Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

VYDÁNÍ: 07-08/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Nejrychleji rostly příjmy domácností zaměstnanců, nejpomaleji pak domácnostem, kde v čele byla osoba samostatně výdělečně činná. Z aktuálních výsledků šetření o životních podmínkách domácností v roce 2015, které odrážejí mimo jiné také příjmovou situaci domácností za rok 2014, vyplývá, že příjmy meziročně vzrostly ve všech typech domácností. Průměrný měsíční čistý peněžní příjem na osobu se zvýšil z 12 772 Kč v roce 2013 na 13 135 Kč v roce 2014. O něco pomaleji rostl také medián tohoto příjmu, který dělí celkový počet domácností na dvě poloviny, přičemž jeho hodnota v roce 2014 dosáhla 12 250 Kč.

Domácnosti si mohly více dovolit, i když jak které

Výše peněžních příjmů v roce 2014 vzrostla nejen nominálně, ale také reálně. To znamená, že domácnosti si mohly dovolit více utrácet.
Průměrné příjmy domácností v České republice vzrostly o 2,8 %, což byl největší meziroční nárůst od roku 2008. Z hlediska postavení osoby v čele domácnosti se nejlépe dařilo domácnostem zaměstnanců. Jejich čisté roční příjmy se zvýšily o více než 5,3 tis. Kč (+3,2 %) a dosahovaly tak průměrně 166,4 tis. Kč v roce 2014. Z toho příjmy domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním činily průměrně 185,9 tis. Kč, tedy o 5 tis. Kč (+2,7 %) více než v roce 2013, a příjmy domácností zaměstnanců s nižším vzděláním se oproti roku 2013 zvýšily o zhruba 4 tis. Kč (+2,9 %) a dosáhly v průměru 140,0 tis. Kč čistého na osobu.

Čisté roční peněžní příjmy domácností na osobu, 2013–2014 (v tis. Kč)

Čisté roční peněžní příjmy domácností na osobu, 2013–2014 (v tis. Kč)

O něco pomalejší nárůst příjmů zaznamenaly domácnosti důchodců bez pracujících členů a domácnosti nezaměstnaných, u nichž se příjmy zvýšily zhruba o 2,5 %. Průměrné čisté příjmy u první skupiny domácností činily 142,8 tis. Kč na osobu. V domácnostech nezaměstnaných tyto příjmy dosáhly 76,7 tis. Kč na osobu. Nejpomaleji rostly příjmy domácností v čele s osobou samostatně výdělečně činnou, což se dalo očekávat vzhledem k tomu, že v předchozím roce právě těmto domácnostem rostly peněžní příjmy nejrychleji. V roce 2014 tak dosahovaly 172,5 tis. Kč (+1,2 %).

Vývoj čistých ročních peněžních příjmů domácností na osobu, 2005–2014

Vývoj čistých ročních peněžních příjmů domácností na osobu, 2005–2014

Obdobně jako v předchozím roce se meziroční zlepšení finanční situace domácností přirozeně projevilo v subjektivním vnímání samotných domácností a jejich příjmů. V roce 2014 uvedla více než třetina (31,2 %) českých domácností, že se svými příjmy vycházela s obtížemi, zatímco v roce 2015 jich bylo o 4 procentní body méně (tedy 27,2 %). I přes nejvýraznější meziroční pokles (o více než 13 procentních bodů) zůstává největší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely s obtížemi, u domácností nezaměstnaných (65,8 %). Nejlépe na tom pak byly domácnosti samostatně činných, když pouze 16,4 % z nich uvedlo, že se svými příjmy vycházelo s obtížemi, což bylo o 1,8 procentních bodů méně než v předchozím roce. Celkem 23,8 % domácností zaměstnanců a 31,3 % domácností důchodců bez pracujících členů vnímalo, že se svými příjmy vycházelo v roce 2015 s obtížemi, což bylo v obou případech zhruba o 4 procentní body méně než v roce předchozím.
Naopak podle výsledků šetření ČSÚ téměř každá desátá česká domácnost (9,5 %) uvedla, že v roce 2015 se svými příjmy vycházela snadno, což je o 0,9 procentních bodů více než v roce 2014. Největší meziroční nárůst podílu domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházely snadno, byl zaznamenán u již zmiňovaných domácností důchodců (o 2,4 procentních bodů více) a samostatně činných (o 2,3 procentních bodů více). Největší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely snadno, byl právě u domácností samostatně činných (15,3 %), přestože jejich příjmy v roce 2014 rostly nejpomaleji. Snadno se svými příjmy vycházelo 9,5 % domácností zaměstnanců, 8,2 % domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů a 2,4 % domácností nezaměstnaných.

