Česká „nej“ v Evropské unii

VYDÁNÍ: 04/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Již od roku 2006 vydává ČSÚ titul Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Z rozsáhlé nekomentované publikace, která obsahuje údaje ze všech statistických oblastí, lze zjistit, jak na tom v předchozích letech byla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.

Hrdé „nej“ patří České republice v počtu lidí s pouze základním nebo nedokončeným základním vzděláním. Takových osob je u nás nejméně ze všech zemí Evropské unie. V roce 2014 tvořily pouze 8,4 % obyvatel. V Portugalsku jich naopak bylo 61,6 %, ve Španělsku 48 % a v Itálii 45,8 %.

Máme nejvíce středoškolsky vzdělaných obyvatel

Alespoň středoškolské vzdělání u nás mělo 91,6 % obyvatel, což bylo nejvíce ze všech zemí Unie. Ve srovnání s ostatními státy je u nás poměrně málo vysokoškoláků. Terciární vzdělání mělo jen 19,9 % obyvatel, v Lucembursku to bylo 43,1 %.

Obyvatelstvo ve věku 25–74 let podle dokončeného vzdělání v zemích EU28,
2014 (v %)

Obyvatelstvo ve věku 25–74 let podle dokončeného vzdělání v zemích EU28, 2014 (v %)

Patříme mezi země s nejvyšším počtem žáků na učitele

V roce 2014 to bylo skoro 19 na prvním stupni základních škol. Přibližně stejně je na tom Rumunsko a Francie. Nejvíce žáků na učitele na prvním stupni základních škol bylo ve Velké Británii, a to téměř 22. Nejméně žáků na učitele připadalo na Lucembursko (necelých 9) a Řecko (9,5).
Na druhém stupni byl poměr žáků na učitele v České republice výrazně lepší (asi 11). I tak to bylo více než v ostatních zemích Evropské unie. Ještě více žáků hlásila například Francie (15,4) či Německo (13,6).
Nejvíce žáků na učitele na druhém stupni základních škol opět připadalo na Velkou Británii. Nejméně jich zase bylo v Řecku (7,3), ale i v Litvě (7,6), Lotyšsku (7,8) a na Maltě (7,8).
Nejméně studentů na učitele na střední škole připadalo na Lucembursko (7,1) a nejvíce na Velkou Británii (18,5). V České republice to bylo asi 11.

Míra nezaměstnanosti v zemích EU28, 2014 (v %)

Míra nezaměstnanosti v zemích EU28, 2014 (v %)

Míra nezaměstnanosti v Česku patří mezi nejnižší v Unii

V roce 2014 činila míra nezaměstnanosti v České republice pouze 6,1 %. Z našich sousedů má nízkou míru nezaměstnanosti i Rakousko, kde ve stejném období činila 5,6 %, a Německo (5,0 %), které se může pyšnit nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Podstatně hůř na tom bylo Slovensko (13,2 %) či Polsko (9,0 %).
Nejhorší situace panuje na jihu Evropy. Řečtí statistici vykázali, že v roce 2014 bylo bez práce 26,5 % práce schopných obyvatel. Ve Španělsku bylo zaznamenáno 24,5 % nezaměstnaných.

HDP na obyvatele (v PPS) v zemích EU28, 2014

HDP na obyvatele (v PPS) v zemích EU28, 2014

Podle statistiků žije v Česku nejméně chudých

V chudobě u nás žilo v roce 2014 jen 14,8 % obyvatel, což byl nejnižší údaj v Evropské unii (měřeno statisticky jako podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem pod hranicí chudoby, která se stanoví jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu po sociálních transferech). Nejhůře jsou na tom obyvatelé Bulharska a Rumunska, kde se chudoba dotýkala více než 40 % obyvatel.

Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením v zemích EU28, 2014 (v %)

Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením v zemích EU28, 2014 (v %)

V ekonomice jsme přeskočili pět evropských zemí

Hrubý domácí produkt je ukazatelem ekonomické výkonnosti každé země. Pro lepší možnosti srovnání mezi zeměmi se uvádí v přepočtu na obyvatele a ve standardu kupní síly (PPS). Standard kupní síly je umělá měna odrážející rozdíly v národních cenových úrovních, které nejsou zachyceny směnným kurzem.
Ve srovnání s evropskými zeměmi jsme byli v roce 2014 ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele (22 900 PPS) na 14. místě. Mezi roky 2000 a 2014 jsme se posunuli z 19. příčky o pět míst dopředu a nechali tak za sebou státy: Kypr, Portugalsko i Řecko a všechny nové členské země Evropské unie.
Absolutním lídrem ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele se v roce 2014 stalo Lucembursko (73 500 PPS), druhé bylo Irsko (36 800 PPS). Pomyslnou tabulku uzavíralo Bulharsko s hodnotou 12 800 PPS.

Nejraději cestujeme autem, poměrně málo létáme

Na dovolenou jezdíme zejména osobním automobilem. Tímto dopravním prostředkem uskutečnilo v roce 2013 celkem 68,2 % osob ve věku 15+ své soukromé cesty s průměrně čtyřmi a více přenocováními. Létáme poměrně málo – jen ve 14,1 % případu. Nejvíce v roce 2014 létali na dovolenou Malťani (88,3 %), u kterých je logicky s ohledem na polohu jejich ostrova druhý nejčastější způsob cestování vodní dopravou (11,7 %). Hodně létají obyvatelé i ostatních ostrovních států – Irové (67,8 %) a Britové (54,4 % osob). Z obyvatel pevninských států létají nejvíce Estonci (47 %) a Lucemburčané (43,1 %).
Navzdory naší rozsáhlé železniční síti (se 124 km na 1 000 km2 má Česko nejhustší železniční sít v Unii) jen 5,9 % obyvatel ČR jelo na dovolenou vlakem. Vlak rádi využívají Rumuni (15,6 %) a Francouzi (13,5 %). Autobusem jezdili nejraději na dovolenou Lotyši (26,6 %). Češi využili tento dopravní prostředek jen v 11,2 % případu.

Produkce komunálního odpadu v zemích EU28, 2013 (kg/osoba/rok)

Produkce komunálního odpadu v zemích EU28, 2013 (kg/osoba/rok)

Třetí nejvyšší počet lůžek akutní péče na obyvatele

Počet lůžek akutní péče se v České republice neustále snižuje. V přepočtu na tisíc obyvatel jsme jich měli v roce 1990 nejvíce ze sledovaných zemí Evropské unie (8,1). V roce 2013 to bylo již jen 4,4 lůžka. Počet lůžek se ale snižuje i v ostatních zemích, nejen u nás. A tak přestože se u nás počet lůžek akutní péče na obyvatele snížil od roku 1990 do roku 2013 téměř o polovinu, stále patříme mezi země, které jich mají nejvíce. Více lůžek než my mají jen naši sousedé – Německo (5,3) a Rakousko (5,4). Naopak nejméně jich mají ve Švédsku (1,9) a v Irsku (2,1).

Počet lůžek akutní péče na 1 tis. obyvatel ve vybraných zemích EU, 2013*)

Počet lůžek akutní péče na 1 tis. obyvatel ve vybraných zemích EU, 2013*)

Pijeme nejvíce alkoholu

Nehezké prvenství mezi zeměmi Evropské unie, nebo alespoň mezi těmi, u nichž byl tento údaj k dispozici, nám v roce 2013 patřilo ve spotřebě čistého alkoholu na osobu 15+.
Podle údajů Organizace pro hospodářskou pomoc a rozvoj vypila jedna osoba v Česku v průměru 11,5 l čistého alkoholu. Vyšší spotřebu sice vykazovalo Rakousko, ale poslední dostupný údaj (12,2 l) pochází z roku 2011.

Produkujeme málo odpadu

Velmi dobře vychází naše republika ve srovnání v produkci komunálního odpadu na obyvatele (pouze 307 tun v roce 2013) ve srovnání například s Dánskem (747 tun). Nejméně odpadu vyprodukovalo Rumunsko – pouze 272 tuny na obyvatele.

Autor: , oddělení informačních služeb

1 Pings/Trackbacks pro "Česká „nej“ v Evropské unii"

Související články

 

Portrét ČR z pohledu zahraničního experta

ilustrativní foto

Pozoruhodný pokrok v té či oné zemi, anebo naopak jeho absence, se zvlášť přehledně projeví při srovnávání ukazatelů dané země s okolním světem. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, popsal Georgy Chačiev, který do svého působení v ČR přednášel světovou ekonomiku na Univerzitě světové ekonomiky a diplomacie v Taškentu v Uzbekistánu.

