Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

VYDÁNÍ: 07-08/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

V roce 2015 dosáhly výdaje na konečnou spotřebu domácností 2 109 mld. Kč, což byla přibližně polovina hrubého domácího produktu. Za 20 let se zvýšily o více než 1 300 mld., tj. 174 %. V případě zachování cenové hladiny na úrovni roku 1995 pak vykázaly nárůst o 58,3 %.
Nejvyšší nárůst – trojnásobný – zaznamenala skupina výdajů za poštovní a telekomunikační služby. Významně vzrostly i výdaje na zdraví, výdaje v oblasti dopravy a bytového zařízení.
Přestože v letech 2010 až 2015 vykazovaly výdaje na konečnou spotřebu domácnosti rostoucí tempo, v roce 2011 došlo k jejich zpomalení a v roce 2012 dokonce k poklesu (–1,3 %). Od roku 2013 výdaje na spotřebu domácností reálně meziročně rostou, přičemž v roce 2015 došlo ke zrychlení (+3,1 %).

Výdaje na poštovní a telekomunikační služby vzrostly o více než 200 %

Mezi roky 1995 a 2015 se změnila struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností. Poklesl podíl výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje, na alkohol a tabák, na oděvy a obuv a na volnočasové aktivity (v rozmezí 1,5 až 2,5 procentního bodu). Naopak významně vzrostl podíl výdajů souvisejících s bydlením (z 21 na 27 %).
I když z hlediska struktury nejsou výdaje na poštovní a telekomunikační služby a na zdraví nijak podstatné, během posledních 20 let významně vzrostly. Výdaje na poštovní a telekomunikační služby dosáhly na celkových výdajích na konečnou spotřebu domácností 3% a na zdraví 2% podílu. Tyto dvě skupiny výdajů se totiž za posledních 20 let zvýšily více než čtyřnásobně.
V roce 2015 výdaje na zdraví dosáhly úrovně 45 mld. Kč a výdaje na poštovní a telekomunikační služby 62 mld. Kč. Při zachování cenové hladiny z roku 1995 výdaje na zdraví vzrostly o 140 % a výdaje na poštovní a telekomunikační služby vzrostly o více než 200 %. Nejvyšší meziroční reálný nárůst ve výdajích na zdraví byl zaznamenán v letech 2007 a 2008, kdy byly zavedeny regulační poplatky ve zdravotnictví. Ačkoliv v letech 2014 a 2015 byly některé poplatky ve zdravotnictví rušeny, v meziročním reálném vývoji se to neprojevilo, naopak byl zaznamenán nárůst. Stála za ním vyšší ochota lidí utrácet za zdravotní zákroky, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Už více než čtvrtinu výdajů domácností tvoří náklady na bydlení

Nejvyšší nárůst podílu výdajů na konečnou spotřebu zaznamenaly výdaje na bydlení – z 21 % v roce 1995 na 27 % v roce 2015. Výdaje na bydlení zahrnují nájemné (skutečně placené a imputované) a pak výdaje související s provozem a běžnou údržbou obydlí. V uvedeném období nájemné vzrostlo o 35 %, avšak výdaje související s provozem a běžnou údržbou reálně klesly téměř o 6 %. Výdaje na nájemné se na celkových výdajích domácností podílejí 17 % a samotná položka imputovaného nájemného dosahuje 14% podílu na celkových výdajích domácností. Nájemné má tedy přibližně stejnou váhu jako výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje.

Průměrné výdaje na osobu a měsíc v roce 2015 podle 12 hlavních skupin klasifikace COICOP (v Kč)

Průměrné výdaje na osobu a měsíc v roce 2015 podle 12 hlavních skupin klasifikace COICOP (v Kč)

Další složkou výdajů na bydlení – výdaje na energie, které se na celkových výdajích domácností podílejí téměř 8 %, se za období 1995 až 2015 trojnásobily. Při zachování cenové hladiny z roku 1995 reálně zaznamenaly v roce 2015 téměř 20% propad. Celkové výdaje související s bydlením vzrostly nominálně mezi roky 1995 a 2015 více než trojnásobně, reálně pak o 18 %.
Téměř po celé sledované období vykazují výdaje na bydlení rostoucí tempo růstu, přičemž od roku 2010 se tento růst zpomaluje a v roce 2014 došlo k propadu o 2 %. Za tímto trendem stojí především rostoucí ceny nájemného a energií do roku 2009. V roce 2014 (v důsledku teplé zimy) poklesly meziroční výdaje na bydlení reálně o 1,3 % a reálné výdaje na energie klesly téměř o 7 %.

