Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

VYDÁNÍ: 06/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Z vašeho šetření vyplynulo, že migranti vykazují lepší zdravotní stav než obyvatelstvo v hostitelské zemi. Čím si vysvětlujete tento paradox?

Zdravotní stav imigrantů lze vysvětlit teorií migrační selekce. Podle ní odcházejí ze zdrojových zemí hlavně ti migranti, kteří mohou podstoupit náročnou migrační cestu, a to jak z hlediska zdatnosti, tak i zdravotního stavu. Paradoxem pak je, že imigranti přicházející ze zemí s nižší životní úrovní, méně kvalitním zdravotním systémem vykazují pak často v hostitelské zemi lepší zdravotní charakteristiky než majoritní populace cílové země.

Má na zdravotní stav imigrantů vliv jejich životní styl?

Jistě. V současné době je zdravotní stav obyvatel vyspělých zemí, migračně cílových, velmi významně ovlivněn životním stylem, který je vyloženě zdravotně rizikový. Toto tvrzení lze doložit vysokou prevalencí kouření, nadměrnou konzumací alkoholu, drog a nízkou fyzickou aktivitou. Vše toto je bohužel typické chování vyspělých populací. Obyvatelé méně vyspělých migračně zdrojových zemí mají jiný životní styl. Častěji konzumují ovoce, zeleninu, ryby, mají více pohybu.

Ovlivňuje zdraví i podpora krajanů?

Ano, formu krajanské podpory lze doložit například tzv. „Rosseto efektem“. Rosseto je město v americké Pennsylvánii s významnou komunitou italských migrantů. Zde byla americkými výzkumníky prokázána velmi nízká úroveň úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, na rozdíl od okolních místních obyvatel. Právě vysoká soudržnost, pospolitost a psychosociální podpora komunity významně snížila stres imigrantů. V Česku, obdobně jako v jiných zemích, se buď imigranti zaintegrují do místní populace a začnou přijímat místní životní styl, anebo integrace není tak hluboká, imigranti žijí v komunitách pospolu, vzájemně se podporují a zachovávají si svůj dřívější způsob života.

 

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Je docentkou pro obor demografie, vede katedru sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde je také členkou vědecké rady. Je garantkou magisterského studijního programu Epidemiologie, oboru Sociální epidemiologie. Vede univerzitní centrum excelence cíleného na výzkum sociálně-prostorových nerovností a rizik na počátku 21. století. Je členkou výboru České demografické společnosti.
Ve své vědecké činnosti interdisciplinárního charakteru se zabývá zejména studiem zdravotního stavu obyvatel, kvalitou života a sociálně-patologických procesů v populacích. V současné době spolupracuje při řešení výzkumných témat v oblasti mezinárodní migrace, zdraví a integračních procesů. Je autorkou, spoluautorkou nebo editorkou čtyř monografií, 19 kapitol v monografiích a 20 publikací s impakt faktorem.

Ve svém vystoupení jste položila řečnickou otázku, jak věrohodná jsou data o migrantech. Myslela jste tím například informace o jejich zdravotním stavu?

Myslela jsem tím obecně data o migrantech. Data o zdravotním stavu migrantů, včetně determinantů zdraví a jejich přístupu ke zdravotní péči, jsou předpokladem pro poskytnutí vhodných a dostupných zdravotních služeb, ovšem i přesto jsou tyto informace zcela nedostatečné.

Takže za tvrdá data můžeme považovat rentgen plic, za měkká pak, jak se cítí migrant. Podle nálezu rentgenu může být vážně nemocný, ale sám se nemocný cítit nemusí.

Ano, řadou studií je prokázáno, že jednoduchá otázka: ‚Jak byste ohodnotil svůj zdravotní stav?‘, je kvalitním ukazatelem zdravotního stavu populace. Dokonce je srovnatelným se složitými výpočty úmrtnostních tabulek a nadějí dožití, protože vypovídá o aktuálním zdravotním stavu populace.

Nemůže odpověď souviset s kulturou?

Určitě ano. Možné ovlivnění odpovědí migranta na základě jeho kulturního zázemí se bere při výzkumech v potaz.

Čeho se týkal průzkum SHARE?

