Preferujeme suburbia

VYDÁNÍ: 09/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Jaké bydlení preferují různé věkové skupiny v České republice, zkoumají Lucie Pospíšilová a Petra Špačková z týmu Urbánní a regionální laboratoře katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stěhování za lepším životním prostředím za hranice měst není podle nich novým fenoménem.

Ve svém výzkumu jste se zaměřily na věkovou strukturu migrantů v České republice, proč?

Lucie Pospíšilová: Před časem jsme spolu s našimi kolegy z katedry demografie a geodemografie zpracovali prognózu, a při této práci jsme se Petra a já zabývaly právě věkovými strukturami migrantů v suburbánní zóně Prahy. Přitom jsme si všimly, že se zde věková struktura vyvíjí relativně specificky. Chtěly jsme se proto podívat, zda k tomu samému dochází i v dalších oblastech České republiky. Zaměřily jsme se proto i na venkov a další města a jejich suburbia.

Překvapilo vás přitom něco?

Petra Špačková: Nejvíce nás zaujala proměna věkové struktury ve všech třech typech území a zároveň jejich rozrůzňování. Zatímco na začátku 90. let bychom mezi věkovými strukturami migrantů, kteří se stěhovali do měst, do suburbií a na venkov, našli jen velmi malé rozdíly, tak o 20 let později byl tento rozdíl markantní, což je na datech velmi dobře patrné.

Co tyto rozdíly způsobilo?

Lucie Pospíšilová: Myslíme si, že proměna věkové struktury migrantů i větší rozdíly mezi věkovými strukturami obyvatel stěhujících se do jednotlivých typů území souvisejí s celkovou proměnou chování populace. Když se podíváme na vývoj křivek věkové struktury plodnosti žen nebo sňatkového chování, tak se jejich průběh mění podobným způsobem. U části populace dochází k odsouvání rozhodnutí o narození dítěte, sňatku i migraci do vyššího věku a tyto události se tak dnes již týkají věkově diferencovanější skupiny lidí. K rozdílům mezi sledovanými územími pak dochází kvůli tomu, že lidé v různých fázích životního cyklu preferují jiné typy bydlení a tyto preference také realizují.

 

RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D. RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D.

Je odbornou asistentkou na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde působí v rámci Urbánní a regionální laboratoře. Hlavní oblastí jejího zájmu jsou urbánní studia, v rámci kterých se zaměřuje především na každodenní život, denní mobilitu a prostorové a sociální bariéry.

Jsou tyto jejich preference podobné jako v západní Evropě?

Petra Špačková: Do jisté míry ano, ale je třeba říci, že o západní Evropě není možné mluvit jako o jednom celku, protože urbanizační procesy jsou v současné době velmi diferencované. V západní Evropě můžeme nalézt městské regiony, které jsou depopulační, jiné se naopak velmi rychle reurbanizují.

Můžete uvést konkrétní příklad, kde k tomu dochází?

Petra Špačková: K opětovnému osídlování centrálních zón měst dochází například v některých východoněmeckých městech. Na rozdíl od východního Německa ale probíhá v České republice i v současné době především suburbanizační proces, i když jeho intenzita v posledních letech oslabila.

Je pravda, že Praha dnes začíná v Kladně a končí v Nymburce? Lze očekávat, že se hlavní město rozprostře do Středočeského kraje, zatímco jiné oblasti se úplně vysídlí?

Lucie Pospíšilová: K rozprostírání hlavního města dochází a suburbanizace se posouvá i do vzdálenějších oblastí. Ze začátku se týkala hlavně těsné blízkosti pražských hranic a hlavních dopravních tahů, dnes jsou suburbanizované oblasti i v mnohem hůře dostupných oblastech dále od města.
Petra Špačková: V rámci Česka pak existuje řada depopulačních regionů, které obyvatelstvo ztrácí. Jsou jimi mnohé venkovské oblasti, například tzv. vnitřní periferie, ale také většina českých měst.

 

RNDr. Petra Špačková, Ph.D.RNDr. Petra Špačková, Ph.D.

