Stálé ceny a reálná změna

VYDÁNÍ: 07-08/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vývoj ve stálých cenách, objemový index, vývoj očištěný o cenové změny a reálný růst/pokles. Čtyři termíny, stejný význam. Jde o snahu odfiltrovat ze změny nominální hodnoty ukazatele vliv cenového vývoje a dobrat se odpovědi na otázku, zda skutečně (reálně) bylo něčeho více nebo méně.

Vývoj ve stálých cenách, objemový index, vývoj očištěný o cenové změny a reálný růst/pokles. Čtyři termíny, stejný význam. Jde o snahu odfiltrovat ze změny nominální hodnoty ukazatele vliv cenového vývoje a dobrat se odpovědi na otázku, zda skutečně (reálně) bylo něčeho více nebo méně. Takové vysvětlení ale asi nestačí. Podívejme se proto na tento statistický nástroj trochu blíže.
Ekonomické ukazatele bývají obvykle zachycovány v korunách, v tisících či milionech. Na řádu ale nezáleží. Jde o peněžní vyjádření hodnoty, tedy vyjádření v určité měně. To má jednu velkou výhodu: v korunách můžete sčítat hrušky a jablka. Pokud je produkce například v kusech (či kilogramech), jde to hůře, leda bychom hovořili o ovoci (1 hruška + 1 jablko = 0,5 kg ovoce). Ale co když potřebujeme sečíst hrušky s traktory (1 hruška + 1 traktor = 4 600,25 kg)? To už moc smyslu nedává. Ale v korunách ano.
Na druhou stranu nevýhodou nominálního ukazatele je jeho problematické porovnání v čase, protože do něj může promlouvat nejen vývoj objemu (například počet kusů hrušek a traktorů), ale i cenový vývoj. Uveďme příklad. Představme si, že naše ekonomika vyrábí pouze traktory. V prvním roce byl vyroben jeden traktor za 100 Kč. Ve druhém byly vyrobeny dva stejné traktory, každý za 150 Kč. Jeden rok tedy byla nominální hodnota produkce 100 Kč (1 ks * 100 Kč), druhý rok 300 Kč (2 ks * 150 Kč).
Jak vzrostla produkce naší ekonomiky? Pokud jde o nominální růst (někdy též označován jako růst v běžných cenách), zjistíme, že se ztrojnásobila (300 Kč/100 Kč = 3). Na druhou stranu ale víme, že jsme vyrobili 2 traktory, zatímco rok před tím 1. Fyzicky tedy byla produkce v druhém roce dvojnásobná (2 ks/1 ks = 2). Nominálně vzrostla 3x, ale reálně jsme vyrobili jen 2x více traktorů.
Je patrné, že porovnání nominálních hodnot nevede k odpovědi, o kolik bylo skutečně traktorů vyrobeno více. Důvodem je změna ceny ze 100 Kč na 150 Kč za jeden traktor, tj. ceny vzrostly 1,5x (150/100). Lze si to představit tak, že nominální růst produkce traktorů (ze 100 Kč na 300 Kč) v sobě zahrnuje jak růst počtu vyrobených traktorů (z 1 na 2), tak i růst ceny za jeden traktor (ze 100 Kč na 150 Kč). Jinými slovy, a to je důležité si zapamatovat, nominální růst (3x) lze rozdělit na reálný růst (2x) a růst cen (1,5x), tedy 3 = 2*1,5.
U makroekonomických ukazatelů se většinou upřednostňuje sledování reálného růstu/poklesu. V našem případě to bylo jednoduché. Stačilo porovnat počet vyrobených traktorů. V praxi to ale tak snadné nebývá. Ukazatele obvykle zahrnují více různých položek, které nelze sčítat jinak než v korunách (například hrušky a traktory). Také je výrazně jednodušší získat od podniků informace o celkové produkci (v korunách), než se ptát kolik čeho vyrobili a za jakou cenu. Ukažme si na našem zjednodušeném příkladu dva způsoby, jak je možné reálný růst v praxi odhadnout.
Jednou možností je předstírat, že se ceny nezměnily, a vypočítat hypotetickou produkci se stejnými (stálými) cenami v obou letech. Pokud by například traktor stál i v druhém roce stejně jako v prvním (100 Kč), pak by byla produkce v tomto roce 200 Kč (2 ks za 100 Kč), nikoliv 300 Kč. Tím, že máme v obou letech produkci oceněnou stejnými cenami, můžeme ji porovnat a zjistíme, že produkce traktorů ve stálých cenách byla dvojnásobná (200 Kč/100 Kč = 2, tj. reálný růst). Díky znalosti počtu vyrobených traktorů jsme toto už samozřejmě věděli, ale kdybychom k traktorům přidali i hrušky, už si s porovnáním kusů nevystačíme a tato metoda přecenění do stálých cen nám pomůže.
Jiná cesta k odhadu reálného růstu už byla v podstatě zmíněna výše: nominální růst (3x) je možné rozdělit na reálný růst a růst cen (1,5x). Pokud tedy z nominálního růstu odstraníme cenový vliv, získáme růst ve stálých cenách: 3/1,5 = 2. Výsledek je stejný a stačilo méně informací (nepotřebovali jsme ani počet traktorů, ani jejich ceny).
Způsobů výpočtu reálného růstu ukazatelů je samozřejmě více, ale stále se točí kolem toho, co jsme si zde řekli. Uživatel ani tento způsob znát nemusí, hlavně aby chápal rozdíl mezi reálným a nominálním růstem. Zemědělec také nemusí chápat převodovku traktoru, aby vyoral brázdu, ale důležité je, aby k tomu nepoužíval parní válec…

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Ilustrační foto

Pokud chceme v České republice zkoumat nezaměstnanost, nabízí se nám dva základní ukazatele. Jsou jimi míra nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. Oba ukazatele sledují tentýž jev, nezaměstnanost, a přesto je každý z nich jiný a poskytuje jiné výsledky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Ilustrační foto

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.

Stejné ceny, stejné váhy

Ilustrační foto

Dosud jsme se věnovali tématům reálného růstu, řetězení, konceptu srovnatelných cen a jejich neaditivnosti.

Řetězení a srovnatelné ceny (referenčního roku)

Ilustrační foto

V minulém vydání časopisu Statistika&My jsme se věnovali rozdílu mezi reálným a nominálním vývojem. Spolu s ním souvisí i pojmy řetězení a srovnatelné ceny referenčního roku.

Statistika není evidence

ilustrativní obrázek

Co je to statistika? Když potlačíme hluboce zakořeněné nutkání začít zpívat nesmrtelné písně z pohádky Princové jsou na draka, je asi pro většinu lidí „statistika“ pouze synonymem pro jakékoliv „číslo“. To by však bylo až příliš jednoduché.

Jak se měří zahraniční obchod

Ilustrační foto

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

ilustrativní foto

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Procentní bod a procento

Ilustrační foto

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“.

Jak funguje princip akrualizace

ilustrativní obrázek

V prvních dnech nového roku jsou vždy zveřejňovány informace o tom, jak si vedl státní rozpočet v uplynulém roce. Je vydána zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výsledné saldo rozpočtu za předchozí rok. Tyto velmi včasné údaje vypovídají o tom, kolik stát (státní rozpočet) vybral a zaplatil v období od 1. ledna do 31. prosince, ovšem bez ohledu na to, k jakému období se tyto platby vztahovaly.

Přírůstek, úbytek, deficit, přebytek

Ve statistickém světě můžeme potkat spoustu různě znějících pojmů, které však v podstatě znamenají totéž.

Fyzické osoby vs. přepočtené počty

ilustrační foto

Když hovoříme o počtu zaměstnanců, obvykle se objevují dva ukazatele: evidenční počet zaměstnanců buď ve fyzických osobách, anebo v přepočtených počtech (často pod zkratkou FTE).

Jak se měří materiální deprivace

ilustrativní fotka

Životní úroveň domácností se hodnotí mimo jiné i jejími materiálními podmínkami. Evropská unie k tomu používá indikátor míry materiální deprivace, který vychází z výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). V současné době jej reviduje.