ČSÚ nebude publikovat data za mzdy v (ne)podnikatelské sféře

VYDÁNÍ: 05/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ukazatele průměrné mzdy odhadované a publikované ČSÚ jsou používány v některých právních předpisech, například pro účely stanovení plateb a valorizací. Protože legislativní využití nebývá s ČSÚ vždy konzultováno, ne vždy se odkazuje na ukazatele metodicky přesným a vhodným způsobem. Změny definice sektorů v ESA2010 si vyžádají změny dosavadních přístupů.

Uživatelé za léta existence statistiky práce již považují za samozřejmost, že ČSÚ publikuje čtvrtletně údaje o průměrných mzdách podle odvětví (CZ-NACE), územního členění (CZ-NUTS) či institucionálního sektoru (ISEKTOR). Podle historických zvyklostí se data za posledně jmenovanou kategorii rovněž zveřejňují seskupená do podnikatelské a nepodnikatelské sféry.
Využití těchto ukazatelů je velmi různorodé. Například některá ministerstva se na ně odkazují ve svých právních předpisech. A občas tak činí bez předchozích konzultací s odborníky ČSÚ. Uvedené může vést k tomu, že některé z těchto odkazů nejsou v textu vybraných zákonů metodicky správně a jednoznačně vymezeny. ČSÚ přitom prezentuje výsledná data v několika různých metodikách a dává přednost osvědčenému konceptu průměrné hrubé měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců (statisticky zcela přesný termín je přepočtený počet úvazků zaměstnanců).
Již loňské diskuse spojené s platy soudců naznačily, že nepřesná formulace či interpretace zákonné normy může státu přinášet řadu problémů (Statistika&My 02/2015: Platy soudců, aneb využití oficiální statistiky pro rozhodovací procesy). V souvislosti s přechodem na nový standard národního účetnictví lze nyní očekávat i další změny.

Institucionální sektor*)

Institucionální sektor

Podnikatelská versus nepodnikatelská sféra

Podnikatelská sféra byla ČSÚ dosud vymezována jako souhrn institucionálních sektorů nefinančních podniků, finančních institucí a domácností, kam patří především osoby samostatně výdělečně činné. V současné době pracuje v podnikatelské sféře zhruba 3,2 mil. lidí. Hlavní podíl tvoří zpracovatelský průmysl s převahou dělnických profesí a dále pak obchod, tzn. prodavači a podobná zaměstnání.
Nepodnikatelská sféra potom pokrývá vládní instituce a neziskové instituce sloužící domácnostem. V nepodnikatelské sféře pracuje asi 700 tis. lidí, ovšem 79 % z nich patří do dvou hlavních odvětví: vzdělávání, veřejná správa a obrana. Typickými profesemi této sféry jsou učitelé všech typů škol (s výjimkou soukromých), státní a obecní úředníci, legislativci a další kategorie zaměstnanců ministerstev, sociální pracovníci, policisté a vojáci. Jde tedy především o rozpočtové organizace, státní fondy apod. Ve většině těchto zaměstnání je požadováno alespoň maturitní vzdělání, vysoký podíl však mají vysokoškoláci.
Do nepodnikatelské sféry patří také část zdravotnictví s fakultními nemocnicemi a nekomerčními ústavy, vědecko-výzkumné instituce, knihovny, archivy, muzea nebo některé příspěvkové organizace.
Je třeba uvést, že termín „nepodnikatelská sféra“ není ustaven žádným mezinárodním předpisem či doporučením, ani žádnou českou normou. Historicky byl vymezen na základě dlouhodobé praxe ČSÚ, podle které byla nepodnikatelská sféra definována vazbou ekonomických subjektů na výše uvedené sektory národního účetnictví v metodice ESA1995.

Užití ukazatele mezd v nepodnikatelské sféře

Průměrné mzdy za nepodnikatelskou sféru jsou používány například pro účel zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu (dále například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, či zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Přitom se vybraná platová základna vymezuje jako násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře.
S ohledem na vývoj metodiky evropské oficiální statistiky vnímá ČSÚ samotné použití pojmu „nepodnikatelská sféra“ jako stále více problematické. Souvisí to především s výraznou změnou přístupu k vymezení sektoru vládních institucí v rámci závazného standardu národního účetnictví ESA2010, který má podobu evropského nařízení.

