Většina úbytku severských lesů v posledních letech byla způsobena požáry. Těžba dřeva lesy totiž oslabuje a zvyšuje tak pravděpodobnost požárů, na kterých se navíc podílejí i klimatické změny.
Odlesňování bývá obvykle spojováno s úbytkem tropických lesů v Amazonii, rovníkové Africe nebo v jihovýchodní Asii. Tropické lesy sice neubývají tak rychle jako ty severské, i tak se ale na zmenšování zalesněných ploch výrazně podílejí. Lesů v Brazílii, Indonésii a Malajsii sice nyní ubývá výrazně pomaleji než v první dekádě tohoto tisíciletí, ale i tak postupovalo odlesňování v Brazílii nejrychleji hned po Rusku a Kanadě. V Indonésii lesy mizely nejpomaleji od roku 2003. V posledních deseti letech se kácení lesů celosvětově zpomalilo o třetinu. Nové lesy jsou vysazovány ve větší míře nejen v Evropě, Severní Americe či na Sibiři, ale třeba i v Číně, v Malajsii nebo na indonéské Sumatře a na ostrově Borneo.
Šestina lidí žije v obydlích ze dřeva
V mnoha rozvojových zemích je energie získávaná ze dřeva často tou nejdostupnější a nejlevnější cestou. Ze dřeva pochází více než polovina energetických dodávek ve 29 zemích, z nichž 22 je v Africe. Například v Tanzanii má devět desetin celkové energetické spotřeby svůj původ v lese a to ať už se jedná přímo o dřevo, anebo o dřevěné uhlí. Třetina celosvětové populace má teplé jídlo jen díky tomu, že na oheň používají dřevo či dřevěné uhlí. Právě otevřená ohniště v uzavřených prostorách přispívají ke zhoršení zdravotního stavu tamních obyvatel a zvýšenému výskytu nemocí dýchací soustavy.
Přinejmenším 1,3 mld. obyvatel naší planety žije v obydlích postavených ze dřeva, uvádí ve své zprávě FAO. Tento podíl je přirozeně vyšší v méně rozvinutých zemích, v nichž je dřevo obvykle tím nejdostupnějším stavebním materiálem. V těchto případech se často jedná o dřevo ve své surové podobě. Často se využívají i ty části stromů a dokonce i keře, které by ve vyspělých zemích byly shledány použitelné jen na výrobu dřevní hmoty.
Co se považuje za les
V České republice je lesem pokryta více než třetina území, celosvětově je to pak necelých 31 % zemského povrhu. Ve světě se v odborné literatuře, legislativě a různých dokumentech používá asi 800 různých definic lesa.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se pod pojmem les rozumí jakákoli plocha souše o rozloze větší než 0,5 ha s alespoň deseti procenty souvislých korun stromů v plném olistění, přičemž tato plocha není prvotně využívána pro zemědělské či jiné nelesnické účely. Definici lesa FAO pak odpovídá i hustší africký buš.
Rozdíly v definici lesa jsou patrné nejen mezi zeměmi navzájem, ale i uvnitř jednoho státu. Například zatímco Lesní služba Ministerstva zemědělství Spojených států definuje les jako pozemek, na němž je podíl souvislých korun stromů v plném olistění 25%, Služba Spojených států pro národní parky uznává minimálně 60 %.
Více informací naleznete ZDE, ZDE a ZDE.
