Hypertenzí trpělo v Česku v roce 2014 přibližně 24 % respondentů (téměř shodně u obou pohlaví). Nemoci páteře (krční či bederní) uvedlo 19 % mužů a 25 % žen. Oba tyto typy onemocnění se vyskytují zejména ve středním a vyšším věku, jejich výskyt roste po 45. roce věku. Naproti tomu alergie, kterými trpělo 9 % mužů a 14 % žen, jsou nejčastější u mladých osob, starší respondenti je uváděli méně často.
Rozdíly v užívání léků mezi muži a ženami
Podle výsledků šetření Evropského výběrové šetření o zdraví v České republice – EHIS ČR (European Health Interview Survey ) užívalo v posledních dvou týdnech předcházejících rozhovoru nějaké předepsané léky 55 % respondentů, nepředepsané léčivé přípravky, například bylinné, homeopatika, potravinové doplňky či vitamíny pak 46 % respondentů.
Ženy užívaly léky častěji ve srovnání s muži, zatímco předepsané léky bralo 48,8 % mužů, u žen to bylo 60,5 %. Rozdíl 12 p. b. je poměrně značný a je výrazný ve všech věkových skupinách, i když s věkem se rozdíl mezi oběma pohlavími snižuje. Zatímco ve věku
55–64 let bralo předepsané léky 73 % mužů a 80 % žen, u osob starších 74 let to už bylo 95 % mužů a 97 % žen.
Výskyt vybraných chronických nemocí v posledních 12 měsících (v % osob s nemocí)
U nepředepsaných přípravků je rozdíl mezi pohlavími ještě markantnější. Nějaké vitamíny, léky či potravinové doplňky užívá 37 % mužů a 55 % žen. Výrazný je rozdíl zejména v nižších věkových kategoriích, kdy například ve věkové skupině 25–34 let užívá takové přípravky třetina mužů a více než polovina žen. Zatímco u mužů se s věkem podíl osob s léky plynule zvyšuje až ke 47 % ve věku 75 a více let, u žen je již ve věku 45 let podíl zhruba 60% a výrazněji se nemění ani ve vyšších věkových skupinách.
Užívání předepsaných a nepředepsaných léků (v % osob)
Podíl obézních osob výrazně roste
Jednou z charakteristik, které jsou v šetření sledované již od roku 1993, je výška a hmotnost respondentů, resp. index tělesné hmotnosti (BMI), který dává tyto dvě veličiny do poměru. Významnější časový trend pozorujeme zejména v zastoupení obézních osob, tedy takových, jejichž BMI dosahuje hodnoty 30 a více.
Zatímco v roce 1993 bylo obézních zhruba 10 % mužů a 12 % žen, v roce 2014 to bylo již 20 % mužů a 18 % žen. Určitou roli zde sehrálo jistě stárnutí populace, nicméně výrazný nárůst podílu obézních osob pozorujeme ve všech věkových skupinách.
Nutno dodat, že se jedná o údaje, které respondenti o své výšce a váze sami vypověděli. Tyto hodnoty nebyly tazatelem nijak ověřovány a měřeny.
Podíl osob s obezitou a nadváhou v letech 1993, 1996, 1999, 2008 a 2014 (v % osob)
Objektivní hodnoty byly měřeny lékařem
Objektivní hodnoty, tedy skutečné údaje o výšce a hmotnosti respondentů, sledovalo šetření EHES (European Health
Examination Survey), které na EHIS navazovalo. Osoby ve věku 25–64 let byly pozvány na lékařské vyšetření, při kterém jim byly změřeny antropometrické parametry (výška, hmotnost, obvod pasu) a krevní tlak. Z odběru krve pak byly provedeny analýzy glykovaného hemoglobinu (HbA1c), celkového cholesterolu a HDL-cholesterolu. S každým účastníkem bylo na závěr vyšetření provedeno krátké zhodnocení naměřených výsledků. Takto byla získána validní data za 1 220 respondentů.
Nespornou výhodou spojení obou šetření je možnost jejich vzájemného doplnění a provázání informací. Data budou během roku 2016 analyzována a postupně uveřejňována na webových stránkách zainteresovaných institucí (www.uzis.cz/ehis, http://www.szu.cz/ehes).
Data ze šetření EHIS v mezinárodním srovnání budou uveřejněna Eurostatem ke konci roku 2016.
Výběrové šetření o zdravotním stavu populace v české republice v roce 2014
Součástí komplexu informací o zdraví populace jsou údaje z výběrových šetření. Umožňují poněkud odlišný pohled na problematiku zdraví ve srovnání s běžnou zdravotnickou statistikou z Národního zdravotnického informačního systému. Sdružují totiž širokou škálu informací nejen o zdraví respondentů a jejich využívání zdravotní péče, ale i o jejich životním stylu, což jsou informace, které nelze z registrů nebo administrativních dat získat.
V České republice jsou celopopulační výběrová šetření o zdraví prováděna Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) již od roku 1993. V České republice je EHIS v gesci ÚZIS ČR jako hlavního metodika a koordinátora. Jelikož ÚZIS ČR nedisponuje vlastní tazatelskou sítí, spolupracuje na šetření s ČSÚ.
Sběr dat v terénu probíhal v období od 15. června 2014 do 30. ledna 2015.
Do EHIS byly zařazeny ty domácnosti, které byly již dotazovány v rámci 5. (čtvrtletní) vlny integrovaného šetření u domácností (IŠD) prováděného ČSÚ. V každé takové domácnosti byl při poslední návštěvě náhodně vylosován jeden její člen starší 15 let a osloven pro šetření EHIS. Do šetření takto bylo vybráno 9 561 respondentů. Rozhovory se podařilo uskutečnit s 6 737 respondenty. Míra účasti tak činila 70 % (čistá míra účasti, s odečtením zaniklých či odstěhovaných domácností pak 72 %).
