Práce není všude stejně

VYDÁNÍ: 09/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zaměstnanost a nezaměstnanost v krajích kopíruje ekonomickou situaci v regionech. V roce 2015 byla nejvyšší míra zaměstnanosti v hl. městě Praze a v krajích Středočeském a Plzeňském. Nezaměstnanost, a to i dlouhodobá, v průběhu celého loňského roku klesala.

Míra zaměstnanosti (obyvatel ve věku 15 a více let) rostla proti roku 2014 meziročně nejrychleji ve čtyřech krajích – Plzeňském, Karlovarském, Olomouckém a Zlínském – shodně o 1,5 procentního bodu. Pouze ve dvou krajích hl. městě Praze a Kraji Vysočina došlo k meziročnímu poklesu.
Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů a žen byla v hl. městě Praze; u mužů se i přes meziroční pokles přiblížila k hodnotě 70 %, u žen se přehoupla přes 50% hranici. Největší rozdíl mezi oběma pohlavími byl vykázán v Libereckém kraji, v roce 2015 činil 19 procentních bodů.
V současnosti je nejvýznamnějším sektorem z hlediska zaměstnanosti sektor služeb (terciární sektor). Dlouhodobě počet zaměstnaných zde roste a dlouhodobě se zvyšuje i jeho podíl na celkové zaměstnanosti. Zastoupení sektoru služeb se však v jednotlivých krajích značně liší. Více než 80 % zaměstnaných v tomto sektoru má hlavní město Praha, naopak v Kraji Vysočina a ve Zlínském kraji je ve službách zaměstnána necelá polovina z celkového počtu zaměstnaných osob v kraji.
V posledních letech se zvýšila zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví. Zatímco po roce 2008 došlo v tomto sektoru k výraznému útlumu, v posledních dvou letech je vidět oživení. Meziroční nárůst počtu zaměstnaných v sekundárním sektoru se proti roku 2014 nejvíce projevil v Královéhradeckém kraji, kde se počet zaměstnaných meziročně zvýšil o 3,9 %, v dalších dvou krajích (Karlovarském a Jihočeském) byl nárůst více než 3%.

Míra zaměstnanosti a zaměstnanost podle sektorů v krajích v roce 2015 (v %)

Míra zaměstnanosti a zaměstnanost podle sektorů v krajích v roce 2015 (v %)

Dlouhodobá nezaměstnanost tíží sever země

Z dlouhodobého pohledu podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na obyvatelstvu stejného věku od roku 2009 rostl (s víceméně pravidelnými cyklickými výkyvy uvnitř jednotlivých roků) a kulminoval počátkem roku 2014, kdy se nezaměstnanost vyšplhala k 8,6 %. V průběhu celého roku 2015 se podíl nezaměstnaných snižoval. Nejnižší úrovně dosáhla v říjnu a v listopadu, shodně po 5,9 %, mírný nárůst nastal v závěru roku. Proti konci roku 2014 se nezaměstnanost snížila o 1,2 procentního bodu. Pokles podílu nezaměstnaných mužů byl přitom rychlejší než u žen.

Nezaměstnanost v obcích k 31. 12. 2015 (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání
ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku, v %)

Nezaměstnanost v obcích k 31. 12. 2015 (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku, v %)

Snížil se počet dlouhodobě nezaměstnaných

Ve všech krajích došlo k meziročnímu snížení podílu nezaměstnaných. Nejvýraznější pokles byl v krajích Olomouckém a Ústeckém; obdobný vývoj nezaměstnanosti byl zaznamenán u obou pohlaví. Navzdory příznivému vývoji se nezaměstnanost v krajích Ústeckém a Moravskoslezském pohybovala na sklonku roku 2015 výrazně přes 8 %. Podíl nezaměstnaných mužů byl nejvyšší v kraji Moravskoslezském (8,7 %) a žen v kraji Ústeckém (9,3 %). Rozdíly v nezaměstnanosti jsou patrné také uvnitř jednotlivých krajů. Větší podíly nezaměstnaných osob dlouhodobě zůstávají v odlehlejších oblastech s méně rozvinutou ekonomikou a také s horší dopravní dostupností.
Dobrým signálem je úbytek uchazečů, kteří hledají své místo na trhu práce déle než jeden rok. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob meziročně klesl ve všech krajích, nejvíc v kraji Olomouckém a Ústeckém.
Zatímco na sklonku roku 2014 nabízely úřady práce 59 tis. volných pracovních míst, o dvanáct měsíců později to bylo téměř 103 tis. míst. Nejvíce volných míst bylo k dispozici v hl. městě Praze a ve Středočeském kraji, tedy v regionech s nižší nezaměstnaností. Tento nesoulad mezi nabídkou míst a počty uchazečů o zaměstnání má vedle regionálního rozměru také aspekt kvalifikační.

