Otázka intervencí ČNB

VYDÁNÍ: 07-08/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Na základě kterých údajů se Česká národní banka (ČNB) v roce 2013 rozhodovala zahájit kurzové intervence? Co tehdy brala v potaz a jaký byl tehdejší stav ekonomiky z pohledu dat ČSÚ?

Na základě kterých údajů se Česká národní banka (ČNB) v roce 2013 rozhodovala zahájit kurzové intervence? Co tehdy brala v potaz a jaký byl tehdejší stav ekonomiky z pohledu dat ČSÚ? Tyto otázky jsou stále aktuální. Otázka správnosti, či nesprávnosti intervencí je předmětem debat v odborných kruzích i v médiích. Netroufám si ji jakkoliv komentovat, nicméně z pozice statistika se mohu kompetentně vyjádřit ke kvalitě údajů ČSÚ, které tehdy ČNB měla k dispozici při svém rozhodování.
Údaje, které ČSÚ publikuje, jsou vždy nestranným odhadem založeným na aktuálně dostupných datech a jejich zpřesňování je běžnou součástí statistické práce. V případě diskutovaného období, tedy listopadu 2013, měli uživatelé k dispozici údaje o vývoji ekonomiky za tři čtvrtletí roku 2013. Podle prvních údajů HDP ve třetím čtvrtletí meziročně poklesl o 1,2 % a spotřeba domácností se snížila o 0,1 %. Po přechodu na nový statistický standard ESA2010 v roce 2014 byly tyto údaje revidovány. HDP poklesl o 0,3 % a výdaje na konečnou spotřebu vzrostly o 1,1 %. Po získání definitivních údajů za rok 2013, které byly publikovány v červnu 2016, HDP ve třetím kvartále roku 2013 poklesl o 0,3 % a spotřeba domácností vzrostla o 0,6 %. Výsledná revize HDP je tak v tomto období 0,9 procentního bodu a 0,7 procentního bodu u spotřeby domácností.
Přestože tyto revize mohou být pro některé uživatele statistických dat nepříjemné, jen obtížně se jim lze vyhnout. ČSÚ totiž může čtvrtletní údaje dokončit až po sestavení ročních národních účtů založených na definitivních údajích ze statistických výkazů a administrativních dat. Navíc platí, že odhady, které jsou prováděny v turbulentních obdobích, kdy se mění zvyky spotřebitelů i firem, jsou výrazně obtížnější. Cílem čtvrtletních odhadů je poskytnout v co nejkratším čase informace o základním směřování ekonomiky. Následné zpřesnění je přirozenou součástí statistické činnosti a uživatelé jsou si těchto změn plně vědomi a jsou na ně připraveni.
Navzdory revidovaným údajům tedy můžeme konstatovat, že obrázek o vývoji ekonomiky nebyl výrazněji změněn. Navíc jsem si jist, že pokud uživatel provádí rozhodování nad svou věcí a bere přitom v potaz data ČSÚ, jistě nezvažuje jen jeden ukazatel, například HDP, ale i zaměstnanost, průměrnou mzdu, odvětvové statistiky, inflaci apod. Kromě toho bezesporu hodnotí i další fakta, okolnosti a vlivy. Vždy ale platí, a to i v případě ČNB, že rozhodování je jeho výsadní kompetencí, do níž ČSÚ žádným způsobem nezasahuje. Naším úkolem je produkovat spolehlivá a nezávislá data. Tento úkol se snažíme co možná nejkvalitněji plnit. A díky tomu se těšíme vysoké důvěře laické i odborné veřejnosti.

Autor: , místopředseda ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kurzový závazek skončil

ilustrativní fotka

ČNB 6. dubna 2017 přestala intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz poblíž hladiny 27 korun za euro. Co to znamená pro ceny zahraničního obchodu? Především to, že na ně opět začaly působit kurzové vlivy.

Spotřeba domácností táhla růst HDP

ilustrativní obrázek

Hospodářský růst během prvních tří čtvrtletí roku 2016 zpomaloval. Za vysokou ekonomickou dynamikou roku 2015 stála výjimečná kombinace růstových faktorů. Tato situace se však již v loňském roce znovu neopakovala.

Sezónní očištění a vypovídací schopnost mezičtvrtletních indexů HDP

Ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) jako ukazatel souhrnné výkonosti ekonomiky je velmi podrobně sledován celou řadou uživatelů. Z hlediska nejen odborné veřejnosti je samozřejmě nejzajímavější jeho vývoj ve srovnatelných cenách oproti jinému čtvrtletí. K tomu se používají především dva tzv. indexy fyzického objemu. Jde o meziroční index a mezičtvrtletní index. Použití každého z indexů má své pro a proti.

Rozdíl mezi HPH a HDP

Ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?

HDP odliv zisků nezohledňuje

ilustrativní fotka

K hodnocení výkonnosti ekonomiky se běžně používá hrubý domácí produkt. Ten ovšem nebere ohled na tak závažnou skutečnost, jakou jsou zisky podniků pod zahraniční kontrolou, které odtékají z Česka do zahraničí. Jak ukazuje právě vydaná analýza ČSÚ, existují ukazatele, které tento fakt reflektují.

Jak měříme výkon české ekonomiky?

Ilustrační foto

Čtvrtletní odhady hrubého domácího produktu sestavuje Český statistický úřad dříve, než mají firmy hotové účetní závěrky. Jeho informace proto nelze ani přeceňovat, ale ani podceňovat. Vždy však striktně měří jen to, co již nastalo, a neprovádí predikce vývoje ekonomiky v budoucím období.

Skutečné faktory růstu české ekonomiky

Česká ekonomika již sedmé čtvrtletí po sobě meziročně roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl HDP o 4,4 %. Průměr za celé období od čtvrtého čtvrtletí 2013 činí 2,5 %.

Odhady zdrojů a užití HDP České republiky pro období 1970–1989

ilustrativní fotka

Čeští statistici prezentovali poprvé údaje o hrubém domácím produktu z období plánované ekonomiky. V zemích střední a východní Evropy se jedná o výjimečný počin široce využitelný v celé řadě vědeckých disciplín.

Po 20 letech dochází k revizi národních účtů

ilustrativní obrázek

Národní účty představují jediný celosvětově přijímaný systém popisu ekonomiky státu. Systematicky jsou budovány od 50. let 20. století s tím, že se čas od času, s ohledem na měnící se sociálně-ekonomické podmínky, revidují.