Jak se měří zahraniční obchod

VYDÁNÍ: 05/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?
Zdánlivě jsou zde pojmy zcela jasné. Pokud česká firma prodá své zboží zahraničnímu partnerovi, plynou z toho české ekonomice peníze a jedná se o vývoz. Pokud naopak od zahraniční firmy zboží nakoupí, odtékají peníze do zahraničí a z pohledu české ekonomiky se jedná o dovoz. O tom, zda ekonomika jako celek na obchodu se zahraničím vydělává, nebo ne, vypovídá saldo zahraničního obchodu, tj. rozdíl mezi vývozem a dovozem. Pokud je saldo kladné, česká ekonomika toho více vyvezla, než dovezla, a do ekonomiky přiteklo více peněz, než odteklo. Pokud je saldo záporné, je tomu naopak. Zdá se to jednoduché.
Ve statistické praxi ovšem není snadné zjišťovat, zda někdo s někým obchodoval. Naštěstí se obvykle při obchodu se zahraničním partnerem posílá zboží ze země do země. A pohyb zboží přes hranice je mnohem snazší sledovat. Proto se tradičně jako zjednodušující, ale dostatečný postup pro odhad zahraničního obchodu používala celní statistika. Když vyloučíme tzv. tranzit, tedy případy, kdy zboží přes naše území pouze přijelo na cestě z jedné země do jiné (například kamion, který veze zboží přímo ze Slovenska do Německa), stačilo pro odhad zahraničního obchodu sledovat všechno zboží, které překročilo hranice (tj. přeshraniční pojetí).
Tento zjednodušený postup odhadu donedávna fungoval dobře. Se vstupem do EU se však mnohé změnilo. Česká republika se stala součástí jednotného trhu EU, kde se může zboží volně pohybovat a firmy obchodovat v kterékoliv zemi. Přes české hranice začalo proudit i zboží, se kterým české firmy vůbec neobchodovaly (a přitom nešlo ani o tranzit). Pouhé sledování hranic přestalo stačit. Už neplatí, že každé zboží přecházející hranice je spojeno se zahraničním obchodem českých firem.
Uveďme příklad: Italská společnost obchoduje s Německem, a proto chce mít blízko distribuční sklad. Česká republika je ideální volbou, je blízko, je levná, má dostatečné skladové plochy a dobrou dopravní síť. Italská firma tedy začne dovážet zboží do pronajatého skladu v ČR. Jelikož zboží překročilo hranice, podle tradičního přes­hraničního pojetí by se mohlo zdát, že jde o dovoz do české ekonomiky. Ale není tomu tak, protože zboží není nakoupeno žádnou českou firmou. Místo toho je po nějaké době italskou firmou vyvezeno ze skladu do Německa. A opět, z přeshraničního pojetí by se mohlo usuzovat, že se jedná o vývoz české ekonomiky, ale není jím. Nebyla to firma sídlící v ČR, která zboží v Německu prodala. Z pohledu české ekonomiky nedošlo k žádnému obchodu se zahraničím, neplynuly jí z toho žádné peníze (s výjimkou pronájmu skladu).
Podobných příkladů, kdy zboží sice přechází hranice, ale nepředstavuje pro českou ekonomiku žádný zahraniční obchod, je mnoho. Svět se změnil a s ním musela i statistika.
Dnes je odhad zahraničního obchodu v ČR založen na metodě, která v prostředí EU lépe vypovídá o obchodě mezi českými a zahraničními subjekty, tzv. národní pojetí. Stále jsou sice využívána data o přechodu zboží přes hranice, ale vylučují se ty případy, při nichž k žádnému obchodu nedochází. Naopak se mezi českými a zahraničními subjekty zohledňují takové obchody, které by při pouhém sledování hranic unikly, protože probíhají přímo na území ČR. Jak se ČR stále více začleňuje do evropského trhu, rozdíl mezi národním a přeshraničním pojetím roste.
Problém odhadu zahraničního obchodu trochu připomíná pohádku „Byl jednou jeden král“. V ní sluha krále Já I. sledoval dalekohledem čilý cizinecký ruch u hraniční závory. Měl dobrý přehled. Od rána přešel hranice sklenkář, pláteník a babka. Z jeho pohledu se mohlo zdát, že „Moje království“ dovezlo sklenky, plátno a koření. Ale copak víme, zda se skutečně toto zboží v království prodalo? Co když měl pláteník v „Mém království“ distribuční sklad pro celý pohádkový svět? Navíc babka je všude zdejší a těžko říci, zda je cizinec či domácí. Prostě, ani v pohádce ani ve statistice si nelze vždy zjednodušovat život tím, že upřeme dalekohled jen do jednoho místa (i kdyby to bylo na nekonečno). Statistika je o životě a život je pestrý.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Obchod se zbožím a službami v EU28

ilustrační fotografie

U některých zemí EU dosahuje podíl bilance obchodu se zbožím a službami na hrubém domácím produktu i desítek procent. Většina zemí dosáhla obchodního přebytku.

Otevřenost české ekonomiky aneb jak interpretovat ekonomická data

Ilustrační foto

V terminologii ekonomů je Česká republika malou otevřenou ekonomikou. Její ekonomický vývoj je tak do značné míry závislý na vývoji na zahraničních trzích.

