Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

VYDÁNÍ: 07-08/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Příjmy z práce mají největší podíl na všech příjmech domácností. V roce 2015 dosahoval příjem ze zaměstnání (mzdy a platy v průměru na měsíc a zaměstnance) 27 321 Kč. Vedle zaměstnanců je i početná skupina osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). V roce 2015 si tímto způsobem vydělávalo více než 755 tis. osob (přepočtené úvazky). Jejich průměrný měsíční příjem z podnikání činil 46 668 Kč.
Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy více než trojnásobně. Naproti tomu průměrný příjem OSVČ se zvýšil za toto období jenom 1,5násobně. Měření příjmů OSVČ je
dotčeno existencí tzv. švarc systému, kdy jsou zaměstnanci formálně ve vztahu se svým zaměstnavatelem formou dodavatele služeb. Z vývoje v časové řadě je patrné, že příjem OSVČ je více závislý na celkové ekonomické situaci a jejich příjmy mají i tendenci k většímu poklesu v případě recese, což není případem zaměstnanců. Zajímavé také je, že v době ekonomické recese stoupá počet OSVČ a klesá počet zaměstnanců a obráceně, v době konjuktury, klesá počet OSVČ. Tudíž platí, že část zaměstnanců, kteří přišli v období krize o práci, byla nucena se zaměstnat formou živnosti, a naopak v době zlepšující se ekonomické situace volí opět zaměstnanecký poměr.

Polovina zaměstnaných v zahraničí pracovala v Německu

V posledních letech byl zaznamenán nárůst počtu pracujících z ČR v zahraničí. Kvůli oslabení české koruny je práce v cizině atraktivnější. V průměru si pracující v zahraničí vydělá téměř 2,5krát více než v ČR.
V roce 2015 dojíždělo za zaměstnáním do zahraničí téměř 50 tis. osob. Jejich průměrný měsíční příjem ve formě mezd a platů činil 67 785 Kč. Polovina z nich dojížděla za prací do Německa, dále následovaly Rakousko, Velká Británie a Slovensko. Celkově si domů přinesli přes 41 mil. Kč.
Mezi české domácnosti se řadí i zaměstnanci, kteří pracují v zahraničí po dobu kratší než jeden rok, nebo také tzv. pendleři. To jsou zaměstnanci překračující státní hranici. U obou skupin platí, že většina spotřeby jejich domácnosti je realizována na území ČR.
Vedle toho pracují a žijí v zahraničí Češi, kteří již nejsou rezidenty ČR a tudíž nepatří mezi české domácnosti. V roce 2015 žilo v zahraničí kolem 350 tis. Čechů, kteří mají ještě přímou vazbu na ČR.

Zadlužení domácností ve vybraných zemích EU28 v roce 2014 (v %)

Zadlužení domácností ve vybraných zemích EU28 v roce 2014 (v %)

Jaké další příjmy mají české domácnosti

Kromě příjmů z práce mají české domácnosti i jiné důchody (příjmy). Nejvýznamnější jsou penze, sociální dávky a jiné důchody, jako jsou například příjmy z dividend a z úroků. Souhrnným ukazatelem, který zahrnuje všechny zmiňované důchody a od kterého se odečtou daně z těchto důchodů a také placené úroky a další vydání, jako jsou například peněžní dary, je čistý disponibilní důchod. Jedná se o důchod, který domácnost může přímo využít k nákupu zboží a služeb, nebo si ho může ponechat ve formě úspor. V roce 2015 dosáhl průměrný měsíční čistý disponibilní důchod hodnoty 17 635 Kč. Z největší části byl tvořen příjmy z pracovní činnosti (68 %), z penzí (18 %), z ostatních sociálních dávek (9 %) a ostatních čistých důchodů (5 %). Za posledních 20 let se mírně snížil podíl příjmů z pracovní činnosti a vzrostl podíl příjmů z penzí, což souvisí s demografickým vývojem, kdy se zvyšuje podíl starobních důchodců.
Z důvodu mezinárodního srovnání je třeba čistý disponibilní důchod upravit, a to o služby a zboží nakupované státem nebo přímo poskytované domácnostem. V roce 2015 dosahoval upravený disponibilní důchod na obyvatele v ČR 76,1 % průměru EU. Nejvyšších disponibilních důchodů dosahovali obyvatelé Norska a Německa, dále Rakouska, Francie, Belgie, Švédska a Finska.
Naopak nejnižší důchody měli v Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku, Chorvatsku, Estonsku a Maďarsku. ČR tak měla v tomto mezinárodním srovnání druhé nejvyšší příjmy z tzv. nových členských zemí států EU.

