Průměrnou odpracovanou dobu podstatně ovlivňují kratší úvazky

VYDÁNÍ: 06/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání je v České republice jedna z nejvyšších v Unii. Tomu však neodpovídá výše příjmů. Vyplývá to z porovnání vybraných makroekonomických ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti za rok 2014.

Míra zaměstnanosti je v naší republice jedna z nejvyšších. V minulém roce byla ve skupině 15–64letých sedmá nejvyšší, ve skupině 25–54letých dokonce druhá nejvyšší. Naši pracující přitom stráví ve svém hlavním zaměstnání podstatně delší čas, než je průměr Unie. Obvykle odpracují 40,4 hodin týdně, což je o 3,2 hodin více, než činí průměr EU. Česká republika tak zaujímá páté místo v evropském žebříčku. Nejdéle pracují Řekové (téměř 42 hodin). Více hodin než v ČR odpracují muži a ženy v Bulharsku. Před námi jsou i Polsko a Slovensko, rozdíly jsou však minimální.

Průměrná délka obvyklé týdenní pracovní doby v zemích EU28 v roce 2014

Průměrná délka obvyklé týdenní pracovní doby v zemích EU28 v roce 2014

V hlavním zaměstnání málo využíváme kratší úvazky

Počet odpracovaných hodin zásadně ovlivňuje využívání částečných úvazků. V hlavním zaměstnání na kratší úvazek pracuje v zemích EU pětina všech osob v zaměstnání. V České republice však tento způsob využívá pouze 5,5 % všech pracujících.
Pro ekonomicky vyspělé země, jako jsou Německo, Rakousko, severské státy, Velká Británie a Irsko, je charakteristický vysoký podíl částečných úvazků a zároveň nízký počet týdně odpracovaných hodin. V těchto zemích pracuje na kratší úvazek až čtvrtina všech pracujících, v Nizozemsku je to dokonce polovina všech zaměstnaných.
Na kratší úvazek pracují především ženy. V roce 2014 jich byla téměř třetina (32,2 % všech pracujících žen v EU). V řadě zemí je to zcela běžný způsob zaměstnání. V Rakousku a Německu se podíl žen na kratší úvazek přibližuje polovině všech pracujících žen (přes 46 %), ve Velké Británii je to 41 %. V Nizozemsku podíl žen pracujících na kratší úvazek jednoznačně dominuje nad počtem žen pracujících na plnou pracovní dobu (77 % celkové ženské zaměstnanosti). V kontrastu s tím v České republice pracuje ve věku 15–64 let na kratší úvazek necelých 10 % žen, což je šestá nejnižší hodnota v EU.
Velká diference se projevuje i mezi muži. V průměru za EU pracuje na kratší úvazek každý jedenáctý muž, ale v Nizozemsku je to každý čtvrtý. Naopak v naší republice je podíl mužů s tímto úvazkem po Bulharsku vůbec nejnižší (2,5 %). Více ZDE.

Počet odpracovaných hodin a vybrané makroekonomické ukazatele v roce 2014

Počet odpracovaných hodin a vybrané makroekonomické ukazatele v roce 2014

Pracovat více let, nebo více hodin v týdnu?

Celkový počet odpracovaných hodin je velmi rozdílný. Jsou země, ke kterým patří i Česká republika, kde je zatím očekávaná délka aktivního života kratší, ale v zaměstnání se týdně odpracuje velký počet hodin. Existují však státy, vesměs ekonomicky vyspělé, kde je relace mezi dobou aktivního života a odpracovanou týdenní dobou obrácená. Tyto státy se vyznačují vysokou zaměstnaností mladých do 25 let a obdobně vysokým podílem pracujících nad 60 let. Je zřejmé, že režim nižšího počtu odpracovaných hodin umožňuje lépe sladit práci s péčí o rodinu, umožňuje vyšší zapojení do dlouhodobého vzdělávacího procesu a zároveň je výhodný i pro další mimopracovní aktivity.

Za více hodin vyšší odměna?

Součástí Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ nejsou otázky o výši příjmu z výdělečné činnosti. Ani Eurostat nemá přesné údaje o aktuální výši hrubé mzdy, naposledy je evidoval v roce 2010.
Pro porovnání výše příjmů je však možné využít makroekonomické ukazatele, a to hrubý domácí produkt na hlavu v paritě kupní síly a zejména pak upravený hrubý disponibilní důchod domácnosti na hlavu. Ten lépe vyjadřuje skutečný objem prostředků, které má domácnost k dispozici pro spotřebu a eventuální akumulaci. Příjem z výdělečné činnosti je jeho podstatnou částí. Pro informaci je v tabulce uvedena i skutečná spotřeba domácnosti na hlavu v paritě kupní síly.

