Chtělo by to zlatou střední cestu

VYDÁNÍ: 06/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Dlouhodobá nestálost systému nemocenského pojištění, který se pohybuje mezi „štědrou rukou“ a „přivřeným měšcem“ působí všestranné škody.

Dlouhodobá nestálost systému nemocenského pojištění, který se pohybuje mezi „štědrou rukou“ a „přivřeným měšcem“ působí všestranné škody. Netýká se to jen negativního vlivu na jednání pojištěnců (zaměstnanců i OSVČ), které vede buď k jeho  nadměrnému či naopak k nedostatečnému využití a ke kontroverznímu rozhodování mezi krátkodobým a dlouhodobým zájmem (příjmem či zdravím). Výkyvy mají dopad i na bilanci samotného nemocenského pojištění. To je financováno průběžným způsobem, což znamená, že výdaje na dávky nemocenského jsou hrazeny ze státního rozpočtu, do kterého na druhé straně plynou příjmy z vybraného pojistného. V letech 2000–2003 a také v roce 2009 byl systém v deficitu, dlouhodobě je však spíše přebytkový. Nerovnováhu v jeho hospodaření způsobují zejména nadměrně časté legislativní změny (redukční hranice pro výpočet vyměřovacího základu a dávek, sazby pojistného atd.). O tom svědčí i skutečnost, že v průběhu sledovaných 21 let (1993–2014) byly ve čtrnácti letech prováděny některé z legislativních změn systému. Tento, v našich podmínkách značně rozšířený, nešvar nemá v oblasti nemocenského pojištění silné opodstatnění. Vývoj nemocnosti a úrazovosti je statisticky sledován po dlouhá desetiletí. Dá se proto dosti spolehlivě předvídat. I pouhá empirická zkušenost naznačuje objektivně danou a svým způsobem „přirozenou“ úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Metodami pojistné matematiky lze propočítat dosti přesně odpovídající pojistné sazby i dávky. Ke konečnému nastolení zdravých relací v nemocnosti by „postačovalo“ najít (pro základní příjmové kategorie) rovnovážný stav mezi nadužíváním a naopak nevyužíváním systému. A podle toho – s dlouhodobou platností – upravit míru jeho neúměrné restrikce stejně tak jako nadměrné štědrosti a solidarity.

Autor: , odbor statistik rozvoje společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Naši lékaři informace o pacientech téměř nesdílejí

ilustrativní fotka

Stále častěji se hovoří o elektronizaci zdravotnictví, tzv. eHealth, a přitom k efektivnímu zapojení informačních technologií je ještě dlouhá cesta. Ještě stále chybí platná legislativa. Pouze každý dvanáctý obvodní lékař v České republice vydává elektronické recepty.

Jakou zdravotní péči skutečně dostáváme?

ilustrativní fotka

V polemikách o stále rostoucích nákladech v našem zdravotnictví se často argumentuje ne zcela konzistentními údaji. Hodnotová i naturální data potvrzují, že za čtyři roky od roku 2010 reálně poklesl objem zdravotní péče. Otázkou je, který z pohledů má blíž k realitě.

Nárůst výdajů na zdravotní péči si dal „pohov“

ilustrativní obrázek

Výdaje českých domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2013 dosáhly 42 246 mil. Kč. Stoupající trend z roku 2012, kdy bylo dosaženo jejich maxima, se tak nepotvrdil.

Výdaje domácností na zdravotní péči

ilustrativní fotka

Nákladná zdravotní péče je v České republice hrazena převážně z veřejného zdravotního pojištění, avšak v posledních letech výrazně narůstá význam plateb domácností, které byly v minulosti spíše doplňkových zdrojem financování. Od roku 2005 vzrostly výdaje domácností o 83 %.

Rekordní účet domácností za zdraví

ilustrační foto

V roce 2012 utratili Češi za své zdraví 43,63 mld. Kč, z toho za léky a prostředky zdravotnické techniky více než 22 mld. Kč. V budoucnu zaplatí ještě více, v EU28 patříme k zemím s nejnižší spoluúčastí pacientů na úhradách zdravotní péče.