Chudoba postihuje i zaměstnané

VYDÁNÍ: 07-08/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

K romě samotné výše příjmů pracujících osob hraje při zjišťování míry chudoby zásadní roli složení domácností, ve kterých tyto osoby žijí, a to z hlediska poměru vyživovaných (nejčastěji závislých dětí) a vyživujících (vesměs pracujících) osob.
Míra ohrožení příjmovou chudobou zůstává v České republice dlouhodobě stabilní, a to na úrovni 9–10 %. V roce 2015 žilo pod hranicí příjmové chudoby 9,7 % osob, přičemž tato hranice byla pro domácnost jednotlivce 10 220 Kč/měsíc čistého disponibilního příjmu. Pro přepočet na další typy domácností se zohledňuje jejich složení. Pro dvě dospělé osoby je již 15 330 Kč/měsíc a pro rodiče se dvěma dětmi mladšími 13 let se jedná o 21 461 Kč/měsíc.
Tato míra je odlišná pro různé skupiny osob v závislosti na jejich převažující ekonomické aktivitě. Nižší míru ohrožení příjmovou chudobou nalezneme u pracujících osob (celkem 4,1 %), u zaměstnanců je dokonce ještě nižší než u osob samostatně výdělečně činných. U osob ekonomicky neaktivních, jako jsou důchodci, děti, studenti a osoby v domácnosti, je tato míra již o něco vyšší. Největší hodnotu však najdeme u nezaměstnaných osob, u nichž je ohrožen každý druhý.

Ohroženy jsou hlavně důchodkyně a děti nezaměstnaných

Vedle skutečné míry příjmové chudoby dané skupiny osob je velice důležité sledovat, na jak velkou skupinu osob toto riziko doléhá. Četnost zastoupení dané skupiny v populaci je druhý faktorem, který ovlivňuje výsledek. Pokud oba faktory působí v určité skupině osob současně, potom osoby z této skupiny mají větší riziko být v ohrožení příjmovou chudobou.

Míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2015 podle převažující ekonomické aktivity (v %)

Míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2015 podle převažující ekonomické aktivity (v %)

Struktura osob ohrožených příjmovou chudobou v roce 2015 sestávala převážně z osob nezaměstnaných, starobních důchodců, pracujících a dětí do 16 let. Čtvrtinu zde tvoří právě nezaměstnaní, a to především z důvodu jejich vyšší míry ohrožení příjmovou chudobou, která u nich dosahuje 45,4 %. Větší počet pracujících (pětina) a starobních důchodců (šestina) ve skupině osob ohrožených příjmovou chudobou je dán převážně jejich hojným zastoupením v populaci. Konkrétně těch pracujících osob, které s další pracující osobou živí ostatní členy domácnosti, je v populaci třetina, a proto také častěji patří mezi ohrožené příjmovou chudobou.
Mezi starobními důchodci ohroženými příjmovou chudobou je každá druhá osoba samostatně žijící nepracující důchodkyně starší 65 let. U těchto žen působí oba faktory, jak jejich větší zastoupení v populaci, tak zároveň větší míra ohrožení příjmovou chudobou (20,9 %). U dětí do 16 let, které jsou zastoupeny mezi ohroženými příjmovou chudobou, hraje vedle jejich většího počtu v populaci významnou roli také jejich větší celková míra ohrožení příjmovou chudobou (14,6 %). Ta je značně vysoká zvláště pro děti žijící s nepracujícími rodiči. Právě u dětí je zřetelné, že jejich riziko ohrožení příjmovou chudobou je z velké části závislé na ekonomické aktivitě jejich rodičů, protože vychází z příjmové situace celé domácnosti.

Kdo žije sám, riskuje, že bude chudý

Rozdělením osob do jednotlivých typů domácností podle převažující ekonomické aktivity osoby v jejím čele zjistíme, že míry ohrožení příjmovou chudobou osob pro každý typ ekonomického postavení osoby v čele vzrostly oproti rozdělení samotných osob podle jejich vlastní ekonomické aktivity. To je dáno tím, že ekonomicky závislé osoby, které se častěji vyskytují pod hranicí příjmové chudoby, automaticky kvůli nutnosti být vyživován navyšují riziko ohrožení příjmovou chudobou všem členům domácnosti, tedy i osobám v čele domácnosti. To je důvod, proč právě i pracující osoby, ať už zaměstnanci nebo samostatně činní, jsou, i přes jejich příjmové zabezpečení, také ohroženi příjmovou chudobou.

Míry ohrožení příjmovou chudobou osob v roce 2015 podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti (v %)

Míry ohrožení příjmovou chudobou osob v roce 2015 podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti (v %)

Na druhou stranu, je-li v čele domácnosti (bez žádných ekonomicky aktivních členů) starobní důchodce nebo nezaměstnaný, je samozřejmě jeho míra ohrožení příjmovou chudobou vyšší, jelikož není podporován jinou vydělávající osobou. Toto riziko je pak vyšší pro všechny členy jeho domácnosti.
Například rodina se třemi dětmi, kterých je v populaci něco přes 2,4 % ze všech domácností, jejíž otec pracuje a matka je na mateřské dovolené, bývá často ohrožena příjmovou chudobou, a to z důvodu většího počtu vyživovaných osob než těch vyživujících. V tomto případě by ekonomicky aktivní osoba byla ohrožena příjmovou chudobou stejně jako všichni členové její domácnosti, přestože má své vlastní příjmy mnohem vyšší než stanovuje hranice příjmové chudoby. Naopak v domácnosti nezaměstnané matky samoživitelky se dvěma dětmi, jejíž příjmy často nedosahují příjmové hranice chudoby uvedené pro takovou domácnost, budou všichni členové této domácnosti ohroženi příjmovou chudobou.

