S blízkými se stýkáme méně než před 10 lety

VYDÁNÍ: 09/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Z výběrového šetření ČSÚ Životní podmínky 2015 vyšlo najevo, že se snížila frekvence kontaktu s příbuznými i s přáteli. Přitom pocit, že se na své blízké může v nouzi spolehnout, má většina lidí.

Tazatelé ČSÚ v tematickém modulu výběrového šetření Životní podmínky 2015 zjišťovali, zda a jak často se lidé aktivně či pasivně věnují kultuře, sportu či dobrovolnictví. Kromě toho se také dotazovali na to, jak často dnes mezi sebou komunikují přátelé a příbuzní.

Jak často se chodí na kulturu nebo sport

Více než polovina (52,1 %) dotazovaných osob odpověděla, že v posledním roce navštívila nějakou kulturní nebo historickou památku, případně muzeum, galerii apod. Téměř polovina osob v posledních 12 měsících byla v kině nebo na živém představení (například v divadle či na koncertě apod.). V průběhu uplynulého roku zhruba třetina osob navštívila tato místa více než třikrát. Nějaké sportovní události se zúčastnily jen dvě pětiny (41,3 %) dotázaných, z nich ale téměř polovina více než třikrát. Zhruba pět procent osob uvedlo, že si návštěvu kina, divadla či kulturní nebo historické památky nemůže dovolit a zhruba pětina o tyto aktivity neměla zájem. U sportovních událostí byl nezájem vyšší, a to u necelé třetiny osob.
Divadelní a jiná představení navštěvují mírně častěji ženy než muži (54,2 vs. 41,3 %) a stejně tak historické a kulturní památky (54,9 vs. 49,1 %). Do kina chodí obě pohlaví stejně často. Sportovních akcí se výrazně častěji účastní muži než ženy (57,9 vs. 25,8 %).
Osoby s příjmy pod hranicí chudoby si ve větší míře nemohly dovolit účastnit se uvedených aktivit. Nejméně osob ohrožených příjmovou chudobou navštívilo nějaké divadelní, pěvecké, taneční či jiné představení (24,8 %). Z osob, které uvedly, že v posledních 12 měsících nenavštívily kino, představení, historickou či kulturní památku či nějakou sportovní událost, třetina uvedla, že bylo proto, že si to nemohly z finančních důvodů dovolit.

Podíly osob podle frekvence a formy kontaktu v letech 2006 a 2015 (v %)

Podíly osob podle frekvence a formy kontaktu v letech 2006 a 2015 (v %)

Snížila se i frekvence kontaktu s přáteli

Z informací na otázky ohledně frekvence kontaktu, ať už osobního nebo jiného (telefonického, formou SMS,
e-mailem apod.), bylo možné získat data, která se dala porovnat s údaji z roku 2006. V té době ČSÚ provádělo stejné dotazování.
Zatímco v roce 2006 byla v kontaktu se svými příbuznými třetina osob, o deset let později to byla pouze čtvrtina. V osobním kontaktu s příbuznými byla denně necelá čtvrtina osob v roce 2006, zatímco v roce 2015 pouze 14,2 %. Podíl osob, které byly v kontaktu s příbuznými každý týden, zůstal zhruba stejný, a to kolem dvou pětin. Vzrostl podíl těch, kteří byli s příbuznými v kontaktu několikrát za měsíc a jednou za měsíc.
Podle zjištění tazatelů se snížila frekvence kontaktů s přáteli. Zatímco v roce 2006 byla v denním kontaktu s přáteli zhruba čtvrtina osob, v roce 2015 to už byla jen necelá pětina. Výrazný pokles byl i u osobních setkání. V roce 2006 se s přáteli denně osobně viděla zhruba pětina osob, v roce 2015 to byl každý desátý Čech. Zhruba třetina lidí byla v osobním či jiném kontaktu s přáteli každý týden. Tento podíl se v uvedených letech prakticky nezměnil. Dalších zhruba 30 % osob se s přáteli setkává nebo s nimi komunikuje několikrát do měsíce.
Sejít se alespoň jednou měsíčně s přáteli si v roce 2015 z finančních důvodů nemohla dovolit 2,2 % lidí. Necelých sedm procent osob tak nečinilo z nějakého jiného důvodu. U osob, jejichž příjmy byly nižší než hranice ohrožení příjmovou chudobou, byl podíl těch, které uvedly, že si nemohou dovolit setkávat se alespoň jednou za měsíc se svými přáteli, vyšší – nemohla si to dovolit každá desátá osoba. Další desetina ohrožených příjmovou chudobou tak nečinila z nějakého jiného důvodu.

