Výstavba bytů se z Prahy přesunula do regionů

VYDÁNÍ: 10/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Po pěti letech poklesu se stavební produkce k opětovnému růstu vrátila v letech 2014 a 2015. V letošním roce se výkon stavebnictví opět zhoršil. Pro další vývoj bude klíčová aktivita soukromých investorů a také legislativa.

Hlavním tahounem stavebnictví bylo v uplynulých dvou letech inženýrské stavitelství, kterému pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání evropských fondů. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 však byla v minulém roce i tak stavební produkce o 15 % nižší.
Od ledna do července letošního roku došlo v inženýrském stavebnictví k výraznému poklesu – meziročně o 15,0 %. Také pozemní stavitelství zaznamenalo nižší výkon, pokleslo o 9,3 %. Pro další vývoj stavebnictví bude klíčová aktivita soukromých investorů a v neposlední řadě také legislativa, například zákon o zadávání veřejných zakázek nebo EIA (posuzování vlivů staveb na životní prostředí). Stavebnictví také stále chybí velké stavby.

Trend nových stavebních zakázek

Trend nových stavebních zakázek

Od roku 2010 klesala orientační hodnota vydaných stavebních povolení nepřetržitě pět let. Teprve v minulém roce nastal obrat, když očekávaná hodnota meziročně vzrostla o 2,0 %. Tento trend pokračuje také letos, za leden až červenec byl zaznamenán růst orientační hodnoty stavebních povolení o 17,4 %. V minulých letech byla lepší situace v oblasti změn dokončených staveb, aktuálně oživuje také nová výstavba.
Pozemní stavitelství, tj. výstavba budov, zažilo největší propad v roce 2013. V roce 2014 oživilo povolování budov bytových a v minulém roce také budov nebytových. Aktuálně za leden až červenec 2016 byl v oblasti pozemního stavitelství zaznamenán meziroční nárůst orientační hodnoty stavebních povolení o 22,1 %.

Počet bytů zahájených v bytových domech

Počet bytů zahájených v bytových domech

 

Zatímco povolování nebytových budov je na vzestupu, bytová výstavba spíše upadá. Inženýrské stavitelství zaznamenalo dno orientační hodnoty stavebních povolení v roce 2012, velké objemy byly povolovány na přelomu let 2013 a 2014, v minulém roce byla aktivita v této oblasti nízká, což pokračuje také letos (meziroční růst je ovlivněn velkou stavbou, kde převažují technologie).
Po dvouletém růstu počty zahajovaných bytů letos zaznamenávají zatím meziroční pokles (–5,1 %), a to zejména v bytových domech (–35,7 %). Výstavba bytů se přesouvá do regionů. V Praze, kde převažují byty v bytových domech, je situace kritická. Počet zahájených bytů v bytových domech zde letos v prvních sedmi měsících klesl o 78 %. V ostatních krajích je situace různá, ovšem jako celek roste ČR bez Prahy v oblasti zahájených bytů v bytových domech o 51 %. Jedná se především o kraje Plzeňský a Středočeský. Kromě Prahy zažívá značný pokles také kraj Olomoucký. Naopak počet zahájených bytů v rodinných domech letos zatím roste (meziročně o 14,3 %), a to ve všech krajích s výjimkou Prahy, která ovšem v kategorii rodinných domů tvoří na celku pouze 3 %.
Kategorie dokončených bytů zatím těží z vysokého zahajování v minulých dvou letech a aktuálně za prvních sedm měsíců tohoto roku roste (+5,3 %).

Index stavební produkce

V novodobé historii je základním ukazatelem konjunkturální statistiky stavebnictví index stavební produkce (ISP). Při jeho výpočtu se vychází z vývoje stavebních prací přeceněných do stálých cen. ZSV (základní stavební výroba) jsou stavební práce provedené vlastními zaměstnanci podniku. Využití tohoto ukazatele odstranilo problém započítávání subdodávek (očištění od duplicit). Index je primárně počítán jako měsíční bazický index, v současné době k průměrnému měsíci roku 2010. Je publikován za celou populaci podniků s převažující stavební činností.

Výše uvedeným stavebním povolením odpovídají (co se týká trendu) také nově uzavřené stavební zakázky, které jsou ovšem zčásti ovlivněny okruhem sledovaných firem (50 a více zaměstnanců). Na rozdíl od menších společností a živnostníků mají výrazně vyšší podíl na inženýrském stavitelství.
Hodnota nově uzavřených zakázek v posledních třech letech rostla. Zpočátku to bylo především díky inženýrským stavbám, později spíše zásluhou pozemního stavitelství. Letos byl zatím v 1. pololetí zaznamenán meziroční pokles, ale základna minulého roku je relativně vysoko. Vývoj v oblasti pozemních staveb pak dává jistou naději na zlepšení.
Objem nových zakázek na pozemním stavitelství byl na vrcholu v letech konjunktury. Menší vrchol pak přišel v bazickém roce 2010, nejnižší objem byl zaznamenán v roce 2013. Od té doby nové zakázky v pozemním stavitelství meziročně rostly zejména v důsledku soukromých zakázek. Aktuálně v 1. pololetí 2016 se jedná o meziroční nárůst o 14,1 %.
Naopak nové zakázky na inženýrském stavitelství zaznamenaly na přelomu let 2012 a 2013 své dno. Na vrcholu byly v roce 2014. Aktuálně v 1. pololetí 2016 poklesly zakázky na inženýrské stavby o 16,7 %. Většina z nich je veřejných, proto na ně více dopadá nepravidelné čerpání evropských prostředků.

Index stavební produkce v Evropě v 1. pololetí 2016 (meziroční změny v %)

Index stavební produkce v Evropě v 1. pololetí 2016 (meziroční změny v %)

Váha stavebnictví ČR na celkovém indexu stavební produkce v EU činí 1,4 %. Největší podíl tvoří silná pětka (Francie, Velká Británie, Německo, Španělsko a Itálie), ostatní státy pak následují s větším odstupem. Pozemní stavitelství má na celkovém indexu stavební produkce EU28 váhu 78 %, inženýrské se podílí 22 %. Podíl pozemních staveb nad průměrem EU mají Finsko, Dánsko, Švédsko a Lucembursko. Naopak větší váhu inženýrského stavitelství mají Polsko, Maďarsko, Portugalsko, Chorvatsko a také ČR (zhruba třetina na ISP).
Výkon českého stavebnictví byl v roce 2015 (měřeno meziroční změnou ISP) výrazně nad průměrem EU (+7,2 % proti +0,8 %), v Německu a Rakousku byl v roce 2015 zaznamenán pokles, Slovensko výrazně rostlo a v Polsku byla spíše stagnace. Stejně jako v ČR bylo také v EU i většině ostatních okolních států v lepší kondici inženýrské stavitelství. Slovensko dokonce zaznamenalo růst o 53,5 %, pouze v Polsku a Rakousku tomu bylo naopak.
Aktuálně za 1. pololetí 2016 stavební produkce v Evropě stagnuje. S ohledem na vysokou základnu z minulého roku je to spíše v důsledku vývoje v inženýrském stavitelství. Meziroční pokles ČR nepatří k těm největším, horší situace je například v Polsku nebo Maďarsku. Slovensko drží pozemní stavitelství, inženýrské stavitelství zde silně klesá. V Německu a Rakousku byly zaznamenány stagnace v obou kategoriích.

Autor: , oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Náklady na dokončený byt? V rodinném domku 3,4 mil., v bytovém domě 2,2 mil. Kč

Ve srovnání s rokem 2016 se počty dokončených bytů vloni zvýšily. Vzrostly jak v rodinných a bytových domech, tak ve stavebně upravených nebytových prostorách. V těch se počet dokončených bytů dokonce výrazně zvýšil.