Upravený hrubý disponibilní důchod

Počítá se za domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem. Pojem upravený znamená, že kromě hrubého disponibilního důchodu do něj ještě vstupují naturální transfery od vládních a neziskových institucí. Tato konstrukce je mezinárodně srovnatelnější než klasický hrubý disponibilní důchod. Obdobně i do skutečné spotřeby domácností jsou zahrnuty i naturální prostředky vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Rozdíl mezi výší disponibilního důchodu a skutečné spotřeby domácností je položka úspory. Více na ZDE.

V makroekonomických ukazatelích jsou v EU velké rozdíly

V Evropské unii je pouze pět zemí, ve kterých je hodnota hrubého disponibilního důchodu na hlavu ve vztahu k průměru EU vyšší, než je tomu u HDP na hlavu. Jsou to především Francie, Itálie a Německo. Naopak podstatně nižší procentní podíl disponibilního důchodu na hlavu dosáhlo především Irsko, ale i další země jako například Dánsko, Švédsko a Nizozemsko. Mezi země s velkým záporným rozdílem mezi hrubým disponibilním důchodem domácnosti a HDP na hlavu k průměru EU patří i Česká republika. V roce 2014 byl tento rozdíl sedmý nejvyšší ze všech zemí EU.

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Platy zdravotníků stoupají

ilustrativní obrázek

Od letošního ledna se o 10 % zvýšily tabulkové platy lékařů i sester. Od července náleží sestrám ve směnném provozu příplatek 2 tis. Kč. Analýza ČSÚ představuje, jak rostly jejich výdělky do roku 2016 a jak se liší v zařízeních odměňujících platem nebo mzdou.

Mzdová nerovnost se snižuje

ilustrativní foto

V loňském roce došlo k výraznému nárůstu mezd u lidí s podprůměrnými mzdami. Naopak v manažerských platech byl růst jen střídmý.

Hodnota volného času aneb v čem se mýlil J. M. Keynes

ilustrativní fotka

John Maynard Keynes v roce 1930 napsal, že pracovat tři hodiny denně bude za sto let dostačující. Dnes se nad tím současná generace může pousmát. V každém případě prognóza tohoto významného ekonoma rozhodně stojí za zamyšlení.

Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

Ilustrační foto

Od roku 2000 ve většině států Evropy, včetně Česka, významně narostla míra ekonomické aktivity osob ve věku 55–64 let. V řadě zemí totiž vycházejí stárnoucí populaci vstříc kratšími pracovními úvazky. Ze šetření ČSÚ vyplývá, že Česko v tomto směru zaostává.

Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst

ilustrační foto

Úroveň ekonomické aktivity ve vyšším věku je ovlivňována posouváním věkové hranice odchodu do důchodu. Rozdílnost míry ekonomické aktivity z pohledu jednotlivých regionů České republiky určuje řada faktorů, například životní úroveň, nabídka pracovních míst vhodných pro seniory nebo výše důchodů.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Mgr. Ing. Petr Mazouch, Ph.D.

Bylo by dobré, kdyby lidé v České republice nemuseli řešit dilema, zda mít rodinu, anebo práci, ale kdyby se jim povedlo mít obojí, přeje si Petr Mazouch, proděkan pro zahraniční styky a rozvoj Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jednu z možností, jak toho dosáhnout, vidí ve zkrácení rodičovské dovolené.

Jak zjistíme, co si za hodinu práce koupíme

Mgr. Dalibor Holý

Od 1. čtvrtletí 2015 začal Český statistický úřad zveřejňovat vedle běžných měsíčních průměrů také hodinové mzdy.

V zahraničí končí pětina příjmů cizinců v Česku

ilustrativní fotka

Česká republika patří mezi imigrační země, kam přichází velké množství migrantů za prací. V současnosti zde pobývá více než půl milionu cizinců, z toho přes 80 % déle než jeden rok. Část vydělaných peněz zde utratí a část pošlou svým rodinám a přátelům do země svého původu.

Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně

Ilustrativní obrázek

Podle výše vyplácených mezd si lze udělat obrázek o hodnotovém žebříčku české společnosti. V této analýze se dočtete, jaké platy brali v roce 2013 manažeři, specialisté, kvalifikovaní pracovníci – učitelé a kvalifikovaní dělníci.

V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany

ilustrační foto

Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je u nás jeden z nejmenších v Evropské unii. Zatímco v roce 2012 průměr za EU27 činil 19,2 %, v ČR to bylo jen 5 %. Tím se vysvětluje, proč je u nás průměrná týdenní pracovní doba tak vysoká.

Sladění rodiny a práce je v ČR těžké

Ilustrační foto

Na diskuzním večeru České demografické společnosti přednášel 19. února na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze i Ondřej Nývlt z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Naberou mzdy dech?

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2013 se reálný růst mezd dostal těsně nad nulu jen díky nízké inflaci. Růst spotřebitelských cen totiž klesl na hodnotu 1,2 %, takže i „upocené“ nominální zvýšení mezd o 1,3 % zabránilo dalšímu propadu kupní síly výdělků.