Podíly osob, které nemají někoho, komu by se mohly svěřit, a těch, které se v případě potřeby nemohou obrátit na své příbuzné či přátele s prosbou o pomoc, 2006, 2013 a 2015 (v %)

Podíly osob, které nemají někoho, komu by se mohly svěřit, a těch, které se v případě potřeby nemohou obrátit na své příbuzné či přátele s prosbou o pomoc, 2006, 2013 a 2015 (v %)

Příbuzní a přátelé nám v nouzi pomohou

Na otázku, zda by se respondent mohl v případě potřeby obrátit na své příbuzné, přátelé či sousedy o pomoc, odpovídali lidé nejen v roce 2015, ale také v letech 2006 a 2013. Od roku 2006 vzrostl podíl dotazovaných, kteří na tuto otázku odpověděli kladně, a to z 91,2 % v roce 2006 na 96,7 % v roce 2013 a 98,1 % v roce 2015. Nezvýšil se jen podíl osob, které se v případě potřeby mohou spolehnout na pomoc přátel či příbuzných, ale také podíl osob, které se mají komu svěřit se svými osobními záležitostmi, a to z 95,6 % v roce 2013 na 97,7 % v roce 2015.
Osoby s příjmy pod hranicí příjmové chudoby mají častěji pocit, že se se svými problémy nemají komu svěřit a že se nemohou obrátit na své přátele či příbuzné v případě potřeby o pomoc. Lidí s nízkými příjmy s těmito pocity je zhruba třikrát tolik, co lidí, jejichž příjmy hranici ohrožení příjmovou chudobou přesahují. Zatímco 7,8 % osob s příjmy nad hranicí chudoby nemohlo v roce 2006 požádat své příbuzné, přátele či známé o pomoc, osob s nízkými příjmy, které se nemohly obrátit na své příbuzné či přátele, byla téměř pětina. Tento podíl se do roku 2013 snížil zhruba na polovinu a do roku 2015 o další polovinu. Přesto byl podíl těch, které se nemohly spolehnout na pomoc přátel či rodiny výrazně vyšší u osob s příjmy pod hranicí příjmové chudoby oproti těm, jejichž příjmy ji přesahovaly. Lidé s nižšími příjmy zároveň ve větší míře postrádají někoho, komu by se mohli svěřit se svými osobními problémy.

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Zdraví a životní styl Čechů

ilustrativní fotka

Součástí šetření Životní podmínky 2017 byl modul, který se týkal zdraví a životního stylu dospělých osob. Statistici zkoumali pracovní a volnočasovou fyzickou aktivitu, konzumaci ovoce a zeleniny, výšku a váhu osob či jejich návštěvy u lékařů.

Nejvyššího věku ve zdraví se dožívají lidé ve Skandinávii

ilustrativní fotka

Kromě Skandinávie se dobrému zdraví ve vyšším věku těší také obyvatelé Středomoří. V členských státech EU mají muži ve věku nad 65 let naději strávit ve zdraví průměrně dalších 14,4 roku, ženy dokonce 15,8 roku. V ČR je tento průměr o něco nižší.

Statistici začali šetřit životní podmínky domácností

Ilustrační foto

Český statistický úřad zahajuje pravidelné šetření životních podmínek a příjmů domácností. Terénní zjišťování bude jako každoročně probíhat na území všech krajů,
a to od 6. února do 5. června. Odborně proškolení zaměstnanci ČSÚ navštíví celkem 11 tis. domácností.

Výběrové šetření Životní podmínky 2015

ilustrativní obrázek

Od soboty 21. února do pátku 15. května 2015 se ve všech krajích České republiky uskuteční pravidelné zjišťování Českého statistického úřadu o příjmech a životních podmínkách českých domácností Životní podmínky 2015. Výběrového šetření se zúčastní téměř 10 tis. domácností.