Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

VYDÁNÍ: 05/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

Podle údajů Eurostatu bylo v roce 2014 vyčleněno z veřejných rozpočtů států Evropské unie na financování výzkumu a vývoje (VaV) 94 mld. eur. Částka odpovídala 0,7 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie a 1,4 % jejích celkových veřejných výdajů. Spojené státy pro srovnání podpořily v daném roce VaV částkou v objemu 102 mld. eur odpovídající 0,8 % HDP. Japonsko za stejným účelem rozdělilo ze státního rozpočtu 26 mld. eur (0,8 % HDP).
Rozdělíme-li pomyslný rozpočet přímých veřejných výdajů Evropské unie na VaV na příspěvky jednotlivých členských zemí, více než polovina byla vydána z veřejných rozpočtů velkých ekonomik Německa, Francie a Velké Británie. Třetinou přispělo Německo. Česká republika se na celkových unijních veřejných výdajích na VaV podílela jedním procentem.

Polovina podpory v Praze

Přímými výdaji ze státního rozpočtu podpořila Česká republika v roce 2014 výzkumnou a vývojovou činnost částkou 27 mld. Kč. Šlo o 1,5 % celkových veřejných výdajů odpovídajících 0,6 % HDP státu. Navzdory mírnému navýšení mezi lety 2010 a 2011 přímé veřejné výdaje na VaV v posledních třech letech spíše stagnují.

Podíl státních rozpočtových výdajů na VaV z celkových veřejných výdajů v roce 2014

Podíl státních rozpočtových výdajů na VaV z celkových veřejných výdajů v roce 2014

Z geografického rozložení byla polovina těchto prostředků spotřebována v Praze, šestina v Jihomoravském kraji. Polovina (51,9 %) výdajů roku 2014 byla rozdělena formou účelové podpory VaV. Byla přidělena na financování programových a grantových projektů podle toho, zda směřovala do základního nebo aplikovaného výzkumu. Polovina (48,0 %) výdajů na VaV byla rozdělena formou institucionální podpory. V obecné rovině tedy slouží dlouhodobému koncepčnímu rozvoji výzkumných organizací, specifickému výzkumu na vysokých školách a rozvoji mezinárodní spolupráce ve VaV.

Přímé veřejné výdaje patří mezi hlavní nástroje veřejné politiky VaV

římou veřejnou podporou VaV se rozumí výdaje veřejných rozpočtů vyčleněné k financování lokálních, národních případně nadnárodně koordinovaných výzkumných a vývojových činností. K jejich mezinárodnímu srovnávání byla v rozvinutých zemích zavedena metodicky sjednocená statistika GBARD (Government Budget Appropriations for Research and Development). Jde o statistiku, jež se liší od Výběrového šetření o výzkumu a vývoji ČSÚ, neboť sleduje veřejné výdaje z hlediska poskytovatelů finančních prostředků, nikoli uživatelů, subjektů provádějících výzkum a vývoj. Vedle objemu přímých veřejných investic do VaV sleduje statistika GBARD také jejich zacílení. Výdajové položky veřejných rozpočtů na VaV jsou při zpracování tříděny podle oblastí výzkumu do tzv. socioekonomických směrů (obrany, zdraví, životního prostředí apod.). Jejich třídění se řídí mezinárodně užívanou klasifikací NABS (Nomenklaturou pro analýzu a srovnávání vědeckých programů a rozpočtů).

Významní poskytovatelé veřejné podpory VaV v ČR

Státní výdaje na VaV mířily k jednotlivým uživatelům (pracovištím VaV) prostřednictvím 11 veřejných rozpočtových kapitol či organizací, jež je rozdělovaly v souladu se zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Téměř polovinu veřejné podpory VaV v objemu 11 mld. Kč přidělilo v průběhu roku 2014 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Převažující část těchto financí (8 mld. Kč) byla určena VaV prováděnému na veřejných vysokých školách. Menším dílem byly podpořeny ústavy Akademie věd ČR a v podnikový VaV.
MŠMT současně spolufinancovalo dva operační programy Evropské unie zaměřené na zvýšení kapacit a konkurenceschopnosti českého výzkumu: OP Výzkum a vývoj pro inovace a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Státní rozpočtové výdaje na VaV v České republice v letech 2000–2014 (v %)

Státní rozpočtové výdaje na VaV v České republice v letech 2000–2014 (v %)

