Není průmysl jako průmysl

VYDÁNÍ: 04/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Více než 1,1 mil. lidí v České republice pracuje jako zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu. O tom, jaké berou mzdy a jaké mohou využívat nemzdové benefity, rozhoduje odvětví, ve kterém pracují.

V roce 2014 činily průměrné měsíční náklady práce ve zpracovatelském průmyslu 35 786 Kč, což bylo podobné jako za Českou republiku (35 715 Kč). Trend v letech 2008 až 2014 byl také obdobný, a to stoupající, ovšem s tím rozdílem, že u zpracovatelského průmyslu byl rychlejší. Náklady za celou ekonomiku v roce 2014 vzrostly vůči roku 2008 o 10 %, u zpracovatelského průmyslu o 18 %.

Podrobný rozbor zpracovatelského průmyslu

Při podrobnějším rozboru zpracovatelského průmyslu je patrné, že tvrzení, které platí pro celý zpracovatelský průmysl, neplatí pro jednotlivá odvětví. Například výroba oděvů dosahuje pouze 52,4 až 62,7 % úrovně nákladů celého odvětví C. Naopak výroba koksu a rafinovaných ropných produktů je na úrovni 142,3 až 157,5 % celého zpracovatelského průmyslu. Není zde ani zachován plynulý vzestupný trend. Ten se udržel pouze v 11 z 24 odvětví.
Vysoce nadprůměrné náklady, a potažmo i mzdy, však nejsou jen ve výrobě koksu a rafinovaných ropných produktů, ale i ve výrobě tabákových výrobků. Zde jsou dokonce nejvyšší, z důvodu ochrany důvěrných dat však tento údaj nemůže být uveden. Vyšší mzdy nalezneme i ve výrobě nápojů a ve výrobě základních farmaceutických výrobků a následně i v odvětví opravy a instalace strojů a zařízení. Odvětví výroba motorových vozidel se překvapivě drží až na 6. pozici (2014).
Na druhém břehu s nejnižšími náklady na zaměstnance, a tedy i s nejnižšími mzdami, je výroba oděvů, dále pak výroba usní a souvisejících výrobků, výroba textilií, výroba dřeva, výroba nábytku a výroba potravinářských výrobků.

Náklady práce ve zpracovatelském průmyslu v České republice v roce 2014 (v Kč/měsíc)

Náklady práce ve zpracovatelském průmyslu v České republice v roce 2014 (v Kč/měsíc)

Sociální požitky ve zpracovatelském průmyslu v České republice v roce 2014 (v Kč/měsíc)

Sociální požitky ve zpracovatelském průmyslu v České republice v roce 2014 (v Kč/měsíc)

Zaměstnanecké benefity jsou velmi rozdílné

Zajímavé je porovnání sociálních požitků, tzv. zaměstnaneckých benefitů, které obsahují převážně dobrovolné náklady. Sem patří služební auta pro soukromé účely, příspěvky na bydlení či na stravování apod.
Ve stručné přehledové tabulce o podílu sociálních požitků na celkových nákladech je patrné, že nejvyšší sociální požitky jsou také u výroby tabákových výrobků a výroby koksu. Mezi  odvětví, která mají podíl sociálních požitků větší než 1,60 % patří ještě výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků. U ostatních odvětví nepřesáhl podíl sociálních požitků na nákladech práce tuto hranici.

