Výdaje na dlouhodobou péči se zvýšily

VYDÁNÍ: 06/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Potřeba dlouhodobé péče bude s ohledem na stárnutí populace dále růst. S tím souvisí každoroční pozvolné zvyšování výdajů i na dlouhodobou lůžkovou péči, které v letech 2010–2014 vzrostly o čtvrtinu. U domácí dlouhodobé péče se výdaje zvýšily o pětinu.

Odborníci varují, že česká společnost není plně připravena na stárnutí obyvatel a nemá dostatečně vybudovaný kvalitní systém dlouhodobé péče. Soustava zdravotních a sociálních služeb, díky které by lidé mohli do vysokého věku zůstat soběstační a žít doma, zatím neexistuje. O tom, že se život v naší zemi prodlužuje, svědčí i následující fakta. Naděje dožití při narození se za posledních 15 let u mužů prodloužila o 4,2 roku na současných 76 let, u žen vzrostla o 3,4 roku na 82 let. Stárnutí se bude týkat nejen populace jako celku, ale zejména populace seniorů, kde bude narůstat skupina tzv. velmi starých, tedy lidí nad 80 let, kteří mají své specifické potřeby.
Služby dlouhodobé péče potřebují zpravidla lidé ve vyšším seniorském věku, ale rozhodně to není pravidlem. Neschopnost postarat se sám o sebe může být kvůli zdravotnímu postižení vrozená nebo získaná v průběhu života, většinou však souvisí se zhoršením zdravotního stavu.

Výdaje na dlouhodobou péči v ČR v letech 2010 až 2014

Výdaje na dlouhodobou péči v ČR v letech 2010 až 2014

Dlouhodobou péči tvoří široké spektrum zdravotních a sociálních služeb, které se poskytují jak v domácím, tak institucionálním prostředí. V praxi není jednoduché oddělit zdravotní a sociální stránku dlouhodobé péče, neboť stav pacienta (klienta) vyžaduje oba typy péče. V širším slova smyslu komplex dlouhodobé péče představují některé služby zdravotnické (léčba, rehabilitace, preskripce léků a pomůcek) a také služby pomocné (péče o domácnost, stravování, sociální aktivity). Potřeby klientů dlouhodobé péče jsou zajišťovány primárně jak v rámci domácí nebo ambulantní péče, včetně péče stacionární, tak i v lůžkových zařízeních.
V letech 2010 až 2013 se podíl dlouhodobé péče na celkových výdajích za zdravotní péči pohyboval v České republice mezi 15 a 16 %. V roce 2014 tvořily souhrnné výdaje na dlouhodobou péči 62,1 mld. Kč, tj. téměř 18 % z celkových nákladů na zdravotní péči, které dosáhly v daném roce 350,4 mld. Kč. Výdaje ve skupině dlouhodobé péče jsou složeny ze 70 % z dlouhodobé péče zdravotní a zbývajících 30 % se vztahuje k výše uvedeným službám sociální péče určeným pro osoby potřebujících zároveň péči zdravotnickou.

Kde hledat statistiky o dlouhodobé péči

Systém zdravotnických účtů je nástrojem, který slouží ke komplexnímu vyjádření veškerých výdajů na zdravotní péči. ČSÚ poprvé zpracoval zdravotnické účty za Českou republiku za referenční rok 2000. Letošní rok byl ve znamení zavedení nové metodiky, která se mimo jiné podrobněji zaměřila i na dlouhodobou péči. Protože byla poprvé mapována i dlouhodobá péče sociální, bylo nutné před zahájením prací definovat ve spolupráci se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR veškeré výdajové položky realizované v podmínkách ČR v oblasti zdravotně-sociální péče. Více ZDE.