Velkým poskytovatelem veřejné podpory VaV byla dále Akademie věd České republiky, jež k činnosti svých ústavů rozdělila institucionální podporu ve výši 4 mld. Kč. Třetí významnou kapitolou, jíž ve sledovaném roce prošly tři miliardy korun veřejné podpory VaV, byla Grantová agentura České republiky. Agentura sloužila především k účelovému financování VaV veřejných výzkumných institucí a vysokoškolského VaV.
V posledních letech roste vliv Technologické agentury ČR, jakožto poskytovatele přímé veřejné podpory. Ve sledovaném roce rozdělila prostředky na podporu VaV v objemu tří miliard korun. Jen v programu ALFA zaměřeném na podporu VaV v oblasti progresivních materiálů, energetických zdrojů či ochranu životního prostředí vyčlenila 1,8 mld. Kč.
Důležitým poskytovatelem podpory VaV je také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tato organizace se ve sledovaném období věnovala zejména účelové podpoře podnikatelských subjektů, do jejichž VaV investovala 1,6 mld. Kč. Ministerstvo současně spolufinancovalo operační program Evropské unie Podnikání a inovace.

Státní rozpočtové výdaje na VaV v České republice v letech 2000–2014

Státní rozpočtové výdaje na VaV v České republice v letech 2000–2014

Polovinu podpory získaly veřejné a státní vysoké školy

Největší skupinou příjemců byly z hlediska objemu získané přímé podpory VaV v roce 2014 veřejné a státní vysoké školy. Celkem 28 vysokých škol si rozdělilo téměř polovinu rozpočtových výdajů státu vyčleněných na výzkumnou a vývojovou činnost. Převažující část těchto prostředků sloužila k financování všeobecného či neorientovaného výzkumu. Podíl institucionálního a účelového financování byl u vysokých škol relativně vyrovnaný.
Další významnou skupinou příjemců byly veřejné výzkumné instituce. V dané skupině získalo 72 subjektů podporu v rozsahu osmi miliard korun. Drtivá většina těchto prostředků byla využita pracovišti Akademie věd, a to především k neorientovanému výzkumu.
Početnou a rozmanitou skupinou příjemců přímé státní podpory VaV (čítající více než tisíc jednotek) byly ekonomické subjekty v podnikatelském sektoru. Podnikatelský sektor dosáhl na přímou podporu v rozsahu šestiny celkových státních investic do VaV. Z 80 % šlo o soukromé podniky, jež získaly podporu ve výši 3,4 mld. Kč.
Sledujeme-li tyto finance z odvětvového pohledu, více než třetina přímé podpory v soukromém podnikatelském sektoru skončila ve zpracovatelském průmyslu. V podrobnějším členění byly veřejné prostředky na VaV využity v oblasti strojírenství (263 mil. Kč), produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů (190 mil. Kč) či elektrických zařízení (111 mil. Kč.). Relativně významná část státních investic v oblasti VaV v objemu přesahujícím miliardu korun směřovala v roce 2014 také do odvětví profesních, vědeckých a technických činností.

Autor: , vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Automobilový průmysl táhne výzkum a vývoj v ČR

ilustrační foto

Podnikatelský výzkum a vývoj se v roce 2016 podílel z 61 % – nejvíce v historii – na celkových investicích do výzkumu a vývoje (VaV) provedeného v Česku. Dohromady bylo v podnicích na tuto činnost vynaloženo 49 mld. Kč – tj. téměř dvakrát více než před deseti lety.

Čerpání unijní podpory pro výzkum a vývoj není ideální

Václav Sojka_náhled

Údaje o výzkumu a vývoji za rok 2016 s sebou přinesly první po-krizový pokles celkových výdajů na výzkum a vývoj.

Financování VaV ze státního rozpočtu stagnuje

ilustrativní fotka

Stát vydává v poměru k HDP na výzkum a vývoj (VaV) méně, než je průměr EU. Nejvíce finančních prostředků rozděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). V podpoře podniků roste význam Technologické agentury.

Jak si české podniky chrání své inovace na zahraničních trzích

Ilustrační foto

V posledních deseti letech výrazně vzrostl počet patentových přihlášek a udělených patentů českým subjektům. I nadále však pro právní ochranu svých technických řešení a vynálezů častěji využívají institut užitného vzoru spíše než patent a v zahraničí svá řešení a vynálezy chrání jen málo.

Inovativní podniky využívají daňových výhod

ilustrativní fotka

Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil počet podniků, které se naučily využívat daňovou podporu pro své výzkumné a vývojové činnosti. Vliv na to měl i stát. Aby podpořil výzkum a vývoj mezi soukromým a veřejným sektorem, umožnil od roku 2014 odečíst nákupy služeb výzkumu a vývoje od veřejných výzkumných organizací.

