„3D“ mzdové statistiky

VYDÁNÍ: 05/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Po roce 1989 se rozvíjela diskuse o tzv. mzdové diferenciaci. Nově se objevuje fenomén popisovaný jako tzv. mzdová disparita, tj. nerovnost mezd, která nemá opodstatnění v diferenciaci. Jednou z jejích příčin může být ekonomická situace podniků v závislosti na odvětví nebo lokalitě.
Standardní výstupy sledují obvykle distribuci mezd a platů souboru zaměstnanců. Přinášíme zde poněkud jiný pohled v podobě charakteristik meziročního vývoje souboru podniků. Celkový růst mezd je pak bilancí přírůstků a úbytků, popsaný právě zmíněnou distribucí vývoje průměrných mezd souboru podniků.
Průměrný podnik meziročně zvýšil mzdy přibližně o 703 Kč. Pro úplnost dodejme, že náš soubor podniků byl vytvořen z čtvrtletních výstupů podnikového výkaznictví. Každý podnik musel splňovat podmínky srovnatelnosti. To znamená, že musel mít v každém čtvrtletí mezi roky 2014–2015 alespoň jednoho zaměstnance. Zařazeny tak byly jen podniky meziročně srovnatelné.
Největší počet podniků přidal zaměstnancům v průměru o 500 až 1 000 Kč. Průměrná mzda v podniku se pak zvýšila až o 1 000 Kč u zhruba 27,8 % podniků.

Meziroční změna průměrné mzdy v podnicích podle regionů, 2014–2015

Meziroční změna průměrné mzdy v podnicích podle regionů, 2014–2015

Meziroční změna průměrné mzdy v podnicích podle NACE, 2014–2015

Meziroční změna průměrné mzdy v podnicích podle NACE, 2014–2015

Největší šance na růst mezd měli v regionu Severovýchod

Celkem 68% šanci na to, že v podniku poroste průměrná mzda nebo zůstane alespoň stejná, měli zaměstnanci firem v regionu Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj), zatímco pouze u 32 % podniků průměrná mzda klesla. Průměrný podnik zde přidal na mzdě o 662 Kč.
Vysokou variabilitu vykázaly podniky v regionu Praha, kde byl také zaznamenán nejvyšší růst. Směrodatná odchylka napovídá, že v souboru byly podniky, které se od průměru významně lišily.
Finanční a realitní společnosti – podle klasifikace ekonomických činností Peněžnictví a pojišťovnictví a Činnosti v oblasti nemovitostí – růstem mezd svých zaměstnanců nepřekvapují. Jejich variabilita je však značně vysoká. Vedle podniků s výrazným navýšením průměru budou v souboru i podniky stagnující či s výrazným propadem. Celkový počet zaměstnanců se v této kategorii snížil o 1 252 přepočtených osob.

Distribuce rozdílů průměrných mezd podniků v letech 2014 a 2015 (v %)

Distribuce rozdílů průměrných mezd podniků v letech 2014 a 2015 (v %)

Podobný růst mezd, ovšem s nižší směrodatnou odchylkou, zaznamenaly i Velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel; Doprava a skladování nebo Ubytování, stravování a pohostinství.
Mzdy ve Stavebnictví rostly do jisté míry na úkor zaměstnanosti. Firmy podnikající v tomto oboru ztratily meziročně takřka více než 2,7 tis. zaměstnanců. Ve veřejných institucích, které se zabývají činnostmi Veřejná správa a obrana, Vzdělávání, Zdravotní a sociální péče, počet zaměstnanců vzrostl. Průměrná mzda se zde meziročně zvýšila pouze o 604 Kč. Pro tuto oblast byla charakteristická nízká míra variability, která poukazuje na plošný a nijak vysoký růst, případně pokles průměrných mezd a platů podniků. V kategorii Ostatní byl vývoj mezd nestejnorodý, mzdy zde rostly nejpomaleji.

Co jsou mzdová diferenciace, disparita a distribuce

Mzdová diferenciace je pojem, který popisuje rozdíly ve výši mezd zaměstnanců zohledňující výkon, kvalitu práce, samostatnost, zodpovědnost, přínos k hospodářskému výsledku apod. Jistá míra mzdové diferenciace je považována za prospěšnou a motivační. Podniky diferencují v souladu se mzdovou politikou a cíli v rámci svého rozpočtového omezení.
Mzdová disparita je termín označující rozdíly mezd, které nelze vysvětlit diferenciací. Často se můžeme setkat s disparitou mezi odvětvími, regiony nebo pohlavími. Obvykle je disparita považována za negativní jev. Je zde porušen princip rovnosti: „Za stejnou práci stejná mzda.“
Distribuce je oproti tomu čistě statistický termín, který popisuje charakteristiku souboru na matematicko-statistickém základě.

