Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

VYDÁNÍ: 03/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

V prvních letech samostatnosti České republiky se počet pracujících ve věku 15–24 let pohyboval na hranici 800 tis. a v dalších letech pravidelně klesal až ke hranici 300 tis. v roce 2015. Tento propad demonstruje razantní změny nejen ve vývoji populace, ale i změny ve vzdělávacím systému. Ve skupině 25–29letých, kdy již rozhodující část mladých ukončila své studium, se počet pracujících v minulém roce proti roku 1993 významně nelišil.

Důsledek legislativních opatření: více starších pracovníků

Jinak než zaměstnanost 15–24letých se vyvíjel počet pracujících, kteří dosáhli 55 a více let. Četnost této kategorie ovlivňují změny ve věkové struktuře obyvatelstva. Rozhodující vliv však měla a stále má postupná realizace legislativních opatření, která zvyšují věkovou hranici odchodu do starobního důchodu. V roce 1993 pracovalo ve věku 55–64 let 315 tis. osob, vloni to ale bylo již více než 770 tis. osob. Tento mimořádný přírůstek tak z velké části kompenzoval velký úbytek pracujících do 25 let.

Ekonomické postavení obyvatelstva v ČR podle jednotek věku ve 4. čtvrtletí 2015 ( v tis. osob)

Ekonomické postavení obyvatelstva v ČR podle jednotek věku ve 4. čtvrtletí 2015 ( v tis. osob)

Na severu a západě Evropy mladí pracují

Situace na trhu práce je v členských zemích Evropské unie značně odlišná. Kromě jiných faktorů se výrazně projevuje na zaměstnanosti zejména mladých lidí. Na jedné straně jsou země, kde je počet pracujících ve skupině 15–19letých minimální (k těm patří Česká republika, ve které v roce 2014 pracovalo pouze 4,6 % ze všech mladých mužů a žen do dvaceti let). Na straně druhé jsou země, kde je jejich práce velmi rozšířená. Paradoxně se jedná o státy, které se vyznačují vyšším podílem mladé populace s terciárním vzděláním, než činí v České republice. Patří sem všechny severské státy včetně Dánska, Nizozemska, Velké Británie, Rakouska a Německa. Míra zaměstnanosti v této pětileté věkové skupině se pohybuje v intervalu 22–50 %. Ve věkové skupině 15–24 let jsou rozdíly relativně nižší, přesto si tyto země stále udržují významný náskok. Míra zaměstnanosti se zde pohybuje od 41 až po téměř 60 % v Nizozemsku. Tyto hodnoty jsou v kontrastu s údajem za Česko (27,1 %), který je stále nižší než průměr Evropské unie (32,4 %).
Z údajů za země s vysokou zaměstnaností mladých do 25 let je patrné, že jak mladí muži, tak mladé dívky pracují nejen na místech, která jim umožňují získat praktické zkušenosti z oboru, jež studují, ale také kvůli ekonomickým důvodům. Získané finanční prostředky umožňují mladým jejich ekonomické osamostatnění. To dokumentuje i skutečnost, že mladí respondenti v těchto zemích ve věku 25–34 let bydlí a hospodaří jako domácnosti jednotlivců nebo domácnosti se svým partnerem či partnerkou mnohem častěji, než je tomu například v zemích na jihu evropského kontinentu.
Situace se výrazně mění po dosažení 25 let, kdy respondenti již z valné části dokončili své studium a nastoupili do práce. V roce 2014 dosahovala v EU28 míra zaměstnanosti ve skupině 25–54letých 77,4 %, v naší republice to bylo dokonce 83,8 %, což byla druhá nejvyšší hodnota po Švédsku.

Počet pracujících ve vybraných odvětvových sekcích v zemích s nejvyšší mírou zaměstnanosti
a v České republice ve věku 15–24 let, 2014 (v tis.)

Počet pracujících ve vybraných odvětvových sekcích v zemích s nejvyšší mírou zaměstnanosti a v České republice ve věku 15–24 let, 2014 (v tis.)

