Digitální pokrok lze změřit

VYDÁNÍ: 04/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Eurostat na konci minulého roku představil nový ukazatel za rok 2015, který označil jako Digital Intensity Index, česky index digitální vyspělosti. Díky němu je možné porovnávat, jak se v podnikatelském sektoru jednotlivých členských států daří zavádět a využívat informační a komunikační technologie.

Z mezinárodního srovnání vyplývá, že v naprosté většině států EU28 převažují podniky s nízkým indexem. Podniky v Česku jsou zhruba uprostřed žebříčku. Podniků s nízkým indexem digitální vyspělosti je u nás 80 % (evropský průměr je 78 %). Podobně jako podniky v Česku jsou na tom v Německu, Francii, Velké Británii nebo na Slovensku.
Finsko je jedinou zemí, v níž převažují podniky s vysokým digitálním indexem (63 %) nad podniky s nízkým indexem. V Nizozemsku je poměr obou skupin podniků vyrovnaný. Relativně významný (i když menšinový) podíl podniků s vysokým indexem digitální vyspělosti nalezneme v Dánsku. Nejmenší podíl digitálně vyspělých podniků byl naměřen v Řecku, Bulharsku či Rumunsku. V těchto zemích spadá více než polovina tamějších podniků do velmi nízkého indexu digitální vyspělosti, tedy index v těchto zemích dosáhl maximální hodnoty 3.
Hodnota indexu digitální vyspělosti se významně liší mezi velikostními skupinami podniků vyjádřenými počtem jejich zaměstnanců. Zatímco malé podniky (tj. podniky s maximálně 49 zaměstnanci) ve všech zemích EU28 výrazně častěji získávají nízké indexy digitální vyspělosti, velkým podnikům (s 250 a více zaměstnanci) naproti tomu patří častěji vysoké indexy.

Index digitální vyspělosti. Nejvyšší má Finsko, nejnižší Řecko

Index je sestaven z dvanácti indikátorů shodných pro všechny členské státy. V každé zemi se hodnotilo všech dvanáct průřezových ukazatelů, index může dosahovat hodnot od 0 do 12. Mezi hodnocené oblasti patřilo například využívání počítačů s internetem zaměstnanci, využívání přenosných zařízení umožňujících připojení k internetu, míra využívání outsourcingu pro provoz a správu ICT činností. Hodnotila se také maximální rychlost připojení k internetu v podniku, výskyt webových stránek a jejich dalších funkcionalit, účast firem v sociálních médiích, využívání nejrůznějších podnikových informačních systémů a v neposlední řadě realizace a význam elektronických prodejů pro dané podniky. Firmy, které v dané zemi dosáhly hodnot indexu v rozmezí 0 až 6 bodů, získaly nízký index digitální vyspělosti. Podniky s hodnotou indexu nad 6 bodů získaly vysoký index digitální vyspělosti. Digitálně nejvyspělejší podniky má Finsko, nejméně digitálně vyspělý podnikatelský sektor je v Řecku, Bulharsku a Rumunsku.

České podniky pokulhávají ve využívání sociálních médií

Pokud se na zjišťované indikátory podíváme z pohledu Česka a jeho podnikatelského sektoru, v některých ukazatelích máme v EU28 nadprůměrné umístění. V jiných naopak stále pokulháváme.
Mezi ukazatele, u nichž se české podniky pohybují stále pod evropským průměrem, patří počty zaměstnanců využívajících při své pracovní činnosti počítače připojené k internetu. Takových je v českých podnicích s 10 a více zaměstnanci necelých 40 %. Průměr za EU28 byl vloni téměř 50 %. Srovnatelná situace je také u využívání přenosných zařízení (notebooků, tabletů, smartphonů apod.) s přístupem na internet k pracovním účelům: zaměstnanců využívajících těchto zařízení je v ČR o něco více než desetina, zatímco průměr za EU28 je téměř dvojnásobný.

Index digitální vyspělosti podniků*) v členských zemích EU28, 2014 (v %)

Index digitální vyspělosti podniků*) v členských zemích EU28, 2014 (v %)

Dále se hodnotilo, kdo v podnicích převážně provádí údržbu ICT infrastruktury, kdo nejčastěji vykonává podporu a vývoj podnikového softwaru či webové prezentace, anebo komu jsou svěřeny otázky bezpečnosti a ochrany dat. Ve srovnání s ostatními státy je podíl firem, které svěřují kompetence provádět provoz a správu ICT činností do rukou externích dodavatelů, právě v Česku největší. Současně je u nás nejméně často tato problematika svěřována do rukou vlastních zaměstnanců podniku.
Z hlediska rychlosti připojení k internetu nad 2 Mb/s se české podniky v lednu 2015 umístily na 9. místě, tj. vysoko nad průměrem EU28. Pokud by se ale toto pořadí sestavovalo jen z podniků připojených k internetu rychlostí přesahující 30 Mb/s či 100 Mb/s, české podniky by se pohybovaly pod evropským průměrem.
Pod průměrem EU28 jsou české podniky také v oblasti aktivního využívání sociálních médií. Aby byl podnik aktivní v prostředí sociálních médií (nejčastěji sociálních sítí), musí mít vlastní uživatelský profil, účet či uživatelskou licenci. Takto aktivních podniků v ČR přibývá, ale jejich podíl stále nedosahuje průměru Unie.

