Plocha nových nebytových budov by pokryla 190 Strahovských stadionů

VYDÁNÍ: 10/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V posledních deseti letech se v ČR postavilo tolik nebytových budov, že by svou podlahovou plochou pokryly zhruba 190 Strahovských stadionů. Jelikož se mezi nebytové budovy nepočítají jen výrobní haly či multifunkční centra, stojí za to rozepsat se o nich detailněji.

Statistiku nebytových budov sleduje ČSÚ od roku 2006. Za uplynulých deset let bylo v ČR dokončeno 13,5 tis. nových staveb, jejichž podlahová plocha čítá celkem 12 mil. m². Investiční náklady na jejich výstavbu dosáhly 221 mld. Kč.
Počet dokončených nebytových budov raketově vzrostl v roce 2007, pak mírně poklesl a nakonec se ustálil na hladině kolem 1 350 ročně.
Vývoj investičních nákladů i rozloha podlahové plochy nebytových budov naopak značně kolísaly, což souvisí s faktem, že do nebytových budov se započítávají například i chatky a garáže.

Propastné rozdíly v nákladech a podlahové ploše

I když nejvíce nebytových budov se dokončilo v kategorii Hotely a obdobné budovy (6 tis.), velikost podlahové plochy ani investiční náklady na jejich výstavbu nebyly zdaleka největší. Je to tím, že do této kategorie patří také malé chaty, které početně převládají. Celkově se proinvestovalo 16,5 mil. Kč. Podlahová plocha těchto budov je 898 tis. m². V průměru se náklady na jednu budovu pohybovaly kolem 3 mil. Podlahová plocha jedné budovy byla 150 m². Tyto budovy jsou nejčastěji zděné, bez připojení na plyn, vytápěné vlastním kotlem. V průměru mají do dvou podlaží a podíl budov řadících se do energetické třídy náročnosti budov A nebo B se v posledních letech ustálil na 16 %.

Podíl počtu nebytových budov podle kategorií (v %)

Podíl počtu nebytových budov podle kategorií (v %)

Nejvíce se proinvestovalo do administrativních budov

Za uplynulé desetileté období bylo dokončeno 668 administrativních budov, což je nejméně ze všech kategorií. Jejich celková podlahová plocha však patří k největším. Investiční náklady vynaložené na jejich stavbu dosáhly téměř 51,5 mld. Kč, což je nejvíce ze všech kategorií. Tomu také odpovídají průměrné náklady vynaložené na jednu budovu, které se v průběhu let 2006 až 2015 pohybovaly od 47,3 mil. Kč v roce 2013 do 122,5 mil. Kč v roce 2008. Průměrná podlahová plocha jedné budovy byla za celé sledované období 3 tis. m². Administrativní budovy byly nejvyšší ze všech staveb. V průměru měly více než tři podlaží. Zvýšil se také podíl energeticky úsporných administrativních budov – v kategorii A nebo B byla vloni dokončena více než polovina těchto budov. Při výstavbě se nejčastěji použila zděná nosná konstrukce nebo kombinace materiálů. Z poloviny byly připojené na plyn. Většinou jsou vytápěné vlastním kotlem.
Druhou nejčetnější kategorií, co se týče počtu dokončených budov, jsou Budovy pro obchod. Od roku 2006 jich bylo dokončeno 1 834 v celkové hodnotě 51,5 mld. Kč investičních nákladů. Tyto budovy měly 3,1 mil m² podlahové plochy. Stavěly se poměrně krátkou dobu – zhruba tři roky – a jejich výška dosahuje většinou jednoho nebo dvou podlaží. I v této kategorii byla nejčastěji použita zděná nosná konstrukce a připojení na plyn je zhruba 50%. Zastoupení energeticky úspornějších budov skupiny A nebo B bylo v roce 2015 již 35 %.

Podíly nebytových budov podle hodnoty z pohledu jednotlivých kategorií (v %)

Podíly nebytových budov podle hodnoty z pohledu jednotlivých kategorií (v %)

 

Nejdéle se stavěly budovy pro dopravu a telekomunikace

I když se v uplynulých deseti letech dokončilo 1 635 budov pro dopravu a telekomunikace, celkové investiční náklady na jejich výstavbu byly jen 3,8 mld. Kč. Podlahová plocha těchto nebytových budov nepřekročila 235 tis. m², což je výrazně nejméně ze všech kategorií. Průměrně se do jedné budovy proinvestovalo v rozmezí 0,3 mil. Kč až 5,7 mil. Kč. Průměrná podlahová plocha za celé období byla 143 m². To opět potvrzuje různorodost a rozmanitost nebytových budov. Doba výstavby byla u budov pro dopravu a telekomunikace nejdelší ze všech. Jedna budova se stavěla v průměru téměř 10 let. Převážná většina staveb měla zděnou nosnou konstrukci, často byly bez vytápění, kanalizace a připojení na plyn.