Struktura osob ohrožených příjmovou chudobou v roce 2015 podle jejich převažující ekonomické aktivity (v %)

Struktura osob ohrožených příjmovou chudobou v roce 2015 podle jejich převažující ekonomické aktivity (v %)

Starobní důchodci nad hranicí chudoby

Při pozorování rizika ohrožení příjmovou chudobou lze poukázat také na osoby, které se pohybují lehce nad stanovenou hranicí příjmové chudoby. V rozmezí od této hranice, definované jako 60 % mediánu ekvivalizovaného národního disponibilního příjmu domácnosti, do 70 % tohoto mediánu se nachází dalších 7,4 % populace. Míra ohrožení příjmovou chudobou by při použití této vyšší hranice pak vzrostla na 17,1 %. Osoby, které balancují těsně nad stanovenou hranicí příjmové chudoby, žijí nejčastěji v domácnostech starobních důchodců, u nichž by se míra ohrožení příjmovou chudobou zvýšila při použití této vyšší hranice více než o dvojnásobek. Naopak osoby v domácnostech nezaměstnaných spadají pod mezinárodně definovanou hranici 60 % mediánu již rovnou téměř ve všech případech, proto posunem hranice by se počet nezaměstnaných ohrožených příjmovou chudobou výrazně nenavýšil. Tato hranice tedy dobře rozlišuje mezi jednotlivými typy domácností, protože odděluje domácnosti s velice nízkými příjmy (v čele primárně s nezaměstnanou osobou), od těch s příjmy těsně nad hranicí chudoby (starobní důchodci) a těch s vyššími příjmy (především pracující osoby v čele domácnosti).

Vliv sociálních transferů na snižování míry ohrožení příjmovou chudobou podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti (v %)

Vliv sociálních transferů na snižování míry ohrožení příjmovou chudobou podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti (v %)

Sociální dávky domácnostem často pomáhají

Díky rozlišení příjmové situace domácností podle ekonomického postavení osob v čele lze vhodně stanovit a cílit nejrůznější sociální transfery, které ohroženým domácnostem zlepší jejich příjmovou situaci. Domácnostem starobních důchodců nejvíce pomohou dávky důchodového pojištění (penze), které tvoří největší položku všech sociálních transferů. To je dáno také větším počtem starobních důchodců v populaci. Díky pobírání této dávky se sníží takovým osobám míra ohrožení příjmovou chudobou na pětinu původní hodnoty. Vedle toho domácnostem nezaměstnaných se sníží tato míra více než o 10 procentních bodů díky podpoře v nezaměstnanosti. Další dávky sociální podpory, nemocenského pojištění a ostatní sociální dávky vhodně vylepšují příjmovou situaci také i domácnostem pracujících osob. Všechny tyto sociální transfery výrazně snižují celkovou míru ohrožení příjmovou chudobou, a to přibližně na třetinu její původní hodnoty.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Mezinárodní workshop o šetření v domácnostech

Mezinárodní workshop

Ve dnech 14. a 15. září se v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze uskutečnil mezinárodní seminář o statistickém šetření v domácnostech EU-SILC, který pořádal Český statistický úřad ve spolupráci s Eurostatem a Fakultou informatiky a statistiky VŠE. Zúčastnili se ho odborníci z 37 evropských zemí, zástupci Eurostatu, zástupce Světové banky a odborníci z ČSÚ.

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

ilustrativní fotka

Zadlužení se nevyhýbá ani českým seniorům. Ve fázi, kdy již nejsou schopni hradit své závazky, nastupuje exekuce na starobní důchod. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.

Indikátory životní úrovně domácností pohledem mezinárodní statistiky

Ilustrační foto

Na veřejnosti se v nedávné době objevila zpráva, že až 40 % domácností v České republice balancuje na hranici chudoby. Údaje Českého statistického úřadu ale hovoří jinak. Pojďme si tuto problematiku vysvětlit.

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

ilustrativní fotka

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Ilustrační foto

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Příjmová nerovnost v České republice

Ing. Michaela Brázdilová

V současném světě je potřeba znát, jak vývoj společnosti dopadá nejen na společnost jako celek, ale jak rovnoměrně jsou dopady ekonomického vývoje rozloženy, zda z tohoto vývoje čerpají všechny složky společnosti a nejen některé. Tomuto trendu se říká inkluzivní růst.

Příjmy domácností narostly nejrychleji od hospodářské krize

Ilustrační foto

Ve statistice národních účtů se můžeme setkat s hrubým disponibilním důchodem domácností. V prvních třech čtvrtletích 2015 dosáhl 1 694,7 mld. Kč nominálně a meziročně stoupl o 38,8 mld. O čem tento ukazatel vypovídá?

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

doc. Ing. Jiří Večerník, CSc.

Sociolog Jiří Večerník se zamýšlí nad indikátory, kterými statistici měří příjmovou chudobu. V odpovědi na otázku týkající se materiální deprivace zmiňuje dílo Adama Smithe Bohatství národů z roku 1776. „Objevit se na veřejnosti bez kožených bot by bylo ostudou i pro chudého člověka,” cituje zakladatele klasické ekonomie.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice

ilustrační foto

Průměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech mírně narůstá. Ze šetření EU-SILC vyplývá, že domácnosti pobírající příspěvek měly v průměru o 6 tis. Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení, než domácnosti, které příspěvky nepobíraly.

Šetření v domácnostech

ilustrační foto

Český statistický úřad provádí několik výběrových šetření v domácnostech, přičemž většina z nich je dána evropskou legislativou, a jedná se tedy o povinně zjišťované statistické ukazatele. Přesto je účast v těchto šetřeních pro české domácnosti dobrovolná.