménou mužů. Z celkového počtu absolventů tvoří ženy v zemích OECD pouze 39 % u oborů přírodních věd a 24 % u oborů technických. V České republice jsou tyto podíly obdobné, tj. 38, resp. 28 % absolventů.
V oborech odborného vyššího sekundárního vzdělávání tvoří dívky v zemích OECD 46 % absolventů, v Česku 45 % (jde o absolventy oborů středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a odborného středního vzdělání s maturitní zkouškou). Dívky nejčastěji absolvují obory společenských věd a ekonomické (30 % v průměru zemí OECD, 38 % v České republice), obory služeb (21 a 28 %) a obory zdravotnické (23 a 12 %). Naopak chlapci se častěji věnují studiu technických oborů. V zemích OECD v nich absolvuje 53 % studentů odborného vyššího sekundárního vzdělávání, v Česku dokonce 62 %. Tento vysoký podíl je u nás dán zejména tradicí středních průmyslových škol, které jsou zaměřeny především na technické vzdělávání. Chlapci absolvují ve vyšší míře i obory společenské a ekonomické (v zemích OECD 14 % absolventů, v ČR 15 %) a za zmínku stojí i obory služeb (13 a 10 %).

Předpokládaný počet let strávených ve vzdělávání ve věku 15–29 let, 2014

Předpokládaný počet let strávených ve vzdělávání ve věku 15–29 let, 2014

Autor: , vrchní ředitelka sekce demografie a sociálních statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Vrozené vývojové vady dětí

Ilustrační foto

Od roku 2000 počet živě narozených dětí s vrozenou vadou v ČR (41 na 1 tis. živě narozených dětí v roce 2000) vzrůstal s maximálními hodnotami v letech 2010 až 2012 (48 na 1 tis. živě narozených dětí v roce 2012)

ČSÚ přinese aktuální údaje o dalším vzdělávání

Mgr. Božena Půbalová

O statistice vzdělávání se ČSÚ dělí zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zatímco MŠMT se věnuje statistikám školství, ČSÚ se zaměřuje především na statistiky dosaženého vzdělání populace a statistiky dalšího vzdělávání (takového, kterého se lidé účastní v pozdějším než obvyklém školním věku).

Přes 40 % pracujících v Brně a v Praze má VŠ

ilustrativní fotka

V průběhu dvaceti let rychle rostl počet pracujících s terciárním vzděláním, a to ve všech krajích. Zároveň výrazně ubylo pracujících se základním a středním stupněm vzdělání bez maturity. Struktura zaměstnanosti podle stupně dokončeného formálního vzdělání se však nadále mezikrajsky liší.

Mladí lidé. Souběh studia a práce

RNDr. Michaela Kleňhová

S rostoucími kvalifikačními požadavky na výkon některých profesí a s uvolněním vzdělávacího trhu stoupá počet studentů. Průměrná doba studia a podíl mladých lidí ve vzdělávání se tak zvyšuje.

Oproti zahraničí u nás učí méně mužů

ilustrativní fotka

Školství jako odvětví je tradičně doménou žen. Čím vyšší je ale stupeň školy, tím podíl mužů na pozici učitele i řídícího pracovníka roste. Důvodů feminizace českého školství může být několik.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

Ilustrační obrázek

Třetině Čechů ve věku 18–69 let nestačí dosažené vzdělání a nové znalosti získávají v kurzech a na seminářích. Tento trend potvrdilo šetření o vzdělávání dospělých, které v letech 2011 a 2012 zrealizoval ČSÚ.

Studovat matematiku a statistiku se vyplatí

ilustrativní fotka

Na globálním trhu práce by měla v následujících letech vzrůst poptávka po statisticích a analyticích. Jejich práce totiž přispívá k lepším výsledkům průmyslových a stavebních podniků, obchodu, zdravotnictví, školství, ochraně životního prostředí a dalších oborů.

Přes milion pracujících nevyužívá svou kvalifikaci

Ilustrační foto

Každý pátý pracující uvádí, že jeho zaměstnání neodpovídá úrovni stupně vzdělání a pracovním zkušenostem. Relativně často nevyužívají svoji kvalifikaci pracující se středním vzděláním s maturitou, a to většinou ženy.

Nové zařazení vzdělávání

Ilustrační obrázek

Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 1997 (International Standard Classification of Education) se stala od 1. ledna 2008 platnou i pro českou národní klasifikaci vzdělání. Vzhledem k tomu, že svou strukturou již přestala vyhovovat, bylo nutné přistoupit k její revizi.

V ČR se vzdělává polovina zaměstnanců

ilustrativní fotka

Snaha udržet si nebo zlepšit svou pracovní pozici či rozšířit si znalosti vede stále vyšší počet lidí k získávání dalších znalostí a dovedností. Potvrdily to výsledky šetření o vzdělávání dospělých AES (Adult Education Survey), které minulý měsíc zveřejnil v rozšířené verzi Český statistický úřad.

Krize nekrize, zaměstnanci dál chodili na kurzy

ilustrativní fotka

Výsledky šetření ČSÚ Další odborné vzdělávání zaměstnaných osob v podnicích ČR v roce 2010 (CVTS 4) ukázaly, že se i v době finanční krize zhruba tři čtvrtiny podniků snažily hledat cesty, jak neomezovat své zaměstnance v jejich dalším odborném vzdělávání. Nejvíce do něj investovaly podniky nad pět set zaměstnanců.

Vzdělávání: Jdeme správným směrem?

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Boloňský proces, do něhož se zapojila Česká republika, měl významný dopad na oblast vzdělávání v ČR. O tendencích vývoje a pozici vysokého a regionálního školství v celém procesu jsme hovořili s předsedkyní ČSÚ a bývalou rektorkou ústecké univerzity Ivou Ritschelovou.

Definovat kvalitu vzdělávání je těžké

RNDr. Michaela Kleňhová

Na sklonku loňského roku se stala vrchní ředitelkou sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ Michaela Kleňhová. Zkušená analytička, kterou si odborná i laická veřejnost spojuje se statistikami ze školství, komentuje situaci v českém vzdělávacím systému, kde strávila 20 let svého profesního života.

Má smysl stále studovat?

ilustrační foto

Jakým způsobem a zda vůbec se dospělí ve věku 25–64 let v období předcházejících 12 měsíců vzdělávali, se snažili vypátrat evropští statistici. V letech 2011 až 2012 se na toto téma uskutečnilo v rámci Evropské unie šetření Adult Education Survey – AES.

Jaké jsou vědomosti a dovednosti dospělých

ilustrační foto

Na přelomu roku 2011 a 2012 se uskutečnil v České republice Mezinárodní výzkum vědomostí a dovedností dospělých (PIAAC). Z jeho výsledků se dozvídáme nejen to, jak jsou na tom naši dospělí občané ve srovnání s občany v dalších vyspělých zemích, ale také, jak se změnily dovednosti dospělé populace v průběhu uplynulých čtrnácti let.