Je odbornou asistentkou na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde působí v rámci Urbánní a regionální laboratoře. Ve své výzkumné práci se zabývá tématy geografie města a osídlení a zaměřuje se především na procesy ovlivňující proměnu jednotlivých částí městských regionů (zejména sídlišť a suburbií), rezidenční mobilitu a stabilitu a migraci.

Liší se nějakým způsobem preference mužů a žen? Závisí přitom i na věkovém rozdílu mezi partnery?

Lucie Pospíšilová: Výrazné rozdíly mezi preferencemi místa bydlení v určitém věku, resp. fázi životního cyklu nejsou patrné. Obecně se pak nejvíce stěhují mladí lidé, přičemž ženy v dřívějším věku než muži. Konkrétně jsme se ale tímto zatím nezabývaly.

Když jste hovořily o stěhování z měst na venkov, existuje stále fenomén „zelené vdovy“?

Petra Špačková: Ano, ale když hovoříme o tomto fenoménu, tak bych předně chtěla varovat před přílišnou generalizací. Rozhodně ne všechny ženy v suburbiu bychom mohli označit za „zelené vdovy“. Naopak, životní styly suburbánních žen jsou různé. Role některých z nich spočívá v péči o rodinu a děti, proto tráví v suburbiu více času. Na druhou stranu z dobře dopravně dostupných suburbií mohou ženy pohodlně dojíždět za prací i při případné péči o dítě a tak mohou mít podobný životní styl jako ženy žijící v kompaktním městě.

Co přesně znamená slovo suburbium?

Petra Špačková: Suburbium je sídlo, které se nachází za kompaktní hranicí města a které se v poslední době velmi intenzivně rozvíjí. Není to termín nový, můžeme ho najít i v historii.
Lucie Pospíšilová: Ano, trend stěhování za lepším životním prostředím byl patrný i dříve. Není to zcela nový fenomén, jak to nyní může vypadat.

Je bydlení za hranicí města kvalitativně na vyšší úrovni než život ve městě?

Lucie Pospíšilová: Já bych vůbec neuvažovala o tom, jestli je něco na kvalitativně vyšší nebo nižší úrovni. Lidé se do suburbií stěhují s určitými preferencemi a v danou chvíli to spatřují jako svojí nejlepší volbu. Na druhou stranu je ale také hodně lidí, kteří dávají přednost jinému stylu života a stěhují se do měst nebo v rámci nich. Obecně můžeme akorát říci, že v České republice je suburbánní styl života populární.

Stěhujeme se do suburbií častěji než v zahraničí?

Petra Špačková: Boom suburbanizace, jaký u nás známe z postsocialistického období, je něčím velmi specifickým. V západní Evropě nebo v Severní Americe jsme podobný vývoj mohli sledovat již v poválečném období. My jsme tedy díky historickým souvislostem oproti tomuto vývoji „opožděni“. I v západní Evropě můžete dnes najít suburbia, která jsou podobná těm současným českým.
V rámci postsocialistického prostoru můžeme naši situaci srovnat například s již zmíněným východním Německem, kde se proces suburbanizace zastavil již v 90. letech. To je ale velmi specifický kontext. Východoněmecká města prošla výraznou depopulací a v posledních deseti letech dochází ke znovuobnovení jejich růstu. To je dáno mj. tím, že se vnitřní části těchto měst kvalitativně vylepšily, je v nich více zelených ploch a často i nižší hustota zástavby.

Na Přírodovědecké fakultě byla zhruba před deseti lety výstava Druhé bydlení v České republice, která dokumentovala vznik chatařských oblastí v okolí velkých měst. Co se stane s těmi chatařskými oblastmi? Stanou se nakonec i ony suburbii a přestanou plnit svůj rekreační účel?