Mladí pracují v obchodu, ubytování, stravování, pohostinství

V zemích s vysokou zaměstnaností mladých pracuji tito respondenti často v obchodu, ubytování, stravování, pohostinství a také ve službách, které jsou potřebné jak pro děti, tak pro seniory. Jedná se zejména o oblast sociální péče, zdravotnictví a školství.
Trh práce v České republice se vyznačuje vysokým počtem pracujících zejména z generace narozené v sedmdesátých letech. Kohorta těchto osob se bude v následujících letech přirozeně posouvat a za čtvrt století se dostane za hranici šedesáti let. Vzhledem k demografickému vývoji bude skupina pracujících dále rychle stárnout.
Jednou z cest udržení a dalšího zvyšování zaměstnanosti se při vysoké míře ekonomické aktivity ve středním a vyšším věku jeví i možnost zvýšení pracovní aktivity právě mladých lidí do 25 let. Německo a Rakousko anebo severské země nás mohou v tomto směru inspirovat.
Více ZDE.

Vývoj počtu pracujících v letech 1993 až 2015 ve věku 15–24 let a 55–64 let (v tis.)

Vývoj počtu pracujících v letech 1993 až 2015 ve věku 15–24 let a 55–64 let (v tis.)

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Praha přitahuje vzdělané. Berou tu více

Ilustrační foto

Vysoké průměrné mzdy v Praze jsou dány především velkým podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří zároveň dostávají výrazně vyšší mzdy, než je běžné v ostatních krajích. Naopak zaměstnanců bez maturity je v Praze málo a jejich výplata je ve srovnání s ostatními kraji zcela průměrná. Vyplývá to z regionální analýzy strukturální mzdové statistiky za rok 2016, která vysvětluje jednak vysokou mzdovou úroveň a zároveň ekonomickou výkonnost Prahy, jež je nad dvojnásobkem národního průměru.

Třetina mladých nevyužívá svoji kvalifikaci

Ilustrační foto

V roce 2016 byly do Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zařazeny i otázky o situaci mladých na trhu práce v jednotlivých zemích EU. Z odpovědí na otázku o uplatnění vzdělání v zaměstnání vyplynulo, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost s jeho uplatněním v praxi.

Přes 40 % pracujících v Brně a v Praze má VŠ

ilustrativní fotka

V průběhu dvaceti let rychle rostl počet pracujících s terciárním vzděláním, a to ve všech krajích. Zároveň výrazně ubylo pracujících se základním a středním stupněm vzdělání bez maturity. Struktura zaměstnanosti podle stupně dokončeného formálního vzdělání se však nadále mezikrajsky liší.

Statistika volných míst

Ilustrační foto

V České republice se začala evidovat volná pracovní místa (VPM) na úřadech práce v roce 1993. Od roku 2005 se jejich nabídka odesílá prostřednictvím ČSÚ i do Eurostatu. Zde se pak absolutní počty i míra VPM – podíl na celkovém počtu pracovních míst – zveřejňují.

Mladí lidé. Souběh studia a práce

RNDr. Michaela Kleňhová

S rostoucími kvalifikačními požadavky na výkon některých profesí a s uvolněním vzdělávacího trhu stoupá počet studentů. Průměrná doba studia a podíl mladých lidí ve vzdělávání se tak zvyšuje.

V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

Ilustrační foto

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

Volná pracovní místa nejsou pro každého

Mgr. Dalibor Holý

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.

V počtu podnikatelů patříme v Unii ke špičce

Ilustrační foto

Podnikatelé významně ovlivňují celkovou zaměstnanost v Česku. Procento sebezaměstnaných je páté nejvyšší mezi zeměmi Evropské unie. Vyšší podíl podnikatelů mají pouze v Řecku, Itálii, Rumunsku a Polsku.

Přes milion pracujících nevyužívá svou kvalifikaci

Ilustrační foto

Každý pátý pracující uvádí, že jeho zaměstnání neodpovídá úrovni stupně vzdělání a pracovním zkušenostem. Relativně často nevyužívají svoji kvalifikaci pracující se středním vzděláním s maturitou, a to většinou ženy.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Ilustrační foto

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Mladí Češi pracují v průmyslu častěji, než je v EU27 obvyklé

ilustrativní fotka

Demografický vývoj a pozdější nástup do zaměstnání kvůli pokračujícímu studiu mají vliv na celkový počet pracujících ve věku do čtyřiceti let. Statistici spočítali, že dlouhodobě klesá; v letech 1995–2011 se snížil o téměř 300 tisíc.

Proč mladí nepracují a staří nevědí kudy kam

Ilustrační obrázek

Ještě v roce 1993 pracovala téměř třetina osob ve věku 15 až 19 let. O dvacet let později, v roce 2013, jich pracovala zhruba 3 %. Naprosto opačná tendence je u lidí v předdůchodovém věku. Míra jejich zaměstnanosti se totiž razantně zvýšila.

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

ilustrativní obrázek

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.