Dovoz benzinu a nafty

ilustrativní fotka

Z dodávek ropných produktů na trh v ČR jsou nejvýznamnější dodávky motorového benzinu a motorové nafty, které představují v některých letech až tři čtvrtiny množství všech ropných produktů.

Zahraniční obchod se Spojeným královstvím

Ilustrační foto

Spojené království patří dlouhodobě mezi významné obchodní partnery České republiky. V období mezi roky 2005 až 2016 se co do velikosti obratu umisťovalo v první desítce států, s nimiž nejvíce obchodujeme. Od vstupu ČR do Evropské unie vzájemný obchod, s výjimkou několika let, neustále roste.

Adekvační problém v ekonomické či sociální statistice

Ilustrační foto

Adekvační problém je pojmem, který málokdo z nás slyšel, a přesto jsme okolo něj už kroužili v mnoha našich článcích. Oč se tedy jedná?

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Ilustrační foto

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.

Rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient

ilustrační foto

O tom, že průměrná mzda neznamená, že polovina lidí bere podprůměrnou mzdu a polovina nadprůměrnou, jsme hovořili již dříve.

Stejné ceny, stejné váhy

Ilustrační foto

Dosud jsme se věnovali tématům reálného růstu, řetězení, konceptu srovnatelných cen a jejich neaditivnosti.

Do České republiky proudí nejvíce ropy z Ruska

ilustrativní fotka

V roce 2015 se do ČR dovezlo přes sedm milionů tun ropy. Výsledky prvního pololetí naznačovaly rekordní roční dovoz, avšak havárie u českého zpracovatele ropy tato očekávání zvrátila. Z dlouhodobého pohledu se jednalo o stagnaci.

Stálé ceny a reálná změna

ilustrační foto

Vývoj ve stálých cenách, objemový index, vývoj očištěný o cenové změny a reálný růst/pokles. Čtyři termíny, stejný význam. Jde o snahu odfiltrovat ze změny nominální hodnoty ukazatele vliv cenového vývoje a dobrat se odpovědi na otázku, zda skutečně (reálně) bylo něčeho více nebo méně.

Statistika není evidence

ilustrativní obrázek

Co je to statistika? Když potlačíme hluboce zakořeněné nutkání začít zpívat nesmrtelné písně z pohádky Princové jsou na draka, je asi pro většinu lidí „statistika“ pouze synonymem pro jakékoliv „číslo“. To by však bylo až příliš jednoduché.

Obchod České republiky se Spojenými státy

ilustrativní obrázek

V roce 2015 zaujímaly Spojené státy americké první místo z mimoevropských zemí ve vývozu zboží z České republiky. Významnou pozici má dlouhodobě tato země i na dovozu zboží do ČR.

Změna přístupu k sezónnímu očištění HDP

Ilustrační foto

V dubnovém čísle časopisu Statistika&My jsme v článku Sezónní očištění a vypovídací schopnost mezičtvrtletních indexů HDP upozornili na to, že při zveřejnění předběžného odhadu HDP za 1. čtvrtletí 2016 dojde ke změně přístupu k sezónnímu očištění HDP. A spolu s tím budou zrevidovány sezónně očištěné údaje čtvrtletních národních účtů za jednotlivá čtvrtletí roků 2014 a 2015. Tento článek je zaměřen na podrobnější vysvětlení příčin i dopadů změn, ke kterým došlo.

Procentní bod a procento

Ilustrační foto

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“.

HDP na obyvatele v PPS

ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně při mezinárodních srovnáních. Hodnota ve vztahu k průměru EU je klíčovým kritériem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Proč se používá parita kupní síly, co znamená a proč ji nestačí vyjadřovat v korunách nebo v eurech? Na to vám odpovíme v naší nové rubrice.

Sezónnost a sezónní očištění

ilustrativní obrázek

Lidé se v průběhu roku chovají různě. V létě je teplo, v zimě je zima a v prosinci jsou Vánoce. A to všechno pochopitelně ovlivňuje lidské životy a odráží se ve statistických ukazatelích stejně jako různý počet pracovních dní v daném období.

Meziroční a meziměsíční srovnání

ilustrativní fotka

Každý měsíc slýcháme, že průmysl vzrostl nebo stavebnictví pokleslo o tolik a tolik procent.

Konsolidovaný a nekonsolidovaný dluh

ilustrativní foto

Dluh vládních institucí je jedním z nejsledovanějších ukazatelů statistiky vládních účtů.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Naděje dožití a průměrný věk

Ilustrační foto

Demografické statistiky nabízejí velké množství různých ukazatelů. Některé z nich uživatelé mylně zaměňují více než jiné, například střední délku života a průměrný věk. Každý ukazatel vypovídá o něčem jiném, ale jedno mají společné, za všemi jsou schováni lidé a jejich příběhy.

Meziroční a průměrná roční míra inflace

ilustrační foto

Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen.

Jsme „přístavem“ Evropy

ilustrativní obrázek

V České republice jsou v současnosti publikována dvě pojetí zahraničního obchodu, přeshraniční a národní. Každé z nich odpovídá na jiné otázky a samo o sobě poskytuje výrazně odlišný obrázek o zahraničně-obchodních vztazích české ekonomiky. Rozdíly mezi pojetími, vypovídající o zdánlivě stejné věci, se nejvíce projevují v oblasti obchodu s informačními technologiemi.