 

 

 

 

Autor: , oddělení statistiky práce
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Mzdová nerovnost se snižuje

Mzdová nerovnost se snižuje

V loňském roce došlo k výraznému nárůstu mezd u lidí s podprůměrnými mzdami. Naopak v manažerských platech byl růst jen střídmý.

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

ČSÚ nebude publikovat data za mzdy v (ne)podnikatelské sféře

ČSÚ nebude publikovat data za mzdy v (ne)podnikatelské sféře

Ukazatele průměrné mzdy odhadované a publikované ČSÚ jsou používány v některých právních předpisech, například pro účely stanovení plateb a valorizací. Protože legislativní využití nebývá s ČSÚ vždy konzultováno, ne vždy se odkazuje na ukazatele metodicky přesným a vhodným způsobem. Změny definice sektorů v ESA2010 si vyžádají změny dosavadních přístupů.

2015: Mnoho pozitiv a sociální jistoty

2015: Mnoho pozitiv a sociální jistoty

Na konci loňského roku dosáhla zaměstnanost rekordu. Míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň nejnižších hodnot v roce 2008.

Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

Od roku 2000 ve většině států Evropy, včetně Česka, významně narostla míra ekonomické aktivity osob ve věku 55–64 let. V řadě zemí totiž vycházejí stárnoucí populaci vstříc kratšími pracovními úvazky. Ze šetření ČSÚ vyplývá, že Česko v tomto směru zaostává.

Na trhu práce nejsou jen zaměstnanci

Na trhu práce nejsou jen zaměstnanci

Toto banální prohlášení asi překvapí málokoho, přesto je třeba se jím zabývat v souvislosti se standardními statistickými ukazateli.

Není průmysl jako průmysl

Není průmysl jako průmysl

Více než 1,1 mil. lidí v České republice pracuje jako zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu. O tom, jaké berou mzdy a jaké mohou využívat nemzdové benefity, rozhoduje odvětví, ve kterém pracují.

Situace pedagogů v regionech

Situace pedagogů v regionech

Školství je oblast, která je z pohledu zaměstnanosti doménou žen. Běžně publikované statistické údaje se ale zaměřují na učitele jako kategorii zaměstnanců a pokud už se publikují údaje za muže a ženy, tak obvykle v celorepublikovém měřítku.

Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst

Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst

Úroveň ekonomické aktivity ve vyšším věku je ovlivňována posouváním věkové hranice odchodu do důchodu. Rozdílnost míry ekonomické aktivity z pohledu jednotlivých regionů České republiky určuje řada faktorů, například životní úroveň, nabídka pracovních míst vhodných pro seniory nebo výše důchodů.

Přichází éra růstu mezd?

Přichází éra růstu mezd?

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Vývoj mezd a platů v období krize

Vývoj mezd a platů v období krize

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Fyzické osoby vs. přepočtené počty

Fyzické osoby vs. přepočtené počty

Když hovoříme o počtu zaměstnanců, obvykle se objevují dva ukazatele: evidenční počet zaměstnanců buď ve fyzických osobách, anebo v přepočtených počtech (často pod zkratkou FTE).

Příjmová nerovnost Prahy a regionů

Příjmová nerovnost Prahy a regionů

Kvalita života má mnoho vrstev. Je vnímaná a odvislá od životních hodnot, jež lidé vyznávají, a možnosti jejich naplnění, které jsou diferencované. Vznikají tak různé typy nerovností, dané významnou měrou hmotnými podmínkami. Jak je to například s příjmy lidí v regionech České republiky?

Bulharský manažer bral to, co český řemeslník

Bulharský manažer bral to, co český řemeslník

Mzdové rozdíly jsou na evropském kontinentě velké. Zatímco bulharský zaměstnanec si v roce 2010 vydělal v průměru 4 618 eur za celý rok, švýcarský 60 249 eur, tedy třináctkrát více.

Nejlepší příjmy v Německu

Nejlepší příjmy v Německu

Jaký je rozdíl v příjmech na obyvatele mezi zeměmi EU?

Jak zjistíme, co si za hodinu práce koupíme

Jak zjistíme, co si za hodinu práce koupíme

Od 1. čtvrtletí 2015 začal Český statistický úřad zveřejňovat vedle běžných měsíčních průměrů také hodinové mzdy.

Průměrná mzda a medián

Průměrná mzda a medián

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Mzdy vzrostly všem

Mzdy vzrostly všem

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Po roce 2008 se snížily zaměstnanecké benefity

Po roce 2008 se snížily zaměstnanecké benefity

Náklady práce tvoří především mzdy a na ně vázané platby na sociální zabezpečení. Ostatní nemzdové náklady jsou neporovnatelně nižší a méně viditelné. V krizovém období, po roce 2008, se zaměstnavatelé snažili ušetřit právě na nich.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.