Brexitem se Unie oslabí

Velká Británie je důležitým hráčem také na poli mezinárodního obchodu. Podle statistických údajů z loňského roku vyváží do zemí Evropské unie 44,4 % svého zboží a dováží ze zemí EU 53,6 % zboží. Česká republika je závislá při vývozu zboží z 83,4 % na zemích EU a dováží z nich 77,1 % výrobků. Hlavních dovozním i vývozním partnerem ČR je Německo se skoro 39% podílem jak vyváženého, tak dováženého zboží v rámci EU. Do Velké Británie vyvážíme pouze 6,3 % a dovážíme 3,5 % zboží v rámci vývozu, resp. dovozu do zemí EU. I pro Velkou Británii je hlavním obchodním partnerem Německo, kam vyváží téměř 23 % své  produkce v rámci EU a odkud dováží 27,6 % zboží.
Velká Británie je po Německu také druhým nejdůležitějším vývozcem zboží do zemí mimo EU. Její podíl dosahuje 13 %. Je i druhým největším dovozcem zboží ze zemí mimo EU (15 %).

Největší vývozce služeb

Pokud jde o vývoz a dovoz služeb, Velká Británie je třetím nejdůležitějším vývozcem v rámci Evropské unie s asi 11% podílem za Francií a Německem. ČR je na 16. místě s necelými 1,5 %. Je i třetím nejdůležitějším dovozcem služeb s asi 10% podílem (opět za Francií a Německem), kdežto Česká republika je na 15. pozici s necelými 1,5 %. Pokud jde o vývoz služeb mimo EU, pak je Velká Británie největším vývozcem se zhruba 22,5 % z celkového vývozu EU (ČR obsadila 18. pozici s 0,7 %) a druhým největším dovozcem s 13,7 % za Německem. Jedná se o údaje z roku 2014.
Index průmyslové produkce v ČR i ve Velké Británii roste, v roce 2015 o 4,8 %, resp. o 1,1 %. Ale zatímco v ČR se již dávno dostal na úroveň před rokem 2009 a dokonce ji předstihl (115,5 % úrovně roku 2010), ve Velké Británii tomu tak ještě není (98,2 % úrovně roku 2010). Ve stavebnictví je tomu naopak. Stavebnictví v roce 2015 sice rostlo v ČR tempem 7,2 %, ale stále je na necelých 93 % úrovně roku 2010. Velká Británie byla v roce 2015 na úrovni 108 % roku 2010.
Růst průmyslové výroby je pro ČR zásadní, protože podíl průmyslu (včetně stavebnictví) na hrubé přidané hodnotě činí v ČR 32,5 % (nejvyšší podíl v EU, ve Velké Británii jen 13,8 %) a dává práci téměř 29 % pracujících osob. Pro Velkou Británii je naopak velmi důležitý sektor služeb, který se podílí na HPH více než 79 % (5. nejvyšší hodnota v EU) a zaměstnává téměř 83 % pracujících, zatímco v ČR tvoří služby jen 59,5 % HPH (nejnižší hodnota v EU) s podílem na zaměstnanosti jen 60,2 % (údaje z roku 2015).

Britové se práce neštítí

Míra ekonomické aktivity obyvatel ve věku 15 až 64 let v ČR dosahuje 74 %, ve Velké Británii až 77 %, přitom průměr EU je 72,5 % (údaje jsou z roku 2015). Nejčastěji pracují nebo by chtěli pracovat obyvatelé Švédska, kde míra ekonomické aktivity dosáhla 81,7 %, a naopak nejnižší míru ekonomické aktivity najdeme v Itálii (64 %). Větší rozdíly, pokud jde o míru ekonomické aktivity, se projevují u žen, mladých lidí a osob nad 65 let. Ve Velké Británii je míra ekonomické aktivity žen ve věku 15 až 64 let 71,7 %, zatímco v ČR jen 66,5 %, u mladých lidí (15 až 24 let) činí ve Velké Británii 58,6 % a v ČR jen 32,5 %. Ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 65 a více let je ve Velké Británii 10,6 %, kdežto v ČR jen 5,7 % (podle údajů z roku 2015).

Obě země tradičně patří ještě spolu s Německem k zemím s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v roce 2015 u nás dosáhla hodnoty 5,1 %, ve Velké Británii 5,3 % a v Německu jen 4,6 %. Průměr zemí EU se vyšplhal na 9,4 %, přičemž nejhůře jsou na tom Španělsko se 22,1 % a Řecko se 24,9 %.
Podle údajů ze Structure of Earnings Survey, které proběhlo v roce 2014, si osoba pracující ve Velké Británii v průmyslu, stavebnictví nebo ve službách vydělá průměrně 3 103 eur měsíčně. Muži dostávají 3 509 eur a ženy 2 688. Je to dokonce více než v Německu (2 918 eur).
Pro porovnání: Češi si vydělají průměrně jen 878 eur měsíčně. I při srovnávání výdělků ve standardu kupní síly (PPS), což je umělá měna odrážející rozdíly v národních cenových úrovních, které nejsou zachyceny směnným kurzem, obyvatelé Velké Británie za svou práci dostanou průměrně 2 702 PPS, Němci 2 797 PPS a Češi jen 1 345 PPS.

