Čechy trápí hypertenze i bolesti zad

VYDÁNÍ: 06/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Hypertenze a nemoci v oblasti bederní a krční páteře byly podle výsledků Evropského výběrového šetření o zdraví v roce 2014 nejčastější chronickou nemocí u mužů i u žen v České republice. Nějaké předepsané léky užívala více než polovina respondentů.

Hypertenzí trpělo v Česku v roce 2014 přibližně 24 % respondentů (téměř shodně u obou pohlaví). Nemoci páteře (krční či bederní) uvedlo 19 % mužů a 25 % žen. Oba tyto typy onemocnění se vyskytují zejména ve středním a vyšším věku, jejich výskyt roste po 45. roce věku. Naproti tomu alergie, kterými trpělo 9 % mužů a 14 % žen, jsou nejčastější u mladých osob, starší respondenti je uváděli méně často.

Rozdíly v užívání léků mezi muži a ženami

Podle výsledků šetření Evropského výběrové šetření o zdraví v České republice – EHIS ČR (European Health Interview Survey ) užívalo v posledních dvou týdnech předcházejících rozhovoru nějaké předepsané léky 55 % respondentů, nepředepsané léčivé přípravky, například bylinné, homeopatika, potravinové doplňky či vitamíny pak 46 % respondentů.
Ženy užívaly léky častěji ve srovnání s muži, zatímco předepsané léky bralo 48,8 % mužů, u žen to bylo 60,5 %. Rozdíl 12 p. b. je poměrně značný a je výrazný ve všech věkových skupinách, i když s věkem se rozdíl mezi oběma pohlavími snižuje. Zatímco ve věku
55–64 let bralo předepsané léky 73 % mužů a 80 % žen, u osob starších 74 let to už bylo 95 % mužů a 97 % žen.

Výskyt vybraných chronických nemocí v posledních 12 měsících (v % osob s nemocí)

Výskyt vybraných chronických nemocí v posledních 12 měsících (v % osob s nemocí)

U nepředepsaných přípravků je rozdíl mezi pohlavími ještě markantnější. Nějaké vitamíny, léky či potravinové doplňky užívá 37 % mužů a 55 % žen. Výrazný je rozdíl zejména v nižších věkových kategoriích, kdy například ve věkové skupině 25–34 let užívá takové přípravky třetina mužů a více než polovina žen. Zatímco u mužů se s věkem podíl osob s léky plynule zvyšuje až ke 47 % ve věku 75 a více let, u žen je již ve věku 45 let podíl zhruba 60% a výrazněji se nemění ani ve vyšších věkových skupinách.

Užívání předepsaných a nepředepsaných léků (v % osob)

Užívání předepsaných a nepředepsaných léků (v % osob)

Podíl obézních osob výrazně roste

Jednou z charakteristik, které jsou v šetření sledované již od roku 1993, je výška a hmotnost respondentů, resp. index tělesné hmotnosti (BMI), který dává tyto dvě veličiny do poměru. Významnější časový trend pozorujeme zejména v zastoupení obézních osob, tedy takových, jejichž BMI dosahuje hodnoty 30 a více.
Zatímco v roce 1993 bylo obézních zhruba 10 % mužů a 12 % žen, v roce 2014 to bylo již 20 % mužů a 18 % žen. Určitou roli zde sehrálo jistě stárnutí populace, nicméně výrazný nárůst podílu obézních osob pozorujeme ve všech věkových skupinách.
Nutno dodat, že se jedná o údaje, které respondenti o své výšce a váze sami vypověděli. Tyto hodnoty nebyly tazatelem nijak ověřovány a měřeny.

Podíl osob s obezitou a nadváhou v letech 1993, 1996, 1999, 2008 a 2014 (v % osob)

Podíl osob s obezitou a nadváhou v letech 1993, 1996, 1999, 2008 a 2014 (v % osob)

Objektivní hodnoty byly měřeny lékařem

Objektivní hodnoty, tedy skutečné údaje o výšce a hmotnosti respondentů, sledovalo šetření EHES (European Health
Examination Survey), které na EHIS navazovalo. Osoby ve věku 25–64 let byly pozvány na lékařské vyšetření, při kterém jim byly změřeny antropometrické parametry (výška, hmotnost, obvod pasu) a krevní tlak. Z odběru krve pak byly provedeny analýzy glykovaného hemoglobinu (HbA1c), celkového cholesterolu a HDL-cholesterolu. S kaž­dým účastníkem bylo na závěr vyšetření provedeno krátké zhodnocení naměřených výsledků. Takto byla získána validní data za 1 220 respondentů.
Nespornou výhodou spojení obou šetření je možnost jejich vzájemného doplnění a provázání informací. Data budou během roku 2016 analyzována a postupně uveřejňována na webových stránkách zainteresovaných institucí (www.uzis.cz/ehis, http://www.szu.cz/ehes).
Data ze šetření EHIS v mezinárodním srovnání budou uveřejněna Eurostatem ke konci roku 2016.

