Mladí lidé. Souběh studia a práce

VYDÁNÍ: 04/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

S rostoucími kvalifikačními požadavky na výkon některých profesí a s uvolněním vzdělávacího trhu stoupá počet studentů. Průměrná doba studia a podíl mladých lidí ve vzdělávání se tak zvyšuje.

Podle údajů Eurostatu se v ČR v roce 2014 vzdělávalo 45 % mladých lidí ve věku 20–24 let a více než desetina 25–34letých. Díky tomu srovnalo Česko krok s ostatními zeměmi Evropy a dostalo se na evropský průměr. Přitom ještě na konci minulého století u nás studovala pouze necelá pětina 20–24letých. Velký nárůst počtu studentů ale nemusí být způsoben jen větším zájmem o vzdělání, ale i prodlužováním si středoškolského a vysokoškolského studia přestupem z oboru na obor.
S tím, jak mladí lidé končí studia ve vyšším věku, oddalují odchod na trh práce. Pro Českou republiku není ještě zcela typické, aby si studenti v průběhu studia pravidelně přivydělávali. Důvody mohou být: náročnost studia, nedostatek odpovídajících odborných pracovních míst i malá nabídka míst na částečný úvazek. Část studentů se však snaží v průběhu studia pracovat, a to nejen z finančních důvodů, ale snaží se získat praxi, aby měli po ukončení studia lepší pozici na trhu práce a snadněji získali kvalifikované zaměstnání.
Ze statistik Eurostatu vyplývá, že naši mladí lidé pracují při studiu v menší míře než v ostatních zemích Evropské unie. U lidí ve věku 20–24 let si u nás vydělává desetina studujících, v zemích Evropské unie je to v průměru každý třetí student. Nicméně u nás do této věkové kategorie spadá i část žáků středních škol, u kterých přivýdělky nejsou tak typické. Čím jsou však studenti starší, tím více jich pracuje. Ve věkové kategorii 25–34 let studuje 12 % obyvatel (v Evropě 14 %) a jak u nás, tak v ostatních zemích pracuje polovina z nich.
Trh práce byl v posledních letech ovlivněn ekonomickou krizí a to se pochopitelně dotklo i nabídky pracovních míst pro studenty. Dá se předpokládat, že po uvolnění pracovního trhu bude i více nabídek pro práci studentů. Uvolnění pracovního trhu však může působit i opačným směrem – ti, kteří hledali při studiu práci jen z důvodu získání praxe, začnou spoléhat na větší počet volných pracovních míst a vyšší šanci získat po studiu odpovídající zaměstnání i bez předchozí praxe.

Autor: , vrchní ředitelka sekce demografie a sociálních statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Praha přitahuje vzdělané. Berou tu více

Ilustrační foto

Vysoké průměrné mzdy v Praze jsou dány především velkým podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří zároveň dostávají výrazně vyšší mzdy, než je běžné v ostatních krajích. Naopak zaměstnanců bez maturity je v Praze málo a jejich výplata je ve srovnání s ostatními kraji zcela průměrná. Vyplývá to z regionální analýzy strukturální mzdové statistiky za rok 2016, která vysvětluje jednak vysokou mzdovou úroveň a zároveň ekonomickou výkonnost Prahy, jež je nad dvojnásobkem národního průměru.

Třetina mladých nevyužívá svoji kvalifikaci

Ilustrační foto

V roce 2016 byly do Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zařazeny i otázky o situaci mladých na trhu práce v jednotlivých zemích EU. Z odpovědí na otázku o uplatnění vzdělání v zaměstnání vyplynulo, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost s jeho uplatněním v praxi.

Na trhu práce nejsou jen zaměstnanci

Mgr. Dalibor Holý

Toto banální prohlášení asi překvapí málokoho, přesto je třeba se jím zabývat v souvislosti se standardními statistickými ukazateli.

Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

ilustrační foto

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Ilustrační foto

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

Ilustrační obrázek

Třetině Čechů ve věku 18–69 let nestačí dosažené vzdělání a nové znalosti získávají v kurzech a na seminářích. Tento trend potvrdilo šetření o vzdělávání dospělých, které v letech 2011 a 2012 zrealizoval ČSÚ.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Studovat matematiku a statistiku se vyplatí

ilustrativní fotka

Na globálním trhu práce by měla v následujících letech vzrůst poptávka po statisticích a analyticích. Jejich práce totiž přispívá k lepším výsledkům průmyslových a stavebních podniků, obchodu, zdravotnictví, školství, ochraně životního prostředí a dalších oborů.

V ČSÚ přibývá vysokoškoláků

Ilustrační fotka

Český statistický úřad patří mezi instituce dlouhodobě personálně stabilizované. V loňském roce si udržel nízkou míru fluktuace a omladil věkovou strukturu svých vedoucích zaměstnanců. Podíl vysokoškoláků převýšil počet středoškolsky vzdělaných.