Mám rád infografiky, na kterých jsou vidět trendy a souvislosti

VYDÁNÍ: 05/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Čerstvého absolventa matematiky Jakuba Mariana v poslední době chválí jak česká, tak zahraniční média. Na svém webu publikuje kartogramy, které sám vytváří. Jsou natolik zdařilé, že na ně média odkazují a publikují je. Kde jinde hledat povolanějšího člověka, když si chcete popovídat o tom, jaký smysl má vytvářet infografiky.

Stalo se módou sbírat data o vlastní osobě. Lidé si z webu stahují speciální aplikace a z dat vytvářejí grafické výstupy. Jste také toho názoru, že data jsou sexy?

Myslím, že data sama o sobě sexy nejsou. Ale zajímavá může být jejich interpretace.

Na svém blogu publikujete spoustu statistických map?

Ano. Snažím se dělat infografiky tak, aby na člověka zapůsobily, barevně i obsahově. Obyčejná tabulka lidi příliš nepřiláká. Obecně platí, že grafické znázornění je jeden z nejdůležitějších nástrojů používaných nejenom ve vědě a statistice.

Můžete o svém webu prozradit víc?

Původně vznikl proto, že jsem měl pár zajímavých projektů, které jsem svým webem chtěl prezentovat. Postupně se web rozrostl na blog, kde píši o všech tématech, která mě zajímají.

 

Jakub Marian, M.Sc.Jakub Marian, M.Sc.

Vystudoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (bakalář) a Technické univerzitě v Berlíně (magistr). Už jako student vyhrál se svým projektem o simulaci kapalin několik ocenění (České hlavičky, Innovating Minds). Kromě matematiky se také věnuje lingvistice, publikační činnosti v oblasti vzdělávání, tvorbě infografik a hře na M-Stick, což je hudební nástroj, který sám navrhl.

O kterých nejvíce?

Primárně o lingvistice a statistických mapách, ale píši například i články o matematice nebo o hudební teorii.

V Českém statistickém úřadu pracují statistici, kteří se věnují hudbě. Mohli bychom najít nějakou souvislost mezi matematikou a hudbou?

Řekl bych, že se docela často stává, že matematici jsou zároveň i muzikanti, ale naopak to moc nefunguje. Příklad z vlastní zkušenosti: spousta profesorů na „matfyzu“ hraje na nějaký hudební nástroj. Například prof. Luboš Pick a doc. Mirko Rokyta, kteří učí matematickou analýzu, spolu hrají v kapele Asonance. Obecně se říká, že hudba má vztah k matematice a je možné ji matematicky analyzovat, ale já osobně si myslím, že hudba má mnohem blíž k přirozenému jazyku. Matematika naučí člověka myslet strukturovaně a to, co hudebník chápe ve skladbě intuitivně, matematik může celkem pochopit ze svého strukturovaného pohledu. Naopak to bohužel moc neplatí. Bez vysoce strukturovaného myšlení se prostě matematika dělat nedá, i když intuice je samozřejmě také důležitá.

A teď opačně. Dala by se udělat infografika také k hudbě?

Nevím, zda přímo infografika, ale na youtube existuje kanál „smalin“, který se snaží vizualizovat hudbu a přiblížit tak její strukturu širší veřejnosti.

Příznivců hudby bude asi více než příznivců statistik. Co myslíte, kdyby grafy hrály nebo zpívaly, byl by o ně větší zájem?

Myslím, že ne. Když je infografika dobře udělaná, tak věřím, že je to grafické médium dostatečně silné, aby na člověka zapůsobilo.

V současné době se to v mainstreamových médiích infografikou jen hemží. Čím si to vysvětlujete?

Lidé mají rádi obrázky. Už jenom to, že se jedná o obrázek, přitáhne pozornost.

Jenže někdy se v ní člověk nevyzná. Myslíte, že také v infografice platí pravidlo, méně znamená více?

Mám rád takové infografiky, kde má grafické zobrazení přidanou hodnotu, kde vidíte trendy a souvislosti, které tam jsou, ale přitom nejsou na první pohled zřejmé.

Nemůže špatná infografika bez patřičného komentáře způsobit dezinformaci?

Může. Vždy záleží na tom, kdo infografiku tvoří a zda je schopen předat informaci uceleně.

Všimla jsem si, že se zaměřujete hlavně na kartogramy, proč jste si vybral právě je?

Protože mě baví. Původně mě inspirovalo, když Evropská komise dělala průzkum Eurobarometr 386, který se zabýval vztahem Evropanů k cizím jazykům. Člověk viděl v tabulce, kolik lidí v Evropské unii umí jaký cizí jazyk, jenže si z ní nešlo udělat žádný ucelený obrázek. Proto jsem se rozhodl vytvořit mapy, které ukazovaly příslušná procenta pro každý stát s barevným podkladem, a tím to všechno začalo.

Máte nějaký vzor, anebo kde se inspirujete při své tvorbě kartogramů?

Občas se inspiruji tím, že vidím tak špatně udělanou mapu, že se z ní nedá nic vyčíst, a tak si řeknu, že udělám lepší, protože se na to nedá koukat.

Zaznamenala jsem, že vaše infografiky zaregistrovala česká i zahraniční média. Jaké na ně máte ohlasy?

Naprostá většina ohlasů je pozitivních. Některé infografiky ale budí emoce. Jednou jsem dělal infografiku na základě vysoce citované vědecké publikace o průměrném IQ jednotlivých národů. A stalo se samozřejmě to, že obyvatelé zemí, které dopadly špatně, mi psali velmi urážlivé komentáře. Lidé si chybně myslí, že IQ je to, s čím se člověk narodí. Ale vzhledem k tomu, jak jsou dnes postaveny IQ testy, hraje při jeho měření velkou roli kvalita vzdělání.

Podle vašich širokých zájmů vás lze označit za renesančního člověka. Jaký obor byste si ještě chtěl zkusit?

Docela by mě zajímala chemie a více do hloubky ekonomie, protože bych rád lépe pochopil, jak svět jako celek funguje. Nicméně si myslím, a to jsem mezi matematiky v menšině, že svět můžeme popisovat pouze subjektivně. Mezi matematiky často panuje názor, že matematika a logika jsou dané jaksi shůry a teprve empirické vědy musí řešit problém toho, že svět nemůžeme přímo vnímat, ale můžeme ho jen pozorovat a interpretovat. Ale to už se dostáváme hodně na pole filozofie.

Dá se pochopit svět z dostupných tzv. big dat?

Pokud se bavíme o světě lidském, tak jsem přesvědčen, že nemáme dostatek informací ani výpočetních kapacit, abychom plně všemu rozuměli. Myslím, že tu hrají velkou roli obory jako psychologie a sociologie. Přeci jen se člověk snaží porozumět tomu, jak se chová sedm milard lidí.

Jakou roli v jejich chování sehrál internet a sociální sítě?

Určitě obrovskou, ale zatím nemám vyhraněný názor, zda je to celkově dobře, nebo špatně. Jeden z problémů vidím v tom, že sociální sítě napomáhají zkreslenému vnímání reality. Například Facebook filtruje příspěvky podle toho, co se vám líbí nebo nelíbí. Tak se může stát, že člověk bude mít pocit, že si všichni myslí totéž, co on, i když to není pravda.

Jaký máte názor na sbírání osobních údajů?

Nevidím problém v principu, ale v tom, že kde je databáze, může být i člověk, který do ní má přístup, ale mít by ho neměl. Přístup k osobním datům by měl být pečlivě nastaven a zabezpečen podle stupně jejich citlivosti.

 

Zatím zde není žádný komentář.