Jak domácnosti vycházely se svými příjmy, 2014–2015 (v %)

Jak domácnosti vycházely se svými příjmy, 2014–2015 (v %)

Z hlediska ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti může být zajímavé srovnání dlouhodobého vývoje peněžních příjmů domácností zaměstnanců a domácností důchodců. Rozdíl ve výši čistého peněžního příjmu mezi oběma typy domácností se v období mezi roky 2005 a 2009 konstantně zvyšoval, poté mírně klesal a od roku 2012 opět roste. Za posledních deset let se tento rozdíl mírně prohlubuje, ovšem podíl příjmů domácností důchodců a zaměstnanců je spíše stabilní. Příjmy domácností důchodců každoročně přesahovaly hranici 85 % výše příjmů domácností zaměstnanců. V letech 2011 a 2012 se tyto příjmy dokonce blížily 90 % z důvodu stagnace příjmů zaměstnanců. V roce 2005 dosahovaly čisté příjmy domácností zaměstnanců 113,1 tis. Kč na osobu, domácnosti důchodců pak 95,9 tis. Kč, tj. o 17,2 tis. Kč méně. V porovnání s tím v roce 2014 tento rozdíl činil 23,6 tis. Kč, přičemž roční příjmy domácností zaměstnanců v tomto roce dosahovaly 166,4 tis. Kč na osobu. V případě domácností důchodců to bylo 142,8 tis. Kč. Meziroční nárůst čistých peněžních příjmů domácností zaměstnanců i důchodců byl každoročně relativně obdobný, ovšem výraznější rozdíl se projevil mezi roky 2012 a 2013, kdy nárůst těchto příjmů zaznamenaly domácnosti zaměstnanců ve výši 5,6 tis. Kč, zatímco domácnosti důchodců pouze o 0,9 tis. Kč.

Vývoj čistých peněžních příjmů domácností zaměstnanců a důchodců na osobu, 2005–2014

Vývoj čistých peněžních příjmů domácností zaměstnanců a důchodců na osobu, 2005–2014

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Mezinárodní workshop o šetření v domácnostech

Mezinárodní workshop

Ve dnech 14. a 15. září se v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze uskutečnil mezinárodní seminář o statistickém šetření v domácnostech EU-SILC, který pořádal Český statistický úřad ve spolupráci s Eurostatem a Fakultou informatiky a statistiky VŠE. Zúčastnili se ho odborníci z 37 evropských zemí, zástupci Eurostatu, zástupce Světové banky a odborníci z ČSÚ.

Lidé v regionech soudržnosti se potýkají s více typy ohrožení

Ilustrační foto

Dá se chudoba vyčíslit? Ano, například pomocí čtyř indikátorů. V Evropské unii se počítají za všechny členské země i za regiony soudržnosti NUTS2. V České republice se v období 2014 až 2016 potýkalo se dvěma a více typy ohrožení chudobou v průměru 4,9 % osob.

Domácnosti vycházejí se svými příjmy lépe

ilustrativní fotka

Zásadním předpokladem dobrého hospodaření domácnosti je zapojení jejích členů na trhu práce. S tím souvisejí vyšší příjmová úroveň domácnosti a následně nižší riziko materiální deprivace. Tyto rizikové aspekty se v posledních pěti letech v ČR snižují.

Domácnosti by služby rády využívaly ve větším rozsahu

ilustrativní fotka

V šetření Životní podmínky EU-SILC zjišťoval ČSÚ i přístup k službám, jako jsou péče o děti, vzdělávání, zdravotnictví a domácí péče. Představujeme výsledky tohoto šetření.

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

ilustrativní fotka

Zadlužení se nevyhýbá ani českým seniorům. Ve fázi, kdy již nejsou schopni hradit své závazky, nastupuje exekuce na starobní důchod. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.

Chudoba postihuje i zaměstnané

ilustrativní fotka

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Ilustrační foto

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Příjmová nerovnost v České republice

Ing. Michaela Brázdilová

V současném světě je potřeba znát, jak vývoj společnosti dopadá nejen na společnost jako celek, ale jak rovnoměrně jsou dopady ekonomického vývoje rozloženy, zda z tohoto vývoje čerpají všechny složky společnosti a nejen některé. Tomuto trendu se říká inkluzivní růst.

Příjmy domácností narostly nejrychleji od hospodářské krize

Ilustrační foto

Ve statistice národních účtů se můžeme setkat s hrubým disponibilním důchodem domácností. V prvních třech čtvrtletích 2015 dosáhl 1 694,7 mld. Kč nominálně a meziročně stoupl o 38,8 mld. O čem tento ukazatel vypovídá?

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

doc. Ing. Jiří Večerník, CSc.

Sociolog Jiří Večerník se zamýšlí nad indikátory, kterými statistici měří příjmovou chudobu. V odpovědi na otázku týkající se materiální deprivace zmiňuje dílo Adama Smithe Bohatství národů z roku 1776. „Objevit se na veřejnosti bez kožených bot by bylo ostudou i pro chudého člověka,” cituje zakladatele klasické ekonomie.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice

ilustrační foto

Průměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech mírně narůstá. Ze šetření EU-SILC vyplývá, že domácnosti pobírající příspěvek měly v průměru o 6 tis. Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení, než domácnosti, které příspěvky nepobíraly.

Šetření v domácnostech

ilustrační foto

Český statistický úřad provádí několik výběrových šetření v domácnostech, přičemž většina z nich je dána evropskou legislativou, a jedná se tedy o povinně zjišťované statistické ukazatele. Přesto je účast v těchto šetřeních pro české domácnosti dobrovolná.

HDP 2014: Vyšší útraty domácností hlavně za zboží z dovozu

Ilustrační foto

Že česká ekonomika loni ožila, není třeba opakovat. Čísla o struktuře HDP, meziročním a mezikvartálním růstu jeho složek či výkonnosti odvětví jsou už týdny známa. Co víme dál?