Výběrové šetření o zdravotním stavu populace v české republice v roce 2014

Součástí komplexu informací o zdraví populace jsou údaje z výběrových šetření. Umožňují poněkud odlišný pohled na problematiku zdraví ve srovnání s běžnou zdravotnickou statistikou z Národního zdravotnického informačního systému. Sdružují totiž širokou škálu informací nejen o zdraví respondentů a jejich využívání zdravotní péče, ale i o jejich životním stylu, což jsou informace, které nelze z registrů nebo administrativních dat získat.
V České republice jsou celopopulační výběrová šetření o zdraví prováděna Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) již od roku 1993. V České republice je EHIS v gesci ÚZIS ČR jako hlavního metodika a koordinátora. Jelikož ÚZIS ČR nedisponuje vlastní tazatelskou sítí, spolupracuje na šetření s ČSÚ.
Sběr dat v terénu probíhal v období od 15. června 2014 do 30. ledna 2015.
Do EHIS byly zařazeny ty domácnosti, které byly již dotazovány v rámci 5. (čtvrtletní) vlny integrovaného šetření u domácností (IŠD) prováděného ČSÚ. V každé takové domácnosti byl při poslední návštěvě náhodně vylosován jeden její člen starší 15 let a osloven pro šetření EHIS. Do šetření takto bylo vybráno 9 561 respondentů. Rozhovory se podařilo uskutečnit s 6 737 respondenty. Míra účasti tak činila 70 % (čistá míra účasti, s odečtením zaniklých či odstěhovaných domácností pak 72 %).

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

ilustrativní fotka

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Jak se Češi objednávají k lékaři

ilustrační foto

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Peníze, nebo zdraví?

ilustrativní obrázek

Neradostné porovnání výše dávek z nemocenského pojištění s pracovním příjmem brání lidem se řádně vyléčit. Potvrzuje to nejen běžná zkušenost, ale i dostupná statistická data.

Výdaje na dlouhodobou péči se zvýšily

ilustrativní fotka

Potřeba dlouhodobé péče bude s ohledem na stárnutí populace dále růst. S tím souvisí každoroční pozvolné zvyšování výdajů i na dlouhodobou lůžkovou péči, které v letech 2010–2014 vzrostly o čtvrtinu. U domácí dlouhodobé péče se výdaje zvýšily o pětinu.

Jak rostly mzdy a platy lékařů

ilustrativní obrázek

Před pěti lety byla ukončena protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme podpisem memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví s tím, že se lékařům postupně zvýší průměrné platy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. O kolik jim vzrostly mzdy a platy skutečně?

Kouřením stráví Češi zhruba půl hodiny denně

ilustrativní fotka

Kuřákem je zhruba každý šestý obyvatel planety, přitom čtyři z pěti kuřáků žijí v ekonomicky méně vyspělých zemí. V Evropě patří užívání tabáku mezi nejčastější příčiny předčasných úmrtí. Podle posledních dostupných údajů ČSÚ vykouří každý obyvatel ČR téměř 2 tis. cigaret ročně.

Písmena, která nás stále straší: TBC

ilustrativní obrázek

Od roku 1982, kdy si svět připomněl 100. výročí objevení bacilu tuberkulózy Robertem Kochem, vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) 24. březen jako Světový den boje proti TBC. Avšak ani v jedné zemi na světě se zatím nepodařilo tuberkulózu úplně vymýtit.

Neumíme žít s těmi, kdo se od nás liší

ilustrativní obrázek

Přestože desetina světové populace trpí duševními poruchami, podle Světové zdravotnické organizace se z celkového počtu lékařů věnuje psychiatrii pouze každý stý. V praxi to znamená, že téměř polovina světové populace žije v zemích, kde je na 100 tis. osob méně než jeden psychiatr.

Zahraniční obchod se zdravím

Jaroslav Novák

S rozvojem cestovního ruchu neoddělitelně souvisí i poskytování zdravotní péče. Vedle její nutné, více či méně nahodilé složky se zvyšuje význam tzv. zdravotní turistiky.

Naši lékaři informace o pacientech téměř nesdílejí

ilustrativní fotka

Stále častěji se hovoří o elektronizaci zdravotnictví, tzv. eHealth, a přitom k efektivnímu zapojení informačních technologií je ještě dlouhá cesta. Ještě stále chybí platná legislativa. Pouze každý dvanáctý obvodní lékař v České republice vydává elektronické recepty.

Jakou zdravotní péči skutečně dostáváme?

ilustrativní fotka

V polemikách o stále rostoucích nákladech v našem zdravotnictví se často argumentuje ne zcela konzistentními údaji. Hodnotová i naturální data potvrzují, že za čtyři roky od roku 2010 reálně poklesl objem zdravotní péče. Otázkou je, který z pohledů má blíž k realitě.

V létě více vážnějších nehod

Ilustrační foto

Letní období je spojeno s vyšším podílem nehod zaviněných pod vlivem alkoholu či drog. Nehody se více týkají cyklistů a motocyklistů, více ohroženy jsou i děti.

Nárůst výdajů na zdravotní péči si dal „pohov“

ilustrativní obrázek

Výdaje českých domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2013 dosáhly 42 246 mil. Kč. Stoupající trend z roku 2012, kdy bylo dosaženo jejich maxima, se tak nepotvrdil.