Stěhování se týká všech

VYDÁNÍ: 09/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Do České republiky se v letech 2005–2015 přistěhovalo v několika vlnách přes 540 tis. imigrantů. Nejvíce z nich přišlo v době vstupu ČR do Evropské unie a hospodářského rozmachu. Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007.

Mezi zahraničními imigranty dominují Ukrajinci a Slováci. Od roku 2005 se do ČR přistěhovalo přes 149 tis. Ukrajinců a 78 tis. Slováků. Třetí a čtvrtou nejčetnější skupinu tvořili Vietnamci (47 tis.) a Rusové (44 tis.). Mezi přistěhovalými nechyběli ani Češi, kterých se do Česka stěhuje v průměru dva tisíce za rok. Suverénně nejvíce z celkového počtu imigrantů přilákala Praha (38,0 %), s velkým odstupem následovaly kraje Středočeský (13,5 %) a Jihomoravský (9,3 %). Vedle hlavního města a jeho zázemí cílí zahraniční migranti na další větší sídla v zemi. Nejméně přistěhovalých ze zahraničí míří na venkov, do hor nebo hůře dostupných periferií. Z mezikrajského pohledu se nejméně migrantů z ciziny přistěhovalo do krajů Zlínského, Olomouckého a Kraje Vysočina. Přistěhovalí Ukrajinci převažují v 11 krajích, Slováci v kraji Plzeňském a na východě území v krajích Moravskoslezském a Zlínském. Odlišná skladba charakterizuje především kraj Karlovarský, kde mezi zahraničními přistěhovalci převládají Vietnamci a Rusové.

Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR k 31. 12. 2015 (v %)

Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR k 31. 12. 2015 (v %)

Za 15 let se počet cizinců zdvojnásobil

Opačným směrem, tj. z ČR do ciziny, se v letech 2005–2015 úředně vystěhovalo 206 tis. osob. Mezi nimi hrají rovnocenně dominantní roli Ukrajinci (85 tis.) a Slováci (84 tis.), kteří tvořili polovinu všech vystěhovalých. Nejvíce osob zamířilo za hranice České republiky z Prahy (39,4 %), krajů Středočeského (11,3 %) a Jihomoravského (10,3 %). Příspěvek Čechů na celkovém objemu vystěhovalých byl nižší a do jisté míry zkreslen charakterem migrační evidence. Do ciziny se podle oficiálních údajů každý rok vystěhují necelé tři tisícovky českých občanů, kteří tento akt řádně ohlásí. Ve skutečnosti bude jejich počet vyšší. I díky tomu je převaha přistěhovalých nad vystěhovalými převažujícím trendem ve všech krajích. Kladné saldo legální zahraniční migrace zvýšilo za posledních 11 let počet obyvatel v ČR o 334 tis. osob. To je víc, než kolik obyvatel žije v krajském městě Ostravě. Více než polovina migračního přírůstku celé ČR připadá na Prahu a obklopující kraj Středočeský.

Stěhování mezi kraji ČR v letech 2005–2015 (v tis.)

Stěhování mezi kraji ČR v letech 2005–2015 (v tis.)

Zahraniční migrace vede k vyššímu významu cizinců na našem území. Oproti stavu před 15 lety se podíl cizinců v ČR více než zdvojnásobil na 4,4 %. V hlavním městě bylo v roce 2015 zastoupení cizinců třikrát vyšší než hodnota národního průměru. K dalším okresům s nejvyšším podílem cizinců patří Cheb, Karlovy Vary, Praha-západ, Mladá Boleslav a Plzeň-město.
Mezi přistěhovalými i vystěhovalými tradičně převažují muži. Jejich převaha je však méně znatelná než dřív. Rozdíly mezi oběma pohlavími postupně stírají vyšší počty migrujících žen. Z hlediska věku převládají mezi imigranty osoby mladší 30 let. Jedná se o skupinu, která mimo jiné zahrnuje vysokoškolské studenty a osoby na startu své pracovní kariéry. Významnou složkou jsou rovněž děti předškolního věku, které se stěhují společně se svými rodiči. I z tohoto důvodu průměrný věk imigrantů dlouhodobě rezonuje kolem třicetileté hranice. Podobná charakteristika platí i pro vystěhovalé. Také mezi emigranty převládají osoby mladšího produktivního věku s tím, že jejich průměrný věk je oproti imigrantům jen nepatrně vyšší.

Zahraniční stěhování podle krajů ČR  v letech 2005-2015 (v tis.)