Výdaje na dlouhodobou péči meziročně vzrostly v roce 2014 o 6,3 mld. Kč (11 %) – nejvíce v sledovaném období 2010 až 2014. V absolutním vyjádření vzrostly výdaje na dlouhodobou péči v tomto období v souhrnu o více než devět miliard (9,3 mld. Kč) neboli o 18 % v relativním vyjádření – celkové výdaje na zdravotní péči ve stejném období vzrostly o 10,5 mld. Kč (+3 %).
Vzhledem k demografickému stárnutí populace a rostoucím nárokům na dlouhodobou péči je nárůst výdajů v této oblasti očekávaný. Teprve další roky ukážou, zda se budou výdaje na dlouhodobou péči nadále zvyšovat, nebo zda se jedná o náhodný výkyv.
Největší procentuální nárůst výdajů na dlouhodobou péči (o 29 %) od roku 2010 zaznamenaly výdaje za sociální služby (například chráněné bydlení, sociálně-aktivizační služby, terapeutické komunity apod.), nicméně v absolutních číslech se jednalo o zvýšení o 0,4 mld. Kč. Ve srovnání s tím růst výdajů na lůžkovou dlouhodobou péči (o 24 %) představoval zvýšení o 7,3 mld. Kč. Nejnižší procentuální nárůst (o 4 %) byl evidován u výdajů na peněžité dávky, které vzrostly o 0,7 mld. Kč.
Výdaje na dlouhodobou lůžkovou péči se pohybují dlouhodobě nad hranicí 56 %, přičemž v roce 2014 zaujaly zatím nejvyšší (60%) podíl na výdajích na dlouhodobou péči. Více než čtvrtinu výdajů tvoří peněžité dávky, které zahrnují příspěvky na péči a sociální dávky pro osoby se zdravotním postižením. Těsně pod hranicí 10 % se pohybují výdaje na domácí dlouhodobou péči. Nejnižší objem výdajů (1 640 mil. Kč v roce 2014)  byl vydán na denní dlouhodobou péči, jako jsou odlehčovací služby, denní stacionáře, centra denních služeb aj.

Hlavním zdrojem financování je státní rozpočet

Dlouhodobá péče lůžková pokrývá více než čtyři pětiny výdajů ve skupině dlouhodobé péče zdravotní. Zahrnuje služby poskytované především v nemocnicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné a specializovaných odborných léčebných zařízeních včetně hospiců. Do této položky patří také domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a týdenní stacionáře. V roce 2014 byly služby dlouhodobé lůžkové péče financovány především ze státního rozpočtu a veřejného zdravotního pojištění. Domácnosti se na nich podílejí jen nepatrnými výdaji za nadstandardní ubytování, stravu nebo některé druhy služeb.
Více než desetina výdajů z celkových nákladů na dlouhodobou péči zdravotní spadá do kategorie domácí péče, prostřednictvím  které jsou služby pacientům s chronickým, popřípadě nevyléčitelným onemocněním včetně hospicové péče, poskytovány v domácím přirozeném prostředí. Vlastním sociálním prostředím pacienta se rozumí také pobytové zařízení nahrazující domácí prostředí pacienta, například zařízení sociálních služeb. Výdaje na domácí dlouhodobou péči jsou poskytovány především ze státního rozpočtu (72 %) a od zdravotních pojišťoven (28 %).
Pouze čtyři procenta z celkových nákladů na dlouhodobou péči zdravotní se týkají denní péče. Jedná se především o odlehčovací služby, denní stacionáře a centra denních služeb. Výhradním zdrojem financování je státní rozpočet.
Dlouhodobá péče sociální zahrnuje výdaje na služby, které zajišťují pomoc klientům s činnostmi každodenního života. Sociální služby a peněžité dávky jsou financovány ze státního rozpočtu.

Vývoj peněžitých dávek v letech 2010 až 2014 (v mil. Kč)

Vývoj peněžitých dávek v letech 2010 až 2014 (v mil. Kč)

