Příjmová nerovnost v České republice

VYDÁNÍ: 07-08/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V současném světě je potřeba znát, jak vývoj společnosti dopadá nejen na společnost jako celek, ale jak rovnoměrně jsou dopady ekonomického vývoje rozloženy, zda z tohoto vývoje čerpají všechny složky společnosti a nejen některé. Tomuto trendu se říká inkluzivní růst.

V současném světě je potřeba znát, jak vývoj společnosti dopadá nejen na společnost jako celek, ale jak rovnoměrně jsou dopady ekonomického vývoje rozloženy, zda z tohoto vývoje čerpají všechny složky společnosti a nejen některé. Tomuto trendu se říká inkluzivní růst.
Nerovnost v příjmech lze sledovat pomocí několika různých indikátorů. Většina z nich je založena na porovnání procenta nejbohatších a procenta nechudších. Podle údajů ze šetření Životní podmínky 2015, probíhajícího u českých domácností, disponovalo 10 % nejbohatších osob v České republice 5,2krát vyššími příjmy než 10 % nejchudších. Častěji se udává poměr S80/S20 (známý jako koeficient nerovnosti příjmů), podle něhož připadalo v roce 2015 na pětinu osob s nejvyššími příjmy 3,5krát více příjmů než na pětinu osob s příjmy nejnižšími. Za posledních deset let se tato hodnota drží stále v rozmezí 3,4–3,6, přičemž žádný vývojový trend není patrný.
Ve srovnání mezi evropskými zeměmi vykazuje ČR dlouhodobě vedle severských zemí (především Norska, Finska a Islandu) jednu z nejnižších hodnot tohoto indikátoru. Naopak největší nerovnosti v příjmech udávají kromě Rumunska a Bulharska (hodnoty vyšší než 6,0) také země Pobaltí a jižní státy (zejména Španělsko a Řecko). Průměr tohoto koeficientu za země EU se dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 5,0 a za poslední desetiletí nedošlo k žádné výrazné změně.
Mnohem podstatnější je sledovat příjmovou nerovnost v rámci zkoumané země. Při pohledu na různé sociální skupiny v ČR není překvapivé, že vysoce nivelizované příjmy najdeme mezi důchodci, zatímco osoby samostatně výdělečně činné mají rozpětí příjmů široké.  Avšak celkově jsou příjmy v ČR poměrně velmi rovnoměrně rozdělené, což mimo jiné vyplývá právě z politického nastavení rozsáhlé redistribuce příjmů.
Toto zhodnocení vhodně dokresluje index Robina Hooda (Hoover Index). Ten vyjadřuje, kolik procent příjmů by muselo být přerozděleno, aby se dosáhlo jejich rovnoměrného rozložení. Pro rok 2015 byl tento index v ČR na úrovni 17,4 %. To znamená, že pro dosažení příjmové rovnosti by bylo potřeba přerozdělit od bohatších pouze necelou pětinu příjmů chudším.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Chudoba postihuje i zaměstnané

Chudoba postihuje i zaměstnané

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.