2015: Mnoho pozitiv a sociální jistoty

VYDÁNÍ: 04/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Na konci loňského roku dosáhla zaměstnanost rekordu. Míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň nejnižších hodnot v roce 2008.

Počet volných pracovních míst hlášených na Úřad práce ČR překročil již ve 3. čtvrtletí 2015 stotisícovou hranici. Také výsledky podnikových statistik ČSÚ ukazují významný nárůst evidenčního počtu zaměstnanců. Ten je provázen zvyšujícím se růstem průměrné mzdy v souvislosti   s nedostatkem pracovních sil v některých oblastech.

Nezaměstnanost v Česku patří k nejnižším v EU

Výsledky Výběrového šetření pracovních sil ukazují trvalý růst zaměstnanosti. V samotném 4. čtvrtletí 2015 dosáhla míra zaměstnanosti u 15–64letých hodnoty 70,8 %, což je další rekordní úroveň za období samostatné České republiky.
Druhou stránkou je snižování počtu nezaměstnaných. I zde pokračoval pozitivní trend, když obecná míra nezaměstnanosti v závěrečném období roku 2015 klesla až na 4,5 %, což je v mezinárodním srovnání jedna z nejnižších hodnot v EU. Míry nezaměstnanosti jsou však stále výrazně vyšší u žen a mladších osob do 25 let; jsou také ostře diferencovány podle dosaženého stupně vzdělání – zatímco vysokoškoláci měli míru nezaměstnanosti jen 2,3 %, u osob se základním vzděláním byla desetinásobná (22,8 %).

Minimální mzdy v Evropě a ve Spojených státech amerických, 2015

Minimální mzdy v Evropě a ve Spojených státech amerických, 2015

Nejvyšší minimální mzda je v Lucembursku

Institut minimální mzdy je zaveden v naprosté většině států Evropy, ale například ve skandinávských zemích ho nahrazuje kolektivní vyjednávání s odbory. Částky se velmi liší podle ekonomické síly států, nejvyšší minimální mzda je v Lucembursku, v přepočtu asi 52 500 Kč, naopak nejnižší je v Albánii (4 283 Kč) a ze zemí EU v Bulharsku (5 022 Kč). Podíváme-li se na podíl, jaký tvoří minimální mzda na průměrné hrubé měsíční mzdě, nejlépe jsou na tom Slovinci (51,3 %), Francouzi (47,9 %) a Lucemburčané (47,6 %). Naopak dlouhodobě nejnižší je podíl v České republice (33 %) a potom ve Španělsku (34,2 %).

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tj. déle než jeden rok, se ve 4. čtvrtletí 2015 mírně zvýšil na 48,5 %, i když jejich absolutní počet klesal. To znamená, že i tento rezervoár obtížněji zaměstnatelných pracovních sil je při rostoucím počtu volných pracovních míst využíván, ale s nižší intenzitou. Vedle asi 115 tis. dlouhodobě nezaměstnaných je zde stále také zhruba 130 tis. osob, které jsou klasifikovány jako ekonomicky neaktivní, ale uvádějí, že by chtěly pracovat. Většina však nemůže nastoupit do zaměstnání, často jde o matky s malými dětmi.
Stoupající poptávka po pracovních silách tlačila na růst výdělků. Celoroční nominální růst průměrné mzdy (3,4 %) byl vloni navíc konfrontován pouze s minimálním zvyšováním spotřebitelských cen – inflací (0,3 %). To vedlo k výraznému zvýšování reálné kupní síly mezd, která tak pro celý rok vzrostla o 3,1 %, a to je nejvyšší hodnota od roku 2007. Tento stav se prohloubil ve 4. čtvrtletí 2015, kdy průměrné mzdy vzrostly vůči stejnému období předchozího roku o 3,9 % nominálně a 3,8 % reálně, neboť inflace se zvýšila o pouhou 0,1 %.

Vývoj indexu nominální a reálné mzdy, 2001 až 2015 (SOPR = 100, v %)

Vývoj indexu nominální a reálné mzdy, 2001 až 2015 (SOPR = 100, v %)

Mzdové rozdíly se po desetiletích snižují

Z trendu v dlouhodobé časové řadě průměrných mezd plyne, že od počátku století rostly výdělky stále méně, až v letech 2012 a 2013 došlo k jejich reálnému poklesu. Tento nepříznivý vývoj byl překonán v roce 2014. V průběhu roku 2015 se pak reálná kupní síla výdělků dostala zpět a nad úroveň roku 2011.

