Co ukazují územní detaily

VYDÁNÍ: 09/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Soubor příspěvků, které porovnávají kraje z různých hledisek, vychází z poznatků pracovníků oddělení informačních služeb v krajích získaných při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2015. Mezikrajské srovnání tak umožňuje získat základní souhrnné informace a orientovat se v množství statistických dat, jež jsou v regionálním členění k dispozici.

Soubor příspěvků, které porovnávají kraje z různých hledisek, vychází z poznatků pracovníků oddělení informačních služeb v krajích získaných při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2015. Mezikrajské srovnání tak umožňuje získat základní souhrnné informace a orientovat se v množství statistických dat, jež jsou v regionálním členění k dispozici.
Z makroekonomického pohledu byl vývoj v roce 2015 příznivý – ekonomika rostla. V územním detailu však vidíme, že růst nebyl rovnoměrný. Nezřídka se ještě více rozevíraly pověstné nůžky mezi kraji úspěšně se rozvíjejícími a těmi zaostávajícími. Praha a střední Čechy jsou dlouhodobě na předních místech v růstu HDP, mají vysokou míru zaměstnanosti a nejvyšší mzdy. Tím se stávají atraktivní pro obyvatele území s méně příznivým trendem vývoje, což vede k migračnímu přírůstku obyvatel a následně i k růstu obyvatel přirozenou měnou. Růst počtu obyvatel s sebou přináší intenzivnější bytovou výstavbu a rozvoj služeb, tzv. dominový efekt.
Naproti tomu sever a východ republiky se nerozvíjí tak dynamicky. Investice tam sice směřují (například do ochrany životního prostředí jsou jedny z nejvyšších), avšak tím jsou spíše odstraňovány „resty“ z minula. Tyto investice jsou nutnou ale nikoli postačující podmínkou dalšího vývoje. Prozatím nižší mzdy, vyšší nezaměstnanost a přes určité zlepšení i nadále horší kvalita životního prostředí vedou k vylidňování těchto území a k růstu negativních jevů.
Bylo by však zavádějící vytvářet takovéto soudy jen z pohledu na „krajská čísla“. Územní rozdíly jsou i v rámci krajů – ekonomická úroveň v krajských městech a jejich zázemích se výrazně liší od periferních oblastí, ať již v příhraničí nebo v tzv. vnitřních periferiích při hranicích krajů. Tato okrajová území lze charakterizovat horším pracovním uplatněním i obtížnou dostupností služeb v souvislosti se zhoršenou dopravní dostupností. Proto i ve středních Čechách existují území, která lze považovat za problematická, ať již jde o Příbramsko z hlediska nezaměstnanosti nebo Mělnicko z hlediska životního prostředí. Naproti tomu i v Moravskoslezském kraji jsou území s nízkou nezaměstnaností (Frenštátsko) a příznivými emisními poměry (Bruntálsko).

Autor: , oddělení informačních služeb
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Za bydlení platíme pořád více

ilustrativní foto

Z celkového počtu 4,2 mil. obydlí je 55 % bytů, rodinných domů je pak 1,9 mil. Zhruba dvě třetiny bytového fondu jsou v osobním vlastnictví. Výlučné postavení ČR má Praha, kde jsou nájmy o 37 % vyšší, než je průměr ČR.

Spotřeba domácností táhla růst HDP

ilustrativní obrázek

Hospodářský růst během prvních tří čtvrtletí roku 2016 zpomaloval. Za vysokou ekonomickou dynamikou roku 2015 stála výjimečná kombinace růstových faktorů. Tato situace se však již v loňském roce znovu neopakovala.

Kde je voda v České republice vůbec nejdražší

ilustrativní fotka

V posledních letech klesá v ČR výroba i spotřeba vody. V roce 2015 se tento trend zastavil, přesto cena vodného neustále roste. Nejvíce v Ústeckém kraji.

Emisí v ČR je méně

ilustrační foto

Emisemi znečišťujících látek jsou více ohroženy kraje, ve kterých jsou největší stacionární zdroje znečištění nebo kde je větší intenzita dopravy.

Preferujeme suburbia

Petra Špačková, Lucie Pospíšilová

Jaké bydlení preferují různé věkové skupiny v České republice, zkoumají Lucie Pospíšilová a Petra Špačková z týmu Urbánní a regionální laboratoře katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stěhování za lepším životním prostředím za hranice měst není podle nich novým fenoménem.

Stěhování se týká všech

ilustrativní obrázek

Do České republiky se v letech 2005–2015 přistěhovalo v několika vlnách přes 540 tis. imigrantů. Nejvíce z nich přišlo v době vstupu ČR do Evropské unie a hospodářského rozmachu. Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007.

Kraje mají své zemědělské „specializace“

ilustrační foto

Více než polovinu celorepublikové zemědělské produkce vytvářejí kraje Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský a Kraj Vysočina. Obhospodařují dohromady přes polovinu orné půdy ČR – 54 %. Nejvyšší intenzita zemědělské výroby je však v Pardubickém kraji.

Historie krajského zřízení

ilustrativní obrázek

Již v polovině 19. století měly kraje podobnou strukturu jako dnes. Po zrušení krajů v letech 1867–1868 se okresy a země staly základem administrativního členění státu, a to až do roku 1948.

Práce není všude stejně

Ilustrační foka

Zaměstnanost a nezaměstnanost v krajích kopíruje ekonomickou situaci v regionech. V roce 2015 byla nejvyšší míra zaměstnanosti v hl. městě Praze a v krajích Středočeském a Plzeňském. Nezaměstnanost, a to i dlouhodobá, v průběhu celého loňského roku klesala.