Náklady práce (Kč/měsíc) na 1 zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu v ČR v roce 2008 a 2014 (přepočtené počty)

Náklady práce (Kč/měsíc) na 1 zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu v ČR v roce 2008 a 2014 (přepočtené počty)

Vedou příspěvky na stravování

Například v odvětvích zpracovatelského průmyslu výroba koksu a rafinovaných ropných produktů a výroba oděvů jsou sociální požitky z větší části zastoupeny příspěvky na stravování. U výroby koksu a rafinovaných ropných produktů je podíl 72 %, u oděvního dokonce 86 % z celku. Zbylé sociální požitky jsou obsaženy v poskytování služebních vozů pro soukromé účely. U výroby koksu a rafinovaných ropných produktů je to 18% podíl na celku, u oděvního pouhých 13 %. U výroby koksu a rafinovaných ropných produktů jsou ještě devíti procenty zastoupeny výdaje ze sociálního fondu. Je však nutné připomenout, že 18% podíl poskytování služebních aut k soukromým účelům ve výši 153 Kč na zaměstnance ve výrobě koksu je za měsíc vyšší než 86% podíl příspěvku na bydlení ve výši 131 Kč na zaměstnance za měsíc v oděvním průmyslu.

Kolik stojí zaměstnavatele jeho zaměstnanec

To poznáme ze zjišťování Úplné náklady práce. Celkové náklady práce jsou tvořeny přímými a nepřímými náklady. Přímé náklady zahrnují mzdy a platy za vykonanou práci a náhrady mezd a platů (za svátky, za dovolenou apod.). Náklady nepřímé se skládají ze sociálních nákladů, sociálních požitků, personálních nákladů a daní či dotací. Data se sledují v třídění podle odvětví činnosti (NACE), velikosti podniku a kraje. Odvětvové třídění se uvádí podle sekcí hlavní činnosti. Nejobsáhlejší skupinou je sekce C – Zpracovatelský průmysl, která se člení na 24 oddílů. Sem patří například výroba potravinářských výrobků, výroba tabákových výrobků, výroba textilií, zpracování dřeva, výroba kovových konstrukcí, výroba motorových vozidel atd.

Autor: , odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Zůstane průmysl motorem růstu hospodářství?

Ing. Josef Vlášek

Zpomalování růstu průmyslové produkce ve 2. pololetí roku 2016 nastoluje otázky, jak si povede průmysl v letošním roce.

Páteří zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel

Ilustrační obrázek

Vliv automobilového průmyslu na českou ekonomiku stále roste a je významnou složkou její proexportní orientace. Zatímco v EU28 připadá na 1 000 obyvatel 31 vyrobených osobních automobilů, v České republice je to 123.

Výroba aut táhne víc slovenský než český průmysl

ilustrativní obrázek

Mimořádně dynamický automobilový průmysl má na slovenské produkci průmyslu výrazně vyšší podíl než u nás. Jestliže Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy, pak Slovenská se dá označit za královnu automobilového průmyslu.

Průmysl v 1. čtvrtletí 2016

ilustrativní obrázek

V prvních třech měsících letošního roku evropský průmysl meziročně vzrostl, i když oproti roku 2015 se tempo růstu zmírnilo. Průmyslová produkce v ČR se meziročně zvýšila více než průměr EU28.

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Na trhu práce nejsou jen zaměstnanci

Mgr. Dalibor Holý

Toto banální prohlášení asi překvapí málokoho, přesto je třeba se jím zabývat v souvislosti se standardními statistickými ukazateli.

Každý druhý člověk ve stavebnictví podniká

Ilustrační foto

V roce 1993 bylo podnikajících v České republice jako šafránu. Nic nenaznačovalo, že v roce 2014 budeme spolu s Řeckem, Itálií, Polskem a Rumunskem patřit k evropským zemím s nejvyšším podílem podnikajících osob. Žen však u nás podniká stále podstatně méně než mužů.

2015: Mnoho pozitiv a sociální jistoty

Ilustrační foto

Na konci loňského roku dosáhla zaměstnanost rekordu. Míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň nejnižších hodnot v roce 2008.

Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

Ilustrační foto

Od roku 2000 ve většině států Evropy, včetně Česka, významně narostla míra ekonomické aktivity osob ve věku 55–64 let. V řadě zemí totiž vycházejí stárnoucí populaci vstříc kratšími pracovními úvazky. Ze šetření ČSÚ vyplývá, že Česko v tomto směru zaostává.