Do České republiky proudí nejvíce ropy z Ruska

Celkem 7 132 tis. tun ropy se vloni importovalo do ČR. To bylo o 3,2 % méně než v roce 2014. Za první pololetí se sice dovezlo 3 732 tis. tun, což bylo nejvíce od roku 2008, tedy od vypuknutí světové finanční krize, avšak ve druhém pololetí nastal ve zpracování ropy nucený útlum. Ten byl způsoben provozní havárií na etylénové jednotce v areálu závodu českého zpracovatele ropy.

Zahraniční obchod ČR s ropou a ropnými produkty

V roce 2015 se z Ruska dovezlo 4 025 tis. tun ropy, tj. 56,4 % celkového dovozu, což bylo nejméně od roku 2002, kdy dovoz klesl pod čtyři miliony tun. Podíl Ruska a tedy i závislost na ruské ropě byly za posledních dvacet let vůbec nejnižší. Pokračuje tak trend z minulých let. Přitom ještě v roce 2013 podíl Ruska na českém ropném trhu přesahoval 64 %. V roce 2009 to bylo přes 70 %.
Podíl ruské ropy si pro sebe ukrajuje ropa z Ázerbájdžánu. V roce 2014 poprvé tvořila přes 30 % dovozu a loni to bylo již 33,4 % (2 383 tis. tun).
K podobně strmému růstu podílu měl nakročeno i dovoz ropy z Kazachstánu, který za první pololetí 2015 dosáhl 550 tis. tun, ale po útlumu ve druhém pololetí bylo nakonec dovezeno jen celkových 702 tis. tun (9,9 % dovozu ropy do ČR).
Až do konce první poloviny devadesátých let se k nám dovážela ropa takřka výhradně prostřednictvím ropovodu Družba. V roce 1996 byl na českém území dostavěn ropovod IKL (Ingolstadt–Kralupy–Litvínov), aby k nám mohla proudit i ropa z dalších zemí, a snížila se tak závislost na ruské ropě. Další země ale každoročně na trhu dosahují jen malého podílu, v letech 2006–2014 to bylo jedno až čtyři procenta. Do roku 2009 se jednalo zejména o ropu z arabských zemí: Libye, Alžírska, Sýrie a Íránu. Írán vyvážel ropu do Česka až do roku 2011, obchodní vztahy ale zastavilo uvalení ropného embarga na tuto zemi. Na další tři roky pak převzalo jeho místo Alžírsko. V roce 2015 k nám poprvé od zprovoznění ropovodu IKL nebyla dovezena žádná arabská ropa. Trojici největších dovozců ropy Rusko-Ázerbájdžán-Kazachstán doplnilo jen Maďarsko, odkud bylo dovezeno 22 tis. tun (0,3 % dovozu).
Překvapivým se může zdát fakt, že se ropa z ČR také vyváží. Jedná se o přes­hraniční obchod s Rakouskem. Každoročně vývoz činí zhruba 20 tis. tun, konkrétně za rok 2015 se vyšplhal na 28 tis. tun.

Vývoz motorové nafty prvně překročil hranici milionu tun

Zatímco zahraniční obchod s ropou se týká v podstatě jen dovozu, ropné produkty se do i z ČR dováží i vyváží. I tato statistika byla v roce 2015 v mnoha ohledech mimořádná.
Nejvýznamnějšími ropnými produkty jsou motorová nafta a motorový benzin, společně tvoří dvě třetiny spotřeby ropných produktů v ČR. Dovoz motorové nafty vzrostl meziročně o 23,2 % na 2 191 tis. tun. Výrazně tak navýšil rekordní hodnotu z roku 2014. Vývoz motorové nafty stoupl o 23,9 % na 1 043 tis. tun a prvně překročil hranici milionu tun.
Dovoz motorového benzinu stagnuje, v roce 2015 se ho dovezlo 518 tis. tun. Vývoz motorového benzinu již druhý rok v řadě předčil dovoz, vyvezlo se rekordních 593 tis. tun. Tuzemská spotřeba motorové nafty již pátý rok po sobě vzrostla, v roce 2015 činila 4 532 tis. tun. Spotřeba motorového benzinu (1 577 tis. tun) stagnuje.
Alternativním ropným palivem s nižší produkcí emisí je zkapalněný ropný plyn (LPG). Poprvé od období 2009–2010 jeho spotřeba meziročně poklesla a saldo zahraničního obchodu bylo kladné. Vývoz činil 140 tis. tun a dovoz 100 tis. tun.

Spotřeba asfaltu

Z dalších ropných produktů zaujme zejména statistika zahraničního obchodu s ropným asfaltem a asfaltovými směsmi. V roce 2015 dovoz vystoupal na 352 tis. tun, ale vlivem rostoucí tuzemské spotřeby zaznamenal vývoz jen 242 tis. tun (meziroční pokles o 26,4 %). Spotřeba asfaltu se vrátila na množství před ekonomickou krizí.
Již déle než desetiletí se meziročně propadá spotřeba nízkosirného a vysokosirného topného oleje. V roce 2004 jejich spotřeba ještě činila 525 tis. tun, loni to byla již pouhá desetina. S tím souvisí i trend zahraničního obchodu, dovoz klesá (2 tis. tun v roce 2015) a zvyšuje se vývoz (132 tis. tun v roce 2015). Příčinu za sníženou poptávkou lze hledat ve změnách české legislativy. Ta z důvodu ochrany životního prostředí klade větší důraz na snížení emisí. Technologie k odsiřování jsou pro firmy nákladné a používání topných olejů se stalo ekonomicky nevýhodným.
Zahraniční obchod s ropnými produkty probíhá zejména se sousedními státy. Jejich podíl na obratu činil 88,3 % (přičemž podíl na dovozu je 94,2 % a na vývozu 79,1 %). Hlavním partnerem zahraničního obchodu ČR s ropnými produkty je Německo. V roce 2015 dovoz z Německa činil 1 394 tis. tun a vývoz 951 tis. tun. Meziročně vzrostl dovoz z Německa (o 22,2 %) a z Polska (o 50,9 %). Vývoz do Německa stoupl o 47,7 % a do Maďarska dokonce o 82,1 %, což souvisí se založením dceřiné společnosti. Podstatnější pokles zaznamenal pouze vývoz ropných produktů do Polska, a to o 22,5 %. Obchod se státy EU činil 97 % celkového zahraničního obchodu s ropnými produkty.