Celý název socio-ekonomického projektu Evropské unie SHARE je Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Jedná se o longitudinální studii zaměřenou na populaci osob starších 50 let a jejich rodiny ve většině evropských zemí. Soubory ze SHARE jsou poměrné velké, týkají se sta tisíc a více osob. Výhodou šetření je jednotná metodika a porovnatelnost výsledků. Databáze SHARE se používají zejména ve studiu o procesu stárnutí. Ve svém vystoupení jsem zmiňovala výsledky studie Constant A. F. a spol. z roku 2015. Ta právě na základě databáze SHARE dokládá platnost „efektu zdravého migranta“ pro současnou evropskou populaci.

Co jste se z vašich výzkumů ještě zajímavého dozvěděla?

Například jsme si ověřili, jaký vliv má na zdraví migrantů rodinný stav. Obecně platí, že sezdané osoby mají lepší zdravotní stav než osoby nesezdané. U migrantů ale toto neplatí. Z výzkumů Geomigrace víme, jak náročná je migrace pro rodiče, kteří opustí svoje dítě. Imigrantky z Ukrajiny se nám často svěřovaly, že byly nucené opustit svoje děti a přenechat je po mnoho let v péči prarodičů na Ukrajině. Zde v Česku pak tvrdě pracují a zpátky posílají remitence. Jakmile jim to ekonomická situace dovolí, tak buď pozvou rodinu z Ukrajiny do Česka, anebo se vrátí zpět. Odloučení od svých dětí a rodiny se ale pochopitelně negativně podepisuje na jejich celkové pohodě a zdraví. Takže migranti, kteří jsou sezdáni a odloučeni od rodiny, jsou na tom v migračním procesu všeobecně hůře než svobodní migranti, kteří nemají závazky a lépe se přizpůsobí novému prostředí a životu.

Je pravda, že Ukrajinky jsou u nás diskriminované?

Naše výzkumy naznačují, že ano. Ženy migrantky zastávají nejméně kvalifikovaná zaměstnání, pracují mnohdy 12 i více hodin denně sedm dnů v týdnu ve velmi špatném pracovním prostředí. Například myjí černé nádobí v podzemních kuchyních bez oken a špatným vzduchem. Zastávají nejnižší pracovní pozice, tak jsou nejvíce přetěžované. A s tím se pojí i další formy pracovní diskriminace, jako je vyšší nebezpečí úrazu apod.

Je pravda, že migranti trpí ve větší míře psychickými poruchami než my?

Výzkumy ukazují, že ano. Tato zjištění lze dávat do souvislosti s tím, že migranti v hostitelské zemi nemají rodinné zázemí a vykonávají často práce, které méně odpovídají jejich zařazení. Když migruje vysokošlolák, který je zařazen jako nekvalifikovaná pracovní síla, tak to silně ovlivňuje jeho pocit nepohody. Protože se v Česku jedná zejména o pracovní migraci, tak zdraví imigrantů u nás nejvíce koresponduje s tím, jak jsou migranti spokojeni v práci. Jestliže jsou spokojeni s pracovními podmínkami, prostředím, s ohodnocením pracovního výkonu, s možností ovlivňovat práci, tak i lépe hodnotí svůj zdravotní stav. Tedy i pro migranty platí, že čím větší pracovní stres, tím větší psychická nepohoda a horší zdraví. Důležité je také adekvátní pracovní zařazení. Nejčastěji se migrantům naskýtají pracovní pozice vyžadující nízkou kvalifikaci. Pracovní migrace vysokoškolsky vzdělaných migrantů je z hlediska jejich uplatnění v hostitelské zemi proto náročnější a častěji končí prací s nižším zařazením. Což se v důsledku opět projevuje v ukazatelích zdravotního stavu a psychické (ne)pohody. Obecně totiž platí, že osoby s vyšším vzděláním mají lepší zdravotní stav než osoby s nižším vzděláním, což opět ale u migrantů z našeho výzkumu neplatí.

Jaká je využitelnost závěrů z vašeho šetření?

To je otázka spíše na uživatele. Otázka zdraví migrantů je součástí širšího výzkumu migračního chování, kterému se věnuje tým Geomigrace pod vedením kolegy docenta Dušana Drbohlava. Výsledky výzkumu jsou jednak publikovány v řadě prestižních zahraničních časopisů, tak i prezentovány v českých masmédiích. Jde tedy zejména o základní výzkum. Je ale zřejmé, že výsledky z našich šetření jsou využitelné pro úpravu legislativy i praxe na poli migrační, integrační i zdravotní politiky Česka.