Upravený disponibilní důchod na obyvatele v roce 2015 (v %, EU28 = 100)

Upravený disponibilní důchod na obyvatele v roce 2015 (v %, EU28 = 100)

Úspory versus dluhy

Z pohledu národního účetnictví se za úspory domácností považuje ta část disponibilního důchodu domácností, která není vynaložena na spotřební výdaje, ale na investice zejména do bydlení nebo do finančních aktiv. Tento ukazatel však nedává informaci o tom, jak jsou domácnosti bohaté, ale kolik finančních prostředků si mohou v daném roce dovolit v nějaké formě investovat, aniž by se musely zadlužit. Patrně nejvyšší informační přínos v sobě nese ukazatel úspory domácností, kterou vytvoří průměrný Čech za období jednoho měsíce. Tento pohled na úspory však nemá významný vliv na trendy z hlediska tvorby úspor, neboť počet obyvatel ČR je poměrně stabilní. Vývoj úspor jasně ukazuje, že domácnosti vytvářejí úspory v závislosti na aktuální situaci ekonomiky z hlediska hospodářského cyklu.

Co měří údaje národního účetnictví

Cílem národního účetnictví je zachytit úplné jevy v ekonomice a jejich vzájemnou provázanost. Příjmy zahrnují veškeré příjmy, oficiálně přiznané i nepřiznané. Také spotřeba domácností v národních účtech zahrnuje veškeré výdaje domácností, včetně spotřeby produktů, které jsou považovány za neetické či nelegální, například prostituce a narkotika. Dále je zahrnuta spotřeba produktů, které si domácnosti vyrobí samy, jako jsou zemědělské výpěstky pro vlastní spotřebu nebo imputované nájemné domácností bydlících ve vlastních obydlích. Odhad výdajů na konečnou spotřebu domácností je proveden kombinací řady datových zdrojů (statistika rodinných účtů, statistika maloobchodu či energetiky) a modelových propočtů. Výdaje na konečnou spotřebu domácností se zachycují v mezinárodní klasifikaci COICOP. Jedná se o klasifikaci, kde jsou jednotlivé předměty spotřeby členěny podle účelu. Silným nástrojem, který je využíván při sestavování národních účtů, je tzv. bilanční princip. Nikdy se nejedná jenom o dílčí statistiku, ale o konfrontaci více údajů. Pokud domácnosti vykážou v rodinných účtech, kolik vydají kupříkladu za cigarety, jsou tato čísla upravována pomocí toků produktů. Zdroje se vždy musí rovnat užití. To, co se u nás vyrobí a doveze, musí mít protistranu v užití, a to ve vývozu, nebo v domácí spotřebě.

Protipólem úspor domácností jsou jejich dluhy. Z pohledu národního účetnictví lze tento vývoj posuzovat pomocí ukazatele stavu přijatých půjček na jednoho obyvatele na konci roku. Za posledních dvacet let se hodnota dluhu průměrného Čecha vyšplhala z 15 507 Kč v roce 1995 na 132 112 Kč v roce 2015. Od roku 2002 se domácnosti zadlužovaly rychleji. Teprve od roku 2009 dochází ke zpomalování tempa zadlužování. Na nárůstu zadlužování se podepisovaly převážně dlouhodobé půjčky, neboť během tohoto období došlo k nárůstu cen nemovitostí.
Pokud jde o dlouhodobé půjčky, domácnosti v ostatních státech EU se zadlužují podobně jako domácnosti v ČR. Naopak krátkodobé půjčky mají větší váhu ve Švédsku, Řecku, na Kypru či v Polsku. Relativně nejvíce zadlužené domácnosti jsou v Dánsku a v Lucembursku. Ve srovnání s českými domácnostmi je jejich zadlužení více než dvojnásobné.

Autor: , ředitel odboru národních účtů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Otevřenost české ekonomiky aneb jak interpretovat ekonomická data

Ilustrační foto

V terminologii ekonomů je Česká republika malou otevřenou ekonomikou. Její ekonomický vývoj je tak do značné míry závislý na vývoji na zahraničních trzích.

