Posuzujme statistické ukazatele kriticky

VYDÁNÍ:
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Když dnes zapneme televizi, přečteme si noviny nebo brouzdáme po internetu, všude na nás vyskakují čísla. Lidé se snaží podložit svá tvrzení číselným údajem ve snaze dodat mu váhu. Taková praxe není špatná, ale klade vysoké nároky nejen na ty, co data použijí, ale i ty, co čtou a poslouchají. Někdy totiž mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. Uveďme pár typických příkladů, kdy bychom měli zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.
Vezměme tvrzení, že podíl potravin (ve výdajích domácnosti) se snížil z 30 % na 10 %. Na první pohled by taková věta mohla rozpoutat úvahy o hladovění nebo alespoň o tom, že domácnost šetří a zkonzumuje méně. Ale pozor! Z vývoje samotného podílu potravin nic takového nevyplývá. Záleží přece i na vývoji ostatních položek. Celek je vždy 100 %. Jestliže podíl jedné položky roste, podíl druhé klesá. Jestliže ostatní zboží tvořilo 70 %, na potraviny zbývá podíl 30 %. Jestliže bylo na potraviny vydáno 10 % výdajů, na ostatní položky připadne 90 %. Taková informace nám ale nic neříká o tom, jestli jsme toho snědli méně nebo více.
Představme si, že naše parádivá rodina utrácí jen za potraviny a oblečení. Jeden měsíc utratila za potraviny 30 000 Kč a za oblečení 70 000 Kč (30 % potraviny, 70 % oblečení). Druhý rok jsme dostali v práci přidáno a tak utrácíme více: za potraviny 40 000 Kč a za oblečení 360 000 Kč (10 % potraviny, 90 % oblečení). Takže přestože jsme za potraviny utráceli více, jejich podíl se propadl. Prostě jen výdaje za oblečení rostly rychleji než za potraviny. Proto jakmile slyšíme o tom, že podíl poklesl nebo vzrostl, vždy bychom se ještě měli ptát na vývoj samotné položky, než si uděláme názor a začneme hledat příčiny nebo nápravu.
Jiným příkladem nebezpečí ukvapené první myšlenky může být tvrzení, že počet úrazů způsobených ulomením nohy od židle vzrostl za rok o 300 %. Takový nárůst vede k úvaze, že kvalita židlí zásadně klesá a je třeba s tím něco dělat. Když ale zjistíme, že takový úraz byl vloni jeden a letos jsou čtyři, pak se celá situace dostává do trochu jiného světla. Proto když slyšíme o nějakém dramatickém růstu nebo poklesu, měli bychom se zamyslet, jestli se náhodou nejedná o velmi řídký jev, který málokdy nastane. V takových případech je totiž lepší uvádět absolutní údaje, například počet úrazů vzrostl z 1 na 4.
Někdy nám ale celou pravdu nerozkryje ani vývoj v procentech ani absolutní údaj. Řekněme například, že počet zkažených mandarinek vzrostl v obchodě ze 100 v listopadu na 600 v prosinci, takže jejich počet vzrostl o 500 %. Oba údaje by mohly vést k závěru, že je třeba rychle vyměnit dodavatele. Nicméně bychom se ještě měli zeptat: A nezměnil se náhodou celkový počet mandarinek, které byly v jednotlivých měsících prodány? Pak by to totiž mohlo být celé jinak.
Řekněme, že v listopadu se prodalo 1 000 mandarinek, zatímco v prosinci 10 000. Míra zkaženosti (tj. podíl zkažených mandarinek na celku) tedy v listopadu byla 10 % (100/1 000), zatímco v prosinci 6 % (600/10 000). Takže obrázek je opravdu nakonec jiný! Počet zkažených mandarinek sice vzrostl, ale míra zkaženosti poklesla. Díky tomu, že jsme se neukvapili a neudělali si názor hned z prvního dojmu uvedených čísel, nakonec dodavatele asi nevyměníme a uděláme dobře.
Uvedli jsme jen podíl, růst v % a absolutní údaje. Nic složitého. A přesto i tyto jednoduché ukazatele mohou vést k mylným závěrům, pokud se nad nimi nezamyslíme. Ať už jsme tedy v roli čtenáře (posluchače), nebo autora tvrzení (uživatele dat), vždy musíme vypovídací schopnost ukazatelů posuzovat kriticky. Používejme čísla, ale přemýšlejme o nich. I když jsou kvalitní a správná, mohou na první pohled vést k závěrům, které správné nejsou.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Adekvační problém v ekonomické či sociální statistice

Ilustrační foto

Adekvační problém je pojmem, který málokdo z nás slyšel, a přesto jsme okolo něj už kroužili v mnoha našich článcích. Oč se tedy jedná?