Počet stavebních povolení dosáhl úrovně roku 2013

Ilustrační foto

V roce 2017 už třetím rokem rostl počet stavebních povolení, a to hlavně na budovy bytové a ostatní stavby. Na růst orientační hodnoty měla vliv povolení větších akcí na infrastrukturu a na výstavbu velkých průmyslových staveb.

Statistika stavebnictví veřejnost zajímá

Ing. Petra Cuřínová

Základním ukazatelem statistiky stavebnictví je index stavební produkce. ČSÚ ho aproximuje vývojem stavebních prací „ZSV“ a zveřejňuje pouze v indexové podobě. Svým pojetím se blíží přidané hodnotě. Slouží především k určení celkové dynamiky odvětví, neboť vychází ze stálých cen.

Byty se stavějí, a to hlavně v krajích

Ilustrační foto

V devadesátých letech minulého století došlo k výraznému poklesu bytové výstavby, a to až na jednu z nejnižších hodnot ve statisticky evidované historii. Až do roku 2007 se počet dokončených bytů s malými výjimkami postupně zvyšoval.

Za bydlení platíme pořád více

ilustrativní foto

Z celkového počtu 4,2 mil. obydlí je 55 % bytů, rodinných domů je pak 1,9 mil. Zhruba dvě třetiny bytového fondu jsou v osobním vlastnictví. Výlučné postavení ČR má Praha, kde jsou nájmy o 37 % vyšší, než je průměr ČR.

V Česku je výstavba rodinných domů ze dřeva stále populárnější

ilustrativní fotka

Každý sedmý rodinný dům dokončený v roce 2016 měl dřevěnou nosnou konstrukci. Nejvíce dřevostaveb vzniklo v krajích Moravskoslezském a Libereckém. Největší obytnou plochu mají tyto domy v Libereckém kraji a v hlavním městě Praze.

Stavebnictví v regionech ČR

Ilustrační foto

Nejvyšší počet i orientační hodnota vydaných stavebních povolení je dlouhodobě ve Středočeském kraji, a to hlavně kvůli nové výstavbě bytových budov.

Staví se i na horách

ilustrativní fotka

Bytová výstavba se v letech 2000 až 2015 nekoncentrovala pouze k ekonomickým centrům. Byty byly dokončovány také v horských či rekreačních oblastech.

Plocha nových nebytových budov by pokryla 190 Strahovských stadionů

Ilustrační foto

V posledních deseti letech se v ČR postavilo tolik nebytových budov, že by svou podlahovou plochou pokryly zhruba 190 Strahovských stadionů. Jelikož se mezi nebytové budovy nepočítají jen výrobní haly či multifunkční centra, stojí za to rozepsat se o nich detailněji.

Výstavba bytů pro seniory upadá

Ilustrační foto

Podle předběžných informací za leden až říjen roku 2015 bylo zatím dokončeno pouze 88 bytů v domech pro seniory a domovech-penzionech. To není ani jedno procento z celkového počtu dokončených bytů. Přitom v letech 2002 až 2004 činil tento podíl asi šest procent.

Vzestupy a pády českého stavebnictví

Ilustrační foto

Stavební produkce je považována za jeden z důležitých indikátorů vývoje ekonomiky. Na historickém exkurzu jsou patrné největší změny, ke kterým došlo od roku 1948 až do současnosti.

Zájem o dřevěné konstrukce domů stoupá

ilustrativní fotka

Rodinné domy jsou stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce. V roce 2014 byla dokončena desetina rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesá.

Výstavba je nejdražší ve velkých městech

Ilustrační foto

Bytová výstavba stejně jako celé stavebnictví je v recesi. Fakt, že ještě před několika lety tomu bylo právě naopak, dokládá publikace Českého statistického úřadu „Bytová výstavba v územích České republiky v letech 1997–2011“, kterou úřad nedávno vydal.

Nebytovou výstavbu recese postihuje s odstupem

ilustrativní fotka

Ve výstavbě nebytových budov dlouhodobě vedou hotely a budovy určené pro obchod. Nejméně a nejlevněji se staví pro dopravu a telekomunikace. Dopravní budovy drží „rekord“ délkou výstavby – až 12 let.