Příjmy domácností podle krajů v roce 2014

Příjmy domácností podle krajů v roce 2014

Nejnižší příjmy mají domácnosti na východě ČR

Meziroční růst mezd se po pomalejším vývoji v období 2010–2013 v posledních dvou letech zrychloval, a to až na 2,7 % v roce 2015. Proti roku 2010 se průměrná mzda ve většině krajů zvýšila o více než 2 300 Kč. Nejpomaleji mzda rostla v Moravskoslezském kraji (o 1 859 Kč) a v Ústeckém kraji (o 2 125 Kč), nejrychleji (o 3 260 Kč) ve Středočeském kraji.
Nejnižší mzdová úroveň je dlouhodobě v Karlovarském kraji. V roce 2015 zde byla průměrná mzda o třetinu menší než v hlavním městě Praze. Nejvyšší rozdíl mezi oběma kraji byl v roce 2011, kdy činil 12 060 Kč, ale postupně se snižuje.
Z výsledků Výběrového šetření Životní podmínky 2015 vyplývá, že čistý peněžní příjem domácností na osobu vzrostl v roce 2014 (poslední rok, za který jsou data k dispozici) oproti roku předchozímu v průměru o 4,4 tis. Kč. Pouze v Kraji Vysočina došlo meziročně k poklesu příjmů. Nejvýraznější nárůst, více než desetiprocentní, zaznamenaly příjmy v kraji Karlovarském. V peněžním vyjádření to představuje vzestup o více než 14 tis. Kč na osobu za rok. Peněžní příjmy domácností v krajích se výrazně liší v závislosti na ekonomické situaci v regionu. Nejlépe jsou na tom domácnosti v hlavním městě Praze, naproti tomu nejnižší čisté příjmy měly domácnosti v kraji Moravskoslezském.

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a dlouhodobá nezaměstnanost podle krajů k 31. 12. 2015

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a dlouhodobá nezaměstnanost podle krajů k 31. 12. 2015

Autor: , oddělení informačních služeb a správy registrů

1 Pings/Trackbacks pro "Práce není všude stejně"

Související články

 

Zaměstnanost v EU na rekordu

ilustrativní fotka

Úroveň zaměstnanosti i ekonomické aktivity ve většině zemí EU momentálně přesahuje předkrizové hodnoty. Česko se za posledních deset let posunulo mezi země s nejvyšší zaměstnaností.

Nezaměstnanost v Unii klesá

ilustrativní obrázek

Míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie meziročně klesla o 0,9 procentního bodu. 

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Co ukazují územní detaily

RNDr. Petr Dědič

Soubor příspěvků, které porovnávají kraje z různých hledisek, vychází z poznatků pracovníků oddělení informačních služeb v krajích získaných při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2015. Mezikrajské srovnání tak umožňuje získat základní souhrnné informace a orientovat se v množství statistických dat, jež jsou v regionálním členění k dispozici.

Rezervy jsou v dlouhodobé nezaměstnanosti

ilustrativní obrázek

Srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti jako ČR mají v EU jen Německo a Malta. V míře dlouhodobé nezaměstnanosti jsme ale až osmí.

Statistika volných míst

Ilustrační foto

V České republice se začala evidovat volná pracovní místa (VPM) na úřadech práce v roce 1993. Od roku 2005 se jejich nabídka odesílá prostřednictvím ČSÚ i do Eurostatu. Zde se pak absolutní počty i míra VPM – podíl na celkovém počtu pracovních míst – zveřejňují.

Česká „nej“ v Evropské unii

ilustrativní fotka

Již od roku 2006 vydává ČSÚ titul Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Z rozsáhlé nekomentované publikace, která obsahuje údaje ze všech statistických oblastí, lze zjistit, jak na tom v předchozích letech byla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.

S volnými místy není v Česku problém

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2015 činila míra volných pracovních míst v Česku 2,3 %. Meziročně se zvýšila o 0,9 p. b., nejrychleji ze zemí Unie.

V Praze je blaze

ilustrativní fotka

Příznivý ekonomický vývoj v Česku ovlivnil i míru dlouhodobé nezaměstnanosti, ta se u nás stále snižuje. V minulém roce byla osmá nejnižší v Unii. Tradičně nejlepší situace je v Praze. Hlavní město si drží primát i mezi všemi regiony EU28.

Volná pracovní místa nejsou pro každého

Mgr. Dalibor Holý

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.

Nové ukazatele nezaměstnanosti

ilustrativní fotka

Počátkem nového roku 2013 statistici mění pohled na českou nezaměstnanost. Obecná míra nezaměstnanosti, vypočítávaná Českým statistickým úřadem, bude nově zveřejňována v měsíční periodicitě. Sloužit bude především pro mezinárodní srovnání.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.