Průměrné mzdy podle sfér, na přepočtené počty zaměstnanců (v Kč)

Průměrné mzdy podle sfér, na přepočtené počty zaměstnanců (v Kč)

V minulosti v případě zařazení organizace do sektorů platilo v souladu s metodikou ESA1995 jednoznačné kvantitativní kritérium. Směrodatným bylo to, jakým způsobem je organizace převážně financována, zda ze státního rozpočtu, či z tržeb za vlastní činnost (tzv. 50% kritérium stanovující mez pokrytí běžných nákladů alespoň z poloviny prostřednictvím tržeb).
V souladu s novou metodikou ESA2010 však nyní Eurostat uplatňuje také kvalitativní kritéria spočívající především ve vymezení míry vlivu vlády na rozhodování a řízení subjektů. Tato kritéria se pak pro zařazení vybraných jednotek stávají dokonce rozhodujícími.
Evropské statistické úřady – tedy i ČSÚ – povinně přecházejí na metodiku ESA2010, což zákonitě vyvolává i změny v oblasti tzv. sektorizace. Nemocnice mají například formu akciových společností ve vlastnictví státu. Díky novým kvalitativním kritériím se tak řada z nich přeřazuje do vládního sektoru. V návaznosti na tyto změny lze očekávat, že dosavadní definice tzv. nepodnikatelské sféry by byla čím dál diskutovanější.

Jak bude ČSÚ postupovat dále?

Řešení tohoto problému je možné rozdělit na dvě fáze. V první – do konce letošního roku – bude ČSÚ udržovat ukazatele průměrné mzdy v členění na sféry podnikatelskou a nepodnikatelskou, stále vymezené standardem ESA1995. Tato praxe však není dlouhodobě udržitelná. Má významný dopad na tvorbu výběrových souborů či právě na zmíněnou konzistenci dat s výstupy národních účtů, což je objektivně nežádoucí.
Ve druhé fázi ČSÚ definitivně opustí standard ESA1995 a příslušný ukazatel bude zrušen. Dále budou publikovány údaje podle odvětví (CZ-NACE) a sektorů ESA2010. Sektory vymezené standardem ESA2010 však nejsou srovnatelné s ESA1995. Nepodnikatelskou sféru tedy již nelze vymezit součtem sektorů vládních a neziskových institucí.
Z pohledu statistiků je proto metodicky nejvhodnější využití jediného údaje, a to „průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců“. Pokud by měla být zachována současná úroveň platů, valorizací apod., je nutné adekvátně upravit  existující právní předpisy. Toto je však politické rozhodnutí, které sahá nad rámec působnosti ČSÚ.
ČSÚ v současnosti realizuje aktivní informační kampaň přibližující plánované změny všem zainteresovaným stranám. O problematice byli informováni představitelé Ministerstva práce a sociálních věcí, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího státního zastupitelství či významní uživatelé dat jako například Česká národní banka. ČSÚ zároveň nabízí úzkou metodickou spolupráci všem gestorům relevantní legislativy. Aktivnější přístup resortů ke spolupráci s ČSÚ by se zcela určitě měl stát standardem. Umožnil by tak předejít celé řadě problémů alespoň v rovině výkladu metodiky oficiální statistiky.

Autor: ,

předsedkyně ČSÚ


1 Pings/Trackbacks pro "ČSÚ nebude publikovat data za mzdy v (ne)podnikatelské sféře"

Související články

 

Platy zdravotníků stoupají

ilustrativní obrázek

Od letošního ledna se o 10 % zvýšily tabulkové platy lékařů i sester. Od července náleží sestrám ve směnném provozu příplatek 2 tis. Kč. Analýza ČSÚ představuje, jak rostly jejich výdělky do roku 2016 a jak se liší v zařízeních odměňujících platem nebo mzdou.

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Platy soudců, aneb využití oficiální statistiky pro rozhodovací procesy

ilustrativní foto

Podstata procesu demokratického rozhodování předpokládá pluralitu názorů a veřejnou diskuzi ohledně existujících alternativních řešení. Jakákoliv debata může být přínosná pouze tehdy, znají-li její účastníci podstatné skutečnosti. I proto by rozhodovací procesy ve státní správě měly být postaveny především na tzv. principu „evidence-based decision making“.

Komu se přidalo a komu zase ubralo

ilustrativní obrázek

Zatímco růst mezd se zpomaluje, nůžky mezi vysokými a nízkými výdělky se rozevírají. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali letos na jaře mzdy mezi 10 a 40 tis. Kč hrubého.