Práce není všude stejně

Ilustrační foka

Zaměstnanost a nezaměstnanost v krajích kopíruje ekonomickou situaci v regionech. V roce 2015 byla nejvyšší míra zaměstnanosti v hl. městě Praze a v krajích Středočeském a Plzeňském. Nezaměstnanost, a to i dlouhodobá, v průběhu celého loňského roku klesala.

Rezervy jsou v dlouhodobé nezaměstnanosti

ilustrativní obrázek

Srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti jako ČR mají v EU jen Německo a Malta. V míře dlouhodobé nezaměstnanosti jsme ale až osmí.

Oproti zahraničí u nás učí méně mužů

ilustrativní fotka

Školství jako odvětví je tradičně doménou žen. Čím vyšší je ale stupeň školy, tím podíl mužů na pozici učitele i řídícího pracovníka roste. Důvodů feminizace českého školství může být několik.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Na výzkum a vývoj dáváme už více než Evropa

ilusrativní obrázek

V letech 2011 a 2012 rostly výdaje na výzkum a vývoj především díky strukturálním fondům. Z evropských peněz se totiž začala budovat nová mnohamiliardová výzkumná centra. V posledních dvou letech k nim přibyly zdroje soukromé, a to především firem pod zahraniční kontrolou.

V počtu podnikatelů patříme v Unii ke špičce

Ilustrační foto

Podnikatelé významně ovlivňují celkovou zaměstnanost v Česku. Procento sebezaměstnaných je páté nejvyšší mezi zeměmi Evropské unie. Vyšší podíl podnikatelů mají pouze v Řecku, Itálii, Rumunsku a Polsku.

Evropské země z pohledu různých statistik

ilustrační foto

Nezaměstnanost, vývoj spotřebitelských cen a žadatelé o azyl jsou témata, která patří na evropském kontinentu mezi nejžhavější. Podívejme se na ně podrobněji optikou aktuálních statistických údajů.

Z východoevropských ekonomik je ČR nejdražší

Ilustrační foto

Průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu byly v EU 24,2 eur, v ČR 10 eur. V nejdražším finančním sektoru činil evropský průměr 41,2 eur, zatímco v pohostinství a ubytování dosáhl pouze 14,4 eur. Ještě větší rozdíly najdeme ve výsledcích posledního celoevropského šetření nákladů práce v třídění podle zemí a oblastí.

Mladí Češi pracují v průmyslu častěji, než je v EU27 obvyklé

ilustrativní fotka

Demografický vývoj a pozdější nástup do zaměstnání kvůli pokračujícímu studiu mají vliv na celkový počet pracujících ve věku do čtyřiceti let. Statistici spočítali, že dlouhodobě klesá; v letech 1995–2011 se snížil o téměř 300 tisíc.

V ČR se vzdělává polovina zaměstnanců

ilustrativní fotka

Snaha udržet si nebo zlepšit svou pracovní pozici či rozšířit si znalosti vede stále vyšší počet lidí k získávání dalších znalostí a dovedností. Potvrdily to výsledky šetření o vzdělávání dospělých AES (Adult Education Survey), které minulý měsíc zveřejnil v rozšířené verzi Český statistický úřad.

Proti Unii je v ČR noční práce žen velmi rozšířená

Ilustrační foto

Pro řadu lidí není práce v sobotu nebo v neděli nijak výjimečná. Pracovní aktivita v tzv. neobvyklou dobu, včetně večerní a noční práce, je nejenom v České republice, ale i ve všech zemích Evropské unie paradoxně častý jev. Jelikož se týká i zaměstnankyň s malými dětmi, je pro ně těžké skloubit pracovní a rodinný život.

V práci na směny patříme k evropské špičce

Vloni pracovala na směny více než čtvrtina všech zaměstnanců, přičemž rozdíly mezi ženami a muži byly mizivé. Česká republika tak obsadila ve směnnosti pátou příčku v žebříčku Evropské unie.