Portrét ČR z pohledu zahraničního experta

VYDÁNÍ: 10/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Pozoruhodný pokrok v té či oné zemi, anebo naopak jeho absence, se zvlášť přehledně projeví při srovnávání ukazatelů dané země s okolním světem. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, popsal Georgy Chačiev, který do svého působení v ČR přednášel světovou ekonomiku na Univerzitě světové ekonomiky a diplomacie v Taškentu v Uzbekistánu.

Česká republika se jen stěží může pochlubit rozsáhlým územím, populací čítající miliony či bohatstvím přírodních zdrojů. Země zaujímá 0,06 % z celkové rozlohy zemského povrchu, na nichž jsou k dispozici pouhé 0,02 % obnovitelných zdrojů sladké vody, 0,07 % lesní plochy z celkového porostu na zeměkouli a v jejichž hlubinách jsou uloženy z pohledu ekonomiky nikoli nejvýznamnější nerostné suroviny, zejména uhlí a nerudné materiály. Zásoby uhlovodíkových surovin jsou tady v celosvětovém měřítku zcela mizivé a ložiska kovových rud se prakticky vůbec nevyskytují.
I přes skromné lidské zdroje v globálním měřítku, menší rozlohu a zjevně nedostačující potenciál vlastních přírodních zdrojů nelze ČR přehlédnout v různých oblastech ekonomického, vědecko-technického, společenského a kulturního dění na naší planetě. Podle údajů ze souhrnu CIA World Factbook v roce 2015 její podíl na celosvětovém hrubém domácím produktu v přepočtu podle parity kupní síly (0,3 %) 2krát a na mezinárodním obchodu (0,8 %) dokonce 5,3krát převýšil podíl země na celosvětové populaci (celkem 0,15 %).
Ještě pozoruhodnější je ČR svým přínosem do rozvoje řady odvětví světové strojírenské výroby a oborů s nimi spojených. Vloni se země „v srdci Evropy“ podílela na celosvětové výrobě osobních automobilů a technických textilií 2 %, na produkci syntetického kaučuku 1,5 % a piva 1 %. Její podniky vyrábějí každý 4. pár lyží a každý 4. elektronický mikroskop na světě.

Podíl České republiky v celosvětových ukazatelích v roce 2015 (v %)

Podíl České republiky v celosvětových ukazatelích v roce 2015 (v %)

Českou republiku nepřehlédnete nejen v oblasti zpracovatelského průmyslu, ale i v jednotlivých segmentech světové energetiky a těžební průmyslové výroby. To dokládá především její 1% podíl na výrobě elektrické energie v atomových elektrárnách a podle údajů United States Geological Survey ještě vyšší podíl na celosvětové těžbě kaolinu (3 %) a živce (2 %).
ČR disponuje pouze 0,3 % obhospodařované půdy na naší planetě, a je tedy právem hrdá na přední příčky, které obsadila v pěstování některých odrůd zemědělských plodin. Podle údajů ze statistické databáze Food and Agriculture Organization se zde v měřítku celosvětové úrody vyprodukuje čtvrtina potravinářského máku, 5 % chmele, 2 % semen řepky olejky i hořčice, přes 1,5 % cukrové řepy, angreštu, žita a 0,7 % pšenice.
Významných položek českého exportu si povšimneme také v oblasti mezinárodního obchodu. Podle statistické příručky UNCTAD Handbook of Statistics se vývoz z České republiky vyjádřený v amerických dolarech u příslušenství a náhradních dílů k automobilům a u základních kovů podílí na celosvětovém exportu více než 3 %. Vývoz výpočetní techniky činí přibližně 3 %, hotových osobních automobilů asi 2,4 % a elektrotechnických strojů a zařízení 2 % z celkového objemu jejich přeshraničních dodávek v celosvětovém meřítku.
O vysoké, celosvětově uznávané úrovni rozvoje vědecko-technického pokroku v České republice svědčí její téměř 1% podíl na počtu vědeckých publikací vydávaných na naší planetě a také skutečnost, že antivirové programy vyvinuté českými společnostmi poskytují ochranu každému pátému počítači na světě.
Pokud jde o oblast cestovního ruchu, do České republiky, na jejímž území se nachází každá 50. pamětihodnost ze Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, v roce 2015 zavítalo 2,3 % z celkového počtu zahraničních turistů a dostalo se jí 1,3 % z celosvětového objemu příjmů z této obchodní činnosti, jak uvádí United Nations World Tourism Organisation.