V roce 2014 se investovalo 39 % finančních prostředků z kategorie sociálních služeb dlouhodobé sociální péče na provoz chráněného bydlení (708 mil. Kč). Tato pobytová služba umožňovala lidem s postižením žít v běžném prostředí domácnosti. Na služby sociální rehabilitace bylo vydáno 36 % z celkových výdajů na sociální služby dlouhodobé péče (650 mil. Kč). Jedná se o soubor činností zaměřených na nácvik potřebných dovedností osob se zdravotním postižením směřujících k dosažení maximální možné soběstačnosti.
Částka na sociálně aktivizační služby (131 mil. Kč), které umožňují seniorům a osobám se zdravotním postižením zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, ale i pomoc při uplatňování oprávněných požadavků a při obstarávání osobních záležitostí, představovala 7% podíl výdajů na sociální služby dlouhodobé sociální péče.
V kategorii sociálních dávek patřil v roce 2014 z hlediska výdajů k nejnákladnějším příspěvek na péči určený osobám, které z důvodu svého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné osoby (14 353 mil. Kč). Následoval příspěvek na mobilitu pro osoby s nárokem na průkaz ZTP nebo ZTP/P, které se opakovaně za úhradu dopravují (1 111 mil. Kč v roce 2014) a příspěvek na zvláštní pomůcku pro osoby s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým zrakovým či sluchovým postižením (805 mil. Kč v roce 2014).
Příspěvek na mobilitu byl zaveden od roku 2012, ale údaje za rok 2010 a 2011 zahrnují z metodického hlediska srovnatelný příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na individuální dopravu. Meziročně výrazně nižší výdaje u příspěvku na zvláštní pomůcku v roce 2012 odráží zavedení nového typu dávky, která sjednotila dosud používané srovnatelné příspěvky na nákup zvláštních pomůcek nebo na motorové vozidlo. Zavedení nového příspěvku ovlivnilo i jeho pozdější výplaty (od 2. čtvrtletí roku 2012).
V letech 2010 až 2013 se podíl dlouhodobé péče na celkových výdajích za zdravotní péči pohyboval v Česku mezi 15 a 16 %. V roce 2014 tvořily souhrnné výdaje na dlouhodobou péči 62,1 mld. Kč, tj. téměř 18 % z celkových nákladů na zdravotní péči, které dosáhly v daném roce 350,4 mld. Kč. Výdaje ve skupině dlouhodobé péče jsou složeny ze 70 % z dlouhodobé péče zdravotní a zbývajících 30 % se vztahuje k výše uvedeným službám sociální péče určeným pro osoby potřebujících zároveň péči zdravotnickou.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Senioři hledají na internetu praktické informace

Ilustrační foto

Prudký nástup informačních technologií a zejména internetu v posledních 20 letech přinesl i fenomén, který nazýváme digitální propastí. Jedná se o zvyšování rozdílů mezi lidmi s přístupem a bez přístupu na internet. Jednou ze skupin obyvatelstva, která je touto propastí nejvíce zasažena, jsou senioři. Jak využívají čeští senioři internet?

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Peníze, nebo zdraví?

ilustrativní obrázek

Neradostné porovnání výše dávek z nemocenského pojištění s pracovním příjmem brání lidem se řádně vyléčit. Potvrzuje to nejen běžná zkušenost, ale i dostupná statistická data.

Jak rostly mzdy a platy lékařů

ilustrativní obrázek

Před pěti lety byla ukončena protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme podpisem memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví s tím, že se lékařům postupně zvýší průměrné platy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. O kolik jim vzrostly mzdy a platy skutečně?

Čechy trápí hypertenze i bolesti zad

ilustrační foto

Hypertenze a nemoci v oblasti bederní a krční páteře byly podle výsledků Evropského výběrového šetření o zdraví v roce 2014 nejčastější chronickou nemocí u mužů i u žen v České republice. Nějaké předepsané léky užívala více než polovina respondentů.

Kouřením stráví Češi zhruba půl hodiny denně

ilustrativní fotka

Kuřákem je zhruba každý šestý obyvatel planety, přitom čtyři z pěti kuřáků žijí v ekonomicky méně vyspělých zemí. V Evropě patří užívání tabáku mezi nejčastější příčiny předčasných úmrtí. Podle posledních dostupných údajů ČSÚ vykouří každý obyvatel ČR téměř 2 tis. cigaret ročně.

Péče o seniory je dnes velký byznys

Ing. Zbyněk Frolík

Jak v Česku, tak v Evropě dnes přibývá nových privátních zařízení pro seniory, která mají o nemocniční lůžka firmy Zbyňka Frolíka zájem. Podobná strategie je relevantní i pro čínský trh, kam se nyní pokouší vstoupit a kde je v důsledku politiky jednoho dítěte situace podobná.

Neumíme žít s těmi, kdo se od nás liší

ilustrativní obrázek

Přestože desetina světové populace trpí duševními poruchami, podle Světové zdravotnické organizace se z celkového počtu lékařů věnuje psychiatrii pouze každý stý. V praxi to znamená, že téměř polovina světové populace žije v zemích, kde je na 100 tis. osob méně než jeden psychiatr.

Naši lékaři informace o pacientech téměř nesdílejí

ilustrativní fotka

Stále častěji se hovoří o elektronizaci zdravotnictví, tzv. eHealth, a přitom k efektivnímu zapojení informačních technologií je ještě dlouhá cesta. Ještě stále chybí platná legislativa. Pouze každý dvanáctý obvodní lékař v České republice vydává elektronické recepty.