Růst spotřeby domácností se zmírnil

ilustrativní fotka

Ekonomický vývoj ve 3. čtvrtletí 2018 potvrdil zpomalení meziročního růstu HDP. Domácnosti, které byly jedním z hlavních tahounů hospodářského růstu, více vydaly na spotřebu a investice. Míra úspor v roce 2017 i 2018 však byla nižší než v předcházejících letech.

Nejmenší dluh má Estonsko, největší Řecko

ilustrativní fotka

Většina zemí Evropské unie dlouhodobě nedodržuje maastrichtské kritérium. Jde o to, že hrubý konsolidovaný dluh k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %. Tuto hranici v roce 2008 překročilo devět a v roce 2016 dokonce 16 členských států.

Zadluženost přijetí eura nebrání

ilustrativní fotka

Se zadlužeností 36,77 % HDP patřilo Česko na konci roku 2016 mezi evropské premianty. Nižší úroveň vykázaly jen tři země. Avšak ne vždy jsme na tom byli tak dobře. Podívejme se, jaká byla dynamika vývoje dluhu ČR a jeho struktury od roku 1995.

Dluhy straší Evropu

ilustrativní fotka

Statistika umí nejen potěšit, ale i vystrašit. Stav a vývoj zadlužení evropských zemí patřily v poslední dekádě k těm údajům, které veřejnost spíše děsily.

Spotřeba domácností táhne růst HDP

Ilustrační foto

Ve většině zemí EU, a to i v Česku, růst spotřeby domácností letos zrychloval i díky rostoucí důvěře spotřebitelů.

Jak se bydlí v Unii

ilustrativní fotka

V některých evropských státech mají lidé ve věku 65 a více let, kteří žijí v jednočlenných domácnostech, výhodu. Bydlí totiž ve svém. Kterých zemí se to v roce 2015 týkalo a jak na tom byli senioři v ČR, ukazují data Eurostatu a ČSÚ.

Domácnosti by služby rády využívaly ve větším rozsahu

ilustrativní fotka

V šetření Životní podmínky EU-SILC zjišťoval ČSÚ i přístup k službám, jako jsou péče o děti, vzdělávání, zdravotnictví a domácí péče. Představujeme výsledky tohoto šetření.

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

ilustrativní fotka

Zadlužení se nevyhýbá ani českým seniorům. Ve fázi, kdy již nejsou schopni hradit své závazky, nastupuje exekuce na starobní důchod. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

ilustrativní fotka

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Ilustrační foto

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Chudoba postihuje i zaměstnané

ilustrativní fotka

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Příjmová nerovnost v České republice

Ing. Michaela Brázdilová

V současném světě je potřeba znát, jak vývoj společnosti dopadá nejen na společnost jako celek, ale jak rovnoměrně jsou dopady ekonomického vývoje rozloženy, zda z tohoto vývoje čerpají všechny složky společnosti a nejen některé. Tomuto trendu se říká inkluzivní růst.

Příjmy domácností narostly nejrychleji od hospodářské krize

Ilustrační foto

Ve statistice národních účtů se můžeme setkat s hrubým disponibilním důchodem domácností. V prvních třech čtvrtletích 2015 dosáhl 1 694,7 mld. Kč nominálně a meziročně stoupl o 38,8 mld. O čem tento ukazatel vypovídá?

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

doc. Ing. Jiří Večerník, CSc.

Sociolog Jiří Večerník se zamýšlí nad indikátory, kterými statistici měří příjmovou chudobu. V odpovědi na otázku týkající se materiální deprivace zmiňuje dílo Adama Smithe Bohatství národů z roku 1776. „Objevit se na veřejnosti bez kožených bot by bylo ostudou i pro chudého člověka,” cituje zakladatele klasické ekonomie.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice

ilustrační foto

Průměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech mírně narůstá. Ze šetření EU-SILC vyplývá, že domácnosti pobírající příspěvek měly v průměru o 6 tis. Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení, než domácnosti, které příspěvky nepobíraly.

HDP 2014: Vyšší útraty domácností hlavně za zboží z dovozu

Ilustrační foto

Že česká ekonomika loni ožila, není třeba opakovat. Čísla o struktuře HDP, meziročním a mezikvartálním růstu jeho složek či výkonnosti odvětví jsou už týdny známa. Co víme dál?