Výdaje domácností v roce 2015 (reálná změna k roku 1995)

Výdaje domácností v roce 2015 (reálná změna k roku 1995)

Nejvíce spotřebují domácnosti v Lucembursku, nejméně v balkánských zemích

Pro mezinárodní srovnání se obvykle používá koncept skutečné konečné spotřeby domácností. Zahrnuje výdaje i spotřebu domácností, kterou financují vládní a neziskové instituce (například zdravotnické a vzdělávací služby). Je vhodnější, neboť systém úhrad za zdravotní péči a vzdělávání se v jednotlivých zemích liší. Nejvyšší spotřeba je v Lucembursku (137 % průměru EU). Nadprůměrnou spotřebu lze pozorovat i v zemích západní a severní Evropy. Naopak nejnižší spotřebu mají domácnosti v balkánských zemích. Spotřeba domácností v ČR na osobu v paritě kupní síly je pod průměrem zemí Evropské unie (76 % průměru EU), nicméně je obdobná jako v ostatních zemích střední Evropy.

Skutečná konečná spotřeba na obyvatele v roce 2015 (v %, průměr EU28 = 100)

Skutečná konečná spotřeba na obyvatele v roce 2015 (v %, průměr EU28 = 100)

Autor: , vedoucí oddělení input-output tabulek

1 Pings/Trackbacks pro "Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny"

Související články

 

Spotřeba domácností táhne růst HDP

Ilustrační foto

Ve většině zemí EU, a to i v Česku, růst spotřeby domácností letos zrychloval i díky rostoucí důvěře spotřebitelů.

Jak se bydlí v Unii

ilustrativní fotka

V některých evropských státech mají lidé ve věku 65 a více let, kteří žijí v jednočlenných domácnostech, výhodu. Bydlí totiž ve svém. Kterých zemí se to v roce 2015 týkalo a jak na tom byli senioři v ČR, ukazují data Eurostatu a ČSÚ.

Domácnosti by služby rády využívaly ve větším rozsahu

ilustrativní fotka

V šetření Životní podmínky EU-SILC zjišťoval ČSÚ i přístup k službám, jako jsou péče o děti, vzdělávání, zdravotnictví a domácí péče. Představujeme výsledky tohoto šetření.

Vývoj indexů cen nových bytů v Praze nepřekvapuje, ceny rostou

ilustrativní fotka

Ceny nových bytů v Praze sleduje ČSÚ již přes deset let. Poprvé je začal zveřejňovat v polovině června 2011. Úřad pravidelně publikuje index čtvrtletně 75. den po skončení kalendářního období.

Palivovým dřevem topí téměř čtvrtina domácností

ilustrativní fotka

Od roku 1995 spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v českých domácnostech roste. V roce 2004 poprvé převýšila spotřebu energie z tuhých paliv.

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Chudoba postihuje i zaměstnané

ilustrativní fotka

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

ilustrativní fotka

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Příjmová nerovnost v České republice

Ing. Michaela Brázdilová

V současném světě je potřeba znát, jak vývoj společnosti dopadá nejen na společnost jako celek, ale jak rovnoměrně jsou dopady ekonomického vývoje rozloženy, zda z tohoto vývoje čerpají všechny složky společnosti a nejen některé. Tomuto trendu se říká inkluzivní růst.

Příjmy domácností narostly nejrychleji od hospodářské krize

Ilustrační foto

Ve statistice národních účtů se můžeme setkat s hrubým disponibilním důchodem domácností. V prvních třech čtvrtletích 2015 dosáhl 1 694,7 mld. Kč nominálně a meziročně stoupl o 38,8 mld. O čem tento ukazatel vypovídá?

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

doc. Ing. Jiří Večerník, CSc.

Sociolog Jiří Večerník se zamýšlí nad indikátory, kterými statistici měří příjmovou chudobu. V odpovědi na otázku týkající se materiální deprivace zmiňuje dílo Adama Smithe Bohatství národů z roku 1776. „Objevit se na veřejnosti bez kožených bot by bylo ostudou i pro chudého člověka,” cituje zakladatele klasické ekonomie.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice

ilustrační foto

Průměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech mírně narůstá. Ze šetření EU-SILC vyplývá, že domácnosti pobírající příspěvek měly v průměru o 6 tis. Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení, než domácnosti, které příspěvky nepobíraly.

Šetření v domácnostech

ilustrační foto

Český statistický úřad provádí několik výběrových šetření v domácnostech, přičemž většina z nich je dána evropskou legislativou, a jedná se tedy o povinně zjišťované statistické ukazatele. Přesto je účast v těchto šetřeních pro české domácnosti dobrovolná.

HDP 2014: Vyšší útraty domácností hlavně za zboží z dovozu

Ilustrační foto

Že česká ekonomika loni ožila, není třeba opakovat. Čísla o struktuře HDP, meziročním a mezikvartálním růstu jeho složek či výkonnosti odvětví jsou už týdny známa. Co víme dál?