Pozice mezi ostatními zeměmi světa

Česká republika obsadila místo za první stovkou států světa co do rozlohy území (114. příčka žebříčku) a v půli deváté desítky co do počtu obyvatel (84. místo). Daleko vyšších met dosáhla ČR v celé řadě klíčových ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje.
V roce 2015 dle údajů ze souhrnu CIA World Factbook ČR zaujala 49. pozici mezi zeměmi světa v objemu HDP podle parity kupní síly. V přepočtu na obyvatele si vysloužila 35. příčku (nezapočítávají se ministáty a závislá území). V porovnání s rokem 2008 ČR v tomto ohledu předběhla čtyři státy (Slovinsko, Kypr, Řecko a Bahamy), avšak stejný počet států (Korejskou republiku a další země, které ještě daleko více zbohatly na vývozu ropy a plynu – Saudskou Arábii, Omán, Trinidad a Tobago) si před sebe pustila.
Vysoký podíl strojírenství a zpracovatelského průmyslu na HDP České republiky má dopad i na její umístění v těchto odvětvích světové ekonomiky. Podle informací International Organization of Motor Vehicle Manufacturers se ČR v roce 2015 umístila na 12. místě v počtu osobních automobilů, které opustily výrobní linky závodů, a to mezi více než 40 státy, které tento nejrozšířenější dopravní prostředek na světě vyrábějí. Zdroj Gardner Publications Inc. uvádí, že v témže roce ČR vybojovala 15. místo hodnotou vyrobených kovoobráběcích strojů, a to mezi více než 50 státy světa, v nichž se tento klíčový strojírenský produkt vyrábí.
ČR figuruje v první dvacítce světových výrobců celé řady dalších strojírenských výrobků (informačních a komunikačních systémů, televizorů, tramvají, vozů metra, trolejbusů, ultralehkých letadel aj.), pneumatik na automobily a netkaných textilií. V celosvětovém odvětví energetiky a surovin se ČR dostala do první desítky zemí v těžbě kaolinu a živce a v oblasti výroby elektrické energie v atomových elektrárnách figuruje podle údajů BP Statistical Review of World Energy 2016 uprostřed druhé desítky států světa. Pozoruhodná je také její pozice v oblasti rostlinné výroby. Náleží jí 2. místo ve sklizni potravinářského máku, 5. místo ve sběru chmele a angreštu, 10. místo ve sklizni semen řepky olejky i hořčice a v produkci králičího masa.
Nestejnoměrně vysoké příčky, v porovnání s pozicemi z pohledu světové populace a celosvětové ekonomiky, ČR zaujala v oblasti mezinárodního obchodu. V celkovém objemu exportu zboží v roce 2015 se umístila na 29. místě. Ještě prestižnějších příček na celosvětových řebříčcích se jí dostalo nejen v exportu produkce dopravního strojírenství, polotovarů na výrobu piva a samotného nápoje (což lze snadno předpokládat), ale například i ve vývozu elektrické energie – 6. místo v celkovém a 4. místo v čistém exportu elektrické energie (což bychom jen stěží očekávali vzhledem k závislosti země na dovozu primárních energetických zdrojů).
Jednotlivé ukazatele ekonomického rozvoje ČR právem přivedly na světový piedestal. V přepočtu na 1 000 obyvatel jí například přísluší 3. místo v těžbě uhlí, 2. místo ve výrobě osobních automobilů a piva. V délce železničních tratí v přepočtu na 1 000 km dokonce předběhla všechny země světa.