Stále více podniků si odečítá náklady na výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

Český statistický úřad nedávno zveřejnil na svých internetových stránkách publikaci Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice 2014.

Investiční aktivita stoupá

Ilustrační foto

Počátkem roku 2008 se investiční aktivita v české ekonomice výrazně utlumila. Od druhé poloviny roku 2013 však došlo k obratu. Investice se každé čtvrtletí zvyšují. Letos kvůli čerpání z evropských fondů rostou i ve vládním sektoru.

Nad financováním české vědy visí stále otazníky

Mgr. Marek Štampach

Současná dobrá kondice české ekonomiky se promítá i do ochoty podniků více investovat do vlastního výzkumu a vývoje (VaV). Dominantní pozici zaujímají firmy pod zahraniční kontrolou.

V high-tech odvětvích zaostáváme

ilustrativní obrázek

Otevřené konkurenční prostředí podněcuje rostoucí počet podniků k investicím do dalšího rozvoje. Relativní výdaje na soukromý výzkum a vývoj jsou v České republice nejvyšší v zemích bývalého východního bloku. Stále jsou nižší než v ekonomikách západního typu.

Výzkumná centra čeká boj o přežití

ilustrativní fotka

Díky intenzivnímu čerpání peněz z evropských fondů vznikla v České republice nová výzkumná centra. Mnoho z nich má ambice a potenciál stát se významnými hráči na mezinárodní scéně vědeckovýzkumných aktivit. Otázkou však je, kdo je bude dál financovat.

Metropolí vědy se stává Brno

ilustrativní fotka

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.

Na výzkum a vývoj dáváme už více než Evropa

ilusrativní obrázek

V letech 2011 a 2012 rostly výdaje na výzkum a vývoj především díky strukturálním fondům. Z evropských peněz se totiž začala budovat nová mnohamiliardová výzkumná centra. V posledních dvou letech k nim přibyly zdroje soukromé, a to především firem pod zahraniční kontrolou.

Do duševního vlastnictví investujeme méně než Unie

ilustrativní fotka

Po dvou letech recese, 2012–2013, se investice v České republice zvýšily. V porovnání s Evropskou unií byl jejich přírůstek téměř dvojnásobný, proti eurozóně dokonce více než čtyřnásobný. Narostly především investice do budov a staveb i do technologií.

Soukromý výzkum a vývoj v podnicích

ilustrativní obrázek

Hlavním provozovatelem výzkumu a vývoje v rámci podnikatelského sektoru jsou v ČR zcela jednoznačně podniky pod zahraniční kontrolou.

Veřejný výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

V rámci veřejného sektoru vzrůstá význam výzkumu a vývoje prováděného na vysokých školách. Značný podíl na tom má stoupající míra spolufinancování výzkumné činnosti ze strany Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů.

Financování výzkumu a vývoje

ilustrativní obrázek

V roce 2011 došlo v ČR za 20 let k nejvyššímu meziročnímu nárůstu výdajů na VaV, a to o 11,7 mld. Kč na 70,7 mld. Kč. K tomuto nárůstu přispěly všechny sledované zdroje financování, soukromé i veřejné, domácí i zahraniční.

Věda a výzkum z pohledu statistik

ilustrativní obrázek

Dlouhodobým cílem ČSÚ je vytváření komplexního obrazu o rozvoji vědy, technologií a inovací v České republice statistickými nástroji, informacemi a analytickou činností. V posledních letech došlo k zásadnímu rozvoji statistik z této oblasti, a to především na základě již existujících datových zdrojů.

Podpora aplikovaného výzkumu a vývoje nese poměrně dobré výsledky

Ing. Rut Bízková

Rut Bízková, předsedkyně Technologické agentury ČR, hovoří o činnosti relativně nové státní organizace. Hodnotí také své působení na Ministerstvu životního prostředí ČR, kde za vlády Jana Fischera prosadila „zelené nakupování“ na státních úřadech a dodnes platnou novelu zákona o odpadech.

Výzkum a vývoj musí být především efektivní

ilustrativní foto

Otázka podpory vědy a výzkumu je zejména v posledních letech předmětem obecného zájmu. Ten se ale mnohdy redukuje na pouhé sledování vydaných finančních prostředků. Komplexní statistická data však přinášejí pohled daleko širší.

„Montovny“ neinovují

ilustrační foto

V Evropské unii se řadíme mezi „mírné inovátory“. V období 2010–2012 inovovala své produkty nebo procesy více než třetina podniků. Nejvíce inovativním odvětvím jsou informační a komunikační činnosti.