Velká Británie není levnou zemí. Komparativní cenová úroveň je indikátor, který v zásadě ukazuje, zda je určitá země proti průměru EU dražší nebo levnější. Nejvyšší komparativní hladinu cen vykazuje sever Evropy, a to Velká Británie se 131 % (průměr EU = 100 %), která je hned za Dánskem (137 %) nejdražší zemí EU. Nejlevněji je v Bulharsku (47 %) a levně je i u nás (63 % průměru EU).

Do manželství vstupují Britové stejně často jako my

Velká Británie je poměrně hustě osídlenou zemí. Na 1 km2 zde připadá průměrně asi 266 obyvatel, a to je nejvíce z velkých zemí (v Německu vychází 227 obyvatel na km2, ve Francii jen 105). Naproti tomu v ČR připadá na km2 o polovinu méně obyvatel – 136. Nejvíce se lidé tísní v malých zemích, a to na Maltě (1 352 obyvatel na km2), v Nizozemsku (501 obyvatel na km2) a v Belgii (370 obyvatel na km2).

V roce 2011 připadalo na tisíc obyvatel ve Velké Británii 4,5 a v České republice 4,3 sňatků, což jsou údaje zhruba srovnatelné s unijním průměrem.
Nejčastěji vstupují do manželství Kypřané (7,3) a také Litevci s Malťany (6,3 a 6,2 sňatků), nejméně Slovinci a Bulhaři (asi tři sňatky na 1 tis. obyvatel).

Počet obyvatel v Británii se rychle zvyšuje

Jedné ženě ve Velké Británii se narodilo v roce 2014 průměrně 1,81 dítěte, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v EU. Naproti tomu v ČR dosáhla hodnota úhrnné plodnosti ve stejném roce jen 1,53 a je zhruba v polovině žebříčku zemí EU. Na samém konci tohoto žebříčku se nachází Portugalsko s údajem 1,23. Méně než 1,5 dítěte připadalo na jednu ženu celkem ve 12 zemích EU včetně Německa. Obyvatel Velké Británie narozený v roce 2014 má naději, že se dožije 81,4 roku. Obyvatel ČR narozený ve stejném roce pak 78,9 roku. Průměrný obyvatel EU pak 80,9 roku. Počet obyvatel ČR i Velké Británie se zvyšuje, ale ve Velké Británii mnohem vyšším tempem. Hrubá míra celkového přírůstku obyvatel tam činila v roce 2014 celkem 8,1 osoby na 1 tis. obyvatel (v ČR 2,5), z toho přírůstek migrací byl 4,9 (v ČR 2,1). Nejvíce rostl v roce 2014 počet obyvatel díky přírůstku migrací v Lucembursku (19,9).

K nejvzdělanějším národům v Unii patří Britové

V roce 2015 nemělo v České republice jen 6,8 % obyvatel ve věku 25 až 64 let dokončenou alespoň střední školu nebo učební obor. Ve Velké Británii byl podíl takových lidí vyšší, přes 20 %. V celé EU je jich 23,5 %. Vůbec nejméně vzdělaní jsou z tohoto pohledu lidé na Maltě (56,5 %) a v Portugalsku (54,9 %).
Co do počtu vysokoškoláků patří obyvatelstvo Velké Británie k nejvzdělanějším v Evropské unii. Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí tam dosáhl v roce 2015 skoro 42 % obyvatel ve věku 25 až 64 let. Více vysokoškoláků než Velká Británie má jen Finsko a Irsko. Česká republika zaostává za většinou ostatních států EU, hodnota 22,2 % je pátá nejnižší.
Obyvatelstvo Velké Británie pokračuje ve svém vzdělávání i po dokončení běžného školního cyklu. V rámci šetření o celoživotním vzdělávání v roce 2015 celkem 15,7 % Britů ve věku 25 až 64 let uvedlo, že se zúčastnilo vzdělávání a odborné přípravy během čtyř týdnů předcházejících tomuto šetření.
V celé EU to bylo jen 10,7 % obyvatel, v ČR pouhých 8,5 % obyvatel. Na špičce stojí Dánsko se 31,3 %.

Téměř čtvrtina Britů se potýká s chudobou nebo sociálním vyloučením

V roce 2014 bylo v České republice pouze 14,8 % obyvatel ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je nejméně z celé EU. Ve Velké Británii dosahuje tato hodnota 24,1 %, to zhruba odpovídá průměru Evropské unie, kde se s chudobou nebo sociálním vyloučením potýká přes 24 % obyvatelstva. Nejhůře jsou na tom lidé v Bulharsku. Tam je ohroženo chudobou více než 40 % osob.