Zahraniční stěhování podle krajů ČR v letech 2005-2015 (v tis.)

Ve stěhování dominuje Praha a Středočeský kraj

Lidé se stěhují nejen mezi státy, ale hojně také v rámci jednotlivých zemí. V České republice každoročně změní obec svého bydliště kolem dvě stě tisíc osob. Nejčastějším způsobem stěhování je přesun mezi obcemi jednoho okresu a následně přesun mezi kraji. Mezikrajské stěhování nemusí nutně znamenat stěhování na delší vzdálenost. Dlouhodobě nejsilnější migrační proud je z Prahy do sousedního kraje Středočeského. Zatímco tímto směrem se v letech 2005–2015 přestěhovalo 165 tis. lidí, opačným směrem jen necelá polovina.
Dalšími intenzivními proudy je stěhování osob z krajů s vysokou nezaměstnaností, tj. Ústeckého a Moravskoslezského, do Prahy, dále z Ústeckého do Středočeského a z Jihomoravského do Prahy. Kraje Ústecký a Moravskoslezský jsou z důvodu svého vnitřního sídelního uspořádání charakteristické obecně vyšší migrační aktivitou. V blízké vzdálenosti je zde více větších měst. Nejméně obyvatel migruje vzájemně mezi kraji Karlovarským a Zlínským, které dělí přes 350 km. Zatímco v zahraniční migraci obvykle převažují muži, u mezikrajského stěhování hrají prim ženy.
Průměrný věk migrantů je u vnitřního stěhování obdobný jako u zahraničního a pohybuje se kolem třicetileté hranice. V roce 2015 se mezi kraji se svými rodinami přestěhovalo téměř 19 tis. dětí do 14 let. Suverénně nejvíce z nich se přemístilo z Prahy do kraje Středočeského (3,5 tis.) a naopak ze Středočeského kraje do Prahy (1,7 tis.). Přesun mezi ostatními kraji byl o řád nižší. I vlivem loňské vzájemné migrační bilance Prahy a Středočeského kraje se počet dětí v Praze o tisícovku snížil, naopak ve Středočeském kraji se o dva tisíce zvýšil. Vedle Středočeského kraje se počet dětí v důsledku kladné migrace nepatrně zvýšil již pouze v krajích Jihočeském a Plzeňském. Také u osob starších 60 let je nejintenzivnějším směrem stěhování z Prahy do kraje Středočeského (1,7 tis.). Druhým nejčastějším proudem je směr opačný (0,5 tis.). Mezikrajská migrace tímto věrně zrcadlí úzkou provázanost Prahy a okresů Praha-východ a Praha-západ z kraje Středočeského. Blízká vazba obou krajů je předurčena specifickým územním vymezením, které ve zbývající části území nesnese úplné srovnání. O řád nižší migrační vazba mezi dvěma sousedními kraji spojuje především kraj Středočeský s Ústeckým, Jihomoravský s Krajem Vysočina a Pardubický s Královéhradeckým.

Hlavní proudy migrace v ČR v letech 2005–2015

Hlavní proudy migrace v ČR v letech 2005–2015

Autor: , oddělení informačních služeb

1 Pings/Trackbacks pro "Stěhování se týká všech"

Související články

 

Nezaměstnanost v Unii klesá

ilustrativní obrázek

Míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie meziročně klesla o 0,9 procentního bodu. 

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Co ukazují územní detaily

RNDr. Petr Dědič

Soubor příspěvků, které porovnávají kraje z různých hledisek, vychází z poznatků pracovníků oddělení informačních služeb v krajích získaných při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2015. Mezikrajské srovnání tak umožňuje získat základní souhrnné informace a orientovat se v množství statistických dat, jež jsou v regionálním členění k dispozici.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Kam cizinci patří a kdo patří do cizinců?

Mgr. Daniel Chytil

Aktuální a přehledné výstupy za cizince naleznete na internetových stránkách ČSÚ v průřezových statistikách.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Co kraj, to jiný demografický mrav

ilustrativní obrázek

V Ústeckém a Karlovarském kraji je nejvyšší počet umělých přerušení těhotenství na jednu ženu. Ve Středočeském kraji mají aktuálně ženy nejvíce potomků. Ve Zlínském kraji se zase děti rodí nejčastěji do manželství. V Praze začínají ženy s rodičovstvím nejpozději.

O problémech statistiky migrace

Mgr. Daniel Chytil

Migrační statistika patří mezi prioritní témata mnoha mezinárodních organizací – Evropské unie, Organizace spojených národů i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.