Daří se průmyslu i hazardu

Trendy v jednotlivých částech ekonomiky jsou různorodé. V obtížné situaci je těžba a úprava uhlí, kterou poznamenává propouštění zaměstnanců, a pokles výdělků. V samotném závěru roku 2015 tam ubylo 1,4 tis. zaměstnanců, to je celých sedm procent, a průměrná mzda se snížila o 0,4 %.
V zemědělství, které trápí nízké výkupní ceny, ubylo 650 zaměstnanců a průměrná mzda se snížila o 0,3 %. Také odvětví stavebnictví se po dlouhé krizi ještě potácí, meziročně zde ubylo na dva tisíce zaměstnanců. Na druhé straně tu výrazně rostly mzdy, zejména ve výstavbě budov – zvýšily se především mimořádné odměny. Podobným vývojem prošlo také ubytování, stravování a pohostinství, ve kterém ubylo i ve 4. čtvrtletí 2015 meziročně na pět set pracovních míst (–0,5 %), přičemž průměrná mzda se zvýšila o 7,4 %.

Porovnání mzdových indexů v meziročním srovnání, 2012 až 2015 (v %)

Porovnání mzdových indexů v meziročním srovnání, 2012 až 2015 (v %)

Ve výborné kondici byl naopak zpracovatelský průmysl, i tam však jsou některá odvětví s lepšími a horšímu výsledky. Nejlepší situace byla ve výrobě motorových vozidel kromě motocyklů, přívěsů a návěsů, kde byl ve 4. čtvrtletí početně nejvýznamnější přírůstek zaměstnanců (+11,5 tis.), což je relativní nárůst o 7,8 %. Zároveň se tu zvýšila průměrná mzda o 4,4 %.
Více než 5% přírůstek počtu zaměstnanců najdeme také u výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení či u výroby pryžových a plastových výrobků. Výroba potravinářských výrobků byla jediným odvětvím, kde počet zaměstnanců drobně poklesl. Průměrné mzdy se zvyšovaly zejména u těch odvětví, které je měly na nízké úrovni. Například ve výrobě usní a souvisejících výrobků vzrostla mzda z 16 814 na 18 252 Kč, ve výrobě nábytku z 19 783 na 21 256 Kč apod., což může poukazovat na „tažný efekt“ zvyšování minimální mzdy.
Také v sektoru služeb jde převážně o uspokojivé hodnoty. Vzkvétá například pozemní doprava. Ve skladování a vedlejších činnostech v dopravě došlo k vytvoření více než tří tisíc pracovních míst a k současnému mzdovému nárůstu o 5,9 %. Obrovský boom byl v informačních činnostech, kde přibyla takřka tisícovka zaměstnanců, desetina původního počtu, a zároveň se zvýšily mzdy o 8,3 %.
Nepřehlédnutelný byl rovněž rozkvět agentur práce, kde meziročně přibylo přes devět tisíc zaměstnanců (+13,4 %), a současně se tu zvýšila průměrná mzda o 6,1 %. Nakonec lze zmínit také nárůst výdělků v odvětví činnost heren, kasin a sázkových kanceláří, kde se zvýšila průměrná mzda o 9,5 % při současném nárůstu počtu zaměstnanců o 1,7 %.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nízká minimální mzda

ilustrativní fotka

Ve srovnání s Lucemburskem, které má nejvyšší minimální mzdu v Evropské unii, je česká pětinová. Ve Skandinávii se výše minimálních mezd nestanovuje.

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Na trhu práce nejsou jen zaměstnanci

Mgr. Dalibor Holý

Toto banální prohlášení asi překvapí málokoho, přesto je třeba se jím zabývat v souvislosti se standardními statistickými ukazateli.

Každý druhý člověk ve stavebnictví podniká

Ilustrační foto

V roce 1993 bylo podnikajících v České republice jako šafránu. Nic nenaznačovalo, že v roce 2014 budeme spolu s Řeckem, Itálií, Polskem a Rumunskem patřit k evropským zemím s nejvyšším podílem podnikajících osob. Žen však u nás podniká stále podstatně méně než mužů.

Není průmysl jako průmysl

Ilustrační obrázek

Více než 1,1 mil. lidí v České republice pracuje jako zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu. O tom, jaké berou mzdy a jaké mohou využívat nemzdové benefity, rozhoduje odvětví, ve kterém pracují.

Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

Ilustrační foto

Od roku 2000 ve většině států Evropy, včetně Česka, významně narostla míra ekonomické aktivity osob ve věku 55–64 let. V řadě zemí totiž vycházejí stárnoucí populaci vstříc kratšími pracovními úvazky. Ze šetření ČSÚ vyplývá, že Česko v tomto směru zaostává.