Zaměstnanci*) využívající v práci počítače a přenosná zařízení s připojením k internetu, leden 2015 (v %)

Zaměstnanci*) využívající v práci počítače a přenosná zařízení s připojením k internetu, leden 2015 (v %)

Mnoho podniků využívá ke své činnosti více samostatných informačních systémů (například k řízení výroby, k logistice, prodeji, fakturaci, účetnictví apod.) místo jednoho integrovaného. Jsou-li jednotlivé informační systémy v podniku propojeny, mohou sdílet data a automatizovat některé činnosti, což usnadňuje, zefektivňuje a zrychluje jejich výrobní, distribuční a další procesy. Dobrým příkladem je zavádění aplikace ERP (pozn. red.: anglická zkratka pro software využívaný pro plánování podnikových zdrojů), která umožňuje sdílení informací mezi různými útvary firmy či aplikace CRM (pozn. red.: anglická zkratka pro řízení vztahů se zákazníky). V implementaci obou systémů jsou české podniky stále ještě pod evropským průměrem.

Posledním referenčním obdobím šetření byl leden 2015

Tento příspěvek vychází z výsledků ročního statistického Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru (ICT 5-01), které v ČSÚ probíhá od roku 2002. Jedná se o zjišťování, které je prováděno na vzorku o rozsahu přibližně 7 tisíc podniků s minimálně 10 zaměstnanci ve vybraných odvětvích. Výsledky jsou dopočítány na celkovou populaci sledovaných podniků. Referenčním obdobím poslední vlny Šetření byl leden roku 2015. Údaje z tohoto Šetření byly na podzim roku 2015 poskytnuty Eurostatu.

V e-obchodování jsou české firmy už několik let nad evropským průměrem

Mezi ukazatele, ve kterých naopak české podniky vynikají, patří výskyt a funkcionalita webových stránek. Podniků v ČR, jež mají vlastní webové stránky, bylo v lednu 2015 více než 82 % (průměr EU28 činil 75 %). Českým podnikům se rovněž daří v elektronickém obchodování. Podíl podniků, které elektronicky nakupují, každoročně roste. Zvyšují se i celkové nákupy uskutečněné pomocí elektronických objednávek. Podíl podniků elektronicky prodávajících sice za rok 2014 klesl na nejnižší hodnotu od roku 2010, podíl tržeb z elektronických prodejů na celkových tržbách podniků ale neustále mírně roste. Za rok 2014 zaujímaly podniky působící v ČR v elektronických prodejích celkově sedmé místo, v elektronickém nakupování dokonce místo druhé (za Rakouskem).

Podniky*) a e-obchodování přes počítačové sítě, 2014 (v %)

Podniky*) a e-obchodování přes počítačové sítě, 2014 (v %)

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Největší digitální propast je na Vysočině

ilustrativní obrázek

Zatímco ve skupině mladých do 25 let jsou on-line téměř všichni (97 %), podíl seniorů nad 65 let, kteří užívají internet alespoň jednou týdně, je zatím 27 %.

Snižovat náklady se daří hlavně v ICT službách

Mgr. Radoslav Bulíř

Radoslav Bulíř je zkušeným manažerem, který bdí nad rozpočtem Českého statistického úřadu. Od roku 2015 je ředitelem sekce ekonomické a správní. Jeho hlavními úkoly jsou rozpočtové zabezpečení činnosti ČSÚ, zadávání veřejných zakázek, správa budov a koordinace ICT infrastruktury.

Z digitálních stop se číst teprve učíme

ilustrativní obrázek

Díky využívání moderních technologií za sebou lidé nechávají aktivní a pasivní digitální stopy. Zatímco aktivní otisky pocházejí od samotných uživatelů, ty pasivní vyplývají z pouhé interakce s informační a komunikační infrastrukturou. Pro statistiky mohou být zjištěná „big data“ v anonymizované formě doplňujícím zdrojem informací, například v oblasti cestovního ruchu.

Metropolí vědy se stává Brno

ilustrativní fotka

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.

České firmy zaostávají ve využívání sociálních sítí

Ilustrační foto

I když mezi roky 2013 a 2014 vzrostl v naší republice počet podniků, které aktivně využívají sociální sítě (tj. mají zde vlastní účet nebo profil), v porovnání s evropskými zeměmi máme co dohánět. V aktivním využívání sociálních sítí zaostávají české podniky za většinou členských zemí Evropské unie. Za námi se v evropském žebříčku umístily jen Rumunsko, Polsko a Lotyšsko.

Vývoj informačních systémů o energetice

Ing. Josef Vlášek

Energetické systémy jsou ve středu pozornosti nejen u nás, ale i ve světě. V dnešní době to souvisí zejména s tím, že spolehlivý a stabilní energetický systém je jednou z výrazných záruk bezpečnosti země.

Homeworking pokulhává, využívání ICT ne

Ilustrativní obrázek

Necelá třetina podniků umožňuje zaměstnancům práci z domova. Pracovníků, kteří tuto možnost využívají alespoň půl dne v týdnu, však není ani deset procent. Co ještě odhalilo šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru a jak jsou na tom české podniky ve srovnání s ostatními zeměmi EU?