Statistika volných míst

VYDÁNÍ: 05/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V České republice se začala evidovat volná pracovní místa (VPM) na úřadech práce v roce 1993. Od roku 2005 se jejich nabídka odesílá prostřednictvím ČSÚ i do Eurostatu. Zde se pak absolutní počty i míra VPM – podíl na celkovém počtu pracovních míst – zveřejňují.

Hodnoty podle Nařízení Evropského parlamentu z roku 2008 dodává 24 evropských zemí. Dalších deset států z různých důvodů data o volných místech nepředkládá.  Mezi nimi jsou i dva členské státy, jejichž počet zaměstnanců reprezentuje více než tři procenta Evropské unie, což již ovlivňuje hodnotu míry volných pracovních míst za celou Unii.
Míra VPM ve vztahu k míře nezaměstnanosti odráží situaci na trhu práce. Platí všeobecné pravidlo, že čím je vyšší míra VPM, tím je naopak nižší míra nezaměstnanosti. Graficky toto pravidlo zobrazuje tzv. Beveridgeova křivka. Ta se používá jako jeden z nástrojů k analýze pracovního trhu v Eurostatu.
I data o volných pracovních místech, která jsou v ČSÚ součástí statistik trhu práce, odráží svým způsobem aktuální stav společnosti a nabízí zajímavé informace.
Při porovnání počtu volných míst a počtu uchazečů o zaměstnání je z pohledu krajů České republiky v roce 2015 i v 1. čtvrtletí 2016 období nejlepší poměr (tj. nejmenší počet uchazečů o práci na jedno VPM) v Plzeňském kraji. V pořadí za ním se střídají hl. m. Praha s kraji Pardubickým a Jihočeským. V těchto územních oblastech je zároveň nejnižší míra nezaměstnanosti. Tradičně nejhorší je poměr v krajích Ústeckém a Moravskoslezském. Zde je také nejvyšší míra nezaměstnanosti.

Beveridgeova křivka — vztah mezi mírou VPM a mírou nezaměstnanosti ČR 2011–2015 (v %)

Beveridgeova křivka — vztah mezi mírou VPM a mírou nezaměstnanosti ČR 2011–2015 (v %)

Nabídka volných pracovních míst přes agentury roste

Nabídka agentur zprostředkovávajících zaměstnání se stále více využívá. Postupně tak dochází k mírnému zkreslování poměru nabídky volných míst a míst obsazených ve výrobních odvětvích. I když to vypadá, že se jedná o nabídku volných míst „v administrativních a podpůrných činnostech“, ve skutečnosti se často jedná o práci v primárním sektoru. Je to důsledek stále většího zájmu podniků o získávání lidských zdrojů přes pracovní agentury.
Roste podíl subjektů nabízejících volná místa ze sídla v jiném okrese, než je místo pracoviště. Nejzřetelnější je to v hlavním městě, kde více než polovina (56 %) volných míst byla v loňském 4. čtvrtletí nabízena jinde než v Praze. Ve stejném období roku 2008 to bylo 27 %. Zčásti se jedná o firmy, které mají pobočky po celé republice, jako například Česká pošta, Tesco nebo Sodexo. Roste však počet subjektů, které mají v Praze jen tzv. virtuální kanceláře běžně nabízené i na internetu. A zdá se, že tento byznys se má čile k světu. Po Praze jsou nejvíce v kurzu města Brno a Ostrava. Zde však není nárůst tak patrný.
Zvyšující se nabídka volných míst ve výrobě, rozvodu a obchodu elektrické energie není jen výsledkem prostého růstu volných míst v tomto odvětví, ale je také dána pravidlem zařazování ekonomických činností pro statistické účely: „Hlavní ekonomická činnost je taková činnost, která největší měrou přispívá k přidané hodnotě jednotky.“ A tou je u subjektů s více činnostmi právě výroba a rozvod elektřiny. Příkladem je farmář zabývající se mimo jiné provozem fotovoltaické elektrárny. Nabízí sice práci v zemědělství, ale v třídění podle odvětví padne jeho nabídka volného místa do sekce výroby energií.

Místa v ozbrojených silách

Zde dochází k výraznému nárůstu volných pracovních míst. Zatímco od října 2009 do prosince 2014 nebyla nabízena v armádě žádná volná místa, v loňském roce to již bylo v průměru 218 míst. Největší podíl nabídky volných míst (více než 60 %) je na pozici „Řidič ve služebním poměru – voják z povolání“.  Co odráží tento strmý nárůst, není snadné jednoznačně určit. Mimo důvodů, jako je generační výměna a restrukturalizace resortu, jde zřejmě o plnění dohod v rámci NATO.

Autor: , oddělení statistiky práce
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nezaměstnanost v Unii klesá

ilustrativní obrázek

Míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie meziročně klesla o 0,9 procentního bodu. 

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Práce není všude stejně

Ilustrační foka

Zaměstnanost a nezaměstnanost v krajích kopíruje ekonomickou situaci v regionech. V roce 2015 byla nejvyšší míra zaměstnanosti v hl. městě Praze a v krajích Středočeském a Plzeňském. Nezaměstnanost, a to i dlouhodobá, v průběhu celého loňského roku klesala.

Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

ilustrační foto

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

Ilustrační foto

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

Volná pracovní místa nejsou pro každého

Mgr. Dalibor Holý

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Mzdy vzrostly všem

ilustrativní fotka

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Elektronizace vytlačuje práci z obchodu a služeb

ilustrativní fotka

Ekonomika a svět práce se v 21. století dramaticky proměňují. Popisovat svět statistickými indikátory z minulého století je stále méně přesné a přiléhavé. Nové ukazatele ale nejsou na obzoru. Jsme ve stadiu přechodu k nové realitě, její kontury však nejsou usazené.

Pracovat před důchodem? Jde to, ale ne všude

Ilustrační obrázek

Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel Česka ve věku 45–59 let od roku 1993 klesá. Zatímco tehdy činil více než pětinu, v roce 2012 se snížil na více než desetinu. Důvody jsou např. v posunutí hranice odchodu do důchodu a ve sníženém počtu invalidních důchodců. Ne ve všech krajích je situace příznivá.

Proč ženy berou méně

ilustrační foto

Běžnou výplatu, vyjádřenou mzdovým mediánem, mají ženy oproti mužům nižší o 15,5 %. Důvodem je menší počet odpracovaných a placených hodin a hůře odměňovaná zaměstnání. Jen velmi málo žen se vyskytuje na nejlépe placených řídících pozicích, a pokud ano, pak jsou jejich mzdy nižší než platy top manažerů – mužů.

Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila

Ilustrační foto

Za období 2002–2011 vzrostl počet zaměstnaných cizinců, tj. cizinců-zaměstnanců a držitelů živnostenského oprávnění, na území České republiky ze 167 652 na 310 921. Tento vývoj však nebyl plynulý, zasáhla do něj ekonomická krize. Nyní opět dochází ke změnám.