Podíly nebytových budov podle podlahové plochy z pohledu jednotlivých kategorií (v %)

Podíly nebytových budov podle podlahové plochy z pohledu jednotlivých kategorií (v %)

 

Další ze sledovaných kategorií jsou Budovy pro průmysl a skladování. V průběhu let 2006–2015 jich bylo dokončeno 1 509 a vynaložené investiční náklady dosáhly více než 45 mld. Kč. Tyto budovy měly největší podlahovou plochu ze všech sledovaných kategorií, celkově 3,9 mil. m², což je v průměru 2 560 m2 na jednu dokončenou budovu. Jak již charakter budov napovídá, klasická zděná konstrukce u toho typu budov není tak dominantní, jako je v jiných kategoriích. Hodně se při jejich stavbě používala montovaná konstrukce a kombinace materiálů. Část budov byla dokončena bez kanalizace, vytápění a připojení na plyn. Přesto se i v této kategorii dokončily budovy spadající do třídy A energetické náročnosti budov. Stále však jde pouze o jednotky.
Ač jsou Budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví velice obsáhlou skupinou, za uplynulé desetiletí bylo dokončeno 813 budov, což je druhý nejnižší počet. Vynaloženo na ně bylo téměř 40 mld. Kč a podlahovou plochu měly 1,3 mil. m². Doba výstavby jedné takové budovy byla kolem tří let, přičemž stavby měly v průměru dvě podlaží. Nejčastěji se při jejich výstavbě používala zděná nosná konstrukce. Vytápění bylo nejčastěji řešeno umístěním kotle, na plyn byla napojena polovina z budov. V roce 2015 se zvýšil podíl energeticky úsporných budov třídy A nebo B, a to na dvě pětiny.

Kapličky a věznice se také počítají

Hodnocení kategorie Budovy nebytové ostatní je složitější, protože sem například patří budovy pro zemědělství a zemědělskou produkci, věznice, kostely, kapličky, ale i multifunkční budovy. Za uplynulé desetiletí jich bylo dokončeno 1 157 a proinvestovalo se na nich 14 mld. Kč. Jejich podlahová plocha však byla druhá nejmenší, a to necelých 700 tis. m².

Autor: , oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby
Z webu ČSÚ doporučujeme: Stavebnictví, byty
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Za bydlení platíme pořád více

Za bydlení platíme pořád více

Z celkového počtu 4,2 mil. obydlí je 55 % bytů, rodinných domů je pak 1,9 mil. Zhruba dvě třetiny bytového fondu jsou v osobním vlastnictví. Výlučné postavení ČR má Praha, kde jsou nájmy o 37 % vyšší, než je průměr ČR.

Na vysoké škole jsem se statistikou válčil, teď mám data rád

Na vysoké škole jsem se statistikou válčil, teď mám data rád

Ačkoli pro ministra zemědělství Mariana Jurečku nebyla statistika oblíbeným předmětem, dnes má data v oblibě. Využívá je denně ke své práci. Tvrdí, že data jsou pro státní správu velkou výzvou.

Stavebnictví v regionech ČR

Stavebnictví v regionech ČR

Nejvyšší počet i orientační hodnota vydaných stavebních povolení je dlouhodobě ve Středočeském kraji, a to hlavně kvůli nové výstavbě bytových budov.

Staví se i na horách

Staví se i na horách

Bytová výstavba se v letech 2000 až 2015 nekoncentrovala pouze k ekonomickým centrům. Byty byly dokončovány také v horských či rekreačních oblastech.

Výstavba bytů se z Prahy přesunula do regionů

Výstavba bytů se z Prahy přesunula do regionů

Po pěti letech poklesu se stavební produkce k opětovnému růstu vrátila v letech 2014 a 2015. V letošním roce se výkon stavebnictví opět zhoršil. Pro další vývoj bude klíčová aktivita soukromých investorů a také legislativa.

Výstavba bytů pro seniory upadá

Výstavba bytů  pro seniory upadá

Podle předběžných informací za leden až říjen roku 2015 bylo zatím dokončeno pouze 88 bytů v domech pro seniory a domovech-penzionech. To není ani jedno procento z celkového počtu dokončených bytů. Přitom v letech 2002 až 2004 činil tento podíl asi šest procent.

Nebytovou výstavbu recese postihuje s odstupem

Nebytovou výstavbu recese postihuje s odstupem

Ve výstavbě nebytových budov dlouhodobě vedou hotely a budovy určené pro obchod. Nejméně a nejlevněji se staví pro dopravu a telekomunikace. Dopravní budovy drží „rekord“ délkou výstavby – až 12 let.

Výstavba bytů klesá už pět let

Výstavba bytů klesá už pět let

Pozemní stavitelství bylo na vrcholu v roce 2007, inženýrské stavby se díky evropským dotacím držely ještě o dva roky déle. Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se koncem loňského roku vrátila na úroveň roku 2002.

Vývoj stavebních povolení od roku 2005

Vývoj stavebních povolení od roku 2005

Výši plánovaných investic na stavby na ochranu životního prostředí, nebytové budovy a zejména na ostatní stavby ovlivňuje čerpání financí z evropských fondů a přidělování veřejných financí. Nejvíce peněz na ochranu životního prostředí se vydává v krajích Jihomoravském a Ústeckém.

Oživí ekonomiku výstavba komerčních nemovitostí?

Oživí ekonomiku výstavba komerčních nemovitostí?

Když se řekne realitní trh, napadne téměř každého trh s byty – jejich ceny, úrokové sazby úvěrů na bydlení, dostupnost hypoték. Kromě těchto rezidenčních nemovitostí je tu ještě, a v hodnotě podstatně vyšší, také oblast nemovitostí komerčních. Co se na tomto trhu vlastně odehrává?