Jaká data z Českého statistického úřadu ve vašem výzkumu nejvíce využíváte?

Využíváme standardní statistiky o pobytu, které vydává ČSÚ na svých webových stránkách, data z ročenek Cizinci v ČR a také samozřejmě příležitostně pracujeme s daty o cizincích ze Sčítání lidu, domů a bytů.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kde hledat volné pracovní síly? Mezi mladými a seniorkami

ilustrativní fotka

Od roku 2013 se snížil počet ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat, o 23,5 tis. a v období 1.–3. čtvrtletí roku 2017 dosáhl 124,8 tis. osob. Většina z nich (97 tis.)
již dříve pracovala.

Na co nejčastěji umíráme my, Evropané

ilustrativní fotka

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.

Kdy přibývá zemřelých?

Ilustrativní foto

Počet zemřelých obyvatel ČR měl od počátku 80. let 20. století, kdy roční úhrn převyšoval 130 tis. osob, dlouhodobě klesající trend. Minimum, 104,4 tis., připadlo na rok 2006. V posledním desetiletí má naopak počet zemřelých spíše mírně rostoucí tendenci.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

ilustrativní fotka

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Narozených i sňatků opět přibývá

Ilustrační foto

V roce 2016 třetím rokem v řadě meziročně přibylo narozených dětí i uzavřených sňatků. Do manželství vstoupilo nejvíce obyvatel za posledních osm let, v případě narozených šlo o nejvyšší číslo za posledních šest let. Podíl dětí narozených mimo manželství však nadále rostl.

Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ilustrační foto

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Stěhování se týká všech

ilustrativní obrázek

Do České republiky se v letech 2005–2015 přistěhovalo v několika vlnách přes 540 tis. imigrantů. Nejvíce z nich přišlo v době vstupu ČR do Evropské unie a hospodářského rozmachu. Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007.

Výdaje na dlouhodobou péči se zvýšily

ilustrativní fotka

Potřeba dlouhodobé péče bude s ohledem na stárnutí populace dále růst. S tím souvisí každoroční pozvolné zvyšování výdajů i na dlouhodobou lůžkovou péči, které v letech 2010–2014 vzrostly o čtvrtinu. U domácí dlouhodobé péče se výdaje zvýšily o pětinu.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Kam cizinci patří a kdo patří do cizinců?

Mgr. Daniel Chytil

Aktuální a přehledné výstupy za cizince naleznete na internetových stránkách ČSÚ v průřezových statistikách.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Uvedení národnosti je svobodnou volbou

Ilustrační foto

Zjišťování národnosti je tradiční součástí sčítání na našem území. Je otázkou deklaratorní, to znamená, že se zjišťuje výlučně dotazem u respondenta. Sčítání je tak jediným zdrojem, ze kterého lze údaje tohoto typu získat.

Uprchlíkům se nevyhneme

ilustrativní fotka

V celoevropském kontextu patří zatím Česká republika mezi země s nízkými počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Ve srovnání s většinou členských zemí Evropské unie jsou podprůměrné. Situace se však může změnit.

V zahraničí končí pětina příjmů cizinců v Česku

ilustrativní fotka

Česká republika patří mezi imigrační země, kam přichází velké množství migrantů za prací. V současnosti zde pobývá více než půl milionu cizinců, z toho přes 80 % déle než jeden rok. Část vydělaných peněz zde utratí a část pošlou svým rodinám a přátelům do země svého původu.

Trvalých pobytů přibylo

Ilustrační foto

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.

Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila

Ilustrační foto

Za období 2002–2011 vzrostl počet zaměstnaných cizinců, tj. cizinců-zaměstnanců a držitelů živnostenského oprávnění, na území České republiky ze 167 652 na 310 921. Tento vývoj však nebyl plynulý, zasáhla do něj ekonomická krize. Nyní opět dochází ke změnám.

Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

Ilustrační foto

Česká republika zažila velkou přistěhovaleckou vlnu v letech 2005–2008, pak nastala stagnace. Přestože patří mezi postkomunistické země s vyšší imigrací, s podílem 4,1 % cizinců na obyvatelstvu je pod průměrem Evropské unie.