Každé sedmé dítě na světě pracuje

VYDÁNÍ: 06/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V Asii pracuje více než sto milionů dětí mladších 15 let. Nejhorší situace je v subsaharské Africe, kde pracuje každé čtvrté dítě, zatímco v Asii „jen“ každé sedmé a v Latinské Americe zhruba každé desáté.

Mezinárodní organizace práce (ILO) vyhlásila 12. červen Světovým dnem proti dětské práci. Tématem letošního ročníku byl konec dětské práce v dodavatelských řetězcích. Pojem dětská práce je definován jako „všechny formy soustavné práce a práce vykonávaná dětmi mladšími 14 let, a práce vykonávaná dětmi mladšími 18 let, která je škodlivá pro jejich fyzické nebo psychické zdraví a vývoj a brání jim ve školní docházce bez ohledu na to, zda dítě za tuto práci dostává mzdu”.
Nejvíc dětí je nuceno pracovat v Asii (více než 100 mil.), subsaharské Africe (35 mil.) a Latinské Americe (14 mil.). Výjimkou ale nejsou ani vyspělé části světa. Konečný spotřebitel však většinou nemá žádnou možnost, jak zjistit, zda jídlo, oblečení, šperky nebo jiné produkty, které si kupuje, nebyly vyrobeny dětmi.
Zaplaceno za práci přitom dostává pouze každé páté pracující dítě. Ke zneužívání nezletilých dochází v zemědělství, hornictví, kožedělném a oděvním průmyslu, ale i v dalších odvětvích. Více než polovina (asi 60 %) dětských dělníků pracuje v zemědělství.

Dětskou práci omezují úmluvy a zákony

Existuje několik mezinárodních úmluv, jejichž podpisem se většina států světa zavázala potírat dětskou práci. Nejstarší z nich je Úmluva o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, která byla přijata ILO v roce 1973. Stanovuje nejnižší věk pro vstup do zaměstnání na 15 let a na 18 let v případě práce ohrožující zdraví či morálku. Na konci minulého roku byla ratifikována 168 státy. Ještě více států (180) ratifikovalo Úmluvu o zákazu a opatření k odstranění nejhorších forem dětské práce, kterou ILO přijalo v roce 1999.  Úmluva o právech dítěte, která mimo jiné obsahuje právo na vzdělání, byla přijata Organizací spojených národů v roce 1989. Ratifikovalo ji všech 193 členských států OSN a čtyři další státy.

Děti berou práci dospělým a platí za to

Dětská práce deformuje pracovní trh a bere práci dospělým. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy děti pracují, aby vylepšily rodinný rozpočet. A protože pracují, tak nemohou chodit do školy. Když však nezískají žádné vzdělání, budou i v dospělosti vykonávat málo placená povolání. Jejich rodiny tak budou chudé a jejich děti budou pravděpodobně také pracovat, aby přispěly do rodinného rozpočtu. Dětská práce tak brzdí rozvoj dětí a zhoršuje chudobu rodin, v nichž žijí. Za nejlepší prevenci dětské práce považuje OSN školu. Ta však musí být bezplatná, kvalitní a dostupná.

ilustrativní obrázek

Zaplaceno dostává pouze každé páté dítě.

 

Děti pracují jak v rodině samotné, tak i mimo ni. Jejich zaměstnavatelem se také stávají cizí domácnosti a ve větší míře i různé firmy a podniky. Důvody, které vedou zaměstnavatele k tomu, že si najímají děti, mohou být různé. Jedním z nich je skutečnost, že dětská práce je levná. Častá je také představa, že děti určité úkoly zvládají lépe než dospělí. Jednou z takových aktivit je třeba tkaní koberců, neboť děti mají menší a mrštnější prsty a větší cit pro detail než dospělí. Některé dětí pracují pouze sezónně, když je v období sklizně na farmách a plantážích nedostatek dospělých pracovníků. Svou roli hraje také neznalost a naivita dětských pracovníků, kdy na rozdíl od dospělých některé druhy práce neodmítnou. V neposlední řadě nelze pominout ani fakt, že děti jsou lépe zvládnutelné, neumí bránit svá práva a zájmy, které si často ani neuvědomují.
Příčinou dětské práce tak rozhodně není jen chudoba. Například v některých státech Indie, kde se podařilo významně omezit dětskou práci, stoupla poptávka po práci dospělých, ti pak byli schopni vymoci si lepší pracovní podmínky a platy. Příjem rodiny se tak nesnížil, i když jejich děti už nepracovaly a chodily do školy. Více ZDE a ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

20 let Základních principů oficiální statistiky v OSN

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Základní principy oficiální statistiky (Fundamental Principles of Official Statistics) jsou souborem hlavních zásad, jimiž by se měli řídit všichni producenti oficiální statistiky. Jejich cílem je zajistit, aby národní statistické systémy poskytovaly spolehlivá data na základě obecně akceptovatelných profesionálních a vědeckých standardů.