Lucie Pospíšilová: To je dobrá otázka. Řada rekreačních objektů se mění na trvalé bydlení, pakliže jsou tam příznivé podmínky, například velké pozemky a dostatečná infrastruktura. Na druhé straně některé chatařské oblasti od tohoto trendu chrání právě horší stav technické infrastruktury nebo dopravní (ne)dostupnost. A samozřejmě také záleží na postoji obce, jaký rozvoj v těchto místech umožní.
Petra Špačková: Jsou obce, které nesouhlasí s přeměnou chatařských oblastí na trvalé bydlení právě proto, že tam není dobré dopravní spojení a dostatečná infrastruktura a pro obec by bylo finančně náročné tyto podmínky zajistit. Existují tedy obce, které transformaci chat na trvalé bydlení nedovolí, což ovšem neznamená, že tam lidé po celý rok nebo jeho část nebydlí.

Jaká data ČSÚ používáte? Jste s nimi spokojeny nebo vám něco chybí?

Lucie Pospíšilová: S daty ČSÚ pracujeme velmi často, vzhledem k našemu výzkumnému zaměření asi nejvíce s daty ze Sčítání lidu, domů a bytů, daty za migrační chování a bytovou výstavbu. Ale využíváme celou řadu dalších statistik.
Petra Špačková: Do budoucna bychom se přimlouvaly za neomezování rozsahu sbíraných dat, která jsou pro naši práci velmi důležitá, a snahu o co nejvyšší návratnost plně vyplněných dotazníků, což v je v dnešní době poměrně těžký úkol.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Dojíždění vlakem do Prahy se stalo atraktivnějším

Dojíždění vlakem do Prahy se stalo atraktivnějším

V uplynutých 20 letech došlo v zázemí Prahy k dramatickému nárůstu počtu obyvatel. Ten se projevuje zvýšenými počty vyjíždějících, což má za následek změnu ve vytížení železniční i silniční infrastruktury.

Co ukazují územní detaily

Co ukazují  územní detaily

Soubor příspěvků, které porovnávají kraje z různých hledisek, vychází z poznatků pracovníků oddělení informačních služeb v krajích získaných při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2015. Mezikrajské srovnání tak umožňuje získat základní souhrnné informace a orientovat se v množství statistických dat, jež jsou v regionálním členění k dispozici.

Zájem o dřevěné konstrukce domů stoupá

Zájem o dřevěné konstrukce domů stoupá

Rodinné domy jsou stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce. V roce 2014 byla dokončena desetina rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesá.

Více než čtvrtina mladých rodin žije v pronájmu

Více než čtvrtina mladých rodin žije v pronájmu

Mladé domácnosti, tedy domácnosti s osobou v čele mladší 40 let, bydlí ve srovnání s ostatními domácnostmi častěji v nájemních bytech. Ve vlastním domě, bytě či v družstevním bytě žijí dvě třetiny mladých domácností (67,5 %), zatímco u ostatních domácností je tento podíl více než osmdesátiprocentní (81,4 %).

Vlastní bydlení je na vzestupu

Vlastní bydlení  je na vzestupu

Domovní a bytový fond v ČR roste, zvyšuje se i jeho kvalita a vybavenost. Současně ale i stárne a vylidňuje se. Tyto protichůdné trendy odhalilo Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

Rozdíly v bytové situaci se prohloubily

Rozdíly v bytové situaci se prohloubily

Jedním z cílů bytové politiky by mělo být zvyšování dostupnosti bydlení tak, aby byly zajištěny rovné příležitosti k získání vhodného bydlení pro všechny vrstvy společnosti. Česká republika však tohoto ideální stavu stále nedosáhla. Například mladé domácnosti mají horší bytovou situaci než domácnosti s osobou v čele starší 36 let.

Vydání venkovských a městských domácností

Vydání venkovských a městských domácností

Podstatně více za dopravu, elektřinu, plyn a tuhá paliva utratily v roce 2012 venkovské domácnosti. Ty městské zase více zatížily ostatní náklady na bydlení.

Co ovlivnilo inflaci? Poplatky a energie

Co ovlivnilo inflaci? Poplatky a energie

Meziroční inflace v České republice měla v jednotlivých měsících roku 2013 klesající tendenci. Tento trend začátkem roku 2014 ještě zesílil, když v lednu došlo k tak výraznému snížení cenové hladiny, že se inflace přiblížila nule.