Česko mezi top 20 výrobců strojírenských výrobků, 2015

Česko mezi top 20 výrobců strojírenských výrobků, 2015

Na postavení České republiky v mezinárodním kontextu, zejména při srovnávání se skupinou vysoce vyspělých států, mají samozřejmě dopad nejen silné stránky její ekonomiky. Například podíl vysoce technologicky náročných výrobků na exportu zboží je o několik procentních bodů nižší, než je průměr v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, v níž se většina z těchto států sdružuje. Avšak pokud jde o důležitý parametr efektivity ekonomiky, jímž je spotřeba energie na jednotku HDP, ten je v ČR v porovnání s předními státy světa přibližně 1,5krát vyšší.

V celosvětovém společenském kontextu

Demografická situace v České republice se liší od průměrného stavu ve světě. Podíl populace do 14 let (celkem 15 %) je v zemi podle údajů Českého statistického úřadu o třetinu nižší, než činí celosvětový průměr, a podíl obyvatel ve věku 65 let a více (18 %) je v tomto ohledu 2x vyšší. Průměrný věk obyvatelstva v ČR, který se v poslední čtvrtině tohoto století zvýšil z 36 let na 42, je o 12 let vyšší než průměrný věk obyvatel naší planety (30 let) a současně nižší než rekordně vysoké ukazatelé v Monaku (52 let), sousedním Německu a Japonsku (u obou 46 let). ČR nezabírá přední příčku na žebříčku dlouhověkosti a dokonce v ní pokulhává za Monakem (90 let), Singapurem a Japonskem (u obou 85 let), pro něž je nejvyšší průměrná délka života na světě typická. Nicméně, Češi (dožívající se v průměru věku 76 let) a Češky (82 let) umírají o 9–11 let později než muži a ženy v celosvětovém průměru. Ve prospěch České republiky hovoří i skutečnost, že figuruje v první sedmičce států s nejnižší kojeneckou úmrtností a první desítce zemí s nejnižší mateřskou mortalitou, jak se uvádí v publikaci World Development Indicators.
ČR se velmi dobře umisťuje na žebříčcích uznávaných mezinárodních agentur, které hodnotí nejrůznější aspekty blahobytu obyvatelstva. Podle posledních zjištění uváděných v Human Development Report se ČR z hlediska Indexu lidského rozvoje, v němž se komplexně odrážejí úspěchy více než 180 zemí poměřované takovými klíčovými kritérii, jimiž jsou HDP na obyvatele, předpokládaná délka života a úroveň rozvoje vzdělávacího systému, trvale usadila ve druhé polovině třetí desítky států. V první polovině téže desítky se drží v oblastech kombinovaných ukazatelů, které hovoří samy za sebe a jimiž jsou Index kvality života, Index společenského rozvoje a Index prosperity. Z pohledu Global Peace Index je ČR v první desítce nejbezpečnějších zemí pro obyvatele a mírumilovných států planety v oblasti zahraniční politiky.
Česká republika však bohužel vyniká i v takových ukazatelích, jimiž by se jen sotva mohla holedbat. Podle posledních vydaných údajů agentury Bloomberg se v přepočtu na 1 000 obyvatel umístila na 1. místě na světě ve spotřebě piva (za značného pokulhávání ostatních zemí), na 4. příčce ve spotřebě lihovin v přepočtu na čistý alkohol, 6. místo obsadila v užívání drog, 9. ve spotřebě tabáku a 12. v hazardních hrách.

 

(Georgy Chačiev dostal v roce 2001 od mimořádného a zplnomocněného velvyslance ČR v Taškentu stříbrnou medaili MZV ČR za zásluhy o zvýšení image České republiky v Uzbekistánu. Od roku 2008 žije a pracuje v Praze.)

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Do České republiky proudí nejvíce ropy z Ruska

ilustrativní fotka

V roce 2015 se do ČR dovezlo přes sedm milionů tun ropy. Výsledky prvního pololetí naznačovaly rekordní roční dovoz, avšak havárie u českého zpracovatele ropy tato očekávání zvrátila. Z dlouhodobého pohledu se jednalo o stagnaci.

Česká „nej“ v Evropské unii

ilustrativní fotka

Již od roku 2006 vydává ČSÚ titul Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Z rozsáhlé nekomentované publikace, která obsahuje údaje ze všech statistických oblastí, lze zjistit, jak na tom v předchozích letech byla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.