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Ilustrační foto

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.

Rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient

ilustrační foto

O tom, že průměrná mzda neznamená, že polovina lidí bere podprůměrnou mzdu a polovina nadprůměrnou, jsme hovořili již dříve.

Stejné ceny, stejné váhy

Ilustrační foto

Dosud jsme se věnovali tématům reálného růstu, řetězení, konceptu srovnatelných cen a jejich neaditivnosti.

Stálé ceny a reálná změna

ilustrační foto

Vývoj ve stálých cenách, objemový index, vývoj očištěný o cenové změny a reálný růst/pokles. Čtyři termíny, stejný význam. Jde o snahu odfiltrovat ze změny nominální hodnoty ukazatele vliv cenového vývoje a dobrat se odpovědi na otázku, zda skutečně (reálně) bylo něčeho více nebo méně.

Statistika není evidence

ilustrativní obrázek

Co je to statistika? Když potlačíme hluboce zakořeněné nutkání začít zpívat nesmrtelné písně z pohádky Princové jsou na draka, je asi pro většinu lidí „statistika“ pouze synonymem pro jakékoliv „číslo“. To by však bylo až příliš jednoduché.

Rozdíl mezi HPH a HDP

Ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?

Procentní bod a procento

Ilustrační foto

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“.

Jak funguje princip akrualizace

ilustrativní obrázek

V prvních dnech nového roku jsou vždy zveřejňovány informace o tom, jak si vedl státní rozpočet v uplynulém roce. Je vydána zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výsledné saldo rozpočtu za předchozí rok. Tyto velmi včasné údaje vypovídají o tom, kolik stát (státní rozpočet) vybral a zaplatil v období od 1. ledna do 31. prosince, ovšem bez ohledu na to, k jakému období se tyto platby vztahovaly.

HDP na obyvatele v PPS

ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně při mezinárodních srovnáních. Hodnota ve vztahu k průměru EU je klíčovým kritériem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Proč se používá parita kupní síly, co znamená a proč ji nestačí vyjadřovat v korunách nebo v eurech? Na to vám odpovíme v naší nové rubrice.

Přírůstek, úbytek, deficit, přebytek

Ve statistickém světě můžeme potkat spoustu různě znějících pojmů, které však v podstatě znamenají totéž.

Fyzické osoby vs. přepočtené počty

ilustrační foto

Když hovoříme o počtu zaměstnanců, obvykle se objevují dva ukazatele: evidenční počet zaměstnanců buď ve fyzických osobách, anebo v přepočtených počtech (často pod zkratkou FTE).

Sezónnost a sezónní očištění

ilustrativní obrázek

Lidé se v průběhu roku chovají různě. V létě je teplo, v zimě je zima a v prosinci jsou Vánoce. A to všechno pochopitelně ovlivňuje lidské životy a odráží se ve statistických ukazatelích stejně jako různý počet pracovních dní v daném období.

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Meziroční a meziměsíční srovnání

ilustrativní fotka

Každý měsíc slýcháme, že průmysl vzrostl nebo stavebnictví pokleslo o tolik a tolik procent.

Konsolidovaný a nekonsolidovaný dluh

ilustrativní foto

Dluh vládních institucí je jedním z nejsledovanějších ukazatelů statistiky vládních účtů.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Naděje dožití a průměrný věk

Ilustrační foto

Demografické statistiky nabízejí velké množství různých ukazatelů. Některé z nich uživatelé mylně zaměňují více než jiné, například střední délku života a průměrný věk. Každý ukazatel vypovídá o něčem jiném, ale jedno mají společné, za všemi jsou schováni lidé a jejich příběhy.

Meziroční a průměrná roční míra inflace

ilustrační foto

Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen.