V Dánsku je o polovinu dráž než v Unii

Ceny nákupů v Dánsku dosahují 145 % průměru EU28. Vyplývá to z posledního cenového srovnání, které za rok 2015 zveřejnil Eurostat.

Vporovnání, které ale nebere v úvahu rozdílnou kupní sílu obyvatel, mají kromě Polska (63 % unijního průměru) nejnižší ceny v Rumunsku (64 %), Bulharsku (70 %) a Litvě (78 %). Za nimi následuje Česká republika společně s Maďarskem. V obou těchto zemích lze potraviny a nealkoholické nápoje pořídit za 79 % průměru EU. Nejdráže pak nákup podle statistiků vychází v Dánsku (145 % průměru EU28) ve Švédsku (124 %), Rakousku (120 %), Irsku a Finsku (v obou 119 %). Data pocházejí ze šetření porovnávajícího ceny jídla, nápojů a cigaret – celkem zhruba 440 srovnatelných produktů v EU28.

ilustrativní fotka

Na nákup pečiva v Dánsku spotřebitel potřebuje o 62 % více peněz, než je unijní průměr.

Nejméně se liší ceny mléka, sýrů a vajíček

Pečivo a obilné produkty obecně stály v Rumunsku jen o málo více než polovina (53 %) unijního průměru, Bulharsku (58 %) a Polsku (61 %). V Dánsku na nákup zboží z této skupiny pak spotřebitel potřeboval v průměru o 62 % více, než je unijní průměr. O něco levněji jej tyto položky vyšly v Rakousku a Švédsku.
Maso bylo opět nejlevnější v Polsku (54 %), Bulharsku a Rumunsku, nejdražší v Dánsku (137 %), Rakousku, Lucembursku a Rakousku. Mléko, sýry a vajíčka byly nejlevněji zase v Polsku (65 %), dále pak v České republice a v Litvě, nejdráž na Kypru (140 %), v Řecku a v Irsku.
Alkoholické nápoje se daly pořídit v EU28 v roce 2015 nejlevněji v Bulharsku (64 % unijního průměru), Rumunsku (72 %) a Maďarsku (74 %), naopak nejdražší byly v Irsku (175 %), Finsku (172 %) a Velké Británii (163 %).
Mnohem větší rozdíly mezi členskými státy jsou v cenách cigaret. Zatímco v Bulharsku lze tabákové výrobky pořídit za polovinu unijního průměru a v Chorvatsku či Litvě za 56 %, na opačné straně žebříčku stál tento typ zboží ve Velké Británii (218 %), v Irsku (189 %) a ve Francii (127 %).

Konečnou cenu ovlivňují DPH i spotřební daně

Jedněmi z aspektů ovlivňujících konečnou cenu potravin a tabákových výrobků jsou i nepřímé daně, tj. DPH a spotřební daň. V členských zemích EU se v roce 2015 pohybovala základní sazba DPH od 17 % v Lucembursku až po 27 % v Maďarsku. Kromě čtyř členských zemí EU (Lucemburska, Malty, Německa a Kypru) je v ostatních členských zemích EU základní sazba DPH minimálně na úrovni 20 %. V ČR je přitom velmi vysoká snížená sazba DPH, která mj. platí u potravin. Během posledních let se snížená sazba DPH pro potraviny zvýšila z 10 na 15 %, což je nejvyšší sazba ze všech členských států. Ve většině zemí je nižší sazba DPH pod 10 % (například v Německu 7 %, v Nizozemsku 6 % a ve Velké Británii 5 %).
Jedinou členskou zemí EU, kde platí jednotná sazba DPH, je Dánsko (25 %). Ve většině členských zemí EU je zavedeno více sazeb DPH. V osmi členských zemích EU jsou stanoveny pouze dvě sazby DPH (Slovinsko, Lotyšsko, Nizozemsko, Estonsko, Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Německo). V ostatních členských zemích EU jsou zavedeny tři a více sazeb.
Ještě větší rozdíly než u DPH jsou u spotřebních daní. Právě z tohoto důvodu nejvyšší cenové rozdíly mezi zeměmi EU jsou v cenách alkoholických nápojů a cigaret. Tedy zboží, které podléhá právě spotřební dani.
Více ZDE a ZDE.