Mateřská úmrtnost klesla za 25 let o polovinu

VYDÁNÍ: 09/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Každý den na světě zemře 830 žen v důsledku komplikací v těhotenství, při porodu či v šestinedělí. Počet případů úmrtí matek v jednotlivých částech světa odráží nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči a zdůrazňuje rozdíly mezi bohatými a chudými regiony. Ve vyspělých zemích je již úmrtí rodičky vzácností. Pokud k němu však dojde, vyvolá ve společnosti šok.

Právě snížení mateřské úmrtností především mladých matek bylo jedním z osmi rozvojových cílů milénia, které OSN vytyčilo v roce 2000. Od roku 1990 do roku 2015 se podařilo snížit mateřskou úmrtnost o tři čtvrtiny jen v devíti zemích (Bhútán, Kapverdy, Kambodža, Írán, Laos, Maledivy, Mongolsko, Rwanda a Východní Timor), v dalších 39 zemích se dosáhlo významného pokroku. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo vloni na celém světě v důsledku komplikací v těhotenství, během porodu či v šestinedělí 303 tis. žen. Od roku 1990 se však celosvětově podařilo mateřskou úmrtnost snížit o 44 %. Mateřská úmrtnost se podle definice WHO vykazuje jako celkový počet úmrtí žen v těhotenství, za porodu a do 42. dne šestinedělí na 100 tis. živě narozených dětí.

Nejvyššímu riziku jsou vystaveny 15leté dívky

Naprostá většina (99 %) těchto úmrtí je registrována v méně rozvinutých regionech. Z nich více než polovina připadá na země subsaharské Afriky a třetina na země jižní Asie. Zatímco v rozvinutých zemích zemře na komplikace v těhotenství, při porodu či v šestinedělí na každých 100 tis. živě narozených dětí pouze 12 matek, v méně rozvinutých zemích je toto číslo dvacetkrát větší. Rozdíly nejsou jen mezi jednotlivými státy, ale i mezi různými regiony v téže zemi. Svou roli hraje také skutečnost, zdali v nich převažuje městské či venkovské osídlení. Nezpochybnitelný vliv má i sociální situace konkrétní rodičky a také její věk. Nejvyššímu riziku jsou vystaveny dívky, které otěhotní před 15. narozeninami. Právě úmrtí spojená s těhotenstvím jsou v méně rozvinutých zemích mezi dívkami mladšími 15 let nejčastější příčinou úmrtí. Obecně mají ženy v zemích označovaných jako rozvojové průměrně větší počet dětí než ženy z vyspělých zemí. Stráví tedy větší část svého života jako těhotné a jejich riziko zemřít v těhotenství je tak vyšší. Pravděpodobnost, že dnes 15letá dívka zemře na komplikace v těhotenství, při porodu či během šestinedělí, je v rozvojových zemích 1 : 180, zatímco v rozvinutých zemích 1 : 4 900.
Téměř tři ze čtyř úmrtí matek připadají na krvácení po porodu, poporodní infekce, vysoký krevní tlak v těhotenství, komplikace při porodu nebo nastanou komplikace v souvislosti s potratem. Další skupinu pak představují choroby matky, které s jiným stavem nesouvisí, například diabetes či obezita. Právě zvyšující se podíl obézních těhotných žen může být jednou z příčin nárůstu mateřské úmrtnosti ve Spojených státech. Riziko úmrtí při porodu či během těhotenství se zde od roku 1990 zvýšilo o 136 %. V roce 2014 zemřelo 28 žen na 100 tis. živě narozených dětí, přitom v roce 1990 to bylo jen 12 žen.
V České republice jsou úmrtí žen v těhotenství, při porodu či v šestinedělí velmi vzácná. V letech 2010–2014 zemřelo celkem 16 žen a narodilo se 551 tis. dětí. Na 100 tis. narozených tak připadala pouze necelá tři úmrtí matek.

Autor: , odbor vnější komunikace

1 Pings/Trackbacks pro "Mateřská úmrtnost klesla za 25 let o polovinu"

Související články

 

Kdy přibývá zemřelých?

Ilustrativní foto

Počet zemřelých obyvatel ČR měl od počátku 80. let 20. století, kdy roční úhrn převyšoval 130 tis. osob, dlouhodobě klesající trend. Minimum, 104,4 tis., připadlo na rok 2006. V posledním desetiletí má naopak počet zemřelých spíše mírně rostoucí tendenci.

Narozených i sňatků opět přibývá

Ilustrační foto

V roce 2016 třetím rokem v řadě meziročně přibylo narozených dětí i uzavřených sňatků. Do manželství vstoupilo nejvíce obyvatel za posledních osm let, v případě narozených šlo o nejvyšší číslo za posledních šest let. Podíl dětí narozených mimo manželství však nadále rostl.

Na co umíráme

ilustrativní obrázek

V roce 2013 zemřelo v ČR nejvíce lidí na nemoci oběhového systému, bylo to ale méně než předloni. Tato dlouhodobě nejčetnější skupina příčin smrti stála loni život 23,7 tis. mužů (43 % celkového počtu zemřelých mužů) a 28,0 tis. žen (51,8 % úhrnu).

Zlom v datech o zemřelých

Kvůli legislativním změnám, včetně úpravy dokladu Listu o prohlídce zemřelého, vzrostl v roce 2013 meziročně počet zemřelých na diabetes mellitus o 67 %. Příčinou však nebylo zhoršení zdraví obyvatelstva ČR, ale „zefektivnění“ systému a přizpůsobení sledování příčin smrti na Listu o prohlídce zemřelého mezinárodním doporučením.

Délku našeho života určuje vzdělání

prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

Demografka a vysokoškolská profesorka Jitka Rychtaříková, jejíž jméno je spojeno s katedrou demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK, se právě vrátila z 12. evropské populační konference v Budapešti. Zorganizovala ji Evropská asociace pro populační studia, takže bylo o čem povídat.

Narozených dětí zatím více nebude

Ilustrační foto

V roce 2013 se po osmi letech vrátila Česká republika v bilanci přirozené měny do záporných čísel. Počet živě narozených byl o 2 409 nižší než počet zemřelých. Je velmi pravděpodobné, že tato situace přetrvá minimálně po několik dalších desetiletí. To ostatně prokázala i projekce obyvatelstva, kterou vloni vypracoval ČSÚ.