Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

VYDÁNÍ: 04/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Od roku 2000 ve většině států Evropy, včetně Česka, významně narostla míra ekonomické aktivity osob ve věku 55–64 let. V řadě zemí totiž vycházejí stárnoucí populaci vstříc kratšími pracovními úvazky. Ze šetření ČSÚ vyplývá, že Česko v tomto směru zaostává.

Mezi roky 2000 a 2014 se v Evropě zvýšila míra ekonomické aktivity mužů a žen ve věku 55–64 let, přičemž u žen vzrostla ve většině států více než u mužů. U mužů vzrostla nejvíce v Nizozemsku, Německu, Bulharsku, Maďarsku a ve Francii, u žen pak v Bulharsku, Lotyšsku a na Slovensku. V České republice se zvýšila míra ekonomické aktivity 55–64letých mužů z 54,5 % v roce 2000 na 67,9 % v roce 2014 a u stejně starých žen z 23,7 na 46,3 %.

Co je míra ekonomické aktivity

Je to podíl ekonomicky aktivních, tj. zaměstnaných a nezaměstnaných, na celé populaci, v tomto případě na věkové skupině 55–64letých. Mezi ně patří jak osoby, které již pobírají starobní důchod a přitom pracují, tak důchodci splňující obecná pravidla pro klasifikaci nezaměstnaných Mezinárodní organizace práce. Mezi nezaměstnané pak patří všichni respondenti, kteří souběžně plní tři podmínky: jsou bez zaměstnání, aktivně hledají práci a zároveň jsou schopni nastoupit do zaměstnání nejpozději do 14 dnů.

Míra ekonomické aktivity mužů ve věku 55–64 let v Evropě, 2000 a 2014 (v %)

Míra ekonomické aktivity mužů ve věku 55–64 let v Evropě, 2000 a 2014 (v %)

Míra ekonomické aktivity žen ve věku 55–64 let v Evropě, 2000 a 2014 (v %)

Míra ekonomické aktivity žen ve věku 55–64 let v Evropě, 2000 a 2014 (v %)

Nejvyšší podíl zkrácených úvazků má Nizozemsko

Zaměstnanost osob v předdůchodovém věku ovlivňuje nabídka zkrácených pracovních úvazků, které jsou obvyklé hlavně v zemích západní Evropy. Jejich nedostatečná nabídka ve východní Evropě a současně nízké mzdy nedávají populaci v seniorském věku velkou možnost oddálit konec jejich ekonomické aktivity.
Zatímco v zemích východní Evropy podíl kratších pracovních úvazků nepřekračuje 16 %, v západní Evropě dosahuje 25 až 28 %. V Nizozemsku je ještě vyšší – 53,4 %. Hodnot přes 30 % dosahují Velká Británie, Rakousko, Německo, Belgie, Švédsko, Portugalsko a Island.
V osmadvacítce států Evropské unie činí průměrný podíl částečných úvazků 26,8 %, v České republice pouze 14,3 %.
Nejnižší podíl částečných úvazků má Bulharsko (3,8 %), Makedonie (4,7 %) a Slovensko (7,3 %).
Více ZDE.

Podíl částečných úvazků u populace 55+ v Evropě, 2014 (v %)

Podíl částečných úvazků u populace 55+ v Evropě, 2014 (v %)

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Platy zdravotníků stoupají

ilustrativní obrázek

Od letošního ledna se o 10 % zvýšily tabulkové platy lékařů i sester. Od července náleží sestrám ve směnném provozu příplatek 2 tis. Kč. Analýza ČSÚ představuje, jak rostly jejich výdělky do roku 2016 a jak se liší v zařízeních odměňujících platem nebo mzdou.

Mzdová nerovnost se snižuje

ilustrativní foto

V loňském roce došlo k výraznému nárůstu mezd u lidí s podprůměrnými mzdami. Naopak v manažerských platech byl růst jen střídmý.

Průměrnou odpracovanou dobu podstatně ovlivňují kratší úvazky

ilustrativní fotka

Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání je v České republice jedna z nejvyšších v Unii. Tomu však neodpovídá výše příjmů. Vyplývá to z porovnání vybraných makroekonomických ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti za rok 2014.

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Na trhu práce nejsou jen zaměstnanci

Mgr. Dalibor Holý

Toto banální prohlášení asi překvapí málokoho, přesto je třeba se jím zabývat v souvislosti se standardními statistickými ukazateli.

Každý druhý člověk ve stavebnictví podniká

Ilustrační foto

V roce 1993 bylo podnikajících v České republice jako šafránu. Nic nenaznačovalo, že v roce 2014 budeme spolu s Řeckem, Itálií, Polskem a Rumunskem patřit k evropským zemím s nejvyšším podílem podnikajících osob. Žen však u nás podniká stále podstatně méně než mužů.

Není průmysl jako průmysl

Ilustrační obrázek

Více než 1,1 mil. lidí v České republice pracuje jako zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu. O tom, jaké berou mzdy a jaké mohou využívat nemzdové benefity, rozhoduje odvětví, ve kterém pracují.

2015: Mnoho pozitiv a sociální jistoty

Ilustrační foto

Na konci loňského roku dosáhla zaměstnanost rekordu. Míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň nejnižších hodnot v roce 2008.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Mzdy vzrostly všem

ilustrativní fotka

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Elektronizace vytlačuje práci z obchodu a služeb

ilustrativní fotka

Ekonomika a svět práce se v 21. století dramaticky proměňují. Popisovat svět statistickými indikátory z minulého století je stále méně přesné a přiléhavé. Nové ukazatele ale nejsou na obzoru. Jsme ve stadiu přechodu k nové realitě, její kontury však nejsou usazené.

Pracovat před důchodem? Jde to, ale ne všude

Ilustrační obrázek

Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel Česka ve věku 45–59 let od roku 1993 klesá. Zatímco tehdy činil více než pětinu, v roce 2012 se snížil na více než desetinu. Důvody jsou např. v posunutí hranice odchodu do důchodu a ve sníženém počtu invalidních důchodců. Ne ve všech krajích je situace příznivá.

Proč ženy berou méně

ilustrační foto

Běžnou výplatu, vyjádřenou mzdovým mediánem, mají ženy oproti mužům nižší o 15,5 %. Důvodem je menší počet odpracovaných a placených hodin a hůře odměňovaná zaměstnání. Jen velmi málo žen se vyskytuje na nejlépe placených řídících pozicích, a pokud ano, pak jsou jejich mzdy nižší než platy top manažerů – mužů.